10.5.2019 1 Zábava a volný čas Pieter Brueghel starší – dětské hry 1560 10.5.2019 2 Volný čas pro individuální odpočinek a jeho svobodné využití prakticky neexistoval. Oslavy, svátky, obyčeje a společenské akce byly součástí pracovní sféry a nebyly od ní odděleny – práce se díky nim často a mnohdy libovolně přerušovala. Zábava a slavnosti nebyly jen věcí odpočinku – podstatná dimenze společenského života řídící se často složitými pravidly, mnohdy slavnosti sloužily sebe identifikaci a sebe prezentaci. Volný čas – svátky a oslavy Velmi rozšířené hraní různých her – lidé ve všech sociálních vrstvách od řemeslníků přes šlechtice po duchovní – hrálo se doma, na ulici a především v hostincích. Specifické hry pro různé sociální skupiny. Nejrozšířenější karty, kostky, vrchcáby (backgammon) nebo kuželky. Soutěže a hry 10.5.2019 3 Rodina při karetní hře 16. století. Šlechtické páry při karetní hře 18. století. Jost Amman – hrací karty 1588 Norimberk. 10.5.2019 4 Hádka u vrhcábů – Jan Steen 17. století. 10.5.2019 5 Vojáci při hře v kostky - 16. stol. Vrhcáby Jan Steen – hráči kuželek 1660. 10.5.2019 6 Rozšířeny i míčové hry, pořádání veřejných zápasů, střeleckých soutěží apod. 10.5.2019 7 Od 16. století vznikaly především ve větších městech veřejná hřiště či míčovny. Míčovna v Koburgu v 17. století. Rozšířeny soutěže v pití – především tzv. připíjení kdy musel hráč vypít tolik, kolik vypil jeho předchůdce – rozšířeno mezi sedláky i šlechtou. Hodně se pilo při všech slavnostech - muži i ženy – silná kritika vrchnosti a církve. Později zakládání tzv. bratrstev střídmých. 10.5.2019 8 Velmi rozšířená zábava v období raného novověku – vymezený čas a místo pro tanec neexistoval, ale tančilo se jak doma tak při veřejných slavnostech, v hostincích, na ulicích či v kostele. Mnoho tanců bylo hromadných. Běžné párové ale i umělecké sólové tance. Tančilo se při každé veřejné prezentaci – existovaly tzv. divoké a mírné tance. Divoké tance a reje postupně omezovány vrchností a církví, ale nikdy nezanikly. Tanec Pieter Brueghel starší – vesnické tance při svatbě 1566. 10.5.2019 9 Pieter Brueghel mladší – vesnické tance při svatbě 1616. Pieter Brueghel mladší – májové tance 17. století. 10.5.2019 10 Ve šlechtickém a patricijském prostředí se rozvíjely vlastní taneční formy – které tříbily vybrané a civilizované vystupování. Menuet – tanec, který se rozšířil v 17. století z francouzského prostředí a představoval vrchol šlechtické vytříbenosti a elegance. 10.5.2019 11 Hudba – patřila k tanci – hrálo se při všech slavnostech, v kostele, na svatbách, jarmarcích atd. Rozšířené hudební nástroje – píšťaly, dudy, housle, rohy či bubny. Vesničané si často ke slavnostem najímali potulné muzikanty. Města často zaměstnávala vlastní hudebníky. 10.5.2019 12 U šlechtických dvorů existovaly i profesionální vícečetné kapely. V 17. a 18. století rozvoj domácí měšťanské hudby k poslechu. Kapela u šlechtického dvora v 18. století. Hudebně založená rodina bohatého měšťana – 17. století. 10.5.2019 13 Centry lidové zábavy byly hostince – často místo konání oslav, pro které byly prostory soukromých domů příliš malé. K vedení hostince bylo potřeba povolení vrchnosti – kontrola cen, zamezení nepřístojnostem. Hostince navštěvovány i panstvem – později oddělení hostinců pro elitu. V 18. století vznik kaváren pro urozenější společnost. Vznikaly také první hotely pro urozenou klientelu. Hostinská kultura 10.5.2019 14 Kavárna v 17. století 10.5.2019 15 Slavnosti a oslavy – čas pro zábavu Daleko větší počet oslav a svátků než dnes – oslavy k různým příležitostem – spjaté s církevním kalendářem (vánoce, velikonoce, svátky svatých atd.), ročním zemědělským cyklem, významnými životními událostmi (křest, svatba, pohřeb), veřejné slavnosti různých spolků, cechů, bratrstev, gild apod. Oslavy, svátky a zvyky při nich praktikované se regionálně odlišovaly. V průběhu raného novověku dochází postupně ke změnám těchto oslav. Ještě v 16. století se svátky slavily často společně za účasti elit i prostého lidu. Od 17. století se elity distancují od lidových slavností a zábav. Postupné regulování a „umravňování“ oslav a svátků. Tržiště a trhy – místa obchodu i zábavy Shromáždění lidí při týdenních, ale zejména výročních trzích – kromě hospodářských funkcí také příležitost k různým představením a zábavám. Ke koloritu těchto Jarmarků jakožto velkých lidových shromáždění patřili také různí kejklíři, potulní muzikanti, medvědáři, artisti, léčitelé a provozovatelé nejrůznějších atrakcí. Většinou různá omezení a zákazy ze strany vrchnosti – nepovolování vstupu do země či města různým „potulným muzikantům, medvědářům, kejklířům, provazochodcům, léčitelům zubů, komediantům a jiným podobným lidem“ – realita jiná – oficiální zákazy porušovány. 