Sněhová pokrývka, její změny a vztah k atmosférické cirkulaci ve Skandinávii Vojtěch Umlauf N-GK FG, 2. ročník, 2. semestr Brno 2018 Z9017F Oborový geografický seminář 2 Obsah 1) Úvod – sněhová pokrývka (význam, vlastnosti, měřené parametry) 2) Módy atmosférické cirkulace 3) Studie zabývající se vztahem sněhové pokrývky a módů at. cirkulace 4) Sněhová pokrývka v Oslu v zimě 2017/2018 • součást kryosféry (z řeč. kryos = mráz) • kryosféra • mořský led, říční a jezerní led, ledovce, permafrost a sněhová pokrývka • součást globálního klimatického systému – důležité vazby a zpětné vazby Obr. 1 Schéma důležitých interakcí mezi kryosférou a dalšími důležitými komponentami klimatického systému; zdroj: Snow and climate (2008) Sněhová pokrývka a její význam v klimatickém systému • sněhová pokrývka – druhá nejrozsáhlejší součást kryosféry • průměrná maximální rozloha: 47 mil. km2 (rozloha souše 149 mil. km2) • 98 % lokalizováno na severní polokouli Obr. 2 Vývoj rozlohy SP v Eurasii, [1] Sněhová pokrývka a její význam v klimatickém systému 1) Povrchová odrazivost (albedo) • důležitá pro energetickou bilanci povrchu • povrchy s trvalou sněhovou pokrývkou: až 80–90 % • klimatický vliv záleží na přítomnosti oblačnosti • nejvýznamnější vliv SP na RB zemského povrchu je na jaře Obr. 3 Zpětná vazba sníh-albedo [2] Sněhová pokrývka a její význam v klimatickém systému Obr. 4 Albedo sněhu [3] 2) Termální vlastnosti • SP narušuje toky tepla a vlhkosti mezi z. povrchem a atmosférou díky významnému obsahu vzduchu uvnitř • termální konduktivita (∼0.1W m−1 K−1 u čerstvého sněhu) 10–20x nižší než u ledu či vlhké půdy • i malá vrstva sněhu významně zpomaluje nárůst ledu pod ní • izolační schopnosti sněhu mají vliv na hydrologický cyklus Sněhová pokrývka a její význam v klimatickém systému 3) Latentní teplo potřebné k tání • pro tání ledu je potřebné velké množství energie (při 0 °C 3,34x105 Jkg-1) => sníh zpomaluje oteplování atmosféry během období tání • např. v Eurasii mocná sněhová pokrývka spolu s jarní vlhkou půdou ovlivňuje letní monzunovou cirkulaci (viz Vernekar et al., 1995) Sněhová pokrývka a její význam v klimatickém systému • důležitý zdroj x hazard • mnoho odvětví společnosti, které sníh ovlivňuje: • doprava – sněhové kalamity • zemědělství – ochrana plodin před mrazem • sport a cestovní ruch – skiareály tratě pro běžkaře, zimní olympijské hry atd. • ekonomika – souvislost se zemědělstvím a cestovním ruchem • energetika – vodní elektrárny • bezpečnost – lavinové nebezpečí, povodně • zdravotnictví, kvalita života – dostupnost pitné vody • semiaridní regiony – hlavní zdroj vody pro říční síť i podzemní vodu • např. řeka Colorado – 85 % ročního odtoku z povodí pochází z tání sněhu • odhad: přes 1 mld. lidí na světě je závislá na akumulaci sněhu pro vodní zdroje Obr. 5 Řeka Colorado [4] Význam sněhu pro společnost Obr. 6 Lavina v Norsku – ilustrační fotografie [5] • SP mocná alespoň 30 cm chrání organismy a půdu před extrémním denními teplotními změnami nad jejím povrchem • pokud SP, výměna plynů mezi povrchem a atmosférou může pokračovat i v zimě • vlivy sněhu na půdní teplotu z hlediska hydrologie: • zmrzlá půda → pokles infiltrace → vyšší povrchový odtok • zmrzlá půda → omezené odvodnění → vyšší půdní vlhkost Význam sněhu pro ekologii a hydrologii • vrstva sněhu nebo ledu na zemském povrchu vzniklá v důsledku tuhých srážek • souvislá a nesouvislá SP, poprašek • měření SP: • Začátek a konec souvislé a nesouvislé SP • Celková výška SP • Výška nového sněhu • Vodní hodnota SP • výška SP se mění vlivem srážek, metamorfismu, tání/mrznutí • význam studovat v rámci: klimatologie, biologie, zemědělství, doprava Obr. 7 Ultrazvukový senzor pro měření výšky SP [6] Obr. 8 Sněhoměrná lať [7] Výška sněhové pokrývky (cm) Obr. 9 Sněhová pokrývka na Zemi dne 27. 