Popularizace a komunikace vědy a výzkumu v praxi ______________________________________________________________________ Obsah obrázku osoba, strom, exteriér, obloha Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Introduction to Genetics: https://www.youtube.com/watch?v=B_PQ8qYtUL0 Paleogenetika: https://www.youtube.com/watch?v=JvY7KPJNEkw&feature=youtu.be&fbclid=IwAR0z1khsxPowroYTAnudZOYMtd5O6 KSt_ajFUqticwEORxDhPsBqWeN_2v8 Buňka: https://www.facebook.com/182347125135176/videos/1362629977106879/ Základní informace Sylabus 18.2. PŘEDNÁŠKA: Úvod do problematiky, Propagace VaV institucí, podmínky ukončení předmětu (2h) 25.2. PŘEDNÁŠKA : Komunikace s médii, Úvod do popularizace VaV (2h) 4. 3. PŘEDNÁŠKA : Popularizace VaV ve světě a v ČR (2h) 11.3. PŘEDNÁŠKA + CVIČENÍ : Ukázky popularizace přírodních věd (2h -povinná bude druhá z hodin) 18.3. CVIČENÍ - 1. semestrální úkol - samostatná domácí práce (0h) 25.3. CVIČENÍ : Vyhodnocení samostatného úkolu, přednáška zahraničního hosta ( 2h) 1. a 8.4. CVIČENÍ: Programy a aplikace využitelné pro popularizaci VaV (oba termíny plně povinné) (2h) 15.4. CVIČENÍ : 2. semestrální úkol - samostatná práce (0h) 22.4. CVIČENÍ : Velikonoce 29.4. CVIČENÍ : Konzultace samostatné práce (pouze 1 hodina, povinné) 6.5. CVIČENÍ : 2. semestrální úkol – samostatná práce (0h) 13.5. CVIČENÍ : ukončení předmětu, zhodnocení samostatné práce (povinné) Doporučená literatura FISCHHOFF, Baruch a Dietram A. SCHEUFELE (eds.). The Science of Science Communication. Washington, DC: National Academy of Sciences, 2013. s. 14031-14109. ISBN 9780309292009 ROSŮLEK, Přemysl a Karen BULTITUDE. Science communication se zřetelem na sociálně-vědní témata. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2011. 184 s. ISBN 9788026100652 BUCCHI, Massimiano a Brian TRENCH (eds.). Routledge handbook of public communication of science and technology. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2008. xiii, 263 s. Routledge international handbooks. ISBN 9780203928240 JUCAN, Mihaela Sabina a Cornel Nicolae JUCAN. The Power of Science Communication. Procedia - Social and Behavioral Sciences 149 (2014), s. 461-466. POKORNÁ, Dana a Kateřina IVANOVÁ. Komunikace ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 61 s. ISBN 9788087240359. CARRADA, Giovanni. Communicating science - A scientist's survival kit. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006. 76 s. ISBN 9279019473. HRONCOVÁ, Alexandra et al. Komunikace vědy: Metodika vypracovaná v rámci Individuálního projektu národního "Podpora technických a přírodovědných oborů" expertním týmem klíčové aktivity "Komunikace vědy". MŠMT, 2012 FRÁŇOVÁ, Dana. Popularizace výzkumu a vývoje. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Viktorie Klímová. Popularizace a komunikace vědy a výzkumu v praxi ______________________________________________________________________ Obsah obrázku osoba, strom, exteriér, obloha Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti 1. lekce KOMUNIKACE (NEJEN) VĚDY Komunikace (nejen) vědy OBSAH LEKCE 1. Obecná komunikace 2. Co je to věda? 3. Komunikace vědy Chat Přednášející Mikroskop Mikrofon Noviny Notebook Baňka Zkumavky DNA 1. Komunikace = sdělování informací, myšlenek, názorů a pocitů mezi živými bytostmi, lidmi​ i živočichy, obvykle prostřednictvím společné soustavy symbolů​ a) signály (první signální soustava) - zvuk, pach, tanec; typická pro živočichy​ ​b) verbální komunikace (druhá signální soustava) - jazyk, řeč, písmo; znaková řeč, grafické značení, chemické značení, odborné značky, Braillovo písmo; typická pro člověka​ c) nonverbální komunikace – tzv. řeč těla; gesta, mimika, chování, tón hlasu, výraz Vysílající - Odesilatel komunikace musí zpočátku zpracovat zprávu, která má být přenesena. ​ ​Kódováni - Odesilatel se musí rozhodnout, jakým způsobem odešle zprávu. ​ ​Komunikační kanál - Vysílající si zvolí metodu komunikace (písmo, řeč, znaky....)