Tasemnice III – zástupci •Taeniása je onemocnění člověka způsobené dospělými tasemnicemi druhů Taenia saginata, Taenia solium a Taenia asiatica. • •Člověk se nakazí pozřením syrového nebo tepelně nedostatečně zpracovaného masa hovězího (T. saginata) nebo vepřového (T. solium and T. asiatica). • •Lidé o tomto onemocnění často nemusí vůbec vědět, protože příznaky jsou často velice slabé nebo vůbec žádné. Various images of Taenia sp. scoleces. Taeniidae •Charakteristika: •Cizopasníci savců •Většinou značně velké (x Echinococcus) •Většinou s rostelárními háčky (x Taenia saginata) •Apolytické články •Vajíčka se silným embryoforem (keratinové bloky) •Vývoj: •Mezihostiteli obratlovci (savci) – cysticercus (mechýřek s mléčně zakaleným obsahem a jasně bílou invaginovanou hlavičkou) • • • • Taenia saginata a T. solium - vývoj •Taeniasa je onemocnění vyvolané napadením člověka dospělými tasemnicemi Taenia saginata nebo Taenia solium. Člověk je jediným definitivním hostitelem obou druhů těchto tasemnic T. saginata a T. solium. • •Vajička nebo zralé články odcházejí z těla z výkaly; ve vnějším prostředí mohou vajíčka přežívat až několik měsiců. Hovězí dobytek (T. saginata) a prasata (T. solium) se nakazí pozřením vajíček nebo zralých článku z rostlinnou potravou. • •V tenkém střevě se líhne onkosféra a napadá stěnu střeva, přičemž proniká do cévního systému a migruje do pruhované svaloviny, kde se vyvíjí v tzv. cysticerkus. Tento zde může přežívat až několik let. • •Člověk se nakazí pozřením syrového nebo tepelně málo zpracovaného masa. V lidském střevě se z cysticerku do 2 měsíců vyvíjí dospělá tasemnice, která žije několik let. Tasemnice zůstává přichycena skolexem v tenkém střevě a dorůstá několika metrů délky, obvykle cca 5 m u T. saginata (avšak tato může dorůst až 25 m) a od 2 do 7 m u T. solium. • •Dospělé tasemnice produkují proglotidy, které dospívají až po uvolnění od tasemnice za cca 6 dnů. Dospělá T. saginata má obvykle 1 000 až 2 000 proglotidů, zatímco T. solium má v průměru jen 1 000 proglotidů. • •Vajíčka obsažena ve zralých článcích se uvolňují poté, co proglotid opustí hostitele z výkaly. T. saginata může vyprodukovat až 100 000 a T. solium až 50 000 vajíček na proglotid za den. • Life Cycle of Taenia saginata and Taenia solium • Diagnóza •Diagnóza tasemnic rodu Taenia se provádí vyšetřením stolice. •Vzorky stolice je potřeba sbírat tři po sobě následující dny a vyšetřit na přítomnost vajíček pod mikroskopem. •Vajíčka mohou ve stolici nacházena obvykle za tři měsíce po začátku infekce. Symptomy omenocnění •Většina lidí nepociťuje žádné a nebo jen velmi slabé příznaky. • •Pacienti s T. saginata taeniasis mají obvykle příznaky výraznější neboť tato tasemnice na rozdíl od T. solium dosahuje větší velikosti; T. saginata dosahuje až 10 m zatímco T. solium obvykle jen 3 m. • •Tasemnice obvykle působí zažívají problémy, bolesti břicha, ztrátu chuti k jídlu, hubnutí a nevolnosti od žaludku. • •Nejnápadnějšími příznaky jsou články tasemnice vycházející z výkaly. • •Ve vzácných případech se tasemnice mohou vyskytovat přichycené ve slepém střevě, ve žlučníku a ve žlučovodech. Taenia (Taeniarhynchus) saginata •Cizopasník člověka •Délka až 20 m, až 2000 článků •Skolex bez háčků •Mezihostitelem skot, buvoli, vzácně ovce, kozy •Cysticercus bovis ve svalovině, velikost do 10 mm •Dnes hojnější – klobásky, tataráky, nutná tepelná úprava (nad 56oC nebo zmrazení) •Šíření nákazy turistikou • • • •Taenia saginata Taenia saginata Taenia solium •Cizopasník