1.jpg Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách Ing. Eva Soukalová, CSc. Brno 13. dubna 2016 8.jpg Obsah přednášky •Sucho v ČR v roce 2015 •Hydrologické sucho •Pozorování podzemních vod •Periodicita časových řad PZV •Hydrologické sucho v PV •Historické sucho X:\OH_osobni\PVV\FOTO_SUCHO_2015\velka_vel_velicka_3.JPG 8.jpg Vodopis České republiky Povodí Roční úhrn srážek mm Odtoková výška mm Specifický odtok l · s–1 · km–2 Odtokový součinitel % Labe 659 194 6,2 29,6 Odra 825 313 9,9 37,9 Morava 641 149 4,7 23,2 ČR 668 192 6,1 28,8 8.jpg Vrchol Klepý (1144 m – KralickýSněžník) •Českou republikou procházejí hranice povodí významných evropských řek Labe, Odry a Dunaje. Území je proto rozděleno podle odtoku vod do příslušných moří: Severního, Baltského a Černého moře. Rozvodnice mezi povodími Labe, Odry a Dunaje se setkávají v jediném bodě. Tento hydrograficky významný bod leží na vrchu Klepý v pohoří Králického Sněžníku. Páteřními toky jsou Labe s Vltavou v Čechách, Morava s Dyjí na jižní Moravě a Odra s Opavou na severu Moravy a ve Slezsku. Vrch Klepý (1144 m) - Vrch Klepý (1144 m) nebo taky Klepáč nazývají Poláci výstižněji: Trojmorski wierch. Autor: Martin Janoška, iDNES.cz • zavřít fotogalerii • sdílet • náhledy 2 / 9 Otevřít popis Zavřít popis cestovani.iDNES.cz http://gidnes.cz/u/free.gif http://gidnes.cz/u/free.gif http://gidnes.cz/u/free.gif Předchozí Další Vrch Klepý (1144 m) - Vrch Klepý (1144 m) nebo taky Klepáč nazývají Poláci výstižněji: Trojmorski wierch. http://track.us.org/icon.php?icon=cta_cgn&front=D82731&back=000000 http://gidnes.cz/u/IWEB51.gif http://imgs.idnes.cz/igcechy/A061122_TOM_KLEPAC_MAPA2N_N.JPG 8.jpg [USEMAP] Pramen Dunaje Furtwagen-Německo logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová http://www.kolmenhof.de/donau.jpg 8.jpg Pramen Moravy https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSZNb9NCoxuv9oc6wfWbAIVpJRoWQJDFTeDA86iSBZwH_Z lAWkPnw 8.jpg Pramen Německé Dyje Thayaquellenstein, © MG Schweiggers Thayanymphe an der Orsteinfahrt, © MG Schweiggers Pramen Deutsche Thaya u Schweiggers ve výšce 657 m n.m. Dyjská nymfa 8.jpg Pramen Moravské Dyje http://images2.kudyznudy.cz/_t_/Files/KzN/2a/2a47bafc-aba9-44bd-9a35-35914b9b05a7_1316_608_fit.jpg 8.jpg Raabs an der Thaya 8.jpg Pramen Svitavy, pramen Svratky logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová http://www.images.atlasceska.cz/images/pamatky/velka/17120/v22525_atlasceska.jpg http://foto.turistika.cz/foto/102044/90688/lrg_100_2959a.jpg http://foto.turistika.cz/foto/102044/90689/lrg_100_2970a.jpg 8.jpg SUCHO v ČR v roce 2015 8.jpg Jednotná kritéria pro kvantitativní vymezení neexistují s ohledem na rozmanitá hlediska: SUCHO definice sucho je velmi neurčitý, avšak v různých oborech často užívaný pojem, znamenající v zásadě nedostatek vody v půdě, řekách, jezerech, rostlinách nebo i v atmosféře. meteorologické hydrologické pedologické (půdní) agronomické fyziologické socioekonomické 8.jpg SUCHO v ČR Ve střední Evropě se sucho vyskytuje NAHODILE jako důsledek nepravidelně se vyskytujících období podnormálních srážek, trvající několik týdnů, měsíců i roků. - Ve vegetačním období bývá srážkový deficit doprovázen často i •nadnormálními teplotami, •nižší poměrnou vlhkostí vzduchu, •zmenšenou oblačností •větším počtem hodin slunečního svitu Pozn. Tyto meteorologické prvky mají pak za následek vyšší evapotranspiraci (výpar), čímž se dále zvyšuje nedostatek vody (vláhy). 