Moderní laboratorní přístupy v cytogenetice člověka – genetické príčiny mentální retardace Vladimíra Vallová Odd. genetiky a molekulární biologie UEB PřF MU Odd. lékařské genetiky FN Brno Osnova  Definice a klasifikace mentální retardace (MR) (Definice a klasifikace vrozených vývojových vad)  Negenetické příčiny MR  Genetické příčiny MR • MR a monogenní dědičnost • MR a chromozomové aberace  Vyšetřovací schéma u pacientů s MR  Array-CGH a NGS při odhalování příčin MR Definice mentální retardace (MR)  mental retardation = intellectual disability (ID) (mental handicap, mental disability, cognitive impairment, intellectual developmental disorder)  charakterizovaná signifikantně podprůměrnými intelektuálními funkcemi s nástupem před 18 rokem věku s narušenými schopnostmi přizpůsobit se okolí  narušené schopnosti u dvou a více z následujících dovedností: komunikace, starostlivost o sebe, plnění běžných domácích úkonů, sociální interakce, sebeovládání, zdraví a bezpečnost, práce a zábava, začlenění do společnosti  u dětí < 5 let → opoždění vývinu Klasifikace MR  založená především na měření IQ (první pokusy o měření rozumových schopností – Francis Galton na konci 19. století; moderní IQ testy: prostorové a verbální dovednosti, paměť)  subnormalita s poruchami učení (IQ 85-70)  mírná MR (IQ 50-70)  střední MR (IQ 35-50)  těžká MR (IQ 20-35)  hluboká MR (IQ pod 20)  neklasifikovatelná  anglosaská literatura: lehká a těžká (IQ < 50) MR Prevalence  postihuje asi 1-3 % populace  2,5 % lehký defekt  0,3 - 0,5 % těžký defekt  poměr pohlaví 1,3-2M:1F Zastoupení MR 84% 10% 4% 2% lehká střední těžká hluboká Lehká MR  statisticky významně vyšší výskyt u socio-ekonomicky znevýhodněných skupin  příčina neznámá u 70 % případů Lehká vs. těžká MR Těžká MR  výskyt rovnoměrně bez ohledu na socio-ekonomický status  40 % s neznámou příčinou MR syndromická a nesyndromická Syndromická (S-ID)  MR různého stupně (častěji těžká)  s přidruženou VVV či komplexem VVV,  viditelná stigmatizace Nesyndromická (NS-ID)  MR různého stupně (častěji lehká)  bez přidružených VVV  žádná nebo mírná a nespecifická stigmatizace  není jen odrazem naší neschopnosti adekvátně popsat všechny fenotypové odchylky u raritních případů? MR s určenou a neurčenou genetickou příčinou. Vsuvka: Vrozené vývojové vady (VVV) Vrozená vývojová vada (VVV) - kongenitální anomálie - je morfologická/funkční abnormalita - je následkem abnormálního prenatálního vývoje - je přítomná při narození dítěte - je pro svého nositele potenciálně patologická • Malformace - abnormální vývoj tkáně/orgánu, vývoj patologický již od počátku (např. rozštěpové vady) • Disrupce – abnormální vývoj tkáně/orgánu, vývoj narušen až v průběhu určitým zevním zásahem (trauma, infekce, teratogen) (např. deformity po thalidomidu) • Deformace - abnormální fyzický zásah (mechanická síla), který naruší vývoj jinak zdravé tkáně/orgánu (např. komprese plodu způsobená oligohydramnionem) • Dysplázie - abnormální organizace buněk ve tkáni/orgánu (např. achondroplazie) Rujiwetpongstorn a Tongsong, perinatol, 2008 Co vše je vrozená vývojová vada? • Vrozené vady orgánů (srdce, ledvin, střev, mozku, míchy, plic, pohlavních orgánů, a dalších) • Vrozené vady končetin • Rozštěpy (vrozené rozštěpové vady neurální trubice, vrozené obličejové rozštěpy, vrozené rozštěpové vady břišní stěny) • Syndromy Downův, Edwardsův, Patauův, Turnerův • Vrozené choroby (fenylketonurie, cystická fibróza, svalové dystrofie, hematofilie) Klasifikace VVV Izolovaná vada - vada vyskytující se samostatně (izolovaná polydaktylie). Mnohočetné vady - napr. součást syndromu Izolované nevýznamné anomálie lze najít až u 14% novorozenců (Jones, 1997). http://www.vrozene-vady.cz  komplexní etiologie; asi u 50-60 % případů nelze zjistit kauzální příčinu (narušení vývoje mozku)  negenetické příčiny (prenatální, perinatální, postnatální)  genetické příčiny (monogenní, chromozomové, multifaktoriální) Etiologie mentální redardace Srivastava and Schwartz, 2014 Negenetické příčiny Chiurazzi et al., 2016 Negenetické příčiny MR Prenatální období Fyzikální faktory RTG záření • do 10. tt více než 100 mSV – letální efekt • později více než 100 mSV – PMR, VVV Ionizující záření (gama záření apod.) • efekt závisí na délce a intenzitě působení (dávce) Vysoká teplota (hypertermie) • prvních 6 tt • např. sauna – 3x vyšší riziko VVV • horečka > 38,5 ˚C déle než 48h – SA, IUGR, MR, VVV CNS… Vyšetření plodu UZV a MR nemá prokázané škodlivé účinky. Chemické faktory Chemikálie • užívané v průmyslu či zemědělství (organická rozpouštědla, barviva, PCB, těžké kovy) Návykové látky • Alkohol (Fetální alkoholový syndrom) • Nikotin (prokázán byl i teratogenní účinek kouření marihuany) • Jiné drogy (kokain), doping (steroidy) Léky • Cytostatika, antiepileptika, antibiotika, warfarin, ACE-inhibitory, i vysoké dávky vit. A Fetální alkoholový syndrom (FAS)  incidence 1/1 000 dětí; poškození nervových buněk alkoholem  chronické užívání alkoholu (2g/kg/den), nárazová nadměrná konzumance  alkohol v těhotenství ¾ žen, 1/3 do 3. měsíce gravidity  Růstová retardace plodu (novorozenci jsou většinou hypotrofičtí, poruchy růstu často přetrvávají i v dětství, postižené děti celkově neprospívají)  Typická kraniofaciální dysmorfie (různý stupeň mikrocefalie, hypoplastická maxilla, vyhlazené philtrum, plochá střední část obličeje)  Poškození CNS (různý stupeň mentální retardace, kognitivní poruchy, poruchy chování) Negenetické příčiny MR Negenetické příčiny MR Prenatální období Biologické faktory Infekční agens TORCH (akronym) • Toxoplasma gondii • Ostatní (Treponema pallidum, HIV atd.) • Rubivirus • Cytomegalovirus • Herpesvirus - ohrožující jsou zejména primoinfekce Chronické onemocnění matky • Diabetes mellitus (DM) • Fenylketonurie (PKU) • Thyreopatie • Astma, epilepsie… Negenetické příčiny MR Perinatální období  problémy při porodu - krvácení do mozku, hypoxie  předčasný porod, nedonošenost  nízká porodní hmotnost – předčasný porod, těhotenství mladistvých, vícečetné porody - špatná výživa - může vést až k 40-60% redukci mozkových buněk Negenetické příčiny MR Postnatální období  infekce (černý kašel, neštovice, meningitida) - můžou způsobit MR, pokud není poskytnuta adekvátní lékařská péče  úrazy hlavy  intoxikace - toxiny v životním prostředí - těžké kovy – rtuť, olovo  špatná výživa Negenetické příčiny MR Prevence Primární prevence – plánované rodičovství  reprodukce v optimálním věku  včasná diagnostika léčitelných onemocnění – hypotyreóza  kompenzace některých onemocnění před početím – diabetes, astma, epilepsie, hypertenze  úprava některých onemocnění – např. antikoagulační léčba  vyvarovat se kontaktu s teratogeny - infekce, očkování, minimalizovat radiační zátěž  zdravý způsob výživy s dostatkem vitaminů a stopových prvků Primární – prevence vzniku choroby Sekundární – prevence narození postiženého dítěte (Terciární – prevence komplikací choroby) Genetické příčiny Genetické příčiny MR  MR spojená s monogenní dědičností  MR podmíněná poruchami chromozomů aneuploidie, CNVs  MR podmíněná multifaktoriálně (polygenně) • MR jako příznak je popisována u ~ 1000 syndromů popsaných v databázi