MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Bi9000 GIS v botanice a zoologii Dálkový průzkum Země - DPZ • Je metoda i umění, která umožňuje získávat a zpracovávat data naměřená bezkontaktním způsobem většinou o zemském povrchu. Pro měření je využíváno elektromagnetické záření různých vybraných vlnových délek Halounová podle Lillesanda a Kiefera • Dálkový průzkum Země je nejdražší způsob, jak vytvořit obrázek Andrew Bashfield, INTERGRAPH • Land-use • Změny klimatu • Zdroje nerostných surovin • Mořské proudy • Mapování vegetace • ……. Metody snímání zemského povrchu : • konvenční (výsledkem je fotografie) • nekonvenční (obrazový záznam (složený z pixelů) – snímek) • přímé (odražené záření) • nepřímé (vyzařované – termovize) • pasivní (spoléhám na přírodní zdroj záření) • aktivní (nepoužívám přírodní zdroj záření, ale vysílám paprsek záření sám (radar)) Fyzikální podstata DPZ • médium je elektromagnetické záření • složeno z elektrické a magnetické vlny, vzájemně jsou pootočeny o 90°. • popis pomocí vlnové délky λ (a frekvence) • všechny vlnové délky tvoří dohromady elektromagnetické spektrum • od 10-12 cm (kosmické záření) do 104 cm (televizní a rádiové vlny) Elektromagnetické spektrum • Elektromagnetické záření (spektrum) • Interakce s atmosférou • Rozptyl (Rayleighův rozptyl, aerosolový rozptyl, neselektivní rozptyl) • Absorpce (ozón, CO2, vodní pára) • …Atmosférická okna • Interakce s povrchem – odraz + pohlcení +propouštění • Objekt je charakterizován: Spektrometrickou křivkou DPZ – základní principy Propouštění, odraz, rozptyl, absorbce Spektrum a propustnost atmosféry DPZ Rozlišení digitálního snímku • Radiometrické rozlišení (barevná hloubka) • Spektrální rozlišení (počet a šířka intervalů vlnových délek) • Prostorové rozlišení • METEOSAT 7 2,5-5 km • NOAA 17 1,1 km • QuickBird 2 0,65 m • LANDSAT 7 15 m • SPOT 5 2,5 m • Časové rozlišení (frekvence snímání stejného území) • METEOSAT 7 30 minut • NOAA 17 12 hodin • QuickBird 2 2-4 dny • LANDSAT 7 18 dnů • SPOT 5 26 dnů Vlnové délky využívané v DPZ • Ultrafialové záření 0,030 - 0,380 μm • Výrazně pohlcováno atmosférou • Využívá se především v geologických aplikacích pro detekci složení zemského povrchu, hornin a minerálů • Viditelné záření 0,380–0,720 μm • Lze zaznamenat pouze v denních hodinách, neprochází oblačností a mlhou • značně rozptylováno a pohlcováno Červená: 0,620–0,720 mm Oranžová: 0,592–0,620 mm Žlutá: 0,578–0,592 mm Zelená: 0,500–0,578 mm Modrá: 0,446–0,500 mm Fialová: 0,380–0,446 mm Vlnové délky využívané v DPZ Vlnové délky využívané v DPZ • Infračervené záření •tepelné 8 mm – 14 mm (povrchová teplota oceánů, znečištění řek a jezer, lesní požáry) •daleké 4 mm –25 mm •střední 1.3 mm – 4 mm (geologie, sníh a led, oblačnost, zdravotní stav vegetace, identifikace minerálů) •blízké 0.72 mm – 1.3 mm (studium vegetace) Vlnové délky využívané v DPZ • Mikrovlnné záření 0.1-100 cm • Nejméně závislé na počasí • Aktivní systémy – radar • Meteorologie – srážkové oblasti a intenzita srážek • Předzpracování obrazu • odstranění náhodných a systematických chyb • Geometrické korekce (zakřivení země, nadmořská výška, změny výšky a rychlosti nosiče) • Zvýraznění obrazu • transformace obrazu do lépe interpretovatelné formy • Radiometrické korekce (jas, kontrast, úpravy histogramu) • Filtrace • Klasifikace a analýza obrazu • extrahování informace a její analýza • Neřízená klasifikace • Řízená klasifikace • Objektová klasifikace Digitální zpracování obrazu Klasifikace Automatické vytvoření skupin pixelů clustrováním Výběr ploch s předem známým zařazením trénovací množiny Případné sloučení clustrů do skupin Výpočet statistických charakteristik trénovacích množin Pojmenování skupin (voda, les, zástavba, nezařaditelné ....) Klasifikace dat podle statistických charakter. Neřízená - Unsupervised Řízená - Supervised Jsem spokojen? Jsem spokojen? KONEC ANO ANO KONEC NE NE Spektrometrické křivky Spektrometrické křivky Studium vodních objektů metodami DPZ • specifické spektrální chování vody • snadná identifikace • v intervalu viditelného elektromagnetického záření voda odráží pouze jeho malou část • v oblasti infračervených vlnových délek se voda chová téměř jako absolutně černé těleso a pohlcuje téměř všechno dopadající záření a na snímcích se vyznačuje nejtmavšími tóny LANDSAT 5 TM4TM1 Studium vodních objektů metodami DPZ • Výrazně odlišný tón vodních objektů se na snímcích v infračervené části spektra projevuje v charakteristickém tvaru histogramu obrazového záznamu. • Vyskytuje-li se na snímku jedna či více vodních ploch, potom se histogram vyznačuje dvěma vrcholy, jak je patrné z uvedeného příkladu. Vrchol vlevo tvoří pixely vodní plochy, hlavní vrchol histogramu vpravo tvoří pixely všech ostatních povrchů na snímku. • Metodou tzv. prahování lze vodní plochy ze snímku extrahovat. Spektrální projev vegetace •Chlorofyl pohlcuje 70% až 90% dopadajícího záření v modré a červené části spektra. •Mezi těmito absorpčními pásy se nachází lokální maximum odrazivosti v zelené části spektra •To je příčinou zelené barvy rostlin ve vegetačním období. • Různá odrazivosti vegetace v různých intervalech elektromagnetického spektra výrazný nárůst odrazivosti v blízké infračervené části spektra (ve viditelné části spektra odráží plocha s vegetací 20% záření, v blízké IR je to kolem 60% Spektrální chování vegetace • V infračervené části spektra (0,7 – 1,3 μm) je narůstající odrazivost formována především uspořádáním buněk těch částí rostlin, které jsou nejvíce vystaveny dopadajícímu slunečnímu záření – tedy odrazivostí listů. Lze například poměrně snadno odlišit porosty listnatého a jehličnatého lesa • V intervalu spektra 1,3 – 3 μm je odrazivost vegetace formována především přítomností vody v orgánech rostlin. Vyšší obsah vody snižuje odrazivost rostlin. Studium zdravotního stavu lesů • Pokud je rostlinný kryt vystaven určitému druhu stresu například když dochází k usychání nadzemních částí rostlin na konci vegetačního období nebo k usychání listů či jehličí v důsledku jejich poškození znečišťujícími látkami v ovzduší projeví se tato skutečnost nejprve ve snížené odrazivosti v blízké infračervené části spektra (a teprve později ve viditelné části spektra) • Je možné studovat rozsah a stupeň poškození vegetačního krytu dříve, než jsou tyto procesy usychání rostlin pozorovatelné v přírodě 1984 1986 1991 Jizerské hory • Normalizovaný vegetační index (NDVI) • Světlejší plochy na snímku se vyznačují vyšší hodnotou indexu a představují části snímku s nejbohatší vegetací • Nejvyšší hodnoty NDVI vykazují pole, na nichž převládá odrazivost vzrostlé vegetace - především vzrostlé ozimé obiloviny • Vyšší hodnoty NDVI vykazují také lesní porosty. V rámci nich lze odlišit světlejší tóny ploch listnatého lesa od tmavších ploch jehličnanů s nižšími hodnotami vegetačního indexu (jihozápadně od Brněnské přehrady) Mapování vegetace s využitím DPZ Normalizovaný vegetační index (NDVI) • Mapy NDVI mohou být vhodným nástrojem ke studiu zdravotního stavu vegetace, časových změn a průběhu fenofází, odhadům výnosů zemědělských plodin, odhadům vodního stresu rostlin • NDVI = (TM4 - TM3) / (TM4 + TM3) • Hodnoty teoreticky v intervalu [-1; +1], prakticky [-0,1; +0,6] • Následující čtyři snímky jsou příkladem změn v hodnotách NDVI v průběhu vegetačního období v Evropě, v severní Africe a v oblasti Sahelu. 