Analyticko-didaktické praktikum 4 Teorie Didaktické zásady Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu, která musí být respektována, jestliže má být vzdělávací proces účinný. Určují (vztahují se na, týkají se): • cílů výuky a jejího obsahu (učivo základní a rozšiřující) • výukových metod • organizačních forem výuky a didaktických prostředků za daných podmínek výuky • dosažených výsledků výuky Didaktické principy Principy jsou vždy formulovány z hlediska určité filozofické koncepce (senzualismus, pragmatismus apod.) a ovlivňují je teorie vzdělávání (mění se jejich smysl a obsah, vznikají principy nové). Didaktické zásady Mezi nejčastěji uváděné (obecné) didaktické zásady (principy) patří: • Zásada přiměřenosti a individuálního přístupu - nutno zohlednit věk (čím mladší žáci tím pestřejší formy výuky, kratší vyučování, konkrétnější učivo), zdravotní stav, vstupní úroveň pohybových schopností a dovedností • Zásada uvědomělosti a aktivity - vnitřní zájem žáka, žák rozumí tomu čemu se učí, zná cíl a smysl učební činnosti • Zásada postupnosti - od jednoduchého k složitému, od blízkého ke vzdálenému, od konkrétního k abstraktnímu, od obecného k zvláštnímu. Didaktické zásady • Zásada soustavnosti a cílevědomosti - promyšlené řazení učiva, znalost cíle je nejúčinnější motivační prostředek • Zásada trvalosti - pochopení učiva, budování předpokladů k aplikaci učiva v aktuálních podmínkách • Zásada názornosti - vzájemné propojení informačních zdrojů k vytvoření představy • Zásada spojení teorie s praxí - spojení teoretických znalostí s praktickou činnostní Princip vědeckosti, přiměřenosti a srozumitelnosti učiva • výklad na odpovídající úrovni • neustálá modernizace obsahu vzdělání (celoživotní sebevzdělávání učitele) • didaktické zjednodušování přiměřené věkovým zvláštnostem, • spirálový výklad učiva • srozumitelnost - žák je schopen ho zařadit do osvojené poznatkové soustavy a dovede jej použít Princip cílevědomosti, soustavnosti (systematičnosti) a vazby na praxi • Cíle výuky - výběr učiva, logická struktura jeho obsahu, strukturované VH „jdoucí“ za naplněním cílů výuky • Pojmotvorný proces, obsahová i didaktická systematičnost výkladu opírající se o poznatky dříve osvojené • Systematické řešení úloh různými postupy • Postupné zvyšování nároků na žáky včetně neustálé aktivizace žáků Princip cílevědomosti, soustavnosti (systematičnosti) a vazby na praxi • Soustavnost opakování, procvičování, zadávání úkolů (pravidelnost i v domácí přípravě, vedení poznámek • Systematická kontrola a hodnocení výkonů žáků • Využití teoretických poznatků v praxi; řešení problémů praktického charakteru • Smysluplnost výuky ve škole – umět vysvětlit, k čemu je to dobré, motivovat žáky Princip žákovy aktivity a uvědomělé spolupráce při vyučování • Volba a střídání metod, prostředků a forem • Vyvolání zájmu o předmět, potřeby poznat jev a vytváření podmínek pro tvůrčí samostatnou činnost žáků (motivace) • Žák dovede něco udělat, ale musí dostat příležitost, aby projevil svůj postoj • Aktivní práce s informacemi, porozumění a úmyslem naučit se požadovaným poznatkům, dovednostem, bez zbytečného „biflování“ Princip názornosti • J. A. Komenského zlaté pravidlo učitele: „Proto budiž učitelům zlatým pravidlem, aby všechno bylo předváděno všem smyslům, kolika možno.“ • V tradičním pojetí výuky 80 % sluch a jen 12 % zrak, význam experimentů s důkladným vysvětlením, smyslová stránka nestačí, nutné rozumové zpracování vjemů a generalizace • Od konkrétní operace s věcmi se postupně přechází k myšlenkovým operacím s pojmy (abstraktní myšlení) • Role didaktických prostředků (vhodné a srozumitelné příklady pro vytvoření názoru na daný jev či objekt; pomůcky, obrazy, grafy apod.) • Problém: vnímání pojmů jako atom, molekula, foton, elektrický proud, kvantové stavy, . . . • Řešení: vhodná volba postupu včetně pokusů, systematizace + použití analogie, modelu a postupné zpřesňování faktů) Princip názornosti Princip trvalosti a spolehlivosti • Spojování osvojené hlavní myšlenky se znalostmi předchozími • Základní (kmenové), rozšiřující a doplňující učivo • Procvičování učiva s přidáním něčeho nového pohyb vpřed • Pravidelné opakování (nutné vymezení času v časově tematickém plánu!!) Princip vazby daného předmětu na ostatní předměty výuky • Výchovná i vzdělávací stránka mezipředmětových vztahů • Průřezová témata: • Osobnostní a sociální výchova, • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, • Multikulturní výchova, • Environmentální výchova • Mediální výchova