OMIM… Monogenní dědičnost Autosomálně recesivní metabolické vady:  Fenylketonurie  Smith-Lemli-Opitz sy… Autosomálně dominantní  Tuberózní skleróza  Costello syndrom  Cornelia de Lange… X – vázané  syndrom fragilního X  Rettův syndrom  Coffin-Lowry… Genetické příčiny MR … a u několika stovek genů u tzv. nesyndromické MR - AR, AD, X-vázané Curated lists of genes involved in ID have been published by some groups. Gilissen et al. created two lists including 528 genes with a “confirmed” pathogenetic role and 628 “candidate” genes with mutations reported in fewer than five patients. Another comprehensive list (DDG2P) was prepared to assist the Deciphering Developmental Disorders Study, including 925 “confirmed” developmental disorder genes up to November 2013. Yet another list of 565 genes associated with ID (253 “known” and 312 “candidate”) has been reported by Grozeva et al., who used the two previous lists as a starting point. Chiurazzi et al., 2016 Genetické příčiny MR Monogenní dědičnost - AD  Intenzivní studium především v posledních letech  Pravděpodobný model dědičnosti především u NS-ID  MBD5 gen (2q23.1), DOCK8 (9p24)…  Na odhalení AD genů se využívá mapování míst zlomů u translokací a CNVs spolu se sekvenováním kanditátních genů Cornelia de Lange sy 1 (CDLS 1) - OMIM: 122470 - mutace v genu NIPBL (5p13.1) a vykazuje autozomálně dominantní dědičnost. Charakteristika: - difúzní svalová hypertrofie - extrapyramidové poruchy - psychomotorická retardace Metabolické poruchy  AA Aa aa (ztrátové mutace, vadná funkce proteinu)  téměř vždy AR, heterozygoti s 50% reziduální aktivitou alely jsou klinicky normální  Všechny patofyziologické důsledky enzymopatií mohou být připsány akumulaci substrátu či nedostatku produktu  Poruchy metabolismu aminokyselin, cukrů, lipidů, purínů, pyrimidínů aj.  fenylketonurie, alkaptonurie, galaktosemie Genetické příčiny MR http://sfm.gynpor.cz/kozich.htm Monogenní dědičnost - AR Fenylketonurie (PKU)  první důkaz genetického defektu jako příčiny mentálních retardací (Fohling, 1934)  porucha metabolismu fenylalaninu způsobená mutacemi v genu pro fenylalaninhydroxylázu (PAH) – přeměna fenylalaninu na tyrozin  1/7-10 000 živě narozených dětí  u pacientů s PKU dochází k hromadění toxického fenylpyruvátu v organizmu – neléčené onemocnění vede k poškození vyvíjejícího se mozku  fenotyp: mírná stigmatizace, světlé vlasy, modré oči  léčba: speciální dieta s omezeným množstvím fenylalaninu  nedodržování diety v graviditě může vést k hyperfenylalaninémii a následnému poškození plodu • 400 různých mutantních alel • 6 z nich - 80 % mutací Monogenní dědičnost – X-vázané Genetické příčiny MR Asi nejlépe zmapovaný typ dědičnosti – díky hemizygozitě u XR dědičnosti  incidence 1: 4000 chlapců, 1:7000 dívek  mentální postižení (IQ 20-60)  ženy - méně postižené, ale 25% má MR IQ<70, většina 75-90  X-vázaný dominantní přenos  velká hlava, dlouhý obličej, prominující čelo a brada, velké uši, nízký svalový tonus  některé rysy autistického chování – nedostatečný oční kontakt, mávání rukama, úzkostná porucha  těžké opoždění vývoje řeči a jazykových dovedností Syndrom fragilního X  gen FMR1; Xq27.3  příčina: zmnožení repetice CGG  6 – 54 opakování - zdraví  52 – 200 opakování - premutace  nad 200 - plná mutace  efekt ANTICIPACE Genetické příčiny MR Geny spojené s MR se podílejí na různých procesech v buňce  Synaptické proteiny  Synaptické vezikuly pro vnitrobuněčnou a mimobuněčnou komunikaci  Proteiny asociované s membránou  Signální dráhy - Rho GTPázy - ERK/MAPK signální dráha  Regulace transkripce - proteíny s