Tasemnice II – zástupci Pseudophyllidea •Charakteristika: •Cizopasníci obratlovců, včetně člověka, nejvíce u ryb •Skolex s dvěma protáhlými, mělkými bothriemi •Vývoj: •Buď 1 mezihostitel (planktonní korýš s procerkoidem: Bothrioceophalus) •Nebo 2 mezihostitelé (korýš – ryba s plerocerkoidem: Ligula, Diphyllobothrium, Triaenophorus • •Diphyllobothrium latum a příbuzné druhy tasemnic patří mezi největší napadající člověka (přes 10m). •Přesto, že infekce je většinou asymptomatická, střevní a žlučníkové potíže mohou být průvodním jevem migrace proglotidů. •Diagnóza se provádí mikroskopicky na základě identifikace vajíček ve stolici. Proti infekci D. latum dnes existuji bezpečné a účinné léky. •Člověk se nakazí pozřením syrového, nebo tepelně nedostatečně zpracovaného rybího masa. •Vyskytuje se především na severní polokouli (Evropa, Severní Amerika, Asie) ale jsou známy případy také z Ugandy a Chile. •Ryby napadené D. latum mohou být převezeny na jakékoliv místo na světě. Adekvátní zmrazení a vaření spolehlivě likviduje larvální stádia cizopasníka v rybím mase. L: Section of an adult D. latum containing many proglottids. The scolex was not present in this specimen. Scale is in centimeters and the section of the this worm is ~7 centimeters long and appears to be bigger because it is folded in on itself. R: Scolex of D. latum. Diphyllobothrium spp. •Cizopasníci rybožravých ptáků, vodních savců a člověka, modely pro studium biologických jevů (buněčné dělení a diferenciace; evoluce nervových přenašečů a nervového systému) •Vývoj přes buchanky (procerkoid) a ryby (plerocerkoid ve svalovině) •Larvální stádia, především D. dentriticum, původci masových úhynů lososovitých a síhovitých ryb, v případě migrace larev do srdce i jediná larva způsobí úhyn. • • • Diphyllobothrium latum •Až 25 metrů délky, 1 – 2 cm šířky •Parazit savců, včetně člověka, nikdy u ptáků •Cirkumpolární rozšíření (Skandinávie, Sibiř, Kanada, Aljaška) •Původce lidského onemocnění v severním mírném pásmu (1/4 populace ve Finsku) •Mezihostiteli buchanky a ryby – štika, lososovité ryb,plerocerkoid 2-3mm dlouhý) •Patogenní (mechanické dráždění, toxické působení, odnímání vitamínu B12) • • • Diphyllobothrium latum - morfologie Diphyllobothrium latum proglottid Diphyllobothrium latum scolex • Diphyllobothrium latum • •Scolex Strobila Vajíčko Diphyllobothrium latum egg Proglotid – článek Pseudophyllidea - vývojová stádia •Vajíčko •Koracidium (oncosféra) •Procerkoid metacestod •Plerocerkoid (sparganum) •Dospělá tasemnice •Akvatický životní cyklus •Otevřená děloha • • • Akvatický životní cyklus Vývojová stádia •Vajíčko •Procerkoid • • • • • • Diphyllobothrium latum - vývoj •Nezralá vajíčka jsou vylučováná s výkaly a v závislosti na podmínkách prostředí se uvnitř vyvíjí (18 až 20 dnů) plovoucí obrvené larvální stádium – koracidium. • •Po pozření sladkovodním korýšem (buchanky – 1. Mz) se koracidium vyvíjí v procerkoid. • •Následující pozření buchanky dalším (2. Mz) mezihostitelem (drobné sladkovodní ryby) vede k uvolnění procerkoidu buchanky a k jeho migraci do svaloviny 2 Mz. kde se vyvíjí v další larvální stádium – plerocerkoid (sparganum). • •Toto larvální stadium – plerocerkoid – je již infekční pro člověka. Člověk se však drobnými rybami obvykle neživí tak tyto nepředstavují vážný zdroj infekce. • •Nicméně napadené drobné ryby se stávají potravou větších dravých ryb, např. okouna pstruha a štiky. V tomto případě sparganum migruje do svaloviny těchto větších ryb a člověk se pak nakazí jejich pozřením. • •Po pozření napadeného rybího masa se v tenkém střevě vyvíjí dospělá tasemnice. • •Dospělci D. latum se pomocí dvou štěrbin (bothrie) na scolexu přichycují do mukósy stěny střevní a dorůstají zde až 10m délky a mají až 3000 proglotidů. • •Nezralá vajíčka jsou produkována v počtu až 1 000 000 za den a odcházejí do vnějšího prostředí s výkaly. Vajíčka začínají být kladena za cca 5 až 6 týdnů po infekci. Mimo člověka mnoho dalších savců může sloužit jako DH této tasemnice. • • Life cycle of Diphyllobothrium latum •Diphyllobothrium Diphyllobotrium latum - onemocnění • •Tasemnice Diphyllobothrium latum je největší tasemnicí člověka. • •Několik druhů tohoto rodu bylo popsáno jako cizopasníci člověka: • D. pacificum, D. cordatum, D. ursi, D. dendriticum, D. lanceolatum, D. dalliae, a D. yonagoensis. Diphyllobothrium ditremum, D. dentriticum •Diphyllobothrium ditremum - ptáci, vzácně savci včetně člověka •Laboratorní modely •D. dentriticum – lidský parazit v cirkumpolárních a arktických oblastech •Další druhy – (D. ursi. D. pacificum aj.) cizopasníci lidí v pacifické oblasti •Spirometra erinacei – cizopasník šelem, mezihostiteli buchanky a vodní obratlovci (obojživelníci, žáby) •Náhodně u člověka v podkožním pojivu (sparganózy – sparganum mansoni, s. proliferum). • • •Sparganóza Patologie a klinické příznaky sparganózy •Patologie sparganózy •· Napadení živými larvami je velmi bolestivé. •· Oční sparganóza měkkých tkání v blízkosti oka je bolestivá a vede k poškození tkání. •· Může být napadena také CNS. · Mrtvé larvy způsobují silnou lokální zánětlivou reakci se silnou eosinofilií a abscesy. • •Typy sparganózy •· Většina případů sparganózy neproliferuje, jen přežívá. Sparganum proliferum je • proto vzácně parazitující včetně laterální proliferace. •· Diagnostika se provádí pomocí biopsie. •· Rozšíření je hlavně v oblasti Předního Východu. Cyclophyllidea •Charakteristika: •Nejpočetnější řád •Cizopasníci obojživelníků, plazů, ptárů a savců, včetně člověka •Skolex opatřen 4 svalnatými přísavkami •Často přítomen vysunovatelný chobotek (rostellum) s háčky •Žloutkové trsy kompaktní • •Vývoj: •Většinou 1 mezihostitel (bezobratlý nebo obratlovec – Taeniidae) • • • • Cyclophyllidea Přehled některých čeledí •Mesocestoididae •Anoplocephalidae •Dilepididae •Dipylidiidae •Hymenolepididae •Davaineidae •Taeniidae • • • • •Dipylidium je rod tasemnic parazitujících u koček a psů. • •Člověk se nejčastěji nakazí náhodným polknutím blechy napadené larvou tasemnice. • •Většina případů se týká dětí. • •Infekce Dipylidium je snadno léčitelná jak u lidí tak i zvířat. Left: D. caninum egg packet, containing 8 visible eggs, in a wet mount. Right: Adult tapeworm of D. caninum. The scolex of the worm is very narrow and the proglottids, as they mature, get larger. Dipylidiidae •Charakteristika: •Cizopasníci masožravých savců •Více řad menších háčků •2 sady pohlavních orgánů •Vývoj: •Mezihostiteli: členovci (brouci, blechy, vši, všenky) • Dipylidium caninum •Dipylidium caninum •Šelmy (hlavně psovité), také u lidí •Délka až 70 cm •Segmenty tvaru okurkovitých semen • vajíčka ve sklucích •Diplopylidium noelleri •Psovité šelmy (Afrika, Asie) •Vývoj přes plazy • Dipylidium caninum Scolex Proglotid Vajíčko • Dipylidium caninum scolex Dipylidium caninum egg packet Dipylidium caninum proglottid •Shluk vajíček Vnitřní struktura vajíčka Dipylidium caninum – vývoj •Zralé proglotidy odcházejí z DH z výkaly nebo se vyskytují v perianální oblasti hostitele. Následně pak vznikají typické shluky vajíček. • •Vzácně se stává, že proglotidy praskají a vaječné shluky jsou již patrné ve stolici. • •Po pozření vajíčka mezihostitelem (blechy rodu Ctenocephalides spp.) se vyvíjí v jeho střevě onkosféra, která střevo penetruje a napadá hemocel hmyzu (tělní dutina) a vyvíjí se v cysticerkoidní larvu. • •DH je napaden po pozření MZ s tímto tzv. cysticerkoidem. • •Pes je pro tuto tasemnici hlavní DH, ale kočky, lišky a člověk (hlavně děti) mohou být dalšímí DH. • •Člověk se nakazí poklnutím blechy s cysticerkoidem, což se může stát při důvěrném kontaktu ditěte např. se psem. • •V tenkém střevě se pak vyvíjí dospělá tasemnice a dosahuje zralosti ca 1 měsíc po infekci. Dospělé tasemnice dorůstají až 60 cm délky a 3 mm šiřky. Produkují proglotidy neboli segmenty, mající dva genitální póry. Proglotidy dozrávají, uvolňují se a migrují do konečníku, kde se zachycují v perianální oblasti. • • Life cycle of Dipylidium caninum •Dipylidium •Hymenolepis je tasemnice s celosvětovým rozšířením. • •Nejčastěji napadá děti a sice v zemích, kde jsou problém s hygienou obyvatelstva. • •Onemocnění většinou probíhá bez zjevných příznaků. Left: H. nana egg in an