GRADIENTOVÁ ELUCE Pokročilá kapalinová chromatografie Jiří Urban, Ústav chemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno, urban@chemi.muni.cz KONSTANTNÍ SLOŽENÍ MOBILNÍ FÁZE 40 % ACN KONSTANTNÍ SLOŽENÍ MOBILNÍ FÁZE 60 % ACN KONSTANTNÍ SLOŽENÍ MOBILNÍ FÁZE 80 % ACN CHROMATOGRAFICKÁ ELUCE Izokratická eluce Gradientová eluce eluce 40 % acetonitrilu 20 – 80 % acetonitrilu ve 20 min 70 minut 15 minut Kontinuální změna složení mobilní fáze. Snížení retence více zadržovaných látek CHROMATOGRAFICKÁ ELUCE Izokratická eluce Gradientová eluce eluce 40 % acetonitrilu 20 – 80 % acetonitrilu ve 20 min 70 minut 15 minut Kontinuální změna složení mobilní fáze. Snížení retence více zadržovaných látek TVORBA GRADIENTU Nízkotlaký gradient  Až čtyři složky mobilní fáze  Vyšší zpoždění gradient  Tvorba gradientu PŘED čerpadlem Vysokotlaký gradient  Vysokotlaká čerpadla  Menší zpoždění gradientu  Tvorba gradientu ZA čerpadlem VÝHODY A NEVÝHODY GRADIENTOVÉ ELUCE  Ekvilibrace kolony  Převod metody  Čistota rozpouštědel  Kompatibilita detekce  Odstranění nečistot  Větší rozpětí (retence) látek  Zvýšení píkové kapacity  2D-LC  Zaostření píků (citlivost detekce)  Velké molekuly  MS spojení Nevýhody Výhody TYPY GRADIENTŮ Lineární Konvexní Konkávní Skokové Složky  2, 3, 4, … Mód  RP, NARP, Ion pair, pH, IS, IEX, NP, HILIC TYPY GRADIENTŮ Lineární Konvexní Konkávní Krokové Složky  2, 3, 4, … Mód  RP, NARP, Ion pair, pH, IS, IEX, NP, HILIC TŘÍSLOŽKOVÉ GRADIENTY Dvě Nova-Pak C18 kolony v sérii, 4 µm (3.9 x 150 mm I.D.)  70 - 100% acetonitril – voda do 20 min,  100% acetonitril do 36 min,  100% acetonitril - 60% 2-propanol/acetonitril do 132 min. Methyl estery (Ms), mono-, di- and triacylglyceroly Ln - linolenové, L - linolové, O - olejové, P - palmitové, S - stearové, G – gadoleové kyseliny. 1 ml/min UV detekce 205 nm Částečně transesterifikovaný řepkový olej GRADIENTY TEPLOTY van´t Hoffova rovnice Menší citlivost na změnu  DT 4 – 5°C ~ Dj 1 % ACN Tepelná stabilita kolon (60°C)  bidentátové kolony, ZrO2 (100°C) Pomalejší odezva  nanoLC a mLC Instrumentace  Peltierův termostat1/T, K-1 logk l𝑜𝑔 𝑘 = 𝐴 + 𝐵 𝑇 Spíš doplňkově nebo ve specifických případech ZPOŽDĚNÍ GRADIENTU čerpadlo dávkovač kolona detektor Zpoždění gradientu (objem mobilní fáze) Teoretický průběh čas mobilnífáze čas mobilnífáze  1% aceton jako mobilní fáze B  Silně ovlivněno instrumentací  Nutno zahrnout do optimalizace Reálný průběh VD VD POČÁTEČNÍ KONCENTRACE 5 – 80 % za 30 minut 25 – 80 za 30 min Čím vyšší, tím rychlejší eluce málo zadržovaných látek A KONCOVÁ KONCENTRACE 5 – 60 % za 30 minut 5 – 90 za 30 min jK Čím vyšší, tím rychlejší eluce