Analyticko-didaktické praktikum 9 Teorie Pedagogická komunikace • specifická forma komunikace sociální • má aspekty: 1) interakční (vzájemné působení, ovlivňování); 2) komunikační (sdělování významů); 3) percepční (vnímání našich partnerů) • je prostředkem výchovy a vzdělávání, slouží realizaci cílů Pedagogická komunikace • probíhá mezi účastníky výchovně-vzdělávacího procesu (učitelé, žáci, rodiče) • vztahuje se k určité pedagogické situaci • bývá definována jako vzájemná výměna informací mezi účastníky výuky • kromě informací sdělujeme emoce, postoje k tématu i osobám, ke kterým hovoříme Pedagogická komunikace • by měla být účelná, • komunikovat bychom měli s pozornými posluchači, • připustit možnost nedorozumění s žáky, • by neměla postrádat humor, • nesmí se stát nástrojem ponižování a zesměšňování žáků. Pedagogická komunikace Informace zprostředkovávané žákům při výuce mají zpravidla tři složky: • kognitivní složka - ovlivňuje rozvoj poznávání osobnosti žáka; • afektivní složka - ovlivňuje rozvoj motivů k učení, posiluje utváření postojů; • regulativní složka - slouží realizaci vyučování. Komunikační dovednost Zásady: • Přesně (co chci vyjádřit) • Krátce (lze to zkrátit) • Jasně (jakými slovy,) • Barvitě (přirovnání, neotřele, působivě) Komunikační dovednost • efektivní komunikace se dá učit, cvičit, rozvíjet, zdokonalovat • formy komunikace: 1. forma verbální, 2. nonverbální (neverbální), 3. komunikace činem. Komunikační dovednost Sympatie a porozumění při komunikaci • 55 % (vizuální prvky komunikace) • 38 % (paralingvální prvky) • 7 % (obsah) Verbální komunikace • Dech – učitel si musí osvojit tzv. dechovou ekonomii, tzn. hospodárné a vědomé řízení dýchání pro usnadnění mluvního výkonu. • Hlas – každý hlas má určitou sílu, výšku a barvu. Učitel musí ovládat také ohebnost (dynamika, tón) a vytrvalost hlasu. Verbální komunikace Obsah verbální komunikace by měl být: • věcný, • přesný, • srozumitelný a přiměřený pro určené skupiny žáků, • stručný a jazykově správný. Verbální komunikace Naslouchání Kladení otázek Aha! Jasně! Dobře!Vážně? Správně •Otevřené otázky, •Uzavřené otázky, •Alternativní otázky, •Kontrolní otázky, •Rétorické otázky •Motivační otázky x Negativní otázky Negativní otázky Nechcete se podívat …? Nepomůžete mi …? Nonverbální komunikace Je pohybovým chováním, snadněji se s ní sdělují emoce, vztahy k žákovi, třídě nebo k předmětu. Druhy nonverbální komunikace: • sdělování pohledy, výrazem obličeje • sdělování pohyby (kinezika) a gesty • sdělování fyzickými postoji (posturologie) • sdělování dotyky • sdělování vzájemným přiblížením či oddálením (proxemika) • sdělování úpravou zevnějšku Komunikace činem • Jednání učitele a žáků vyjadřuje vzájemné postoje. • Žáci vnímají učitelovu připravenost na hodinu, jeho příchody do třídy, hodnocení a přístup k žákům. • Učitel každým činem dává najevo třídě či žákovi určitou míru uznání a úcty →sociální evalvace (zvyšování hodnoty) nebo naopak →sociální devalvace. Komunikace činem Faktory ovlivňující učitelovo chování k žákům: • sociální role učitele, • učitelova koncepce „dobrého žáka“, • vlastnosti i vzhled žáka, • komunikativnost žáka, • třída, ve které ke komunikaci dochází. Výchovný styl Volba stylu závisí vždy na konkrétní třídě a situaci, úzce souvisí s autoritou učitele. • Autoritativní styl – učitel stanovuje normy a dohlíží na jejich dodržování. • Demokratický styl – normy stanovuje učitel ve spolupráci se žáky, na dodržování norem dbá stále učitel. • Liberální styl – normy stanovuje učitel po dohodě s žáky, na jejich dodržování už dbají sami žáci.