​ ​Dekódováni - Příjemce zprávy interpretuje a porozumí zprávě, která je přenesena prostřednictvím kanálu.​ ​Příjemce - Příjemce si musí vytvořit rovnocenný obraz na základě vlastní interpretace a porozumění.​ Hlavní komunikační bariéry​ • hluk​ • jazyk​ • stres​ • představa a zaujatost​ • zkreslení​​ • špatně zvolený kanál • nepozornost Za porozumění je vždy zodpovědný vysílající! Při popularizaci vědy nejčastěji nastává problém v kódování zprávy – náročný jazyk, odborná slova To, co já, dle svého názoru, říkám srozumitelně, nemusí mé publikum pochopit – musím mluvit a „kódovat“ jazykem svého publika Co se snažíme říct x co chce publikum slyšet Druhy komunikace • osobní – probíhá mezi „čtyřma“ očima • skupinová – probíhá mezi menším počtem osob, např. třídou, týmem • masová – zapojeno je velké množství lidí; tento druh komunikace nejčastěji využívá „masová“ média • formální – plánovaná, cílená, s pravidly • neformální – běžná, neplánovaná • • monolog – aktivní je pouze jeden z účastníků komunikace • dialog – v komunikaci jsou zapojeni oba, resp. všichni účastníci 2. Co je to věda? VĚDA = systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti, zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti aplikace a predikce (aplikované vědy). Předmětem vědeckého poznání mohou být abstraktní struktury a vztahy, objekty a procesy neživé i živé přírody nebo lidské společnosti, kultury a myšlení. Kdo je to vědec? Jones1.jpg Postavení vědce v naší společnosti 3. Komunikace vědy = souhrnné označení veškerých činností spjatých s rozšiřováním povědomí o vědecké práci, výzkumech, výsledcích či existujících vědeckovýzkumných institucích, ať již na odborné úrovni, tak i mezi laickou veřejností. Komunikace vědy Vědecká komunikace Propagace VV institucí, komunikace s médii, popularizace VaV • Specifický jazyk • Detailní informace • Uzavřený okruh osob • Náročnost obsahu • Odborné znalosti • Běžný, často neformální jazyk • Zjednodušené informace • Zapojit se může každý • Jednoduché vysvětlení • Bez nutnosti odborných znalostí Vědecká komunikace • Odborná komunikace na velmi úzce zaměřené vědecké téma • Má svůj charakteristický styl, psaní odborných prací má jasně daná pravidla a strukturu, využívá formální komunikaci • Zapojuje se jen malý okruh komunikujících • Přednášky na vysoké škole, konferenční příspěvek, poster, články v odborných periodikách, závěrečné práce • Bi2401 Zaměření a zpracování bakalářské práce • Bi7401 Zaměření a zpracování diplomové práce • • Propagace VV institucí PROPAGACE = veřejné uvádění něčeho nebo někoho ve známost; principem je komunikovat zákazníkovi výhody konkrétního produktu, nejčastěji přimět zákazníka k jeho koupi. Jedna z činností propagace je reklama. Reklama je placená neosobní forma komunikace mezi zákazníkem a obchodníkem. Cílem reklamy je zisk a zvýšení prodeje výrobku, či nějaké služby, resp. požadované chování oslovené skupiny. PROPAGACE INSTITUCE •Interní •Interní/externí •Externí Propagace VV instituce INTERNÍ ¡Propagace v rámci části instituce, organizace, komunity ¡Potřeba dát o sobě vědět i mezi „známými“ ¡Kdo jsme, co a proč děláme? ¡Volitelné předměty, zajímavé přednášky, workshopy, publikace, lidé ¡Časopisy, newsletter, facebook ¡Plakáty, letáčky Propagace VV instituce INTERNÍ/EXTERNÍ • Každá VV instituce má několik různě vědecky zaměřených oddělení, ústavů, fakult • Komunikace mezi těmito externími