8.jpg Nejvýznamnější sucha 8.jpg Doba opakování • • 8.jpg Zemědělské sucho 1961 - 2000 Praha_31.3.2016 8.jpg Změna průměrné teploty vzduchu na území České republiky v letech 1961 až 2010 Praha_31.3.2016 8.jpg Průměrné teploty vzduchu v jednotlivých obdobích na území České republiky v letech 1961 až 2010 Praha_31.3.2016 1961-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 2001-2010 7.1 7.3 7.6 8.0 8.2 1961-1980 1971-1990 1981-2000 1991-2010 7.2 7.4 7.8 8.1 1961-1990 1971-2000 1981-2010 7.3 7.60 7.9 8.jpg Změna úhrnů srážek na území České republiky v letech 1961 až 2010 Praha_31.3.2016 Průměrné úhrny srážek v jednotlivých obdobích na území České republiky v letech 1961 až 2010 Praha_31.3.2016 1961-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 2001-2010 702 673 673 693 736 1961-1980 1971-1990 1981-2000 1991-2010 687 673 683 715 1961-1990 1971-2000 1981-2010 683 680 701 8.jpg Rok 2015 - srážky •V průměru spadlo za období od 1. 1. do 31. 8. 2015 na území ČR 353 mm srážek, což je od roku 1961 druhý nejnižší srážkový úhrn za uvedené období, nižší úhrn 335 mm byl •zaznamenán v roce 2003. •Nejnižší srážkové úhrny (méně než 250 mm) byly zaznamenány na jižní Moravě v jižní části povodí Dyje, lokálně na severní Moravě, místy v západních, jižních, středních a východních Čechách. Méně než 75 % normálu srážkového úhrnu za období 1981-2010 bylo zaznamenáno téměř na celém území Čech s výjimkou Krušných hor a Podkrušnohoří. • 8.jpg Povodí Moravy r. 2015: 497 mm, (normál 617 mm) 8.jpg Silně a mimořádně teplotně nadnormální měsíce SUCHO 2015 příčiny Extrémní teploty během letních měsíců 2015 8.jpg SUCHO 2015 příčiny Extrémní teploty během letních měsíců 2015 Průměrná teplota letních měsíců (červen až srpen) dosáhla pro území ČR hodnotu 19,2 °C, jde o druhé nejteplejší léto od roku 1961, dosud nejvyšší průměrná letní teplota 19,3 °C byla zaznamenaná v roce 2003. 8.jpg SUCHO 2015 příčiny Extrémní sucho vzniklo kombinací deficitu srážek, a velkého výparu Odčerpávání vody z půdy (výpar + transpirace rostlinami) zesiluje: • nízká vlhkost vzduchu • vysoká teplota vzduchu • dlouhý sluneční svit • aktivní vegetace (?) Pozn.: potenciální evaporace představuje výpar z dokonale nasycené půdy při daných atmosférických podmínkách 8.jpg Měsíční úhrny srážek • • • • • • • • • • • •Průběh měsíčních úhrnů srážek na území ČR v % normálu 1981-2010 v období •od ledna 2014 do srpna 2015. Barevně odlišeny jsou měsíce, kdy byl úhrn srážek •podnormální, silně podnormální nebo mimořádně podnormální. 8.jpg Srovnání úhrnu srážek • 8.jpg Srovnání úhrnu srážek http://www.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/sucho/sra_srov.jpg 8.jpg Vývoj zásob sněhu v zimách od roku 2010 na území České republiky 8.jpg SUCHO 2015 následky Sucho se projevilo v různých částech přírodních i socio-ekonomických sfér. 1) Sucho v půdě. 2) Sucho v podzemních vodách, na řekách a v nádržích. 