JAK NA CÍLE? (pro Chaloupky Honza Trávníček, 2018) Cíle odpovídají na otázku: Co konkrétního se žáci naučí a čemu porozumí? + případně také: Jak žáci naloží s tím, co se naučí či pochopí, k čemu konkrétně jim to bude užitečné? 1) Zásada volby jedné ze tří oblastí (taky se jim říká „domény“) 2) Zásada úrovně (vybrat si jednu z 5-6 úrovní v dané oblasti) 3) Zásada konkrétnosti (čím konkrétnější, tím lepší!) 4) zásada ověřitelnosti (zaměření n viditelné změny ve znalostech či v jednání, v „produktech“ výuky od žáků), TŘI OBLASTI S ÚROVNĚMI 1) Psychomotorická (senzomotorické dovednosti) (podle H. Davea) ÚROVEŇ POPIS 1. imitace, nápodoba činnosti žák po impulsu (výzvě) pozoruje příslušnou činnost a vědomě ji začíná napodobovat – imitace probíhá na základě vnějších podnětů a pozorován 2. manipulace, praktické provádění činnosti žák je schopen vykonat určitou pohybovou činnost podle slovního návodu, začíná rozlišovat mezi různými činnostmi, je schopen zvolit vhodnou nebo požadovanou činnost 3. zpřesňování činnosti na této úrovni žák dokáže vykonávat uložený pohybový úkol s mnohem větší přesností, a tím i větší účinností (jedná se o přesnější a účinnější provedení, méně chybuje) 4. koordinování činnosti koordinace několika různých činností řazených za sebou v požadovaném sledu, pohybové výkony jsou vnitřně konzistentní 5. zautomatizování činnosti v této fázi se objevují automatizované prvky, které vedou k maximální účinnosti příslušné psychomotorické dovednosti při vynaložení minimální energie (tzn. maximum výkonu a minimum energie 2) Afektivní - uspořádání požadované činnosti podle stupně jejich zvnitřňování žáků (emoce, postoje, hodnotová orientace, žádoucí chování) (podle D.B. Kratwohla) ÚROVEŇ POPIS 1. přijímání ochota vnímat podněty z okolí přijímat je 2. reagování projevovat v chování nové prvky jako výsledek novách zkušeností, od pouhého pasivního vnímání přechází k aktivní činnosti a zapojuje se do výuky. Reakce pak přináší pocit uspokojení, který plyne z dobrovolného rozhodnutí reagovat 3. oceňování hodnot projevovat zangažovanost v žádoucím směru, oceňuje jevy, chování a další procesy. Rozděluje je na žádoucí, užitečné a nežádoucí. Podle rozdělení je pak motivován. Pokud nějaký jev posoudí jako velice užitečný, cítí jistý závazek, který dále ovlivňuje jeho chování. Subkategorie této úrovně jsou: akceptování hodnoty, preferování hodnoty, přesvědčení o hodnotě 4. integrování hodnot integrovat nové hodnoty do dosavadního systému hodnot, změnit priority a preferovat žádoucí hodnoty, vytváří si žebříček hodnot) 5. zvnitřnění hodnot nové hodnoty se staly trvalou součástí charakteru, člověk jedná v souladu s novými hodnotami, hodnotový systém se integruje do charakteru jedince a vytváří se tak osobní životní filozofie. 3) Kognitivní (podle Andersona & Krathwohla 2001, str. 31, s původními příklady) Proces/ Kategorie Alternativní pojmenování Vymezení a příklady 1. Pamatovat Vybavovat si relevantní znalosti z dlouhodobé paměti 1.1 rozpoznávat Identifikovat Lokalizovat znalost z dlouhodobé paměti, které jsou konzistentní s předloženým materiálem (např. rozpoznat údaje důležitých historických událostí) 1.2 vybavovat si Opětovně vyvolávat z dlouhodobé paměti Vybavit si relevantní znalost z dlouhodobé paměti (např. vybavit si údaje z důležitých historických událostí) 2. Porozumět Konstruovat význam z výukových sdělení včetně orálních, psaných a grafických komunikací 2.1 interpretovat Zjednodušovat