člověka •Délka 2-3 m, 8-10 mm šířky •Skolex s 2 řadami háčků •Velký počet varlat •Mezihostitelem prasata – larva cysticerkus cellulosae •Po pozření vajíček může být člověk mezihostitelem – cysticerkoza (oční, mozková, svalová, generalizovaná – pozření článku s mnoha vajíčky) – mnohem závažnější než nákaza dospělci, končí i fatálně •Nákaza pozřením polosyrového masa s boubelem (prejty, jitrnice, nádivky) •30 let u nás nezjištěna (zvýšený dovoz na jatkách, snížení domácích porážek) •Příznaky – nechutenství, někdy anémie, křeče, pseudoepileptické záchvaty, bez mortality • Taenia solium Diferenciace T. solium a T. saginata •Rostelární háčky (T. saginata bez háčků) •Vaginální svěrač (u T. solium chybí) •Postranní větve dělohy (T. solium 7 -11 párů, T. saginata 14 – 32 párů) •Taiwanská (asijská) Taenia •Nákazy člověka •Přechodná forma mezi T. solium a T. saginata (samostatný druh nebo poddruh T saginata) •Mezihostitel: prase, skot, koza •Výskyt cyst především v játrech •Znaky podobné s T saginata: rostellum nemá háčky, vaginální svěrač vytvořen, podobný počet postranních větví dělohy. • • Taenia solium proglottid Taenia solium scolex Taenia saginata proglottid •Taenia solium •Taeniarhynchus saginata Taenia saginata scolex Zástupci Taenidiae •Taenia hydatigena (tasemnice vroubená) •Cizopasník psovitých šelem •Mezihostelem přežvýkavec – cysticercus tenuicollis (vel. tenisového míčku) – úhyn jehňat •Vzácně larvy u člověka •Taenia pisiformis (tasemnice hrášková) •Cizopasník šelem •Mezihostitzele hlodavci, zajíci – cysticercus pisiformis (težká poškození jater, sleziny) Taenia multiceps •Cizopasník šelem •Mezihostitelem ovce, kozy, skot – coenurus •(až několik stovek skolexů, velikost slepičího vejce) •Vývoj coenuru pouze v mozku nebo míše (coenuróza) •Fáze průniku larvy do mozku (příznaky encefalidy), nejčastější na konci léta a začátku podzimu •Fáze vzniku a růstu coenurů (hubnutí, manéžový pohyb, hynutí - hlavně v zimě) •Zdrojem nákazy ovčáčtí psi, lišky, vlci •Diagniostika serologicky • • • Srovnání vajíček tasemnic • Taenia egg Hymenolepis nana egg Hymenolepis diminuta egg Diphyllobothrium latum egg Dipylidium caninum egg packet •Diphyllobothrium latum •Dipyllidium caninum •Hynemolepis nana •Hymenolepis diminuta •Taenia spp. •Cysticerkósa je působena cystami, které tvoří larvální stádium tasemnice T. solium (Mz - prase) • •Tyto cysty se tvoří v mozku, ve svalech a v jiných tkáních a jsou často příčinou zdravotních problémů napadených lidí. • •Člověk se nakazí pozřením vajíček, která odcházejí z výkaly z člověka, který ve svém střevě hostí dospělou tasemnici. • •Lidí žijící ve stejné domácnosti s hostitelem tasemnice, jsou ohroženi cysticerkosóu mnohem více, než lidé ostatní. Center is an image of a Taenia egg at a high magnification of 400x. When consumed by humans Taenia eggs can lead to Cysticercosis, and also a serious condition known as neurocysticercosis. On the left and right are X-Ray images of humans with neurocysticercosis. The darker regions are cysts in the brain of the patient. Credit (L to R): Public Health Image Library, Westchester Medical Center, The Cysticercosis Working Group in Peru. • Life cycle of T. solium with resulting cysticercosis • •Cysticercosis Diagnostika •Diagnostika Cysticerkósy se provádí několika různými způsoby. Lékař se ale vždy bude ptát na vaše potravní zvyklosti a vykonané cesty především do zahraničí: –Magnetická resonance a CT mozku – neucocysticerkósa –Krevní testy nebývají positivní při nízkých