3) Sucho v hospodářství. Klimatické a půdní sucho Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě 0 až 20 cm http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/sucho1.png 0 - bez ohrožení, 1 - malá, 2 - nízká, 3 - středně velká, 4 - vysoká, 5 - velmi vysoká 8.jpg Půdní sucho v hloubce do 100 cm http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/sucho2.png 0 - bez ohrožení, 1 - malá, 2 - nízká, 3 - středně velká, 4 - vysoká, 5 - velmi vysoká 8.jpg Půdní sucho v hloubce do 100 cm http://www.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/sucho/sucho2.jpg KÚ, Brno_13.3.2014 8.jpg Hydrologické sucho Hydrologické sucho vzniká následkem nedostatku srážek a projevuje se jako nedostatek zdrojů povrchových a podzemnich vod (průtoky ve vodních tocích, hladiny jezer a nádrží, podzemní vody). Přitom vznik hydrologického sucha je ovlivněn i způsobem lidského užívání vody, proto je nutno na hydrologické sucho pohlížet jako na přírodní fenomén, který však může být prohlouben lidským působením. Nedostatek srážek se v komponentách podzemní části hydrologického cyklu projevuje s určitým zpožděním. Hydrologické sucho je pak nezbytné pojímat jako výsledek působení procesů hydrologického cyklu a antropogenního ovlivnění v rámci celého povodí 8.jpg Podzemní vody 8.jpg Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) provozuje jedinou státní celoplošnou pozorovací síť podzemních vod na území ČR, která zahrnuje asi 2000 objektů. Pro účely sledování stavu podzemních vod se objekty pozorovací sítě dělí na • prameny • vrty v mělkých a hlubinných zvodních • hydropedologické profily V síti pramenů se sledují vydatnosti a teploty vody, zatímco ve vrtech se měří výšky hladiny podzemní vody. Vrty v mělkých zvodních jsou zpravidla umístěny v poříčních zónách a přilehlých terasových stupních, většina z nich je umístěna v kvartéru. Hlubinné vrty jsou situovány tak, aby charakterizovaly různé hydrogeologické struktury. Pozorovací síť PZV logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová 8.jpg Ze znalosti hladin podzemních vod a vydatností pramenů lze vypočítat množství podzemních vod, které je k dispozici v půdě a tvoří součást průtoku v povrchovém toku. Tento údaj se nazývá základní odtok. logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová Základní odtok Základní odtok v roce 2014 v % dlouhodobého průměru (1981 - 2010) http://voda.chmi.cz/opzv/zakl_odt/roc_opzv_14.gif 8.jpg JMK – pozorovací objekty podzemních vod 8.jpg Státní pozorovací síť mělké a sekundární sítě PZV vrty_HP 3230 Středomoravské Karpaty 2250 Dolnomoravský úval 1652 Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje 3110 Pavlovské vrchy a okolí Státní pozorovací síť mělké základní a sekundární sítě podzemních vod vrt hydropedologický profil Hydrogeologická rajonizace 8.jpg Hydrogeologická rajonizace http://voda.chmi.cz/hr05/obr/mapa_5_2.jpg 8.jpg PRAMENY HLUBOKÉ VRTY MĚLKÉ VRTY HP PROFILY VRTY CELKEM OBJEKTY CELKEM POBOČKA CEL. HS JAK. CEL. HS JAK. CEL. HS JAK. PRAHA 63 19 21 24 - 21 138 21 37 - 162 225 Č. BUDĚJOVICE 30 10 20 35 - 32 69 19 8 - 104 134 H. KRÁLOVÉ 68 20 17 45 - 39 190 29 25 - 235 303 PLZEŇ 34 12 14 8 - - 44 12 9 - 52 86 ÚSTÍ N. LABEM 32 8 22 69 - 49 109 12 22 - 178 210 BRNO 67 26 21 27 - 30 211 35 25 159 252 464 OSTRAVA 