pracovišti v rámci jedné instituce • MU – 9 fakult - potřeba sdílet informace mezi sebou, „propagovat se“ - mezifakultní obory, předměty - mezioborová spolupráce Propagace VV instituce EXTERNÍ • Forma propagace zcela mimo instituci, tzv. „ven“ • Nejviditelnější forma propagace, nejnákladnější • Nutná (většinou dlouhodobá) komunikační strategie • Základem je jednoduchá vizuální identita (logo), kvalitní webové stránky, aktivita na sociálních sítích • Správné zacílení na cílové skupiny • Nejčastěji se o propagaci stará samostatné PR nebo marketingové oddělení • • Propagace VV instituce MASARYKOVA UNIVERZITA: • OVVM RMU – pracovník věnující se popularizačním vědeckým aktivitám ◦ ◦ Mgr. Monika Mikulová (UČO 462090) mikulova@rect.muni.cz ◦ ◦ • Oddělení vnějších vztahů PřF RNDr. Šárka Mašová, Ph.D. masova@sci.muni.cz • Samostatné PR Ústavů Mgr. Júlia Kováčová (UČO 408880) juli.kovacova@mail.muni.cz ◦ ◦ ◦ Propagace VV instituce EXTERNÍ • Forma propagace zcela mimo instituci, tzv. „ven“ • Nejviditelnější forma propagace, nejnákladnější • Nutná (většinou dlouhodobá) komunikační strategie • Základem je jednoduchá vizuální identita (logo), kvalitní webové stránky, aktivita na sociálních sítích • Správné zacílení na cílové skupiny • Nejčastěji se o propagaci stará samostatné PR nebo marketingové oddělení • • Propagace VV instituce EXTERNÍ • Forma propagace zcela mimo instituci, tzv. „ven“ • Nejviditelnější forma propagace, nejnákladnější • Nutná (většinou dlouhodobá) komunikační strategie • Základem je jednoduchá vizuální identita (logo), kvalitní webové stránky, aktivita na sociálních sítích • Správné zacílení na cílové skupiny • Nejčastěji se o propagaci stará samostatné PR nebo marketingové oddělení • • Propagace VV instituce EXTERNÍ • Forma propagace zcela mimo instituci, tzv. „ven“ • Nejviditelnější forma propagace, nejnákladnější • Nutná (většinou dlouhodobá) komunikační strategie • Základem je jednoduchá vizuální identita (logo), kvalitní webové stránky, aktivita na sociálních sítích • Správné zacílení na cílové skupiny • Nejčastěji se o propagaci stará samostatné PR nebo marketingové oddělení • • Propagace VV instituce EXTERNÍ • Forma propagace zcela mimo instituci, tzv. „ven“ • Nejviditelnější forma propagace, nejnákladnější • Nutná (většinou dlouhodobá) komunikační strategie • Základem je jednoduchá vizuální identita (logo), kvalitní webové stránky, aktivita na sociálních sítích • Správné zacílení na cílové skupiny • Nejčastěji se o propagaci stará samostatné PR nebo marketingové oddělení • • Propagace VV instituce SOCIÁLNÍ SÍTĚ: Obsah obrázku podepsat, lékárnička Popis vygenerovaný s vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku vektorová grafika Popis vygenerovaný s vysokou mírou spolehlivosti Propagace VV instituce Obsah obrázku podepsat, lékárnička Popis vygenerovaný s vysokou mírou spolehlivosti Propagace VV instituce Obsah obrázku fotka, zobrazení, různé, zobrazit Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku fotka, různé, zobrazení, zobrazit Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku fotka, zobrazení, různé, zobrazit Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku fotka, různé, zobrazení, zobrazit Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti 1 2 3 4 Propagace VV instituce Obsah obrázku snímek obrazovky Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku snímek obrazovky Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku snímek obrazovky Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku snímek obrazovky Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Propagace VV instituce #ústavexperimentálníbiologie 1x umístění 1x Propagace VV