Název projektu

Geohazardy ve městě na příkladu Brna



Cíle

1.       Zdůvodnit, jaké typy geomorfologických hazardů se mohou potenciálně projevit na území
města Brna a v jeho blízkém okolí.

2.       Zdokumentovat podrobněji lokalitu Kamenná kolonie, která je evidována Českou geologickou
službou jako ohrožená skalním řícením a sesouváním.


Návod pro vypracování

Cíl 1

·         Vytvořte si seznam všech typů geomorfologických (přírodních, antropogenních) hazardů,
které vás napadnou. Seznam založte na studiu relevantních zdrojů (začněte Katalogem geologických
rizik České geologické služby)

·         Uvažujte, jaké podmiňující faktory (= příčiny) geomorfologických hazardů jsou přítomny na
území města Brna. Uvažujte, jaké spouštěče jsou nezbytné pro rozvoj těchto hazardů, a zda se takové
spouštěče mohou vyskytnout na území Brna.

·         Na základě přechozí úvahy (příčiny + spouštěče) vytvořte seznam geomorfologických
hazardů, které se mohou projevit na území města Brna.



Cíl 2

1.       Sestavte seznam stavebních objektů s jejich krátkým popisem, které jsou potenciálně
ohrožené skalním řícením z lomových stěn v dolní Kamenné kolonii. Vycházejte z terénního průzkumu,
ortofotosnímku a katastrální mapy. Uveďte počet ohrožených objektů (obytných domů, dalších staveb a
objektů) podle parcelních čísel.

2.       Z horní hrany lomu proveďte sérii šesti měření výšky lomových stěn laserovým dálkoměrem,
měření lokalizujte s pravidelným rozestupem.

3.       Pomocí pásma nebo laserového dálkoměru zaměřte terénní profily po obou stranách skalního
pilíře. Zjistěte délku, sklon a tvar svahu obráceného k zástavbě v Kamenné kolonii, totéž zjistěte
pro svah obrácený ke stezce pro pěší a cyklisty, která probíhá podél Svratky.

4.       Proveďte analýzu porušení stěn skalního pilíře:

a.       Proveďte fotodokumentaci všech skalních stěn. Na fotografiích vyznačte průběh viditelných
vrstevních ploch a puklin.

b.      Proveďte měření hustoty puklin. Podél nataženého pásma proveďte odečet rozestupů puklin ve
vodorovném směru (vždy podél celé skalní stěny), pokud to bude možné, tak totéž proveďte i ve
vertikálním směru.

c.       Proveďte měření směru tří skalních stěn pilíře.

d.      Proveďte alespoň 20 měření směru a sklonu ploch dělitelnosti porušujících skalní pilíř.
Sestavte průsečnicový diagram v aplikaci StereoNet, kde barevně odlište směry skalních stěn od
směrů puklin.

e.      Proveďte 30 úderů Schmidtovým kladívkem, postupujte v gridu s velikosti buňky 30 cm.

5.       Zjistěte, jestli se pod skalní stěnou nacházejí akumulované (zřícené) skalní úlomky.
Změřte šířku a délku plochy, na které se nacházejí zřícené úlomky. V pravidelné čtvercové síti
změřte osy a, b a c u 30 zřícených úlomků. Sestavte histogram znázorňující velikostní rozdělení
úlomků.

6.       Vyplňte hodnotící formulář pro dvě protilehlé strany skalního pilíře (strana k zástavbě,
strana k cyklostezce), přidělte bodovou hodnotu jednotlivým posuzovaným parametrům.



Požadované výstupy

Cíl 1

·         Tabulkovou formou uspořádaný seznam geomorfologických hazardů, které se mohou v Brně
vyskytnout.

·         Ke každému hazardu přidejte zdůvodnění, proč se může v Brně vyskytnout.

·         Podoba tabulky:

1. sloupec: seznam hazardů

2. sloupec: příčiny odpovídající danému hazardu

3. sloupec: spouštěče, které mohou vést ke vzniku daného hazardu


Cíl 2

·         Soupis objektů, které se nacházejí v dosahu pádových trajektorií zřícených úlomků.

·         Tabulka s měřením výšky skalních stěn.

·         Topografický profil skalního pilíře včetně přilehlých svahů (až k ohroženým objektům).

·         Histogramy velikosti úlomků akumulovaných pod skalními stěnami pilíře (strana
k cyklostezce + strana k rodinnému domu).

·         Fotografie skalních stěn doplněné o krabicové grafy hustoty (rozestup) puklin.

·         Průsečnicové diagramy s výsledky strukturních měření na skalních stěnách.

·         Krabicové grafy s R hodnotami z měření, průměrné hodnoty.

·         Počet chodců a cyklistů za ½ hodinový interval měření. Procentuální vyjádření doby, po
kterou se nacházeli na cyklostezce lidé.

·         Vyplněné hodnotící formuláře pro obě strany skalního pilíře, celková bodová skóre.

·         Doprovodný textový komentář: interpretace grafů, pravděpodobnost výskytu skalního řícení
(příčinné faktory, spouštěče), možné následky řícení, návrhy pro snížení míry rizika.



Podklady, pomůcky

ortofosnímek lokality, fotoaparát, svinovací metr, pásmo, geologický kompas, Schmidtovo tvrdoměrné
kaldívko, hodnotící formuláře


Doporučená literatura / informační materiály

–      Brázdil, R. – Kirchner, K. a kol. (2007): Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě
a ve Slezsku. MU, ČHMÚ, UGN AV ČR, Brno, Praha, Ostrava, 431 s.

–      Brázdil, R. – Valášek, H. – Soukalová, E. a kol. (2010): Povodně v Brně. Historie povodní,
jejich příčiny a dopady. Statutární město Brno, Archiv města Brna, Brno, 468 s.

–      Digitální model reliéfu (ČÚZK):

http://ags.cuzk.cz/dmr/

–      Mapová aplikace ČGS, Geologická mapa ČR měřítka 1/50 000:
http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace

–      Mapová aplikace ČGS Svahové nestability

http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/

–      Hydroekologický informační systém (VÚV TGM)

http://heis.vuv.cz/data/webmap/wms.dll