3. 2018 nasnímaná družicí NOAA 19 [8] • výška vody získaná táním SP nad danou plochou • závisí na výšce a hustotě SP: 𝑆𝑊𝐸 = 𝐻𝑆𝜌𝑠 • kde HS je výška sněhu (m) a ρs je hustota sněhu (kg.m-3) • význam studia SWE (a SP): • předpověď povodně • plánování závlah • management vodních zdrojů • validace sněhových modelů a GCM simulací • detekce klimatické změny Obr. 10 Sněhoměrný polštář [9] Vodní hodnota sněhu (mm nebo kg.m-2) Norwegian Water Resources and Energy Directorate (NVE) – Oddělení hydrologie • více než 100 zaměstnanců • národní centrum pro monitorování a varování před povodněmi • sbírá, ukládá a analyzuje data: • vodní stavy a průtoky • teplota vody • říční a jezerní led • transport sedimentů • sníh • ledovce • půdní vlhkost a podzemní voda • data dostupná na: https://www.nve.no/hydrologi/hydrologiske- data/ Obr. 11 Hodnoty SWE (m) na stanici Brunkollen v Oslo [10] • vzor (mód) telekonekce = opakující se a trvalé velkoprostorové vzory anomálií tlaku vzduchu a cirkulace, které se vyskytují nad rozsáhlými geografickými oblastmi • typicky trvají několik týdnů až měsíců, výjimečně let • mají pozitivní a negativní fázi → rozdíly v klimatických podmínkách • vliv na teplotu, srážky, trasy bouří a výskyt a intenzitu jet streamu • síla módů, jejich časoprostorová struktura a variabilita jsou zkoumány vícerozměrnou statistickou analýzou (např. PCA) • zde jsou uvedeny módy NAO, AO, EA a SCAND Vybrané základní módy atmosférické cirkulace (důležité pro Skandinávii) • index: rozdíl v tlaku vzduchu při hladině moře mezi dvěma akčními centry atmosféry – Azorskou TV a Islandskou TN • pozitivní fáze – podprůměrný tlak ve vyšších šířkách severního Atlantiku a nadprůměrný ve středních šířkách západní Evropy, východu USA a centrálního Atlantiku • negativní fáze – opačně • spojitost s jet streamem a trasami bouří v severním Atlantiku • změny v zonálním a meridionálním transportu tepla a vláhy v atmosféře • změny v rozložení teplot a srážek v prostoru východu USA, severního Atlantiku a Evropy Obr. 12: NAO – pozitivní a negativní fáze [11] Severoatlantická oscilace – NAO a) Pozitivní fáze • nadprůměrné teploty na východě USA a v severní Evropě • podprůměrné teploty v Grónsku, případně na jihu Evropy a Blízkém východě • nadprůměrné srážky ve Skandinávii • podprůměrné srážky ve střední a jižní Evropě Obr. 13 Projevy pozitivní fáze NAO [12] Severoatlantická oscilace – NAO b) Negativní fáze • opačný charakter teplotních a srážkových anomálií Obr. 14 Projevy negativní fáze NAO [12] Severoatlantická oscilace – NAO • index dominantního vzoru nesezónních kolísání tlaku vzduchu při hladině moře severně od 20° s. š. • charakterizována anomáliemi tlaku v Arktidě v porovnání s anomáliemi mezi 37–45° s.