instituce YOUTUBE MUNIverse 72 videí/734 odběratelů https://www.youtube.com/user/MasarykUniv Aktuální kampaň Díky MUNI YOUTUBE Univerzita Karlova 545 videí/3282 odběratelů https://www.youtube.com/user/UniKarlova Ostravská univerzita (85/253) Univerzita Palackého (215/1334) Komunikace s médii (MAS)MÉDIUM = veřejný sdělovací prostředek s velkým počtem oslovených příjemců TYPY: •rozhlas / televize / denní tisk / internet FUNKCE: • orientační a informační - zdrojem informací × dezinformací; určují priority, o kterých se mluví • interpretační - vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují s veřejným míněním • veřejná kontrola moci - významný nástroj formování společenských a politických postojů • socializační - předávání informace dalším kulturám a pokolením • zábavná a relaxační - nabízejí běžnému člověku zábavu Komunikace s médii • Pokud chcete komunikovat se společností o vědeckých tématech, musíte být vidět – nejlépe v médiích • Oslovení velkého množství lidí • Prostor pro vyvracení mýtů, falešných představ, rozvoj vzdělanosti • Právě v médiích se vytváří buď negativní nebo pozitivní postoje k vědě • „Toho znám z televize“ / „Neměl fotku s tou herečkou?“ / „Včera o něm mluvil Leoš na Evropě“ Cílem není samotná komunikace s médii, ale využití médií jako prostředku pro komunikaci s veřejností Komunikace s médii JAK SE DOSTAT DO MÉDIÍ • Výběr zprávy – je vhodná pro masmédia? • Pro jakou cílovou skupinu je zpráva? dospělí – noviny široká veřejnost – televize • Jakým jazykem chci zprávu podat? • Chci předat i nadšení? • • Rešerše existujících zdrojů • Komunikace s médii VÝBĚR SPRÁVNÉHO MÉDIA • Televize – ideální pro společensko-vědní tématiku (reportáže, diskuze) ◦ biologie potřebuje ke kvalitnímu vysvětlení obrázky, grafiku, schéma – finančně i časově náročné ◦ - obtížné se zde s tématem dostat ◦ - náročnost obsahu – lidé nechtějí u televize přemýšlet o abstraktních pojmech, očekávají zábavu ◦ - řešením jsou specializované kanály, které se přímo věnují vědě a technice – nižší sledovanost; „přesvědčování přesvědčených“ ◦ ◦ Během 5-minutové reportáže je řečeno tolik slov, jako v průměrném novinovém článku Komunikace s médii ROZHLAS, RÁDIO • Potřeba „daru slova“, chybí obrazový podklad • Rádio evokuje, rozvíjí fantazii • Více přímý, osobnější přístup k posluchači než TV • Specializované stanice, vědecké pořady • Vědec je zde ve formě informátora, přítele, který vypráví příběh. Neměl by poučovat, vyučovat • Nižší náklady na provoz než TV x nižší počet posluchačů • Posluchač často využívá rádio jako kulisu k jiné činnosti – rozptýlená pozornost – opakování důležitých bodů, informací Zkuste být v rádiu pět sekund tiše a posluchač si bude myslet, že je rádio rozbité J Komunikace s médii DENNÍ TISK • Deníky přináší aktuální, „čerstvé“ téma, senzace prodává • „Senzačních“ vědeckých objevů je méně; speciální rubriky • Malý prostor, zprávy jsou velmi stručné • Co zajímá čtenáře – zdraví x matematika, biodiverzita, teoretická fyzika ČASOPISY • Specializovaná periodika, široká volba témat, větší i menší rozsah • Reportáže, komentáře, články, zajímavosti • Konzultace Komunikace s médii PRÁCE S NOVINÁŘI • Novináři jsou cestou k médiím • Často jsou viděni jako lidé, kteří o přírodě nic neví a nevěnují jí tolik pozornosti jako my, vědci • Novináři hledají emoce, příběh x vědci předkládají data • Novináři hledají odpovědi, výsledky, byť částečné x vědci nejdou s výsledky ven, dokud je nemají opakovaně potvrzeny • Novináři rádi vědu personifikují x vědecká práce probíhá v týmu • Novináři hledají rozpor, kontroverzi, různé názory x vědci preferují „jedno správné řešení“ • Novináři jsou často pod deadline x