F4200 — 2. cvičení (5. 3. 2018)
1. příklad: Zenitová vzdálenost horního okraje Slunce byla změřena s hodnotou z' = 64°55'33", zdánlivý poloměr Slunce je 15'15". Určete skutečnou zenitovou vzdálenost středu Slunce, (pro řešení využijeme vztahy pro refrakční úhel: R = z - z', kde pro z < 80° platí: R = 58" tg z')
2. příklad: Výška hvězdy nad obzorem byla změřena při tlaku b = 740 torr a teplotě t = —10 °C. Naměřená výška nad obzorem je b! = 25°15'00". Jaká je skutečná výška hvězdy? (jelikož je refrakční konstanta závislá na tlaku a teplotě, refrakční úhel zjistíme ze vztahu R = 60, 2" ^ 273+tz'' kde b je tlak v torrech a t je teplota ve stupních Celsia)
3. příklad: Jaká je zdánlivá hvězdná velikost (ovlivněná extinkcí) hvězdy, která se nachází ve vzálenosti 400 pc a má absolutní hvězdnou velikost M = —1,5 mag? Příklad spočtěte pro dva různé koeficient absorpce, a to si = 0,0002mag/pc a a2 = 0,003 mag/pc. (pro řešení použijeme modul vzdálenosti, kde k pravé straně rovnice přičteme člen pro započtení vlivu extinkce, čili následující vztah: m — M = 5 log r — 5 + a ■ r)
Dopočítáme v rychlosti příště:
4. příklad: Pozorujeme hvězdu Deneb v zenitu a naměříme zdánlivou hvězdnou velikost mz = 1,60 mag. Jaká je mimoatmosférická hvězdná velikost, když předpokládáme koeficient absorpce A = 0, 35 mag (A má v sobě již započtenou vzdálenost)? Jaká je zdánlivá hvězdná velikost v zenitové vzdálenosti 60°?
1