motivy zinkových prstů  Proteiny metabolických procesů  Degradace proteínů  Remodelace chromatinu Kaufman et al., 2010 Monogenní dědičnost – možnost léčby? Genetické příčiny MR U monogenně podmíněné MR • možnost genové terapie - např. MECP2 (Rett sy) – zavedení genu u MECP2 null myší • exon skipping – využitím antisense oligonukleotidů anebo siRNA • aminoglykosidy - zprostředkované potlačení non-sense mutace Chromozomové aberace Genetické příčiny MR  Početní změny chromozomů (aneuploidie) – 50 %  Strukturní změny chromozomů:  (mikro)delece/(mikro)duplikace - 10 %  translokace, komplexní přestavby  subtelomerické přestavby - 7 % Komplexní chromozomové přestavby  vrozené komplexní přestavby se vyskytují zřídka  jsou charakterizovány 3 nebo více zlomy lokalizovanými na dvou nebo více chromozomech  možná asociace s - mentální retardací - vrozenými anomáliemi - opakovanými spontánními aborty 46,XY,t(1;14),(p34;q24),t(4;6)(q25;p23)pat Syndrom kočičího křiku (Cri du chat)  1 : 50 000  delece 5p, kritická oblast 5p15  10 – 15 % potomci přenašečů translokace  typický křik novorozence - laryngomalacie  mikrocefálie, kulatý obličej PMR, srdeční vady, mikrognátie, hypotonie Jerome LeJeune, 1963 http://www.youtube.com/watch?v=TYQrzFABQHQ Genetické příčiny MR – CHA Submikroskopické přestavby – mikrodelece a mikroduplikace - CNVs Genetické příčiny MR – CHA  skupina geneticky podmíněných chorob, jejichž příčinou jsou drobné delece DNA segmentů, které nejsou detekovatelné klasickými cytogenetickými metodami  pacienti mají specifické klinické příznaky  častý výskyt MR Nejznámější mikrodeleční syndromy Jakou úlohu hraje architektura lidského genomu při vzniku submikroskopických přestaveb? Náhodné (non-recurrent) přestavby - nacházené u jednotlivců - liší se velikostí a místy zlomu na chrom. - můžou vznikat několika různými mechanizmy – např. nehomologním spájením konců (NHEJ) Opakovaně se vyskytující (recurrent) - nacházené u vícero pacientů - stejná velikost a stejné místa zlomů na chromozomech - vznikají díky specifické architektuře genomu  důležitou úlohu hrají segmentální duplikace (SD) (opakovaní s nízkým počtem kopií)  bloky DNA (1-500 kb), z více než 95% sekvenčně podobné, lokalizovány v různých oblastech genomu Vznik mikrodelecí/mikroduplikací nealelická homologní rekombinace (NAHR) Díky velikosti a sekvenční homologii, mohou být SD příčinou přestaveb díky nealelické homologní rekombinaci. Rekombinanční hotspots - preferenční místa rekombinace - oblast v rámci SD mající 100% sekvenční homologii (1-3 oblasti, o velikosti 300 bp - >2kb) - nalezeny pro několik známých syndromů (Williams-Beuren, SmithMagenis, Sotos sy, atd.) - ovlivňuje rekombinaci polymorfizmus v počtu kopií SD bloků u rodičů? Nealelická homologní rekombinace (NAHR) – inverze -další rys lidského genomu, který hraje důležitou roli při vzniku chromozomových přestaveb - např. Williams-Beuren, Angelman sy – rodiče přenašeči mají inverzi zahrnující deletovanou oblast - inverze může způsobovat NAHR Nová mikrodelece 17q21.31 Nově objevené mikrodeleční/mikroduplikační syndromy Genetics of Mental Retardation, 2010, Editor: S.J.L.Knight Telomery  ochrana konců chromozomů před působením exonukleáz  párování homologních chromozomů v meióze  udržují architekturu interfázního jádra  replikace konců lineární DNA (telomeráza)  stárnutí buněk – zkracování délky telomer  pokud chybí→ přestavby chromozomů (např. translokace, fúze, kruhové či nestabilní dicentrické chromozomy) Subtelomerické přestavby Klinický význam přestaveb telomer  subtelomerické oblasti na chromozomech – největší hustota genů v genomu  aberace v této oblasti - příčina spontánních abortů, VVV a MR  většinou neexistuje výrazná korelace genotyp-fenotyp  jsou však i specifické syndromy:  delece 1p36 (Slavotinek)  delece 9q34  delece 22q13 (Phelan-McDermid) Jak hledat příčinu u pacientů s MR (a/nebo VVV)? ? Proč hledat příčinu MR?  