více zadržovaných látek ČAS GRADIENTU 5 – 60 % za 30 minut 5 – 60 % za 15 min Čím vyšší, tím rychlejší eluce látek tG STRMOST GRADIENTU 5 – 60 % za 30 minut 5 – 60 % za 15 min Čím vyšší, tím rychlejší eluce látek B𝐵 = 𝜑 𝐾 − 𝐴 𝑡 𝐺 RETENČNÍ FAKTOR, ŠÍŘKA PÍKU A ROZLIŠENÍ 𝑘∗ = 1 1.15𝐵 + 1 𝑎 Eluční faktor v době eluce 𝑘 𝑒 = 2.31𝑚 ∆𝜑 𝑉𝐺 𝑉 𝑀 + 10(𝑚𝐴−𝑎) −1 Eluční faktor v polovině kolony 𝑤𝑔 = 4𝑉 𝑀(1 + 𝑘 𝑒) 𝑁 Šířka píku 𝑅 𝑠 = 𝑉𝑅(2) − 𝑉𝑅(1) 𝑤𝑔 Rozlišení píků Předpoklad konstantní šířky píku v gradientové eluci PÍKOVÁ KAPACITA Maximální počet píků, které lze rozdělit v rámci jedné analýzy Izokratická eluce Gradientová eluceP 5 10 VR,Z/VR,1 100 200 RETENCE V GRADIENTOVÉ ELUCI logk jACN Retence vs. složení mobilní fáze log 𝑘 = log 𝑘0 − 𝑚 ∙ 𝜑 = 𝑎 − 𝑚 ∙ 𝜑 Retenční faktor v čisté vodě Koncentrace (acetonitrilu) Llyod R. Snyder Teorie lineární síly rozpouštědla (Linear Solvent Strength theory, LSS) Směrnice gradientu Eluční faktor v polovině kolony ekvivalent k Konstanta odpovídající síle mobilní fáze PREDIKCE RETENCE V GRADIENTOVÉ ELUCI logk jACN Retence vs. složení mobilní fáze log 𝑘 = 𝑎 − 𝑚 ∙ 𝜑 Pavel Jandera 𝑉𝑅 = 1 𝑚 ∙ 𝐵 𝑙𝑜𝑔 2.31𝑚𝐵 𝑉 𝑀10 𝑎−𝑚𝐴 − 𝑉𝐷 + 1 + 𝑉 𝑀 + 𝑉𝐷 Konstanty a a m Několik gradientů (6) lineární regrese nelineární regrese Gradient Elution in Column Liquid Chromatography, Theory and Practice, P. Jandera J. Churáček, Elsevier, 1985, str. 509, Reverzní fáze PREDIKCE RETENCE V GRADIENTOVÉ ELUCI Normální fáze  Nižší viskozita mobilní fáze (nižší tlak)  Chemicky vázané stacionární fáze jsou stabilnější v čisté organice  Lepší rozpustnost látek v organické mobilní fázi  Analýza vysoce hydrofobních látek (neúměrně zadržovaných v RP systému)  Separace pozičních izomerů a stereoizomerů  Bezproblémová extrakce do nepolárních rozpouštědel (problém v RP)  Separace syntetických polymerů nerozpustných ve vodě Stacionární fáze silikagel, polární skupiny Mobilní fáze A: hexane, heptan B: dichlormethan, metyl tert-butyl ether, alkoholy, estery, nitrily 𝑘 = 𝑘0 𝜑−𝑚 Chromatografie iontové výměny Formálně podobné NP systému Separace malých anorganických iontů nebo oligonukleotidů, nukleových kyselin, peptidů a proteinů. ϕ odpovídá molární koncentraci elektrolytu v mobilní fázi a parametr m stechiometrickému koeficientu výměny. VYSOKOMOLEKULÁRNÍ LÁTKYlogk jACN logk jACN Malé molekuly Vysokomolekulární látky  Pomalá difúze  On/off efekt  Nižší dynamický rozsah eluce  Gradientová eluce 𝑚 = 0.48𝑀0.44 𝑉𝑅 = 1 𝑚 ∙ 𝐵 𝑙𝑜𝑔 2.31𝑚𝐵 𝑉 𝑀10 𝑎−𝑚𝐴 − 𝑉𝐷 + 1 + 𝑉 𝑀 + 𝑉𝐷 Přístupnost Velikost J. Chromatogr. A 1167 (2007) 63–75. VYSOKOMOLEKULÁRNÍ LÁTKY „Srážecí-rozpouštěcí“ chromatografie (GPEC) Nadávkování směsi polymerů do „srážecí“ mobilní fáze (metanol). Postupné zvyšování koncentrace „rozpouštěcí“ mobilní fáze (THF). Eluce podle rozpustnosti/molární hmotnosti. Lze použít k určení parametrů velikosti a distribuce polymerů. 