LATINSKÁ AMERIKA NEROSTNÉ BOHATSTVÍ •bohatá ložiska energetických surovin •málo potřebného kapitálu a technických možností pro zvýšení produkce a komplexní geologický průzkum potenciálních ložisek… •Ropa: •odhady ropných rezerv – cca 16 mld. t –z toho Venezuela 8,1 mld. t, Mexiko 6,9 mld., Brazílie 320 mil., Argentina 315 mil., Kolumbie 225 mil., Ekvádor 213 mil., Trinidad a Tobago 81 mil., Peru 68 mil. • • • •roční těžba ropy– celkem přes 500 mil. t 1.Mexiko - 175 mil. t (2005) 2.Venezuela - 150 mil. t 3.Brazílie - 83 mil. t 4.Argentina - 34 mil. t 5.Kolumbie - 27 mil. t 6.Ekvádor - 27 mil. t – (USA - 256 mil. t, Kanada - 105 mil. t) • •Zemní plyn: 1.Argentina - 45,8 mil. m3 (2005) 2.Mexiko - 43,3 mil. m3 3.Trinidad a Tobago - 30,3 mil. m3 (rychlý nárůst) 4.Venezuela - 28,8 mil. m3 5.Brazílie - 9,8 mil. m3 • (USA - 512 mil., Kanada - 186 mil.) – • • • •Uhlí: •uhelné bohatství zatím málo prozkoumané, ale určitě jde o značné zásoby (Venezuela, Mexiko) •roční produkce (2005) 1.Kolumbie - 65 mil. t 2.Mexiko - 11,9 mil. t 3.Venezuela - 7,9 mil. t 4.Brazílie - 6,9 mil. t • (USA - 1131 mil., Kanada - 72 mil.) • •Železná ruda: • - značné zásoby; největším vývozcem Brazílie (přes 110 mil. t ročně) 1.Brazílie - 185 mil. t (2005) 2.Venezuela - 13 mil. t 3.Mexiko – 7 mil. t 4.Chile - 4,8 mil. t 5.Peru - 4,6 mil. t • (USA - 34,2 mil., Kanada - 19 mil.) •Další nerostné suroviny: • bauxit (v závorce oxid hlinitý) 1.Brazílie - 19,8 mil. t (5,3 mil. t, 2005) 2.Jamajka - 14,1 mil. t (4,1 mil.) 3.Venezuela – 5,9 mil. t (1,9 mil.) 4.Surinam - 4,6 mil. t (2,0 mil.) 5.Guyana - 1,5 mil. t •stříbro 1.Peru - 3,2 tis. t (1. místo na světě, 2005) 2.Mexiko – 2,9 tis. t (2. místo na světě) 3.Chile – 1,4 tis. t 4.Bolívie – 420 t • (USA – 1,23 tis. t, Kanada – 1,12 tis. t) 1. • •zlato 1.Peru – 207,8 t (2005) 2.Brazílie – 41,2 t 3.Chile – 40,4 t 4.Kolumbie – 35,8 t 5.Mexiko – 30,4 t 6.Argentina – 30,0 t • (USA 256 t, Kanada 118 t) •měď 1.Chile – 5320 tis. t (1. na světě, 2005) 2.Peru – 1010 tis. t 3.Mexiko – 425 tis. t 4.Argentina – 188 tis. t 5.Brazílie – 131 tis. t • (USA 1140 tis. t, Kanada 566 tis. t) • • cín 1.Peru – 42 tis. t (3. na světě, 2005) 2.Bolívie – 18,7 tis. t 3.Brazílie – 12,5 tis. t •nikl 1.Kolumbie – 89 tis. t (2005) 2.Kuba – 72 tis. t 3.Brazílie – 52 tis. t 4.Dominikánská rep. – 46 tis. t 5.Venezuela – 20 tis. t • (Kanada 198 tis. t) •uran 1.Brazílie – 300 t (2004) – 110 t (2005) – 190 t (2006) 2.Argentina – jednotky t • (Kanada 11600 t, USA 1039 t) • •platina – Kolumbie 1,1 tis. t (Kanada 15 tis., USA 3,9 tis., 2005) •olovo – Peru (319 tis. t), Mexiko (130 tis.t), Brazílie, Bolívie (USA 426 tis. t, Kanada 72 tis.) •zinek – Peru (1,2 mil. t), Mexiko (470 