70 16 22 13 - 7 221 31 21 156 234 460 CELKEM 381 111 137 225 - 178 992 159 147 423 1 217 1 882 Pozorovací síť podzemních vod ČHMÚ logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová 8.jpg Pozorovací síť podzemních vod •Základní pozorovací síť podzemních vod tvoří 211 pozorovacích vrtů. Těmito vrty se sleduje režim mělkých podzemních vod. podzemní vody. Pozorovací síť vznikala od konce padesátých let a dokončena byla v druhé polovině šedesátých let. Hloubky vrtů jsou od 5 do 37 metrů, převážná většina vrtů však má hloubku 10 - 12 metrů. Do hlásné sítě je zařazeno 37 vrtů, do sítě sledování jakosti 25 vrtů. V rámci projektu Monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR v souladu se směrnicemi Evropské komise o životním prostředí byla z prostředků EU rekonstruována asi třetina vrtů. • vrt logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová 8.jpg Monitorování a hodnocení hydrosféry v souladu se směrnicemi Evropské komise o životním prostředí v České republice“ •Účelem projektu bylo rekonstruovat státní monitorovací sítě podzemních vod, část monitorovací sítě povrchových vod a dovybavit ústav výpočetní technikou tak, aby monitorování a hodnocení splňovalo požadavky dané směrnicemi ES zejména Směrnice 2000/600/ES ustanovující rámec pro činnosti v oblasti vodní politiky. •Projekt obsahoval vybudování 403 nových vrtů, 16 pramenů, 9 nových komplexních stanic pro sledování jakosti vod a 13 rekonstrukcí stávajících stanic. Dále obsahuje dodávky přístrojové techniky do stanic a mobilní techniky pro měření průtoku v tocích •Podpora z Fondu soudržnosti EU činí 12 642 450 EUR a pokrývá 75% nákladů •Projekt probíhal v letech 2005 - 2007 logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová 8.jpg Hydropedologické profily •Hydropedological profiles – accross river valley lines, Odra-Dunaj river channel (1930), connected with stream water level measurement 8.jpg Hydrologické profily •Pro plánovanou výstavbu průplavu Dunaj - Odra - Labe se začaly v třicátých letech budovat v povodí úzkoprofilové zarážené sondy, situované do profilů a vedoucí napříč přes povrchový tok, který byl osazen vodočtem. Tímto způsobem jsou získávány z hydrologického hlediska velmi cenné informace o vztazích podzemní a povrchové vody. V současné době se pozoruje 15 profilů se 159 objekty. Hloubky těchto neúplných vrtů jsou do 10 metrů, většinou však 5 - 7 metrů. • sondaHP222 logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová 8.jpg Hlubinné vrty •Pozorovací síť hlubinných vrtů je tvořena 27 vrty situovanými do hydrogeologických struktur s hlubším oběhem podzemních vod - převážně do neogenních, křídových a devonských sedimentů. Pozorovací síť vznikala koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let. Všechny vrty jsou osazeny automatickými měřícími systémy s 24 hodinovým intervalem záznamu. Hloubky vrtů jsou od 45 do 711 metrů. Všechny vrty jsou zařazeny do sítě sledování jakosti. logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová 8.jpg Pozorovací síť pramenů – 67 pramenů logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová Pramen Koryčany 8.jpg logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová Hlásná síť podzemních vod 