flexibilita spolupráce Komunikace s médii • Často rozdílný názor na to, co je důležité sdělit • Vědecká skromnost, chlubení se • „Nic není lepší než špatné zprávy“ • Publicita v prestižním časopisu, univerzitě • Zjednodušení, zaujetí novináře – tisková zpráva, prezentace zprávy - objev Jupiterova měsíce x objev Jupiterova měsíce s potenciálním životem • Vědci jsou zodpovědní za obsah, novináři za formu komunikace (selekce tématu a výběr zprávy je společná práce) • Je ale nezbytné naučit se respektovat navzájem – novináři mají důvod, proč věci píší tak, jak to dělají • Ulehčete novinářům práci, jak jen to jde – dodání maxima materiálů Komunikace s médií • Žádost novináře o informace není jeho lenost, právě naopak – neděláme laskavost novináři, ale čtenářům • Mějte vždy otevřené dveře (email i telefon :) • Jsem ta správná osoba? Mohu doporučit někoho lepšího? • Co slíbím, to splním – novinář je pod časovým tlakem a pokud mu materiály nedodám, příště se na mě neobrátí • Opatrně s osobními názory • Mohu říct NE – při předchozí negativní zkušenosti, pokud vím, že nejsem schopen splnit požadované zadání Komunikace s médii NENÍ NOVINÁŘ JAKO NOVINÁŘ 1.Reportér, editor 2.Vědecký novinář 3.Šéfredaktor popularizačního časopisu Tiskový odbor MU Tisková mluvčí ◦ Redakce, příprava tiskových zpráv ◦ Online.muni.cz (včetně tištěné MUNI); věda.muni.cz ◦ ◦ Ing. Ema Wiesnerová (UČO 115681) ◦ wiesnerova@rect.muni.cz Komunikace s médií Komunikace s médii MEDIALIZACE = nekomerční publicita jednotlivců, skupin, organizací a firem. Cílem je posilování image, reputace a pozitivního (negativního) postavení medializovaného subjektu směrem k veřejnosti, zákazníků, obchodním partnerům, klientům, vlastním zaměstnancům. Tok informací je jednosměrný, chybí zde zpětná vazba. Medializaci lze také definovat jako zprostředkovanou kvaziinterakci s vysokou inklinací ke stereotypnímu zobrazování hlavních témat veřejného diskurzu. Křeček Komunikace s médii KRIZOVÁ KOMUNIKACE = Odvětví public relations zaměřené na ochranu a zachování dobrého jména firmy, instituce, neziskové organizace nebo veřejně exponované osoby. Primárně dbá na dobrou pověst a práci s ní, sekundárně „hasí“ negativní vyjádření a postoje veřejnosti vůči domovské instituci či jedince. Krizi nelze považovat za překonanou, pokud o tom nebudou přesvědčeny také všechny klíčové zájmové skupiny! Andělé a démoni x CERN Děkuji za pozornost! Popularizace a komunikace vědy a výzkumu v praxi ______________________________________________________________________ Obsah obrázku osoba, strom, exteriér, obloha Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti 3. Komunikace vědy = souhrnné označení veškerých činností spjatých s rozšiřováním povědomí o vědecké práci, výzkumech, výsledcích či existujících vědeckovýzkumných institucích, ať již na odborné úrovni, tak i mezi laickou veřejností. Popularizace VaV v obecném kontextu OBSAH LEKCE 1. Historie popularizace VaV 2. Proč popularizovat VaV 3. Dělení popularizace VaV 4. Popularizátor(ka) Chat Přednášející Mikroskop Mikrofon Noviny Notebook Baňka Zkumavky DNA Popularizace VaV POPULARIZACE = sdílení informací, jenž si klade za cíl propagovat určité aktivity či jevy a zvýšit tak zainteresovanost určité cílové skupiny o popularizovanou problematiku. Hlavním cílem popularizace je také motivace oslovených skupin k dalšímu hledání informací a aktivnímu zapojení se. Zainteresovaný jedinec dále sám aktivně s tématem pracuje, čímž je podporováno neformální vzdělávání se. POPULARIZACE VĚDY = široce používaný termín, který se objevuje často v tisku a v médiích a který zastřešuje veškeré aktivity vedoucí k rozšiřování obecného povědomí o vědě (případně i technice), jejich metodikách, úspěších atd. Cílem popularizace je poskytnutí informací široké veřejnosti a případně se pokusit vzbudit u společnosti zájem o vědecké obory, získat pro ni další finance a potenciální vědce. Popularizace VaV USILUJE O: • Zajištění zobecněného a zjednodušeného konceptu vědy • Růst zájmu a uvědomění veřejnosti o vědě, vědeckém výzkumu a transformace jejich výsledků do praxe • Podporu veřejného zájmu a účasti na vývoji vědy • Zlepšení komunikačních dovedností vědeckých institucí a vědců samotných • Integrování veřejnosti do popularizace výsledků VaV • POPULARIZACE X EDUKACE Historie popularizace VaV Historie popularizace VaV Přednášky a demonstrace pro britskou Královskou společnost - Humphry Davy v 18.stol. a jeho student Michael Faraday v 19.stol. Historie popularizace VaV 1600 - Veřejné pitvy 1836 - Popis konceptu popularizace k prezentování aktivit tak, aby zaujaly laickou veřejnost Přelom 19./20. století – zlom 1938 – Kauza Lancelot Hogben vs. Royal Society 1986 – Havárie jaderné elektrárny v Černobylu 1992 – Kauza Carl Sagan vs. National Academy of Science Přelom 20./21. století – zlom Proč popularizovat VaV Malý zájem o přírodní vědy a technické obory • Přísná pravidla v rámci formálního školského systému často neumožňují výuku příliš zjednodušit • Díky malé atraktivitě a statusu ve společnosti Neznalost souvislostí, neschopnost zpracovat vědomosti v rámci komplexního celku → lehká manipulace na základě faktů vytržených z kontextu Nízký status VaV ve společnosti, neznalost problematiky a významu VaV → neochota směrování veřejných prostředků do VaV Proč popularizovat VaV Důsledek • Nedostatek absolventů přírodních a technických oborů • Nedostatek lidských zdrojů pro VaV a nedostatek inovativních přístupů • Dopad na VaV a ekonomiku Proč popularizovat VaV Proč popularizovat VaV Proč popularizovat VaV Proč popularizovat VaV Proč popularizovat VaV Proč popularizovat VaV Přínosy popularizace VaV VĚDA: • Větší finanční zdroje • Zájem o aktivní vědeckou činnost (studenti) • Zvýšení prestiže vědecké práce • Rozvoj komercionalizace, zájem soukromých firem, patenty LAICKÁ VEŘEJNOST: • Vyšší vzdělanost • Rozvoj kritického myšlení • Omezení manipulace médii • Zvýšení životní úrovně Zájem české veřejnosti o VaV Fráňová D., 2016 Legislativa popularizace VaV • Zákon č. 130/2002 Sb., O podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací • Neexistující oficiální koncepce popularizace české VaV • SSČ AV ČR 2012 – Příručka Popularizace, marketing a medializace vědy • IPn Podpora technických a přírodovědných oborů, příspěvky z ESF a státního rozpočtu ČR – Příručka Komunikace vědy Financování popularizace VaV ZDROJE: • Interní – z domovské instituce, v rámci rozpočtu • Externí – sponzoři - partnerské firmy - státní fondy (Rada pro výzkum, vývoj a inovace; granty MŠMT) - Evropské fondy (ESF, OPVK, OPVaVpI, OPVVV, Horizon 2020) - jednotlivé projekty vypisované soukromými subjekty (nejčastěji soutěže) Financování popularizace VaV OP VaVpI 2007 – 2013 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Prioritní osa 3, výzva 3.1. Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky Na popularizaci vědy byly využit cca 2 mld. Kč, primárně na výstavbu institucí typu science centrum Financování popularizace VaV Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) 2014 – 2020 - Alokováno 76/2,6 mld. Kč Tematické zaměření operačního programu: 1. Podpora rovnosti a kvality ve vzdělávání. 2. Rozvoj lepších kompetencí pro trh práce. 