10.5.2019 16 10.5.2019 17 Hieronymus Bosch - Kejklíř 10.5.2019 18 10.5.2019 19 Masopust - Karneval Soubor oslav spojený s blížícím se začátkem půstu před velikonocemi (z latinského caro maso + vale sbohem, u nás maso - půst). Různé formy masopustu rozšířené v raném novověku po celé Evropě. Nazýván svátek všech svátků, svátek převráceného světa bláznivé dny apod. Lidová slavnost překračující všechny sociální vrstvy – účast všech stavů - postupem času vyčleňování společenských elit. V průběhu masopustu vládla nevázanost, rozhazovačnost a extáze, tedy způsoby chování, pro které nebylo v běžném životě místo. Tři hlavní témata oslav: Hojnost jídla a pití – nezvyklé množství – nenasytnost vyjadřovaná i symbolicky. Svátek smyslnosti – masopustní zvyky a hry byly plné sexuálních narážek a dvojsmyslů. Symbolická (někdy i reálná) oslava násilí a ničení – lidé se provokovali, pranýřovaly se nedostatky, slovně napadána byla i vrchnost – různé hry a soutěže až násilného typu. Uvolňování agrese symbolicky i reálně. 10.5.2019 20 Šlechtické oslavy a slavnosti Specifické – pro uzavřenou sociální skupinu – šlechta se v průběhu raného novověku stále více oddělovala od ostatních sociálních skupin. Dvorské oslavy tvořily součást panovnického kultu a vladařské praxe – šlechta zbavovaná politické moci a bezprostředních úkolů spojených s vládou si vytvářela nový životní styl spojený s kulturou oslav (odívání, stolování, tance, jazykový styl apod.). Slavnosti sloužily k veřejné prezentaci panovníka, šlechty a její kultury a výsadního postavení. 10.5.2019 21 Šlechtické oslavy a slavnosti Oslavy byly precizně organizovány – nebylo místo pro náhodu či chaos – zábava probíhala podle „protokolu“. Kultura slavností a zábav spojená se dvorem byla nesmírně nákladná a pohlcovala větší část státních příjmů. Změna slavností v průběhu raného novověku – ještě v 16. století pompézní a hlučné oslavy – v 18. století slavnosti jednodušší a více soukromější. Oslavy se řídily kalendářem šlechtické společnosti, který se téměř nepřekrýval s kalendářem svátků ostatních sociálních skupin. Šlechtické oslavy a slavnosti Program oslav a zábav byl velmi rozmanitý – některé prvky však byly velmi časté – záliby v lovu, maškarních rejích, plesech, divadelních a operních představeních. 10.5.2019 22 Velké turnaje od 15. století jen výjimečně – vážnější souboje nahrazovány spíše žertovnými kláními – vypolstrované zbraně – minimalizace zranění – žertovná klání se rozšířila i do lidových slavností až do 18. století. Lovy a štvanice zvěře – jak ve venkovním prostředí šlechtických lesů tak v uzavřených prostorech určených pro pobavení obecenstva – ve velkých městech budovány dokonce speciální prostranství či amfiteátry určené pro štvanice – v některých velkých štvanicích byly používána i exotická zvířata (zubři, buvoli, tygři, lvi atd.). Veřejné štvanice se těšily mezi šlechtou velké oblibě. 10.5.2019 23 10.5.2019 24 Amfiteátr pro štvanice zvěře ve Vídni. Oblíbené také veselé maškarády a imitace venkovského života (jarmarky, selské hospodářství či svatby apod.) Ke dvorským slavnostem patřila divadelní představení a u velkých dvorů i opery – většinou zvány kočovné divadelní společnosti (časté velkolepé mytologicko-alegorické hry k oslavě šlechty a panovníka, ale i komedie – často velký počet herců a výpravné kulisy). Ohňostroje – velmi nákladné – dovolit si je mohly jen největší šlechtické dvory. Zpravidla vyvrcholení větších šlechtických slavností u zvláštních příležitostí. Prezentace vládnoucí moci – fascinace dvorské společnosti i prostého lidu. Vrchol na konci 16. a v 17. století od poloviny 18. století ztráta obliby. 10.5.2019 25 Pompézní maškarní ples ve dvorním divadle v Bonnu 1784. Slavnostní ohňostroj pro císaře Maxmiliána II. v Norimberku, 1570. Ohňostroj s imitací námořní bitvy - 1630. 10.5.2019 26 Slavnostní ohňostroj na řece Temži – 1749. Kultura slavností a zábav v evropském raném novověku Období s vysokým počtem různých slavností a oslav – typické velké veřejné oslavy – značná míra plýtvání a marnotratnosti. V mnoha slavnostech akcentován protiklad ke všednímu světu a jeho normám – ovšem kultura slavností se nevyvíjela mimo rámec každodennosti a práce. Obecně se projevuje snaha vrchnosti a církve disciplinovat divoké oslavy do kultivovanějších forem. Postupná distance šlechtických elit od lidových slavností a vytváření vlastních kulturních norem.