š. • pozitivní fáze: nízký tlak kolem severního pólu → silný jet stream ve středních šířkách → studený vzduch izolován kolem pólu • negativní fáze: vysoký tlak na pólu → slabší zonální větry → průniky polárního vzduchu do středních šířek Obr. 15 Arktická oscilace [13] Obr. 16 Vývoj indexu AO [14] Arktická oscilace – AO a) pozitivní fáze • tlakové níže původem z Atlantiku putují dále na sever • vlhčí počasí ve Skotsku, ve Skandinávii a na Aljašce • sušší počasí na západě USA a ve Středozemí b) negativní fáze • Opačná charakteristika Obr. 17 Fáze arktické oscilace [15] Arktická oscilace – AO • dipól v geopotenciální výšce 500 hPa – centra nad střední Evropou a severním Atlantikem • dtřídání fází se projevuje posunem tras bouří a má dopad na T a S • vztah k rychlosti jet streamu ve střední troposféře nad severním Atlantikem • pozitivní fáze: zonální cirkulace → vyšší zimní teploty vzduchu (průměrné anomálie v Evropě +0,3 až 3,5 °C) • negativní fáze: meridionální cirkulace → nižší zimní teploty vzduchu (-0,5 až -1,5 °C) Obr. 18 Pozitivní (a) a negativní (b) fáze EA s vyznačenými polohami hlavních anticyklon a hlavních tras bouří extratropických cyklon Obr. 19 Dlouhodobá variabilita zimního indexu EA s lineárním trendem Východoatlantský cirkulační mód – EA (zdroj: Mikhailova, 2017) Obr. 20 Složené anomálie povrchového tlaku vzduchu (hPa) v euroatlantském prostoru v pozitivní (a) a negativní (b) fázi EA v zimě v období 1981–2010 Obr. 21 Složený vzor geopotenciální výšky 500 hPa v pozitivní (a) a negativní (b) fázi EA v zimě v období 1981–2010 Obr. 22 Korelace mezi indexem EA a povrchovou T vzduchu (a) a srážkami (b) v Evropě v zimě v období 1950–2015 • primární cirkulační centrum je nad Skandinávií • protilehlá centra nad západní Evropou a východním Ruskem/západním Mongolskem • pozitivní fáze: kladné anomálie tlaku nad Skandinávií a západním Ruskem, podprůměrné teploty v západním Rusku a v západní Evropě, nadprůměrné srážky ve střední a jižní Evropě, podprůměrné srážky ve Skandinávii • negativní fáze: záporné anomálie tlaku nad Skandinávií a západním Ruskem Skandinávský cirkulační mód – SCAND Obr. 23 Index skandinávského módu cirkulace v období 1950–2017 [16] Skandinávský cirkulační mód – SCAND • autor: Ewa Bednorz • pracoviště: Department of Climatology, Adam Mickiewicz University, Poznań, Polsko • rok vydání: 2013 • bibliografický záznam: Bednorz, E., 2013. Synoptic conditions of heavy snowfalls in Europe. Geografiska Annaler: Series A, Physical Geography, 95, 67–78. doi:10.1111/geoa.12001 Synoptic conditions of heavy snowfalls in Europe • analyzovat denní vzory atmosférické cirkulace a denní synoptické podmínky zodpovědné za vydatná sněžení v různých místech Evropy • čtyři lokality v centrální a severní části Evropy – Oslo, Brémy, Smolensk a Budapešť Obr. 24 Výzkumné lokality Úvod a cíle 1) sněhová pokrývka • denní data výšky SP pro sezony 1960/61 – 2009/10 • měření 1x denně v 6:00 UTC, přesnost 1 cm • vybrány dny s nárůstem SP o ≥10 cm • změny SP – odečet výšky SP daného dne od následujícího 2) atmosférická cirkulace - hPa • denní hodnoty tlaku vzduchu při hladině moře (SLP) • denní geopotenciální výšky v hladině 500 hPa (Z500) 3) teplota vzduchu - °C • vztažená ke gridu (2,5x2,5°) v tlakové hladině 850 hPa (T850) 4) obsah srážkotvorné vody (precipitable water content) – kg.m-2 • vztažený ke gridu (PW) 5) denní index NAO Data • spočítány a mapovány korelační koeficienty mezi denními nárůsty sněhu a denními hodnotami SLP a Z500 pro gridy (oblast 35° W až 40° E, 35–70° N) • pro dny s nárůstem ≥10 cm vytvořeny složené mapy průměrů a anomálií SLP a Z500 • anomálie = diference mezi složenými hodnotami a 50letými průměry pro sezónu • stejným způsobem prezentovány mapy T850 a PW • pomocí