unstained wet mount. Center: Three adult specimens of H. nana. Right: Scolex of H. nana in an unstained wet mount of stool under high magnification. Hymenolepis nana - scolex Hymenolepididae •Charakteristika: •Cizopasníci ptáků a savců ( u nás přes 200 druhů) •Malý počet verlat •Většinou rostellum s 1 řadou háčků • •Vývoj: •Mezihostitelé bezobratlí (korýši, hmyz, měkkýši) •Rezervoárový habitacionismus u cysticerkoidů (hromadění larev v měkkýších a dalších bezobratlých) • • Hymenolepis nana •Hymenolepis (syn. Vampirolepis, Rodentolepis) nana •Cizopasník tenkého střeva lidí (dětí) a hlodavců – H. fraterna •Délka až 8 cm •Mezihostitelé – blechy, brouci, vývoj 2 týdny •Výjímečně zkrácený cyklus – cysticerkoid mezi střevními klky definitivního hostitele Hymenolepis diminuta •Hymenolepis diminuta •Hlodavci (krysy, potkani), člověk •Bez rostellárních háčků, délka až 60 cm •Mezihostitelé hmyz (blechy, motýli, sarančata) •Další zástupci v rodech: •Hymenolepis, Dicranotaenia coronula, Diorchis inflata, D. ransoni, Solevicanthus, Drepanotaenia – cizopasnící vrubozobých ptáků (kachny a husy) • Hymenolepis nana • H. nana proglottids, H&E H. nana eggs, H&E H. nana adults •Dospělé tasemnice •Řez strobilou tasemnice •Vajíčka v děloze Schéma zralého článku Samičí pohlavní soustava Hymenolepis • • • H. nana egg H. nana egg H. nana egg H. nana egg H. diminuta egg H. diminuta egg •Hymenolepis diminuta •Hymenolepis nana Schéma onkosféry •Volná onkosféra •Dutina a rozestup •háčků onkosféry •Protažení dutinky •a rozdělení těla na •přední zónu primordia •přísavky a rostella •Separace tkáně •krčku tasemnice •Plně zformovaný •cysticerkoid Formování cysticerkoidu Fyziologie životního cyklu Hymenolepis Hymenolepis nana - vývoj •Vajíčka Hymenolepis nana jsou okamžitě po vyloučení stolicí infekční a nepřežívají ve vnějším prostředí více jak 10 dnů. • •Po pozření vajíček členovcem, který je Mz (různé druhy brouků a blech) se vyvíjí cysticerkoid, který je po polknutí zdrojem infekce pro člověka nebo hlodavce a pokračuje ve vývoji v dospělce žijícím v tenkém střevě. • •Po polknutí vajíček se z nich ve střevě uvolňuje oknosféra, penetruje jeho stěnu a vyvíjí se v larvální cysticerkoid. Cysticercus se posléze vraci zpět do lumenu střeva a přichycuje se na jeho mucosu a dochází k evaginaci scolexu a jeho přichycení ke střevu. • •Vajíčka jsou vylučována bud společně s proglotidy a nebo jsou-li tyto rozrušeny ve střevě, pak přímo se stolicí. • •Alternativní vývoj představuje tzv. autoinfekce, kdy se z vajíček uvolňuje embryo ještě ve střevě hostitele a penetruje jeho střevo, aniž by došlo k opuštění definitivního hostitele. Délka života dospělých tasemnic je 4 až 6 týdnů, ale díky autoinfekci může nákaza přetrvávat roky. • Life cycle of Hymenolepis nana • •Hymenolepis Hymenolepis nana proglottids Hymenolepis nana scolex Hymenolepis diminuta proglottids Hymenolepis diminuta scolex •Hymenolepis nana •Hymenolepis diminuta Hymenolepis nana egg Hymenolepis diminuta egg Jaké jsou příznaky infekce ? •U většiny lidí nejsou obvykle žádné symptomy. •Pokud se ale vyskytují jsou to: –Nevolnost –Slabost –Průjem –Bolesti břicha •Malé děti, především pak s těžkou infekcí mají ještě: –Bolesti hlavy –Nespavost – •Infekce je často zaměňována s napadením roupem • Diagnostika • •Diagnostika se provádí mikroskopicky a sice nálezem vajíček ve stolici. • •Pro vyšetření je nezbytné použit několik po sobě následujících vzorků stolice. Jak může být infekce léčena ? •Lečba je běžně dostupná a spočívá v použití prazikvantelu. •Jeho použití je bez vedlejších účinků a v případě potřeby je možné jehjo opakované použití. Jaké jsou způsoby prevence ? •Pro omezení vzniku infekce lze doporučit: • •Umývat ruce mýdlem a horkou vodou po použití záchodu, při výměně plenek a před přípravou jidla. • •Děti se musí učit důležitosti umývání rukou jako prostředku prevence vůči infekci. • •Při cestách do cizích a exotických zemí, kde je riziko kontaminace potravy, je nutné umývat, loupat nebo vařit čerstvou zeleninu a ovoce a používat bezpečnou vodu pro pití a přípravu jídla. • Smyslové orgány tasemnic