Bernoulliové
uNicholas (1623–1708)
u    basilejský radní
u
u        Jacob I.                   Nicolas starší                   Johann I.
  (1654–1705)                     (1662–1716) malíř                       (1667–1748)
u
u    Nicolas mladší                Nicolas I.
u     (1687–1769) malíř                  (1687–1759)
u
u                             Nicolas II.         Daniel I.           Johann II.
u                            (1695–1726)           (1700–1782)              (1710–1790)
u
u                                   Johann III.         Daniel II.           Jacob II.
                       (1744–1807)           (1754–1834)             (1759–1789)
u
u          Christoph (1782–1863) zakladatel švýcarského technického školství
u
u          Johann Gustav (1811–1863)
u
u

Jacob Bernoulli (1654–1705)
uastronom, fyzik, matematik
ujako jeden z prvních pochopil Leibnizovy výsledky
uzakladatel teorie pravděpodobnosti
u1869 zákon velkých čísel
u1713 Ars conjectandi
Bernoulli_Jacob

Johann Bernoulli (1667–1748)
ustudoval medicínu a současně s  bratrem matematiku
urozvoj infinitesimálního počtu
udiferenciální rovnice
uArchimédes své doby
u
JoBernoulli

Guillaume François Antoine Marquis de L'Hôpital (1661–1704)
u
u1696 Analyse des infiniment petits pour l'intelligence des lignes courbes
u
u„L'Hôpitalovo pravidlo“  objevil Johann Bernoulli 1694
De_LHopital

Abraham de Moivre (1667–1754)
u
unarozen ve Francii,
z náboženských důvodů emigroval do Anglie
upřítel Newtonův
u1722 Moivreova věta (znal již 1707) – propojení analýzy a trigonometrie
De_Moivre_2

Brook Taylor (1685–1731)
u1712 první formulace „Taylorovy věty“
u1715
Linear perspective
u1715
Methodus incrementorum directa et inversa
 - metoda konečných diferencí
Taylor

Leonhard Euler (1707–1783)
u1720 zahájil studium na univerzitě v Basileji
u1723 magistr filozofie
u1726 ukončil studium matemati-ky u Johanna Bernoulliho
u
Euler_9

u1727 Petrohrad na místo Nicolase II.B., učí aplikovanou matematiku a mechaniku ve fyziologii
u1730 profesorem fyziky
u1736 orientuje se převážně na mate-matiku, první problémy s okem
u
u
Euler_2

u1741 přechod do Berlína
u1744 ředitel matematického oddělení
udo r. 1766 380 prací z matematiky
u1766 návrat do Petrohradu
u1771 oslepl
Euler_6

u1735 mosty v Královci
u1736 důkaz Malé Fermatovy věty
(p prvočíslo → ap – a je dělitelné p)
u1736 Mechanica
u1740 Methodus inveniendi lineas curvas...  - variační počet
u1742 Goldbachova (1690–1764) hypotéza
u1748 velká F. věta pro n=3
u1750 první věty z kombinatorické topologie
u1751 logaritmus v komplexním oboru
u1755 Institutiones calculi differentialis
u1768–1770 Institutiones calculi integralis
u

Giovanni Girolamo Saccheri (1667–1733)
u1733 Euclides ab Omni Naevo Vindicatus (Eukleides vší poskvrny zbavený)
uprvní věty neeukleidovské geometrie
u

Zformuloval tři hypotézy:
• hypotézu tupého úhlu, kterou
   vyvrátil
• hypotézu pravého úhlu, která je
  ekvivalentní s 5. postulátem
• hypotézu ostrého úhlu, z níž odvodil
  řadu důsledků, posléze však
  prohlásil:
  Hypotéza je veskrze falešná, neboť
  odporuje přirozenosti přímky.

Alexis Claude Clairaut (1713–1765)
unejmladší člen       Pařížské akademie věd
u1733–1743 nejplodnější léta
uClairautova rovnice, variační počet, problém tří těles
Clairaut

George Berkeley (1685–1753)
uirský biskup a filozof
u1734 The analyst: or a discourse addressed to an infidel mathematician
upočátek 2. krize matematiky
Berkeley_6

Colin Maclaurin (1898–1746)
uskotský matematik
u1742 dvousvazkové
Treatise of fluxions
upsáno
v Newtonově symbolice
u
Maclaurin_3

Gabriel Cramer (1704–1752)
ušvýcarský matematik
upublikoval sebrané spisy Johanna Bernoulliho
u1750 Cramerovo pravidlo
Cramer_2

Johann Heinrich Lambert
(1728–1777)
u1759 předzvěst DG
u1761 iracionalita čísla π
u1766 Theorie der Parallellinien (vydáno až posmrtně), pozornost však až po roce 1839
Lambert

Hypotézu ostrého úhlu na rozdíl od Saccheriho vyvrátil.
Použil však mlčky předpoklad, že
každými třemi body, které neleží na přímce, lze vést kružnici.
Toto tvrzení je však ekvivalentní s 5. postulátem.

Joseph-Louis Lagrange
(1736–1813)
u1759 člen  Berlínské akademie (prosadil Euler)
uvariační počet, studium algebraických rovnic
u1766–1787 prezident Berlínské akademie
u1787 odchod do Paříže
utvůrce analytické mechaniky, zásadní přínos v teorii pravděpodobnosti, kalkulu aj.
u
Lagrange_6

Gaspard Monge (1746–1818)
u
u
u1771 počátky diferenciální geometrie
u1799 deskriptivní geometrie
Monge_9

Pierre Simon Laplace (1749–1827)
umatematická astronomie
umechanika
u1812 Matematická teorie pravdě-podobnosti
Laplace_7

Carl Friedrich Gauss (1777–1855)
u1799 důkaz „základní věty algebry“
u1801 konstrukce pravidelných
n-úhelníků
u1827 rozvoj diferenciální geometrie
Gauss_1803

Augustin Louis Cauchy
(1789–1857)
u1821 Analyse algébrique – limita
uabsolutní konvergence řady
u1823 limitní definice integrálu
u1825 funkce komplexní proměnné
Cauchy_6

Bernard Bolzano (1781–1848)
u1851 Paradoxy nekonečna
Bolzano_3

Karl Weierstrass (1815–1897)
u
Weierstrass_4

Nikolaj Ivanovič Lobačevskij (1792–1856)
u
Lobachevsky_3

János Bolyai (1802–1860)
u
Bolyai_3

Georg Friedrich Bernhard Riemann (1826–1866)
u
Riemann_2

Niels Henrik Abel (1802–1829)
u
Abel_5

Evariste Galois (1811–1832)
u
Galois

Georg Cantor (1845–1918)
u
Cantor_3 Cantor_4

Charles Babbage (1791–1871)
umoderní idea počítačů
Babbage_4

David Hilbert (1862–1943)
u
u
u1900 Hilbertovy problémy
uhilbertovský program
Hilbert

John von Neumann (1903–1957)
u
Von_Neumann_7

Kurt Gödel (1906–1978)
u
Godel_2 Godel_6

Nicolas Bourbaki (1935–???)
u


Norbert Wiener (1894–1964)
uzakladatel kybernetiky
Wiener_Norbert_3