modelu NOAA HYSPLIT spočítány pro vybrané dny s nejvydatnějším sněžením 48h zpáteční trajektorie částic vzduchu • tři úrovně nad hladinou moře: 300–500 m, 1500–2000 m a 3000–5000 m Metody • systémy nízkého tlaku vzduchu doprovázející sněžení • korelační koeficient s hodnotou nad 0,09 (pod -0,09) je významný na hladině p = 0,01 • korelační koeficient s hodnotou nad 0,06 (pod -0,06) je významný na hladině p = 0,05 • centrum negativního pole SLP je posunuto k JV vůči centru Z500 → systém nízkého tlaku vzduchu se pohybuje k JV Obr. 25 Korelační koeficienty mezi denními nárůsty sněhu a denními hodnotami SLP (spojitě) a Z500 (přerušovaně) pro Oslo Výsledky • roční počet dní se SP je >110 • sněžení v průměru 24 dní za zimu • denní úhrny S ≥10 cm méně než 2x do roka • v období 1960–2010 pokles počtu dní se sněžením o 1,7 za 10 let • 88 případů sněžení s výslednou akumulací 10 cm a více během 50 zim (1960/61 – 2009/10) Výsledky • hluboký systém nízkého tlaku vzduchu nad severním Atlantikem s anomáliemi SLP v centru pod -12 hPa • podobné anomálie i v Z500 – snížení o 100 gpm • toto ukazuje na +NAO (velké rozdíly tlaku mezi ATV a ITN) • průměrný index NAO pro dny s vydatným sněžením je 0,21 • statisticky nevýznamný korelační koeficient mezi denním indexem NAO a vydatnými sněženími • vydatná sněžení nejsou příliš vztažena k anomáliím T850 nebo obsahu PW v atmosféře Výsledky Obr. 26 Složené mapy (levý sloupec) a mapy anomálií (pravý sloupec) a SLP v hPa (nepřerušovaně) a Z500 v gpm (čárkovaně), b) T850 v °C v hPa, c) srážkové vody v kg.m-2 pro dny s vydatným sněžením v Oslo Výsledky • Transport vzdušných částic v horní úrovni (3 000 m) ze Z, JZ a J směru (asi 80 % případů vydatného sněžení v Oslo) • Ve stejném čase pozorován J, JV nebo V tok mírně studenějšího vzduchu (60 %) • Méně často přinášejí sněžení vzdušné masy ze severního sektoru (20 %) • Někdy sněžení způsobena vzdušnými hmotami lokálního původu (15 %) Obr. 27 48h zpáteční trajektorie pro 1. 3. 2006 (nahoře) a pro 19. 1. 2009 (dole) v Oslo Výsledky • vydatné sněžení v Oslo – negativní anomálie SLP i Z500 • při +NAO v Oslo dochází k vydatným sněžením • zdrojový region pro vláhu je severní Atlantský oceán • vlhký vzduch je při dlouhém transportu zdvihán do střední troposféry • při pohybu a transformaci vzdušných hmot se tyto setkávají s chladnějším vzduchem od severu či východu • setkávání odlišných vzduchových hmot může vyústit ve vydatná sněžení • podobnost s teplou frontou • pozitivní anomálie obsahu PW v atmosféře pozorovány pouze v trajektoriích front • obecně jsou v důsledku podprůměrných teplot pozorovány slabě negativní anomálie PW Diskuse a závěry • 1909–2008: hodnocení variability a trendů podílu ročních sum sněžení k celkovým srážkám (S/P) na třech meteorologických stanicích: • Sodankylä • Kajaani • Kaisaniemi • studovány také faktory kontrolující odchylky v S/P a jejich vztah k velkoprostorovým atmosférickým cirkulačním módům /pro období 1959–2008) Obr. 28 Průměrná roční teplota (b), průměrné roční srážky (c), průměrná výška SP a průměrné roční počty dní se SP ve Finsku v období 1981–2010 Vliv atmosférických cirkulačních módů na sněhovou pokrývku ve Finsku v období 1959–2008 – podle Irannezhad et al. (2017) Obr. 29 Anomálie s vyznačením statisticky významného trendu (p < 0,05) a nejvlivnější atmosférický cirkulační mód pro roční podíl S/P na stanicích a) Sodankylä, b) Kajaani a c) Kaisaniemi v období 