8.jpg PZV – stav sucha •Charakterizován třemi kategoriemi • závažnosti podle pravděpodobnosti • výskytu odvozené za referenční období 1981–2010 • •Mírné sucho jsou označeny stavy pod hodnotou • spodního kvartilu (tj. pravděpodobnosti • překročení 75–85% • • Silné sucho je hodnoceno jako pravděpodobnost • překročení 85–95 % • •Mimořádné sucho jsou označeny stavy, které • odpovídají nejnižším 5 % historických • pozorování (tj. pravděpodobnost • překročení 95%). • •Hodnocení je prováděno •jak pro jednotlivé objekty, tak souhrnně •pro definované oblasti povodí. 8.jpg Mapa vyhodnocení kategorií sucha http://portal.chmi.cz/portal http://www.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/opzv/Sucho/OPZV_sucho.jpg 8.jpg Stav PZV – únor 2016 http://www.chmi.cz/files/portal/docs/hydro/opzv/rezim/aktualni/MAP_DIFR6_HLSVRT2016_0216.gif 8.jpg Aktuální informace PZV http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_pzv.php •VB0349 Charvatská Nová Ves / C:\Documents and Settings\Soukalova\Plocha\Danube\VB0349.bmp 8.jpg Předpovědi hladin PZV •Doba předpovědi •Středně dlouhé předpovědi • hladin PZV • zpracovávají se řady průměrných • měsíčních hladin •Dlouhodobé předpovědi • zpracovávají se časové • řady ročních • průměrných hladin 8.jpg Korelační analýza •Prognózy se stanoví korelační analýzou na základě koeficientu korelace mezi měsíčními stavy •Koeficienty korelace mezi sousedními měsíci jsou poměrně vysoké • r = 0,7 – 0,99 • klesají s délkou předpovědi 8.jpg Harmonická analýza •V hydrologických časových řadách je možno vyčlenit: trend, sezonní složku, cyklickou složku víceletou, složku náhodnou a složku katastrofální. •Trend představuje systematickou změnu v časové řadě. Projevuje se jako dlouhodobý vzestup nebo pokles hladiny podzemní vody. Po identifikaci trendu se přistoupí k jeho aproximaci matematickými křivkami. Nejvhodnější je trend lineární. Je-li statisticky významný (určíme podle koeficientu korelace), provede se eliminace trendu, což je první krok dekompozice časové řady. •Dalším krokem dekompozice časové řady je určení krátkodobých a dlouhodobých periodických kolísání podle periodogramu. •Vybraný časový úsek by měl být homogenní (např. po odečtení trendu). Podle periodogramu vybereme podle délky časové řady 4 – 8 maximálních hodnot a pomocí těchto frekvencí se spočítá prognoza pro následující měsíce. Významnost periody se posuzuje Fisherovým testem. Protože většina period je statisticky nevýznamná, uvažuje se o tendenci • k periodicitě nebo kvaziperiodicitě. • Nejvýznamnější u většiny vrtů je • 12 měsíční perioda, která koresponduje • se sezóním doplňováním podzemní vody. 8.jpg Periodogram 8.jpg Roční předpovědi hladiny PZV + 8.jpg Reziduální složka 8.jpg Měsíční předpovědi Použití autoregresní analýza třetího řádu 8.jpg Hodnocení prognóz •Klasifikace efektivnosti předpovědního modelu se posuzuje podle podílu směrodatných odchylek předpovídaných hodnot a směrodatných odchylek pozorovaných hodnot Hodnocení prognózy 0.4 dobrá 0.6 Uspokojivá 0.8 slabá Velikost rozdílu mezi skutečnou a předpovídanou hodnotou posoudíme přípustnou chybou: F = 0,674 s, kde s je směrodatná odchylka naměřených hodnot 8.jpg KB0527 Lanžhot, vrt V 12 Banín Výskyt