Umožní určit prognózu (především u malých dětí) stanovení vhodných vyšetření – snížení neefektivních testů  Umožní stanovit vhodný plán péče a léčbu  Umožní stanovit riziko pro postiženou rodinu a podklady pro genetické poradenství přenašeč der(14;21) – teoretické riziko postižení dítěte D.S. 33 % populační studie – 10 až 15 % Co by jste jim jako genetici řekli? ? Postupy při vyšetřování příčin MR Klinická část:  genealogická analýza – solitární výskyt vs. suspektní X-vázané, AR, AD onemocnění, nemendelovský výskyt onemocnění  osobní analýza – hledání možných příčin MR – od prenatálních po postnatální vlivy  fyzické zhodnocení - zhodnocení fenotypu, přidružených VVV, dalších anamnestických dat Klinická diagnóza Postupy při vyšetřování příčin MR Laboratorní část: „Cílené“ genetické vyšetření  při klinickém podezření na konkrétní jednotku  karyotypizace, cílené vyšetření mikrodelečních syndromů (FISH, MLPA), cílené molekulárně-genetické vyšetření, FRAX „Necílené“ genetické vyšetření  karyotypizace, necílená detekce submikroskopických přestaveb (MLPA), array-CGH, NGS Specializovaná vyšetření:  Vyšetření metabolických vad  Zobrazovací vyšetření a antropologické vyšetření  Další odborná vyšetření Konečná diagnóza Postupy při vyšetřování příčin MR Metody při vyšetřování příčin MR • Metafázní cytogenetika ● Interfázní cytogenetika FISH ● Cytogenetika založená na izolaci DNA Mikročipové technologie MLPA SKY NGS  FraX (záchyt 1-2%)  Karyotyp (balancované přestavby?)  FISH – cílené vyšetření, ověřování nálezů z MLPA a aCGH, mozaiky  MLPA – skrínink subtelomerických přestaveb a známých mikrodelečních/duplikačních syndromů, detekce delecí/duplikací v známých genech (MECP2, DMD)u vybraných pacientů Metody při vyšetřování příčin MR aCGH – celogenomový skrínink u vybraných pacientů (10-15%)  NGS – celogenomový (exomový) skrínink Vissers et al., 2015 1970s - conventional karyotyping. 1990s - Sanger sequencing and FISH (+6–10%) Beginning of this century - genomic microarrays (+15–23%). 2010 – WES (+24–33%) 2014- WGS (+26%), An overall diagnostic yield of 55–70% for moderate to severe ID. Molekulární karyotypování – 1000x citlivější než klasická cytogenetika Moderní metody analýzy genomu: DNA čipy  princip: hybridizace značené vyšetřované DNA s imobilizovanými sondami na čipu  sondy: jednotlivé molekuly DNA o známé sekvenci, které jsou upevněny ve shlucích (spoty) na pevném podkladu (sklo, mikrokuličky…)  počet spotů: od řádově stovek do milionů podle typu čipů  historie: Southern blot (polovina 70. let), skutečné mikročipy - polovina 90. let 20.st., pak masivní rozvoj a vývoj různých adaptací a variací; komerční trh Array-CGH: detekce zisků a ztrát na úrovni DNA SNP-arrays: oblasti ztráty heterozygotnosti (AOH) Typy DNA čipů Zdroje cílových DNA Agilent ISCA CGH+SNP Microarray CGH probes SNP probes 60K SNP probes ~5-10 Mb LOH Agilent Human CGH Microarray Vyhodnocování array-CGH aCGH Analytics Software, Agilent Technologies Princip hodnocení array-CGH dat Hodnotíme rozdíl mezi intenzitou fluo signálu mezi vzorkem DNA a referencí vyjádřený jako log2X(= vzorek / reference). Data jsou lehce komprimovaná kvůli biologické variabilitě vzorku Porovnání záchytu chrom. aberací pomocí HR-CGH a oligonukleotidových