1909–2008 Base value = průměrná hodnota ročního S/P během studovaného období Podíl ročních sněhových srážek na celkových srážkách Roční úhrn sněhových srážek Obr. 30 Anomálie s vyznačením statisticky významného trendu (p < 0,05) a nejvlivnější atmosférický cirkulační mód pro roční sněhové srážky (mm) na stanicích a) Sodankylä, b) Kajaani a c) Kaisaniemi v období 1909–2008 Base value = průměrná hodnota ročního S během studovaného období Roční úhrn dešťových srážek Obr. 31 Anomálie s vyznačením statisticky významného trendu (p < 0,05) a nejvlivnější atmosférický cirkulační mód pro roční dešťové srážky (mm) na stanicích a) Sodankylä, b) Kajaani a c) Kaisaniemi v období 1909–2008 Base value = průměrná hodnota ročního R během studovaného období Roční průměrné teploty dní se sněžením Obr. 32 Anomálie s vyznačením statisticky významného trendu (p < 0,05) a nejvlivnější atmosférický cirkulační mód pro roční teploty dní se sněžením ST na stanicích a) Sodankylä, b) Kajaani a c) Kaisaniemi v období 1909–2008 Base value = průměrná hodnota ročního ST během studovaného období • největší vliv na roční variabilitu S měly módy AO, EA, EA/WR a SCAND 1) Kaisaniemi (jižní Finsko): • AO silně ovlivnila roční ST a tím kontrolovala i roční S a R a následně roční S/P na stanici Kaisaniemi v období 1959–2008 2) Kajaani (střední Finsko): • negativní vztahy ročních R a ST s módem EA/WR • významná korelace ročního R s módem SCA 3) Sodankylä (severní Finsko): • významný vztah mezi ročním S/P a S s módem EA • roční R a ST nejvýznamněji korelované s SCA a AO Vliv atmosférických cirkulačních módů na sněhovou pokrývku ve Finsku v období 1959–2008 – podle Irannezhad et al. (2017) • stanice Blindern (94 m n. m.), měří od roku 1931 • první SP: 15. 11. (4 cm) • začátek kontinuální SP: 14. 12. • počet dní s nárůstem SP o ≥1 cm: 34 • počet dní s nárůstem SP o ≥10 cm: 1 (16. 1.) • maximální výška SP: 59 cm (12. 3.) • dne 28. 3. byla výška SP 43 cm Sněhová pokrývka v Oslu v zimě 2017/2018 (data jsou orientační) Obr. 33 Místa zájmu [17] Obr. 34 Průběh teplot vzduchu a srážek na stanici Oslo, Blindern [18] Zima 2017/2018 v Oslo – 16. 1., nasněžilo 14 cm, celková výška SP 34 cm Obr. 35 Městská část Tåsen, na mapě označena číslem 3 Obr. 36 Kringsjå Student Village (asi 2,4 km od Blindernu, ca 170 m n. m.), na mapě označena číslem 2 Zima 2017/2018 v Oslo – 16. 1., nasněžilo 14 cm, celková výška SP 34 cm Obr. 37 Kringsjå Student Village (asi 2,4 km od Blindernu, ca 170 m n. m.), na mapě označena číslem 2 Zima 2017/2018 v Oslo – 16. 1., nasněžilo 14 cm, celková výška SP 34 cm Obr. 38 Kringsjå Student Village (asi 2,4 km od Blindernu, ca 170 m n. m.), na mapě označena číslem 2 Zima 2017/2018 v Oslo – 23. 1., celková výška SP 37 cm Obr. 39 Kringsjå Student Village (asi 2,4 km od Blindernu, ca 170 m n. m.), na mapě označena číslem 2 Zima 2017/2018 v Oslo – 23. 1., celková výška SP 37 cm Obr. 40 Kampus Blindern (ca 94 m n. m.), na mapě označen číslem 4 Zima 2017/2018 v Oslo – 22. 3., celková výška SP 52 cm • Armstrong, R. L., Brun, E. ed., 2008. Snow and climate: physical processes, surface energy exchange and modeling. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-13065-3. • Irannezhad, M., Ronkanen, A., Kiani, S., Chen, D., Kløve, B. 2017. Long-term variability and trends in annual snowfall/total precipitation ratio in Finland and the role of atmospheric circulation patterns. Cold Regions Science and Technology, 143, 23–31. http://dx.doi.org/10.1016/j.coldregions.2017.08.008 • Mikhailova, N. V., Yurovsky, A. V. 2016. The East Atlantic Oscillation: Mechanism and Impact on the European Climate in Winter. Physical Oceanography, 4, 27–36. DOI: 10.22449/0233- 7584-2016-4-27-37 Metody_FG_2016_3_pristroje.pdf • Vernekar, A. D., Zhou, J. 1995. The Effect of Eurasian Snow Cover on the Indian Monsoon. Journal of Climate, 8, 248–266. doi: https://doi.org/10.1175/1520- 0442(1995)008<0248:TEOESC>2.0.CO;2 Zdroje – odborné články a knihy • https://www.nve.no/hydrology/ • https://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/severoatlanticka-oscilace-podruhe-jaky-je-jeji-vliv-na-počasí • https://www.ncdc.noaa.gov/teleconnections/nao/ • https://www.ncdc.noaa.gov/teleconnections/ao/ • http://www.cpc.ncep.noaa.gov/data/teledoc/scand.shtml • https://wattsupwiththat.com/reference-pages/atmosphere-page/atmospheric-oscillation-page/ • https://www.yr.no/place/Norway/Oslo/Oslo/Oslo_(Blindern)_observation_site/detailed_statistics.html Zdroje – webové stránky • [1] https://www.ncdc.noaa.gov/snow-and-ice/extent/snow-cover/eurasia/2 • [2] http://www.climate.be/textbook/chapter4_node9.html • [3] https://www.tes.com/lessons/N_4TXBTntT9ARw/albedo-high-quality • [4] http://hany.info/cz/galerie/spojene-staty-americke-usa-arizona-horseshoe-bend-vyhlidka-reka-colorado-meandr.html • [5] https://snowbrains.com/lyngen-alps-avalanche-buried-two-italian-tourists/ • [6] http://www.geoscientific.com/datasensors/260_ultrasonic_depth_sensor.html • [7] http://www.meteovcasnevarovani.cz/manualni-meteo-stanice • [8] http://www.ospo.noaa.gov/Products/atmosphere/mirs/snow.html • [9] http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_novinky.php?seq=28752075 • [10] http://www2.nve.no/h/hd/plotreal/water_equi/0008.00005.000/ • [11] https://blog.willis.com/2016/12/the-impact-of-the-north-atlantic-oscillation-on-european-windstorms/ • [12] http://ossfoundation.us/projects/environment/global-warming/north-atlantic-oscillation-nao/image/image_view_fullscreen • [13] http://arcturan.com/how-the-arctic-oscillation-influences-wisconsin-weather/ • [14] https://www.ncdc.noaa.gov/teleconnections/ao/ • [15] http://clivebest.com/blog/?p=5937 • [16] http://www.cpc.ncep.noaa.gov/data/teledoc/scand.timeseries.gif • [17] http://mapy.cz • [18] https://www.yr.no/place/Norway/Oslo/Oslo/Oslo_(Blindern)_observation_site/statistics.html Zdroje – obrázky Studijní pobyt v Oslo v rámci programu Erasmus+ Vojtěch Umlauf N-GK FG, 2. ročník, 2. semestr Brno 2018 Z9017F Oborový geografický seminář 2 Erasmus+ • program EU zaměřený na VŠ vzdělávání • studijní pobyt – 28 členských států EU, země EHP, Turecko, Makedonie • vybrané podmínky účasti: • délka od 3 do 12 měsíců • minimálně 2. ročník bakalářského či 5letého mgr. studia • po dobu výjezdu není umožněno ukončit či přerušit studium • zisk 20 ECTS kreditů za semestr na hostitelské instituci • více informací na: https://czs.muni.cz/cs/student- mu/studijni-pobyty/erasmus-evropa University of Oslo (Universitet i Oslo) • založena roku 1811 – nejstarší univerzita v Norsku • největší veřejná vysoká škola v Norsku • nejvýznamnější i z hlediska výzkumu • spadá pod ní 10 center excelence, 2 centra pro inovace založené na výzkumu a 2 muzea • 8 fakult, zejména v univerzitním kampusu Blindern • podle žebříčku Shanghai World Ranking je univerzita 62. na světě (k roku 2017) • 5 držitelů