minimálních hladin: 1922, 1930, 1934, 1943, 1952, 1964, 1974, 1984, 1993, 2003, 2014 8.jpg Periody - srážky Min. 1932: 368 mm 1921 380 mm 1973 404 mm 1983 465 mm 2003 457 mm 8.jpg Roční úhrny srážek 8.jpg Výskyt minimálních hladin podzemní vody •Jako málo vodné se z hlediska podzemních vod jevily roky 1934, 1944, 1954, 1964, 1974, 1984 ,1993, 2003 a 2012. •V povodí Moravy byly dosaženy minimální hladiny převážně v letech 1974, 1993 a 1984, •v povodí Jihlavy většinou v letech 1995 a 1983, •v povodí Svratky v letech 1973 – 74 •v povodí Dyje v letech 1974, 1983 a 2003. •V roce 2012 se hladiny podzemních vod přiblížily nebo překročily absolutní minimální hladiny v horním povodí Jihlavy a v povodí Dyje. • 8.jpg Významné periody •Nejvýznamnější u většiny vrtů se jeví dvanáctiměsíční perioda, která koresponduje se sezónním doplňováním podzemní vody. •Jako druhá nejvýznamnější ze směrodatně prokázaných je perioda přibližně pětiletá. •Dvouletá perioda je třetí nejvýznamnější. •U řad s šedesátiletou řadou pozorování se vyskytují rovněž statisticky významné 30-leté periody 8.jpg Vrt Banín 1901 – 2015 8.jpg Trendy – minimální roční hladiny 8.jpg HP profily - situace sondaHP222 8.jpg Lanžhot •17 vrtů (KB0505 – KB0537) •od r. 1933 (některé vrty přidány později) •tok: pravý břeh Moravy (ke Kyjovce) 8.jpg HP 222 Lanžhot 8.jpg Strážnice •18 vrtů (KB0542 – KB0567) •od r. 1959 •tok: levý břeh Moravy (k Veličce) 8.jpg HP 223 Strážnice 8.jpg HP 262 Podivín - Lednice •10 vrtů (KB0654 – KB0681) •od r. 1948 •tok: Dyje (k Ladenské strouze) 8.jpg Podivín - Lednice •příčný profil po desetiletích 8.jpg •Hladina pozemní vody vykazuje v dlouhodobém období u všech vrtů prakticky stejný chod kolísání hladiny podzemní vody s minimy v říjnu a maximy v dubnu, mezi nimiž dochází k pozvolnému pohybu podzemní vody. • •Hladina podzemní vody je ve vrtech ovlivňována průtoky v řece, minimálně srážkami. • •Hladina podzemní vody neleží hluboko pod úrovní terénu. Nejhlouběji zaklesává až 8 m pod terén, maximální hladiny vystupují ve vrtech v blízkosti řeky nad terén. • •Všeobecně lze říci, že ve většině vrtů dochází k poklesu ročních minimálních hladin podzemní vody •V některých vrtech dochází k vzestupu hladiny podzemní vody •Rozkolísanost hladiny podzemní vody je vzhledem k celkové mocnosti zvodní velká. Rozdíl maximálních a minimálních hladin je v průměru okolo 3 m. Největších hodnot dosahuje ve vrtech v blízkosti řeky, kde to může být až 5 m. Směrodatná odchylka má průměrnou hodnotu 0,5. Charakteristika režimu PZV logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová 8.jpg Opatření v PZV •Ministerstvo životního prostředí doporučuje pro řešení problematiky sucha kromě dlouhodobějších opatření i opatření operativní obdobně jako u povodní: zavedení tří stupňů aktivit – bdělost, pohotovost a nebezpečí. Zpracovává se návrh indikátorů pro sucho a typové plány pro „dlouhodobé sucho“. Pro přípravu opatření při stavech bdělosti, pohotovosti a nebezpečí bude nutno zpracovávat prognózy minimálních hladin podzemní vody. Z pohledu dlouhodobých poklesů hladin podzemních vod a jejich dopadu na využívané zdroje podzemních vod zastihuje stav „pohotovost“ pravděpodobně 10 % obyvatel. Mezi opatření při mimořádných situacích mohou vodoprávní úřady omezit nebo zakázat na nezbytně nutnou dobu nakládání s vodami podle platného povolení k odběru vody z vodního zdroje. Opatření pro zmírnění dopadů sucha v podzemní vodě zahrnují rovněž zlepšení retenčních schopností krajiny spojené s revitalizací krajiny a efektivnější hospodaření se srážkovými vodami. 