infekcích. –Pokud se domníváte, že máte cysticerkósu, vždy vyhledejte specializovaného lékaře •Pokud vám byla cysticerkósa diagnostikována je nezbytné vyšetření také na infekci střevní. •Protože vyšetření je obtížné, je potřeba opakovaně po několik následujících dnů odebrat více vzorků stolice. Klinicné příznaky onemocnění • •Cysticerky (larvální cysty) se mohou vyvíjet ve svalovině, v oku, v mozku a v/na míše. •Cysticerky v mozku a v/na míše: –Působí nejvážnější formu onemocnění – neurocysticerkósu. –Symptomy závisí na místě a počtu přítomných cysticerků –Působí nevolnosti, závratě a bolesti hlavy –Méně časté příznaky jsou – problémy z rovnováhou, otoky mozku a hydrocefalus. –Může být i smrtelné onemocnění. •Cysticerky ve svalech: •Všeobecně bez příznaků •Může působit boule pod kůží • •Echinokokóza je parazitární onemocnění působené drobnou tasemnicí rodu Echinococcus. Echinokokóza se klasifikována bud jako cystická (CE) nebo alveolární (AE) • •Cystická echinokokóza (CE), známa je také jako hydatida – hydatidóza. Působi ji infekce Echinococcus granulosus, což je 2-7 mm dlouhá tasemnice běžně se vyskytující u psů (DH) a ovcí, dobytka, koz a prasat.(Mz). Většina infekcí probíhá u člověka zpočátku bez příznaků. CE je působena pomalu rostoucími cystami v játrech, plicích a dalších orgánech. Počáteční asymptomatický průběh vede k počátečnímu přehlížení onemocnění. • •Alveolární echinokokóza (AE) je onemocnění působené infekcí larválním stádiem Echinococcus multilocularis, což je 1-4 mm dlouhá tasemnice dospívající v liškách, vlcí a psech (DH). Ačkoliv je AE výrazně endemická, v endemických oblastech je relativně běžná, avšak výskyt u lidí je poměrně vzácný. Na zdraví člověka má však výrazně větší negativní vliv. Způsobuje parazitární nádory jater, plic, mozku dalších orgánů. Není-li léčena, končí smrtelně. An image of an Echinococcus granulosus adult, and a close up of the scolex. Echinococcus granulosus •Cizopasník psovitých šelem (psi, vlci, lišky) •Délka 2 – 6 mm, 3 -4 segmenty •50 varlat, 400 – 800 vajíček •Mezihostitelem přežvýkavci a člověk – larva echinokok (hydatida) s dceřinnými cystami •Echinokok v játrech, slezině, plicích apod. 2 -3 měsíc vývoje průměr 5mm, 3 – 5 měsíc – 10 mm, do 1 roku 2 cm, může růst až 10 – 15 let (do velikosti dětské hlavy), hydatidách tekutina – živný roztok pro hlavičky Echinococcus - morfologie • Life cycle of Echinococcus • •Echinococcus Vývoj Echinococcus granulosus •Dospělé tasemnice Echinococcus granulosus (3 až 6 mm dlouhé) žijí v tenkém střevě definitvního hostitele – psů a psovitých šelem. • •Dospělé proglotidy produkují vajíčka, které opouštějí DH s výkaly. • •Po pozření mezihostitelem (v přirozených podmínkách – ovce, kozy, prase, koně, lamy) se z vajíčka líhne malá larva – oncosféra, která penetruje střevo a migruje oběhovým systémem do různých orgánů, především do jater a plic. • •V těchto orgánech se oncosféra vyvíjí v cystu, která se postupně zvětšuje a dává vznik protoscolexům a dceřinným cystám vznikajícím uvnitř cysty mateřské. • •Definitivní hostitel se nakazí pozřením orgánů a tkání mezihostitele s cystami. • •Po polknutí cysty dochází evaginaci protoscolexu a jeho přichycení se v mukóze střeva definitivního hostitele. Celý vývoj trvá 32 až 80 dnů. • Echinococcus granulosus - vývoj •Člověk jako mezihostitel •Člověk jako mezihostitel •Uniloculární hydatida Echinococcus granulosus Echinococcus granulosus - hydatida •Echinococcus – invaginované protoscolexy v hydatidě •Volné protoscolexy