čipů – různý formát Pacient s del(1)(p36), ~ 3,2 MB HR-CGH negativní 8x15K negativní 4x44K del(1)(p36) 2x105K del(1)(p36) Human CGH Microarray, Agilent Technologies, CGH Analytics 3.5, Aberration algorithm: ADM-1, Treshold: 6.0, Genome: hg18 Karyotyp normální Výhody a nevýhody array-CGH Advantages of array-CGH • Ability to analyze DNA from nearly any tissue, including archived tissue or tissue that cannot be cultured. • Detection of abnormalities that are cytogenetically cryptic by standard G-banded chromosome analysis. • Better definition and characterization of abnormalities detected by a standard chromosome study. • Ability to customize the platform to concentrate probes in areas of interest. • A ready interface of the data with genome browsers and databases. Limitations of array-CGH • The inability to detect genetic events that do not affect the relative copy number of DNA sequences, e.g., molecularly balanced chromosomal rearrangements. • Low-level mosaicism for unbalanced rearrangements and aneuploidy may not be detected. • Ploidy levels may be difficult to detect. • Copy number variations (CNVs) of genomic regions not represented on the platform will not be detected. • Current array-CGHs are not designed to detect duplications and deletions below the level of detection according to probe coverage and performance, point mutations, gene expression, and methylation anomalies that may contribute to the patient’s phenotype.Genetics in Medicine volume15, pages901–909 (2013) Význam array-CGH u pacientů s MR Záchyt CNVs pomocí array CGH u pacientů s MR/VVV závisí na:  typu čipu, rozlišení  pokrytí známých syndromů  kritériích výběru pacientů Buysse et al., 2009 Literární údaje: 4 až 28 % • hledání příčin u pacientů s MR, VVV, dysmorfickými črtami a normálním anebo zdanlivě balancovaným karyotypem • definování a upřesnění mikrodelečních/mikroduplikačních syndromů • původ nadbytečného materiálu, marker chromozomů … Doporučená kritéria určená pro klinickou preselekci pacientů s MR (de Vries et al. 2001) Výskyt MR v rodině 1 Prenatální růstová retardace 2 Postnatální růstové abnormality 2 Mikrocefalie, krátké končetiny, Makrocefalie, dlouhé končetiny po 1 bodu (max.2) Faciální dysmorfie – dva a více příznaků, zejména hypertelorismus, anomalie nosu, uší 2 Jiné vrozené abnormality, zejména srdeční vady, hypospadie po 1 bodu (max.2) skóre ≥ 3, senzitivita = 1.00, specificita = 0. 27 • se stále se zvyšujícím rozlišením je stále obtížnější nalézt hranici mezi benigními (polymorfními) a patogeními CNVs • získat data je snadné • interpretovat výsledek je obtížné • existuje normální karyotyp? Array-CGH a variabilita v počtu kopií (CNVs) Array-CGH a CNVs • doposud detekováno 29 133 CNV • 12 % lidského genomu obsahuje CNV • 0,12 – 7,3 % rozdíly v CNV mezi jedinci • 41 % všech CNV pokrývá geny CNV patogenní x benigní CNV nejasného významu CNVs – segmenty DNA větší než 1 kb přítomné ve variabilním počtu kopií v porovnání s referenčním genomem Global variation in copy number in the human genome Richard Redon et al.: Nature. 