3. Posílení kapacit pro kvalitní výzkum a jeho přínos pro společnost. Prioritní osy: PO1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum (EFRR) PO2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj (EFRR/ESF) PO3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání (ESF) PO4: Technická pomoc Financování popularizace VaV Horizon 2020 Věda se společností a pro společnost PODPORA PROJEKTŮ: • vědecké a technologické kariéry (EURAXESS) • genderová rovnost ve vědě a výzkumu • vzdělávání k vědě • odpovědný výzkum a inovace • etika komunikace vědy a open access Dělení popularizace VaV DLE VĚKOVÝCH SKUPIN: 1. Děti a mládež a) děti předškolního věku b) děti mladšího školního věku (1. stupeň ZŠ) c) děti staršího školního věku (2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia) d) studenti SŠ, SOŠ, učilišť 2. Široká laická veřejnost 3. Senioři Dělení popularizace VaV DLE SPECIFIK CÍLOVÉ SKUPINY: 1. Široká laická veřejnost 2. Studenti vysokých škol 3. Soukromé firmy 4. Orgány státní správy, politická moc 5. Vědečtí pracovníci Dělení popularizace VaV DLE TYPU AKTIVIT: 1. Obecná 2. Mezioborová 3. Pedagogická 4. Politická („lobby“) Dělení popularizace VaV DLE TYPU AKTIVIT: 1. Obecná 2. Mezioborová 3. Pedagogická 4. Politická („lobby“) Není věda jako věda ¡Historie, ekonomie, právo, sociální vědy, filozofie ¡Fakta, důkazy, spisy, knihy, obrázky, dokumenty ¡Jednodušeji představitelné ¡Lépe uchopitelné ¡Praktický přesah ¡Větší zájem ¡Biologie, matematika, geologie, geografie, fyzika, chemie, medicína ¡Abstraktní jevy, odborné pojmy ¡Náročné na představení si ¡Menší aplikovatelnost v běžném životě ¡„Vysoká“ věda ¡ Humanitní obory Přírodní vědy, technika Popularizátor(ka) = člověk, který se popularizaci aktivně věnuje, se snaží pomocí příslušných akcí, médií, programů v institucích, soutěží či jiných nástrojů pobavit a zároveň vzdělávat konkrétní cílovou skupinu, např. děti a mládež či laiky z řad široké veřejnosti. Popularizátoři se těmto činnostem věnují, neboť chtějí dosáhnout zvýšení zájmu mladých o studium na přírodovědných a technických školách, posílení všeobecného vědeckého přehledu a zajištění bezproblémového financování vědecké oblasti. 70/94 jmen na Wikipedii Popularizátor(ka) PŘEDPOKLADY, VLASTNOSTI: • Mít praxi ve vědeckém oboru, která by mu umožnila reagovat pohotově, přednášet zajímavěji a vypořádat se s jakoukoliv nevšední situací či dotazem • Být nadšený pro vědu a vidět smysl ve sdílení své vědecké vášně • Mít charisma, aby lidi zaujal • Být schopen přizpůsobit svůj projev určitým cílovým skupinám tak, aby mu rozuměli a projevili zájem o další poznání • Mít z popularizace radost a cítit díky ní jistý pocit satisfakce Popularizátor(ka) MICHAEL LONDESBOROUGH Popularizátor(ka) ÚDIF Popularizátor(ka) MAREK (ORKO) VÁCHA Popularizátor(ka) JAROSLAV PETR Popularizátor(ka) JAROSLAV FLÉGR Popularizátor(ka) JIŘÍ GRYGAR Popularizátor(ka) HELENA ILNEROVÁ Popularizátor(ka) VÁCLAV PAČES Popularizátor(ka) RICHARD DAWKINS Popularizátor(ka) STEPHEN HAWKING Jak popularizovat VaV – krok za krokem DOSAŽENÁ ZMĚNA pobavit x zaujmout x informovat x motivovat DÍLČÍ AKTIVITY 1.Myšlenková mapa 2.SWOT 3.Analýza činností 4.Harmonogram – Ganttův diagram 5.Zpětná vazba Vím, kdo tvoří mé publikum, co o tématu ví a co si o něm myslí? Jak popularizovat VaV – krok za krokem TVORBA NÁVRHU AKTIVITY 1.Určení cíle komunikace – CO? 2.Cílové skupiny - KOMU? 3.Kanál – JAK? ZNÁT ÚDAJE O: • Cílové skupině • Překážkách • Příležitostech • Hlavním poselství Jak popularizovat VaV – krok za krokem POZNEJ SVÉHO FOLLOWERA Kdo je to? Jméno: • Věk: • Pohlaví: • Bydliště: • Vzdělání: • Rodinný status Jaký je? Jaké má koníčky? Čemu se věnuje? Proč by nás měl sledovat? Jaký hodnotný obsah svému fanouškovi nabízíme? Kdy je online? Jaký je jeho typický den? Děkuji za pozornost!