v hydatidě Echinococcus granulosus •Protoscolex Echinococcus granulosus - hydatida Echinococcus - tegument na protoscolexu Echinococcus multilocularis •Cizopasník lišek, vlků, psů •Poslední dobou nárůst pozitivních nálezů •Méně varlat (do 30), kratší háčky •Mezihostitelem hlodavci – alveokok (velký počet menších měchýřků spojených navzájem • Echinococcus multilocularis - vývoj Vývoj Echinococcus multilocularis •Vývoj tohoto druhu E. multilocularis (1.2 až 3.7 mm) probíhá analogicky, avšak s těmito rozdíly: definitivními hostiteli jsou zde lišky a v menší míře pak psi, kočky, kojoti a vlci. • •Mezihostileli jsou malí hlodavci a larvální vývoj (v játrech) zůstává na úrovni profiferativního stádia, což vede k invazi okolních tkání narůstající cystou. • •U E. vogeli (více než 5.6 mm délky), jsou DH totulaví psi a psi+ MZ – jsou hlodavci a larvální stádium (v játrech, plicích a dalších orgánech) se vyvíjí jak externě tak interně do podoby mnohonásobných měchýřků. • •U E. oligarthrus (víc než 2.9 mm délky) je vývojový cyklus, který zahrnuje divoké kočky jako DH a hlodavce jako MZ. Člověk se nakazí pozřením vajíček a vývojem oncosféry v tenkém střevě a následně pak cyst v různých orgánech. Echinococcus - larvální stádia • •Multiloculární cysta Echinococcus multilocularis Echinococcus - onemocnění člověka • •Humánní echinokokóza (hydatidosa, nebo hydatida) je působena larvami tasemnice rodu Echinococcus. • •Echinococcus granulosus – cystická echinokokóza (CE) – nejčastější •E. multilocularis - alveolární echinokokóza (AE) • •E. vogeli - polycystická echinokokóza • •E. oligarthrus - extrémně vzácná humánní echinokokóza Hydatida – cystická echinokokóza •Několik uniloculárních hydatid v plících Hydatida v mozku člověka Alveolární cysta v játrech Klinické příznaky • • Cystická echinokokóza – často bez příznaků • •Příznaky se objevují až po té, co cysta parazita naroste do určité velikosti a začně působit problémy: bolesti, nevolnost a zvracení. •Cysty se vyvíjejí dlouhá léta a jejich půsovení často závisí na jejich lokalizaci v těle člověka. •Nejčastěji jsou v játrech a plicích, ale také v mozku, oku, dslezině, ledvinách, srdci, kostech a centrální nervové soustavě. •Při umístění v plicích může dojít po prasknutí cysty k jejímu vykašlaní. Praskne-li cysta uvnitř vnitřních orgánů v těle, vede to obvykle k anafylaktickému šoku a člověk může za této situace i umřít. • •Alveolar echinococcosis je charakterizována cystami v játrech a dalších orgánech včetně plic a mozku. AE u člověka probíhá analogicky jako je tomu u zvířat s tím rozdílem, že u člověka nedochází k úplnému dokončení vývoje cysty. • •Cysty napadají a porušují tkáně, které je obklopují a působí bolest, ztrátu váhy a malátnost. AE je nebezpečné onemocnění, které v 50% až 75% k úmrtí člověka. Ve většině případů je totiž onemocnění diagnostikováno příliš pozdě. Diagnostika •Prvním příznakem cystické echinokokózy u člověka je obvykle vznik cystické hmoty v napadených orgánech. • Možnosti neinvazivni diagnostiky jsou tyto: –Imunologické techniky –CT skan –Ultrazvuk –NMR – •Jako další metody jsou využívány: –Krevní testy na protilátky –Po nalezení cysty může být přikročeno k sérologickému průkazu • •Alveolární echinokokóza je obvykle nacházena spíše u starších lidí. Jako diagnostika jsou doporučovány: –CT imaging –Velmi efektivní jsou krevní testy, které obvykle potvrzují diagnózu. • • parasite symbios • Děkuji za pozornost •Kladogram hypotetických vztahů mezi Cestodaria Smyslové orgány tasemnic