2006 November 23; 444(7118): 444–454. Buysse et al., 2009 Interpretace CNV nalezených pomocí array-CGH v klinické genetice – rozhodovací kriteria Buysse et al. (2009) Používaný algoritmus vyšetření pomocí aCGH Vždy v kontextu • s fenotypem pacienta • s vyšetřením rodičů • s databázemi Interpretace array CGH Moderní metody analýzy genomu: NGS • zavedeno do genetických laboratoří asi před 10 lety • dnes široce využívána metoda, která nahrazuje (nahradila) klasické sekvenování Tradiční sekvenování vs. NGS 96 DNA fragmentů sekvenováno zároveň Milión DNA fragmentů sekvenováno zároveň Prof. J. Veltman, Newcastle Univerzity, 2018 Využití NGS Výzkum • objevování nových genů asociovaných s lidskými nemocemi • odhalování molekulárního podkladu komplexních nemocí Diagnostika • v posledních letech široké využití i v klinické laboratoři • krátká doba odezvy a snižující se náklady • dědičné nemoci, infekční nemoci, nemoci imunitního systému, neinvazivní prenatální diagnostika i onkologické onemocnění Prof. J. Veltman, Newcastle Univerzity, 2018 Number of publications in PubMed using the search terms “next-generation sequencing,” “autism spectrum disorder” (ASD), “intellectual disability” (ID), “epileptic encephalopathy” (EE), “schizophrenia” (SCZ), and “bipolar disorder” (BD) annually since 2009 Cold Spring Harb Perspect Med. 2017 Mar;7(3):a026864. Výzkum • objevování nových genů asociovaných s MR • Příklad: Schinzel-Giedion syndrom • Zřídkavé sporadické onemocnění, bez rodinné historie Variants Patient with SGS Genes with variants in other SGS patients Variants in genes 12,196 3,331 Variants affecting protein 5,556 1,634 Variants not in normal population 180 1 Additional proof: Healthy parents do not carry the mutation!Schinzel & Giedion. Am J Med Genet 1978 Hoischen et al. Nat Genet 2010 NGS a MR De novo mutace u pacientů s MR Vissers et al. Nature Genetics 2010; de Ligt et al.NEJM 2012 Diagnostic exome sequencing in 100 ID trios De novo mutations in 10 novel candidate ID genes Lelieveld et al. Nature Neuroscience 2016 Diagnostika MR – velké množství genů, široké spektrum fenotypových projevů NGS • umožňuje testovat velký počet genů zároveň – finančně výhodné • „všechny“ varianty v jednom experimentu MR Nádorové onemocnění Prof. J. Veltman, Newcastle Univerzity, 2018 NGS a MR Patient Father Mother De novo duplication on chr 4 Duplication in chr X Duplication disturbs IQSEC2 gene Prof. J. Veltman, Newcastle Univerzity, 2018 • Panel genů • Celoexomové sekvenování (WES) • Celogenomové sekvenování (WGS) DiResta et al., 2018 Jakou strategii NGS testování vybrat? Targeted panel WES (60× coverage) WGS (60× coverage) Relative costs compared with WES (2015) Depends on size of gene panel 1 ∼3× as expensive as WES Gene panel coverage 100%, when complemented with Sanger sequencing 97.5% >97.5% Analysis of new disease genes – + + CNV‐calling Depends on size of gene panel >3 exons All Intronic variants (>30 bp from splice site) – – + Incidental findings – + + Comparison of Targeted Panels, WES, and WGS Sun et al., 2015 WES 37% of exomes to diagnose intellectual disability (ID) Prof. J. Veltman, Newcastle Univerzity, 2018 Number of hits or publications per year in Google Scholar broken down into sequencing strategy, using the search terms “intellectual disability” + “whole-exome sequencing” (labeled WES), “intellectual disability” + “whole-genome sequencing” (labeled WGS), “intellectual disability” + “targeted sequencing” (labeled “Targeted sequencing”), “intellectual disability” + “somatic mutations” (labeled “Somatic mutations”), and “intellectual disability” + “X-linked” + “sequencing” (labeled “X- linked”). Cold Spring Harb Perspect Med. 2017 Mar;7(3):a026864. Normal start site De novo mutation in 5’UTR of SLC2A1! : NM_006516.2:c.