Nobelovy ceny • statistiky k roku 2017: • 28 007 studentů (13 % ze zahraničí) • Z toho 2 708 PhD. studentů (25 % ze zahraničí) • 6 613 zaměstnanců • z toho 3 780 akademických zaměstnanců (25 % ze zahraničí) Kampus Blindern Obr. 41 Kampus na letecké fotografii [19] Obr. 42 Budovy kampusu [20] Faculty of Matematics and Natural Sciences • asi 6 000 studentů, z toho 800 PhD., 600 akademických pracovníků • založena 1861 – dříve součástí Filosofické fakulty • 2 držitelé Nobelovy ceny • 9 ústavů Department of Geosciences • založen v roce 2003 • spojení Geologického ústavu, Ústavu fyzické geografie a Geofyzikálního ústavu • 255 vědeckých publikací za rok 2016 • 16 PhD. disertací, 56 PhD. studentů, 40 profesorů a asociovaných profesorů • čtyři sekce: • meteorologie a oceánografie • geografie a hydrologie • geologie a geofyzika • fyzika geologických procesů Budova geologie • otevřena v roce 1958 Snow, snow hydrology and avalanches (GEO4430) • témata předmětu: • akumulace sněhu, polní metody a mapování sněhu • výměna energie na povrchu sněhu • modely tání sněhu a odtoku tavné vody • fyzikální vlastnosti sněhu a jeho metamorfismus • sněhové laviny • přednášky a cvičení (semináře), více vyučujících, v angličtině • 4 hodiny týdně, 10 kreditů, zakončení zkouškou (28. 5.) • terénní cvičení ve Finse (4. – 6. 4.), výstupem je polní zpráva • exkurze na NVE (Norwegian Water Resources and Energy Directorate) a Statkraft Finse Obr. 42 Finse Alpine Research Center [21] Norwegian Life and Society (NORINT0500) • průřezový předmět o aspektech norské společnosti • 2 hodiny týdně, 10 kreditů, v angličtině • více vyučujících • pro mezinárodní studenty • zkouška 4. 5. Norwegian for International Students, 60 hour Introductory Course (NORINT0114) • norština pro začátečníky • 8 hodin týdně, 10 kreditů • pro mezinárodní studenty • zkouška 20. 4. • jeg heter = jmenuji se • jeg kommer fra = pocházím z • jeg er XX år gammel = je mi XX let Obr. 44 Učebnice norštiny [22] Kringsjå Student Village a jezero Sognsvann Obr. 45 Koleje, v pozadí jezero Sognsvann [23] Obr. 46 Jezero Sognsvann 28. 1. 2018 Zajímavosti ze života v Oslu • běžkování a běžkaři • příroda za humny Zajímavosti ze života v Oslu Obr. 47 Chata Ullevålseter Obr. 48 Les severně od Osla Zajímavosti ze života v Oslu Obr. 49 Krajina severně od Osla Zajímavosti ze života v Oslu • zledovatělé chodníky a ochrana na boty • metro – vede i na povrchu • studenti – různé národnosti • studentské bary na kampusu • přednášky v přízemí budovy přírodních věd • všichni mluví anglicky • http://www.uio.no/english/about/facts/figures/ • http://www.mn.uio.no/english/about/facts/ • http://www.mn.uio.no/geo/english/about/facts/ • http://www.mn.uio.no/geo/english/about/facts/history/ • http://www.mn.uio.no/geo/english/about/facts/geologybuilding/index.html • http://www.uio.no/studier/emner/matnat/geofag/GEO4430/ • http://www.uio.no/studier/emner/hf/iln/NORINT0500/index-eng.html • http://www.uio.no/studier/emner/hf/iln/NORINT0114/index-eng.html Zdroje – webové stránky • [19] https://www.uio.no/english/for-employees/employment/joining-leaving/new/practical/uio- facilities.html • [20] http://www.uio.no/english/about/facts/figures/ • [21] https://eu-interact.org/field-sites/finse-alpine-research-centre/ • [22] http://norsk123.cappelendamm.no/ • [23] http://www.flickriver.com/photos/billscott/tags/oslo/ Zdroje – obrázky Děkuji za pozornost! Takk for din oppmerksomhet!