•Arabský poloostrov patřil v 7. století - v době vzniku islámu - k relativně méně rozvinutým oblastem Předního východu. •Byl obýván kočovnými •beduínskými kmeny. •Roku 622 (první rok •muslimského kalendáře) •odešel z Mekky do Jathribu •(později muslimy nazvaného •Medinou) zchudlý obchodník •Muhammad Ibn Abdulláh •(570-632), který začal hlásat •nové monoteistické •náboženství - islám. * •Součástí islámské víry byl i požadavek boje za šíření této víry. •Do té doby kočovní a vnitřními konflikty nejednotní Arabové se tak sjednotili a během jednoho století obsadili rozsáhlá území - Pandžáb, ĺrán, Sýrii, Palestinu, Egypt a dále na celém středozemním pobřeží Afriky vznikl v 7.– 8. století arabskými •výboji veliký stát, který navázal těsné hospodářské styky s Čínou, Indií a Evropou. * V roce 762 učinil chalífa Al-Mansor Bagdád hlavním městem této velké říše (náboženským centrem zůstává však nadále město prorokovo Mekka). * V 8. století dobyli Arabové Pyrenejský (Iberský) poloostrov - protipólem Bagdádu se tak na západě stala Cordóba, jež se stala otevřenou branou arabské vzdělanosti do Evropy. Postup Arabů z Iberského poloostrova do nitra Evropy zastavil až francký majordomus Karel Martel roku 732 ve vítězné bitvě u Poitiers, po které je vytlačil až za Pyreneje. Maurská část Španělska se stala také útočištěm Židů, kteří byli v roce 135 vyhnáni Římany ze své vlasti Palestiny. V tomto prostředí lépe udržovali svoji náboženskou a národní identitu než jinde v křesťanské Evropě. Arabská říše pak sahala od Španělska na západě po Turkestán na východě a byla rozsahem větší než bývalé římské impérium. * * Školství ve středověké Arábii * Školství v Arábii bylo dvoustupňové: * 1. Na počáteční škole zv. makbata se vyučovalo čtení, psaní a súry (=věty) z koránu; * 2. Vyšší škola - madrassah se postupně oddělila od školství základního. Byli v ní vzděláváni zejména duchovní, ale i státní úředníci. Základem výuky byla musulmanská teologie, dále se přednášela arabština, právní věda, aritmetika, geometrie, fyzika, zeměpis, astronomie a medicína. Některé z těchto ústavů dospěly někdy až na úroveň středověkých evropských universit. * Pokroky věd ve středověké Arábii * Arabové si osvojili vědu a kulturu perskou, syrskou, národů střední Asie, židovskou, helénistickou i římskou. * Zvláště po ovládnutí Pyrenejského poloostrova představovala arabská věda a kultura most mezi Antikou a středověkou Evropou. * Z vědních oborů dosahují v Arábii největšího rozmachu geometrie, algebra, optika, astronomie, chemie, geografie, zoologie, botanika a medicína. * Vědecké instituce ve středověké Arábii •Následovníkem kalifa Al-Mansora byl kalif Hárún ar-Rašíd (známý mj. z pohádek Tisíce a jedné noci). Vládl v letech 786- 809. Založil v Bagdádu velkou knihovnu, kterou nechal doplňovat rukopisy z celého tehdy známého světa. •V jeho díle pokračoval jeho syn kalif Al-Mamún (786–833, vládl 813–833), když po vzoru alexandrijského Múseionu zřídil v Bagdádu Bait al-Hikmah = Dům moudrosti - v němž byli soustředěni učenci různých jazyků. * * * * dům moudrosti * Z porobených zemí byly vykupovány vědecké knihy a překládány do arabštiny. Jak horlivě se Arabové pídili po antických vědomostech, dokazuje mírová smlouva, kterou uzavřel kalifa Al-Mamún s byzantským císařem Michalem v roce 832. Kalifovi v ní byly výslovně přiřčeny řecké rukopisy, mezi nimi i například Megale syntaxis Klaudia Ptolemaia. * Arabové tento spis nazývali Kitab al magisti, podle nich pak Evropané Almagest. Mnoho antických děl se tímto způsobem podařilo uchovat do současnosti. • * * 8. a 9. století, období překladů řeckých matematických a astronomických spisů a vytváření arabské matematické terminologie * od 9. století, komentáře řeckých spisů a zahájení vlastní matematické práce Al-Chwárizmí (780-850) arabsky أبو عبد الله محمد بن موسى الخوارزمي * přepracoval Diofantovu Aritmetiku * Al džabr v´al mukábala (Stručná kniha o výpočtu) * Jeho zásluhou se dostal indický poziční systém do Evropy * chorezmi Al-Battání (858–929), * velký arabský astronom, sestavil tabulku kotangent s intervalem jednoho stupně, znal rovněž kosinovou větu pro sférický trojúhelník. albattani battani_lm Abu Nasr Mohammed ben Mohammed ben Jarkham al-Farábí (?870–?950) * al-farabi Abu Nasr Mohammed ben Mohammed ben Jarkham al-Farábí (?870–?950) * Vynikající encyklopedista * „Druhý učitel“ Abu-l-Vafá (940–997) * odvodil sinovou větu pro sférické trojúhelníky, vypočítal tabulky sinů s intervalem 15’, jejichž hodnoty mají správných 8 desetinných míst. * Prováděl geometrické konstrukce s užitím pevně rozevřeného kružítka. Pokračoval rovněž ve studiu kubických a bikvadratických rovnic. Al-Bírúní (973–1048) * matematik * astronom * astrolog * encyklopedista * výpočet poloměru Země 1081.66 farsahu (= 6490 km se od dnešní hodnoty příliš neliší) * al-biruni5 -Biruni-russian Ibn Sina Abú Alí (908–1037) * komentáře k Aristotelovi * autor děl o fyzice, matematice, metafyzice a astronomii. * * * Celkem je autorem více jak 165 děl, týkajících se mnoha oblastí poznání, jež byla zdrojem pozdějším učencům až do 17. století. * Jeho kniha Al-Kánún fi t-tibb (Kánon medicíny) – sbírka řecko - arabské lékařské moudrosti. * * * * Část kánonu (knihy 2. a 5.) je věnována i botanice a ovlivnila vývoj středověké botaniky evropské. * Omar Chajjám (1048–1131) * autor známých básnických Rubáiját, astronom a filozof * reformátor perského kalendáře * zkoumal systematicky kubické rovnice * studoval rovněž Eukleida a nahradil axiom o rovnoběžkách řadou jiných předpokladů • Sluncem na nebi nekonečnosti je láska. Ptákem v zahradě augurově je láska. • To není láska, smutně zpívat jako slavík. • Nehořekovat v hodince smrti, to je láska. * oklad1 Násiruddín Túsí (1201–1274) * vydělil z astronomie trigonometrii jako samostatnou disciplínu * studoval rovněž pátý postulát a zabýval se numerickou aproxi-mací iracionálních hodnot. • * • Al-Tusi_Nasir_2 Al-Káší (1380–1429) * řešil kubické rovnice iteracemi a trigonometrickými metodami * znal metodu, které se říká Hornerovo schéma * binomická věta pro libovolný celočíselný kladný exponent * číslo π znal na 16 desetinných míst