-107G>A Chr1(GRCh37):g.43424429C>T p.? exon2exon1 Mutation introduces a novel ATG start site, which would lead to a premature stop codon in exon 2: mutation wildtype Willemsen et al. EJHG 2017 WGS – nekódující mutace Prof. J. Veltman, Newcastle Univerzity, 2018 Problémy NGS v klinické praxi Variant type Variants in Genome Variants in Exome SNV 3,440,782 21,575 Insertion 263,282 272 Deletion 272,266 242 Deletion/Ins ertion 90,263 380 CNVs 270 45 Total 4,066,863 22,514 • Získaní relevantních dat – zkušení bioinformatici • Interpretace získaných dat – co se všemi těmi variantami? Nature Genetics volume42, pages1109–1112 (2010) Kritéria hodnocení nálezů stanovena podle „American college of medical genetics and genomics“ (ACMG) a. disease causing (class V): the sequence variation is previously reported and recognized as causative of the disorder b. likely disease causing (class IV): the sequence variation is not previously reported as expected to cause the disorder, frequently in a known disease gene c. variant of unknown clinical significance (VUS; class III): the sequence variation is unknown or expected to be causative of disease and is found to be connected with a clinical presentation; d. likely not disease causing (class II): the sequence variation is not previously reported and it is probably not causative of the pathology; e. not disease causing (class I): the sequence variation is already reported and documented as neutral variant. Interpretace nalezených variant Interpretace založena na klinických nálezech, populačních frekvencích, publikovaných případech, predikčních databázích Vyšetřování „trií“ – pacient + rodiče Use trio-approach to filter for de novo mutations Prof. J. Veltman, Newcastle Univerzity, 2018 a Patient reads Mother reads Father reads 4 million inherited variants, 100 new mutations per person Predikční programy, populační studie Kircher et al. Nat Genet 2014; Lelieveld, Veltman & Gilissen. Hum Genet 2016 Nature 2016; Nucleic Acids Research 2017 Databáze http://www.matchmakerexchange.org/ Prof. J. Veltman, Newcastle Univerzity, 2018 WES/WGS jako vynikající nástroj pro odhalování příčin MR vs. vedlejší (nechtěné) nálezy Gilissen et al. Nature 2014 According to the European Society of Human Genetics (ESHG) guidelines, the targeted diagnostic testing should be performed minimizing the likelihood of detecting incidental findings, focusing only on genes clinically actionable. It means that genetic testing should aim to analyze the causative genes associated to the primary clinical questions, even if a broader panel of genes or the WES/WGS sequencing has been performed. DiResta et al., 2018 In particular, if it can bring minor consequences or if a clinical intervention is possible, then the variant should be reported. On the contrary, if the variant is associated to a late onset disorder or has major consequences, counselling and consent will determine if and when the variant can and should be reported to the patient. Genetické přesahy u pacientů s MR a autismem • MR a ASD – dvě diagnózy s výrazným přesahem • Autismus – problémy s řečí, sociální a stereotypy - Vyskytují se i u pacientů s MR - Naopak až 67 % pacientů s autizmem má nějakou formu MR Mnoho genů je asociováno jak s MR tak s ASD Častá neúplná penetrance těchto genů  etiologie mentální retardace je stále nedořešený problém a představuje výzvu nejen pro genetické poradenství  množství příčin způsobujících MR svědčí o komplexnosti lidské inteligence - je proto poměrně snadné její vývoj poškodit geneticky i negeneticky  se vzrůstajícím rozlišením moderních metod prudce roste počet nalezených variant  moderní technologie „předběhly“ naše klinické znalosti, často tedy nejsme schopni získané výsledky správně interpretovat  pouze v případě prokázané asociace je možno poskytnout rodině cílené genetické poradenství Závěr DĚKUJI ZA POZORNOST