tis. t), Brazílie (160 tis. t), Bolívie (159 tis. t), Chile (Kanada 755 tis. t, USA 748 tis. t) •mangan – Brazílie 1,6 mil. t, Mexiko 180 tis. t •wolfram – Bolívie 522 t, Brazílie 250 t (Kanada 700 t) •fosfáty – Brazílie 6,1 mil. t, Venezuela, Kolumbie (USA 36 mil. t, Kanada 1 mil. t) •diamanty – Guyana (350 tis.), Brazílie (300 tis. karátů), Venezuela (Kanada 12,3 mil.) •kobalt – Kuba (3,6 tis. t), Brazílie (Kanada 5,5 tis. t) •rostoucí význam těžby tzv. strategických surovin –thorium, zirkon, monazitový písek, … –výskyt hlavně v Brazílii • HOSPODÁŘSTVÍ •Latinská Amerika patři i přes bohaté přírodní zdroje spíše k zaostalejším částem světa •300 let koloniálního režimu - pomalý rozvoj výrobních sil •nové nezávislé státy ekonomicky slabé a snadno ovlivnitelné zahraničním kapitálem (hlavně V. Británie, později Francie, Německo) •základní znaky hospodářství Latinské Ameriky 1.rozhodující role těžebního průmyslu, zemědělství zaměřené na monokultury – vývoz 2.silná závislost ekonomiky na světovém trhu 3.vedoucí postavení zahraničního kapitálu v hospodářství 4.stále slabý rozvoj průmyslu a především výrobních prostředků 5.nedostatečný rozvoj zemědělství, nízká produktivita práce (latifundie), přelidnění venkova – • • •region má ve světovém hospodářství význam jako dodavatel zemědělských surovin (a potravin) a nerostných surovin •cca 87 % světové produkce kávy, 65 % ledku, 43 % stříbra, 38 % vanadu, 23 % měďné rudy, 17 % olovnaté rudy, 25 % ropy apod. •velký exportér pšenice, lněného semena, vlny, masa •tempo hospodářského růstu regionu cca 2-5 % ročně (nejrychleji Chile, Brazílie, Mexiko) •velké rozdíly v HDP/obyv. (2007) –Mexiko 8250 USD, Chile 7380 USD, Venezuela, Brazílie kolem 6000 USD –Haiti 565 USD, Nikaragua 920 USD, Bolívie, Guyana přes 1100 USD •velký zahraniční dluh v mnoha zemích, navíc dynamicky se zvyšuje… – • •problémem byla velmi vysoká inflace – znak hospodářské nerovnováhy –v 90. letech - Peru, Surinam, Guyana, Nikaragua,Venezuela, Uruguay i přes 50 % –Brazílie 1993-1994 – 2000 %! –současnost – Venezuela, Argentina, Jamajka, Kostarika, Haiti – přes 10 % •u silně zadlužených zemí dlužná částka může převyšovat roční HDP – Panama, Nikaragua, Jamajka, Honduras •snaha o řešení složitého problému zahraničních dluhů, upevňování vzájemných hospodářských styků, postupné vytváření regionálního společného trhu • • • – • •Hospodářské integrace: •cíl – usnadnit a prohloubit vzájemný obchod a ekonomickou spolupráci •vývoj v Latinské Americe –1970 – Andský pakt, sídlo v Limě, 5 členů –1973 – CARICOM – Karibské společenství a společný trh, Georgetown, 15 členů –1989 – NAFTA – Severoamerická zóna volného obchodu, 3 členové (Mexiko od r. 1993) –1989 – APEC – Hospodářské