8.jpg Opatření pro řešení problematiky sucha •MŽP doporučilo za vedení tří stupňů aktivit – bdělost pohotovost a nebezpečí. Pohotovost zastihuje v současné době asi 10 % obyvatelstva. •Příklad pro jímací území Litá •Normální stav: 60 % překročení hladiny •Bdělost: 80 % •Pohotovost: 90 % • částečné omezení spotřebitelů, aktivace komise pro řešení nedostatku • vody a příprava nouzového stavu •Nouze informování krizových složek, omezení spotřebitelů, neplatí omezení čerpání uvedená v rozhodnutí o nakládání s vodami z hlediska ochrany přírody •Dne 29. července 2015 schválila vláda České republiky usnesení k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. V rámci tohoto usnesení vláda uložila ministrům životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí, ministryni pro místní rozvoj a vedoucímu Úřadu vlády realizovat opatření k naplnění cílů ochrany před negativními dopady sucha. 8.jpg Pohyb PZV za povodní Povodeň v červenci 1997 měla vliv na hladiny podzemní vody v okolí řeky Moravy. V oblasti kolem Kroměříže ještě v říjnu 1997 byly hladiny PZV průměrně o 0,74 m nad dlouhodobým říjnovým průměrem, níže po toku v oblasti kolem Uherského Hradiště o 0,46 m. Na jaře v roce 1999 se pohybovaly hladiny podzemní vody v povodí řeky Moravy kolem 0,30 m nad dlouhodobým průměrem, naopak v povodí Dyje, které povodeň nezasáhla se hladiny pohybovaly asi 0,15 m pod dlouhodobým průměrem. Podobná situace byla i v roce 2010 po velkých povodních na Moravě v květnu a červnu. 8.jpg KB0634 KB0645 HP Zaječí - Bulhary logicko-chmu Czech Hydrometeorological Institute Eva Soukalová Vztah mezi PZV a PV 8.jpg Vztah mezi podzemní a povrchovou vodou 8.jpg Vliv prohloubení koryta řeky Dyje V povodí řeky Dyje poklesla hladina podzemní vody po r. 1972 asi o 0,5 m a snížila se rozkolísanost hladin podzemní vody, což souvisí s úpravami řeky Dyje. 8.jpg Vliv VD Nové Mlýny na PZV Výstavba VD Nové Mlýny měla vliv hlavně na režim podzemní vody ve vrtech v jejím bezprostředním okolí. U těchto objektů dochází ke snížení rozkolísanosti hladin PZV, směrodatná odchylka klesla na polovinu. 8.jpg PZV – vzestupné lineární trendy 8.jpg Jezero pod Petrovem – nádrž 150 m2 8.jpg Velký pramen - Mělnická Vrutice • Vydatnost 140 l/s – křídové sedimenty České tabule 8.jpg Březovský vodovod Březovské vodovody - významné zdroje pitné vody pro Brno http://www.bvk.cz/images/339/2-stola-nasosky-i-brezovskeho-vodovodu-v-pramenisti-brezova-n-svitavou .jpeg 8.jpg v • • • • • • • •Slavnostní otevření březovského vodovodu na Zelném rynku •v Brně dne 10. října 1913 Povrchové vody hydrologické sucho •V případě povrchových vod, vodních toků, je za sucho považována situace, kdy průtok poklesne pod určitou kritickou mez. V České republice je za tuto mez považována hodnota tzv. 355denního průtoku Q355d . Q355d označuje průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen či překročen po dobu 355 dní v roce, za stav sucha jsou tedy označena přibližně 3 % nejsušších dní. 8.jpg Vodoměrná stanice Strážnice Qmin = 2,46 m3/s 11.8.1995 Q355 = 9.1 m3/s Qa = 58.9 m3/s 8.jpg Kritériem pro hydrologické sucho na řekách je 355 denní průtok. Pod tuto limitu se dostal průtok prakticky na všech sledovaných tocích. SUCHO 2015 následky Sucho v podzemních vodách, na řekách a v nádržích. Přehled vodoměrných profilů ve kterých byl změřen průtok 355denní a menší 8.jpg SUCHO 2015 následky Sucho v podzemních vodách, na řekách a v nádržích. 1904 1911 1935 1947 1953 2015 Ovlivněno výstavbou Vltavské kaskády 8.jpg Sucho 2015 8.jpg Nejvýznamnější sucha C:\Users\soukalova\Desktop\tydenni zpravy\kopirka\kopirka\sucho_1204201608154200.jpg 8.jpg Aktuální denní průtokové hodnoty http://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/vodnosti/vodnosti.html • http://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/vodnosti/vodnosti.html Indikátor přívalových povodní velmi slabé nasycení slabé nasycení nasycení na RVK* silné nasycení velmi silné nasycení extrémně silné nasycení Indikátor přívalových povodní (Flash Flood Guidance) http://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php?mt=ffg Potenciálně rizikový úhrn srážek za 1 hodinu <=15 mm 15-20 mm 20-30 mm 30-40 mm 40-50 mm 50-60 mm 60-80mm >80 mm Indikátor přívalových povodní (Flash Flood Guidance) 8.jpg Odhad vlivu klimatické změny na průtoky • • qPro horizont 2010–2039: nevýrazné nárůsty nebo poklesy –průměr Qa = do 5% teplota +1 st. C –Q355d = do 5% –průměr Qmin7d = + 0.2% –Q100min7d = - 2.0% • qPro horizont 2040–2069: výraznějších poklesy –průměr Qa = cca - 5% teplota: jaro, léto +3,9 st. C –Q355d = cca - 13% podzim, zima + 2,1 st. C –průměr Qmin7d = - 7,9% –Q100min7d = - 11,0% • qPro horizont 2070–2099: ještě výraznější poklesy –průměr Qa = cca - 13% teplota: léto až + 4,7 st. C –Q355d = cca - 23% –průměr Qmin7d = - 15,5% –Q100min7d = - 18,2% •Výsledky porovnání charakteristik minimálních průtoků ukazují na vliv klimatické změny ve druhém a zejména v třetím časovém horizontu. 8.jpg Hladový kámen v Děčíně jedna z nejstarších hydrologických památek v Evropě Nejstarší čitelný nápis je z roku 1616 Částečně viditelný kámen na konci července 2013 Q1904 = 39 m3/s Q1947 = 40,1 m3/s 8.jpg Hladový kámen 21. srpna 1904 8.jpg Ústí nad Labem 1. srpen 1904 8.jpg Dobkovice – hladový kámen Hladový kámen u Těchlovic upomíná na rekorní sucha. Poslední záznamy o něm byly z roku 1983, nyní se opět objevil. Hladový kámen u Těchlovic upomíná na rekorní sucha. Poslední záznamy o něm byly z roku 1983, nyní se opět objevil. Hladový kámen u Těchlovic upomíná na rekorní sucha. Poslední záznamy o něm byly z roku 1983, nyní se opět objevil. Hladový kámen u Těchlovic upomíná na rekorní sucha. Poslední záznamy o něm byly z roku 1983, nyní se opět objevil. 8.jpg Povodeň 1501 - Znojmo 8.jpg Hladové kameny s ametystovým jezerem Eva Soukalová eva.soukalova@chmi.cz http://www.domyjakogalerie.cz/wordpress/wp-content/uploads/Jaromír-Rybák-Hladové-kameny-s-ametystov ým-jezerem-56x56x34-cm-bronz-ametystové-sklo-s-vnitřní-grafikou-sítě-s-kobaltovým-sítem-ztavováno-b roušeno-leštěno1.jpg Děkuji za pozornost