Parafrázovat Představovat Vysvětlovat Převádět z jedné formy prezentace, např. numerické, do jiné, např. verbální (např. parafrázovat důležitá sdělení a dokumenty) 2.2 dávat příklady Ilustrovat Doložit příkladem Nalézt specifický příklad nebo ukázku pojmu nebo principu (např. dávat příklady z různých malířských stylů) 2.3 klasifikovat Kategorizovat Zařazovat Určit, kam něco patří (např. klasifikovat pozorované nebo popisované případy mentálních poruch) 2.4 sumarizovat Abstrahovat Zobecňovat Abstrahovat obecné téma nebo hlavní myšlenky (např. psát krátká shrnutí událostí ukázaných na videu) 2.5 odvozovat Vyvozovat závěry Extrapolovat Interpolovat Předpovídat Vyvozovat logické závěry z předložených informací (např. při učení se cizímu jazyku odvozovat gramatické principy z příkladů) 2.6 srovnávat Rozlišovat Mapovat Přiřazovat Určovat shody mezi dvěma myšlenkami, objekty a podobně (např. srovnávat historické události se současnou situací) 2.7 vysvětlovat Vytvářet modely Vytvářet model systému příčin a následků (např. vysvětlovat příčiny významných historických událostí ve Francii v 18. stol.) 3. Aplikovat Provést nebo použít určitý postup v dané situaci 3.1 provádět Uskutečnit Použít postup ve známé úloze (např. dělit celé víceciferné číslo jiným celým číslem) 3.2 realizovat Použít Použít postup v neznámé úloze (např. určit, ve které situaci se dá použít druhý Newtonův pohybový zákon) 4. Analyzovat Rozebrat celek do základních složek a určit, které části k sobě patří, jaká je celková struktura a jaký mají účel 4.1 rozlišovat Dělat rozdíly Rozeznávat Zaměřovat se Vybírat Rozlišovat mezi relevantními a nerelevantními částmi nebo mezi důležitými a nedůležitými částmi ukazovaného celku (např. rozlišovat mezi relevantními a nerelevantními číselnými údaji ve slovní matematické úloze) 4.2 uspořádat Nalézt soudržnost Integrovat Načrtnout Oddělit Strukturovat Určit, jak prvky vyhovují nebo jak fungují v rámci struktury (např. strukturovat důkaz v historickém popisu do důkazu pro a proti určitému historickému vysvětlování) 4.3 přisuzovat Provést dekonstrukci Určit názor, předsudek, hodnoty nebo zamýšlenou podstatu předkládaného materiálu (např. určit názor autora/autorky eseje vzhledem k jeho/jejímu politickému přesvědčení) 5. Hodnotit Vytvářet hodnocení na základě kritérií a standardů 5.1 kontrolovat Uspořádat (aby se mohlo zkontrolovat) Zjišťovat Monitorovat Testovat Zjistit rozpory nebo omyly v postupu nebo výsledku; určit, zda proces nebo výsledek je vnitřně soudržný/konzistentní; určit účinnost zvoleného postupu (např. určit, zda badatelovy závěry vycházejí ze zjištěných dat) 5.2 kritizovat Hodnotit Zjisti nesoulad mezi výsledkem a vnějšími kritérii, určit, zda výsledek má vnější soudržnost/konzistenci; zjistit vhodnost postupu u daného problému (např. posoudit, která ze dvou použitých metod je lepší, pokud jde o řešení daného problému) 6. Tvořit Skládat elementy dohromady tak, aby vytvořily koherentní nebo funkční celek; reorganizovat elementy do nového uspořádání/vzorců (pattern) či nové struktury 6.1 generovat Stanovovat hypotézy Přijít s alternativními hypotézami, které jsou založeny na kritériích (např. stanovit hypotézy ve vztahu k pozorovanému jevu) 6.2 plánovat Navrhovat Vytvořit postup, který vede k úspěšnému vyřešení nějakého úkolu (např. vytvořit výzkumný text na dané historické téma) 6.3 budovat Zkonstruovat Přijít s novým výsledkem (např. vybudovat obydlí/domov s určitým záměrem)