sdružení zemí Pacifiku, Singapur, 21 členů –1995 – MERCOSUR – Společný trh Jihu, Buenos Aires, 5 členů •problémy při vytváření integračních seskupení –podřízenost požadavkům vyspělých ekonomik, vnitřní nestabilita, vysoká zadluženost • – •ALADI – Latinskoamerické hospodářské sdružení –ale pokles vzájemné obchodní výměny •OAS – Organizace amerických států (1948, platnost charty od r. 1951) –zaměření na hospodářské a sociální problémy kontinentu, rozpory mezi USA a ostatními… –snaha vytvořit celoamerický jednotný trh •CACM – Společný středoamerický trh •BCIE – Středoamerická banka hospodářské integrace •CDB – Karibská rozvojová banka •ECLAC – Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik •LAES – Latinskoamerický hospodářský systém – • Zemědělství •nejdůležitější výrobní odvětví hospodářství Latinské Ameriky •cca 21 % ekonomicky aktivního obyvatelstva •regionální diference v zaměstnanosti v zemědělství, většinou mezi 10-20 % –Haiti cca 62 % –Venezuela 9 %, karibské ostrovy ještě méně (Portoriko 2,3 %) •charakteristické znaky zemědělství –půda v rukou soukromých vlastníků –extenzívně obdělávaná –zaměřená na monokulturu –75 % obdělávané půdy v rukou velkostatkářských vlastníků (s výjimkou Kuby), zbytek připadá na malé a střední rolníky (tzv. peoni, ejidos, …) • – – – • •snaha o intenzifikaci a modernizaci zemědělství, a tím zvyšování produktivity –především Brazílie, Mexiko a Argentina •odevzdávání ladem ležící půdy bezzemkům –drobné a střední zemědělské podniky, zajištění potřebných finančních prostředků •zvyšuje se masná a mléčná produkce –intenzifikace chovu skotu, prasat a drůbeže –zabezpečení příslušné krmivové základny •rozšiřuje se zemědělská infrastruktura –skladování, konzervování, doprava a odbyt •rozšiřuje se též zřizování zpracovatelských kapacit u producentů – – • • •velký význam produkce: –tropických (plantážních) rostlin - kávovník, kakaovník, cukrová třtina, bavlník, tabák –obilovin - pšenice, kukuřice, ječmen •průmyslové rostliny –kaučukovník, chininovník, vanilka,, vzácné dřeviny – hlavně Amazonie –quebracho, čaj maté – obl. Paraná, Chaco, Paraguay •chov dobytka – zejm. hovězí dobytek, dále ovce, prasata –jižní Brazílie, Paraguay, Argentina, Chile –v Andách také muly, osli, lamy •lesy bohaté na vzácná dřeva – Střední Amerika –mahagon, eben, balza • • – •struktura využití půdy –Jižní Amerika – lesy 46 %, TTP 28 %, orná půda 6 %, ostatní 20 % –Severní Amerika – lesy 31 %, TTP 16 %, orná půda 12 %, ostatní 41 % •počet obyvatel, které uživí 1 zemědělec –USA 470, Kanada 368 –Argentina 89, Brazílie 26, Mexiko 16, Guatemala 13 –Peru 7,4, Haiti 3,5 •Rostlinná výroba (produkce v r. 2005): • pšenice 1.Argentina – 12,6 mil. t 2.Brazílie – 4,7 mil. t 3.Mexiko – 3,0 mil. t • (USA 58,7 mil., Kanada 26,8 mil.) •rýže 1.Brazílie – 13,2 mil. t 2.Kolumbie – 2,5 mil. t 3.Peru – 2,5 mil. t • (USA 10,1 mil.) •kukuřice 1.Brazílie – 35,1 mil. t (3. místo na světě) 2.Argentina – 20,5 mil. t 3.Mexiko – 18,0 mil. t • (USA 282 mil., Kanada 9,5 mil.) •banány 1.Brazílie – 6,7 mil. t (2. místo na světě) 2.Ekvádor – 6,1 mil. t (4. místo) 3.Kostarika – 2,4 mil. t 4.Mexiko – 2,3 mil. t 5.Kolumbie – 1,8 mil. t 6.Honduras – 0,9 mil. t 7.Venezuela, Dominikánská rep. – přes 0,5 mil. t •pomeranče 1.Brazílie – 17,9 mil. t (1. místo na světě) 2.Mexiko – 4,1 mil. t (3. místo) • (USA 9,5 mil. t) •citróny 1.Mexiko – 1,8 mil. t (1. místo na světě) 2.Argentina – 1,4 mil. t (3. místo) 3.Brazílie – 1,0 mil. t • • • jablka 1.Chile – 1,35 mil. t 2.Argentina – 1,27 mil. t 3.Brazílie – 0,85 mil. t • (USA 4,4 mil.) •vinné hrozny 1.Argentina – 1,5 mil. t 2.Chile – 0,93 mil. t •avokádo 1.Mexiko – 1,02 mil. t (1. místo na světě) 2.Kolumbie – 186 tis. t 3.Brazílie – 169 tis. t 4.Chile – 163 tis. t 5.Dominikánská rep. – 114 tis. t • (USA 256 tis.) • káva 1.Brazílie – 2,14 mil. t (1. místo na světě) 2.Kolumbie – 693 tis. t (2. místo) 3.Mexiko – 288 tis. t 4.Guatemala – 257 tis. t 5.Honduras – 191 tis. t 6.Peru – 175 tis. t 7.Kostarika – 132 tis. t •kakao 1.Brazílie – 209 tis. t (5. místo na světě) 2.Ekvádor – 94 tis. t 3.Kolumbie – 37 tis. t 4.Mexiko – 36 tis. t 5.Dominikánská rep. – 31 tis. t •tabák 1.Brazílie – 890 tis. t 2.Argentina – 165 tis. t •Živočišná výroba (stavy, produkce v r. 2005): • skot 1.Brazílie – 207 mil. ks (2. místo na světě) 2.Argentina – 51 mil. 3.Mexiko – 29 mil. 4.Kolumbie – 26 mil. • (USA 95 mil.) •produkce mléka 1.Brazílie – 25,3 mil. t 2.Mexiko – 9,9 mil. t 3.Argentina – 8,1 mil. t • (USA 80 mil., Kanada 8,1 mil. ) •hovězí maso 1.Brazílie – 7,8 mil. t 2.Argentina – 3,0 mil. t • (USA 11,2 mil.) • • • prasata 1.Brazílie – 34,1 mil. ks (3. místo na světě) 2.Mexiko – 15,3 mil. • (USA 61 mil., Kanada 14,6 mil.) •vepřové maso 1.Brazílie – 3,1 mil. t 2.Mexiko – 1,1 mil. t • (USA 9,4 mil., Kanada 1,9 mil.) •ovce 1.Brazílie – 15,6 mil. ks 2.Peru – 14,8 mil. 3.Argentina – 12,5 mil. 4.Uruguay – 9,7 mil. 5. • • drůbež 1.Brazílie – 999 mil. ks 2.Mexiko – 288 mil. • (USA 2,04 mld.) •drůbeží maso 1.Brazílie – 8,5 mil. t 2.Mexiko – 2,4 mil. t • (USA 15,9 mil.) •koně 1.Mexiko – 6,3 mil. ks (3. místo na světě) 2.Brazílie – 5,8 mil. 3.Argentina – 3,7 mil. • (USA 9,2 mil.) • • • • rybolov 1.Peru – 9,4 mil. t (2. místo na světě) 2.Chile – 4,3 mil. t 3.Mexiko – 1,3 mil. t • (USA 4,9 mil.) • •dřevo, kulatina 1.Brazílie – 256 mil. m3 (3. místo na světě) 2.Mexiko – 45 mil. m3 3.Chile – 46 mil. m3 • (USA 467 mil., Kanada 212 mil.)