0 – 60 % THF v 5 min J. Polym. Sci. – Polym. Chem. 38 (2000) 2767-2778., J. Sep. Sci. 25 (2002) 909–916., J. Sep. Sci. 40 (2017) doi:10.1002/jssc.201700048 GPEC eluce v první dimenzi separace polymerů. VÝVOJ METODY GRADIENTOVÉ ELUCE 𝑉𝑅 = 1 𝑚 ∙ 𝐵 𝑙𝑜𝑔 2.31𝑚𝐵 𝑉 𝑀10 𝑎−𝑚𝐴 − 𝑉𝐷 + 1 + 𝑉 𝑀 + 𝑉𝐷 Matematická optimalizace více parametrů (pozor na lokální maxima a minima!)  Několik iniciačních analýz (větší rozsah koncentrací a časů)  Získání konstant a, m  Vhodné kritérium optimalizace (Rozlišení, RS) a jeho závislost na vybraném parametru (strmost gradientu, počáteční koncentrace, …)  Nalezení optimálních podmínek Zdeněk Uhlíř Jednoparametrová optimalizace 𝐵 = 𝜑 𝐾 − 𝐴 𝑡 𝐺 Dvouparametrová optimalizace  Synergický efekt (tG, T nebo tG, A)  Hledání optimálních podmínek VÝVOJ METODY GRADIENTOVÉ ELUCE 𝑉𝑅 = 1 𝑚 ∙ 𝐵 𝑙𝑜𝑔 2.31𝑚𝐵 𝑉 𝑀10 𝑎−𝑚𝐴 − 𝑉𝐷 + 1 + 𝑉 𝑀 + 𝑉𝐷 Matematická optimalizace více parametrů (pozor na lokální maxima a minima!) www.pametnik.cz  Několik iniciačních analýz (větší rozsah koncentrací a časů)  Získání konstant a, m  Vhodné kritérium optimalizace (Rozlišení, RS) a jeho závislost na vybraném parametru (strmost gradientu, počáteční koncentrace, …)  Nalezení optimálních podmínek Zdeněk Uhlíř Jednoparametrová optimalizace 𝐵 = 𝜑 𝐾 − 𝐴 𝑡 𝐺 Dvouparametrová optimalizace  Synergický efekt (tG, T nebo tG, A)  Hledání optimálních podmínek PŘEVOD METODY 𝑉 𝑀 𝑉𝐺 = 𝑉 𝑀 𝑡 𝐺 𝐹𝑚 = 𝑑 𝑐 2 𝐿 𝑡 𝐺 𝐹𝑚 = 𝑘𝑜𝑛𝑠𝑡𝑎𝑛𝑡𝑎 Základní předpoklad Pozor na zpoždění gradientu  Použít „dlouhé“ rovnice  Dávkovat do „začátku“ gradientu (ne každý systém to dovoluje) mobilnífáze Reálný průběh VD Složitější optimalizace než v izokratické eluci Průměr a délka kolony PŘEVOD METODY Systém 1 Systém 2 L – délka kolony dc – průměr kolony dp – velikost částic Vi – dávkovaný objem F – Průtok mobilní fáze p – Pracovní tlak N – účinnost tg – čas (v) gradientu 𝑉 𝑀 𝑉𝐺 = 𝑉 𝑀 𝑡 𝐺 𝐹𝑚 = 𝑑 𝑐 2 𝐿 𝑡 𝐺 𝐹𝑚 = 𝑘𝑜𝑛𝑠𝑡𝑎𝑛𝑡𝑎 PŘEVOD METODY Systém 1 Systém 2Průtok mobilní fáze 𝐹2 = 𝐹1 ∙ 𝑑 𝑐(2) 2 𝑑 𝑐(1) 2 ∙ 𝑑 𝑝(1) 𝑑 𝑝(2) Dávkovaný objem 𝑉𝑖(2) = 𝑉𝑖(1) ∙ 𝑑 𝑐(2) 2 ∙ 𝐿2 𝑑 𝑐(1) 2 ∙ 𝐿1 Profil gradientu 𝑡 𝑔(2) = 𝑡 𝑔(1) ∙ 𝑉 𝑀(2) 𝑉 𝑀(1) ∙ 𝐹1 𝐹2 Účinnost 𝑁2 = 𝑁1 ∙ 𝑑 𝑝(1) 𝑑 𝑝(2) ∙ 𝐿2 𝐿1 𝑝2 = 𝑝1 ∙ 𝐿2 ∙ 𝐹2 𝐿1 ∙ 𝐹1 ∙ 𝑑 𝑝(1) ∙ 𝑑 𝑐(1) 𝑑 𝑝(2) ∙ 𝑑 𝑐(2) 2 Pracovní tlak “The ignorance of the world often makes people believe that life should be black and white – that you must choose sides – and so the world of colorful gradients goes unadmired.“ A.J. Darkholme Rise of the Morningstar