31.12 31.3 30.6 30.9 NDVI - Nárůst množství zelené hmoty ve srovnání s počátkem 80. let. Oblast S od 30. rovnoběžky Další indexy: EVI – Enhanced Vegetation Index SAVI – Soil Adjusted Vegetation Index ARVI – Atmospherically Resistant Vegetation Index SR – Simple Ratio II – Infrared Index MSI – Moisture Stress Index …. Tematické mapování krajinného pokryvu • Snímek vlevo byl vytvořen z pásem TM321 (RGB), která zaznamenávají viditelnou část spektra • Snímek vpravo byl sestaven jako barevná syntéza pásem TM432 • Rozdíl mezi listnatými (Bílé Karpaty, Chřiby) a jehličnatými (Bzenec borovice na vátých píscích) lesy je na snímku ve viditelné části spektra málo patrný • V syntéze s blízkým IČ pásmem je rozdíl jasný Tematické mapování krajinného pokryvu  NP Podyjí - odlišný charakter využívání zemědělské půdy v Rakousku a u nás Tematické mapování krajinného pokryvu  NP Šumava - odlišný charakter využívání zemědělské půdy v Německu a u nás Kouř lesních požárů může bránit vzniku dešťových kapek v mracích. Drobné částice sazí obsažené v kouři tvoří kondenzační jádra malých vodních kapiček, neschopných vytvořit větší srážkové kapky, které by vypadávaly v podobě deště. http://landsat.gsfc.nasa.gov/conf/search_images.html Příklad z webu Landsat Aplikace DPZ v oblastech s vegetací • Zemědělství • Lesnictví • Krajinná ekologie • Aplikace: • Prostorová struktura krajiny (landcover) • Kvantitativní charakteristiky vegetace - rozlohy lesa, zemědělských kultur • Kvalitativní stav vegetace - zdravotní stav lesa • Časové změny vegetace – mapování odlesnění • Mapování zemědělských plodin, odhady výnosů Aplikace DPZ v hydrologii • Oceánografie • Kontinentální hydrologie • Aplikace: • rozloha vodních objektů • znečištění vodních objektů • teplotní charakteristiky vodních objektů • výskyt planktonu • vlhkostní charakteristiky krajiny • rozloha sněhové pokrývky • analýza vodní hodnoty sněhu • dynamika ledovců • povodně Aplikace DPZ v urbanizovaných oblastech • Územní plánování • Krajinná ekologie • Aplikace: • změna struktury území • územní rozvoj • teplotních charakteristiky urbanizované krajiny • analýza industrializovaných oblastí • změny krajiny v oblastech těžby Aplikace DPZ v geomorfologii • Geomorfologie • Pedologie • Geologie • Aplikace: • analýza minerálů • pedologie – půdní druhy, půdní vláha • geomorfologie – základní strukturní tvary a formy reliéfu (zlomy aj.) • změny reliéfu (zemětřesení, vulkanologie) • generování 3D DMT ze stereo družic (SPOT) • Průzkum nalezišť nerostných surovin Geostacionární družice • Rovníková oběžná dráha • Družice obíhá kolem Země v rovině rovníku od západu k východu • Výška 36 000 km (doba oběhu rotace = doba rotace Země kolem vlastní osy) • Malé prostorové rozlišení, krátké časové intervaly • Meteorologie Družice s polární drahou • Subpolární oběžná dráha • Pohyb přibližně v poledníkovém směru • S rovinou rovníku úhel 80–100° • Ve výškách 700–1000 km • Doba oběhu – 2 h • Synchronní se Sluncem • Nad daným místem vždy ve stejnou dobu místního času • http://www.eduspace.esa.int/subdocument/default.asp?document= 320 Zdroje dat DPZ • IRS – Indická družice, data vhodná pro generování digitálního modelu terénu http://www.nrsc.gov.in • SPOT – Systém francouzských družic, vhodné k mapování vegetace a vodních ploch. http://spot4.cnes.fr/spot4_gb/index.htm • SPOT- VEGETATION – Určeno pro mapování vegetace a tvorbu vegetačních indexů. http://www.spot-vegetation.com/ • LANDSAT – Systém družic NASA, nejpoužívanější k tématickému mapování. http://landsat.gsfc.nasa.gov/ • TERRA - Systém družic NASA, určeno pro monitorování klimatu. http://terra.nasa.gov/ • NOAA – Systém amerických meteorologických družic s polární drahou. http://www.noaa.gov/satellites.html • METEOSAT – Západoevropská meteorologická družice, provozuje ji EUMETSAT http://www.eumetsat.de/ • ………