Regionální biogeografie světa I. díl Podklad: Udvardy 1975, Olson 2001- IUCN 2007, Hendrych 1984, Buchar 1983, Cox, Moore 1994, Lomolino et al. 2006, GoogleEarth, Wikipedia. Palearktická oblast Palearktická obl. – biodiversita savců Palearktická obl. – endemismus savců Palearktická oblast_členění Palearktická oblast_3.1 • Mediteránní podoblast – 15% endemických rodů rostlin, cca 30% end. druhů. Glaciální refugium! • Třetihorní relikty (smrk omorika, 4 dr. cedrů, jírovec maďál). Vliv tropů – vavřín ušlechtilý (Laurus nobilis), palma žumara nízká (Chamaerops humilis). • Ze severu – středoevrop. lesy – hl. v horách. z V. pontické vlivy (stepní). Magot bezocasý (Macaca sylvanus) • 15 kg • Tunis, Alžír, Maroko, Gibraltar Palearktická oblast_3.3 • Makaronésie: (Azory, Madeira, Kanár. ostr., Kapverd. ostr.) – flóra: Nejspecifičtější, ale přechodná - silný vztah k tropům. • 45% endemických rodů a 47% end. druhů rostlin - dračinec (Dracaena draco), datlovník kanárský (Phoenix canarensis). • Jinde v Holoarktis byliny, zde dřeviny – pryšce, mléče. • Fauna – chudší, méně výrazná, ale reliktní – až oligocénní. La Gomera – vavřínový les Endemický hadinec na sopce Teide (Echium wildpretii) – v. až 3 m, dvouletka, kvete až druhým rokem a hyne. V pozadí endemická borovice kanárská Kopřiva morušolistá (Urtica morifolia) Mléč kanárský (Sonchus canariensis) Endem. rod Eonium Palearktická oblast_3.2 • Čínsko-japonská podoblast – floristicky i faunisticky nejbohatší z celé Holoarktis! • Flóra: 20 E čeledí (z 24 v Palearktis!), 15 % rodů. Bohatost dřevin, zástupci snad všech holarktických čeledí (=> zahrady). Vliv tropů – bambusy, vavříny. Vztahy k jihu S. Ameriky. • Fauna: hl. hojné a starobylé druhy hmyzu. Nejspecifičtější: Se-čuan (kaňony čín.tibet. pomezí) - endemiti: Panda velká Namche Barwa 7755 m – vých. Himaláj Euryale ferox (end. rod Čín.-jap. podoblasti) Geobiomy Palearktické oblasti Tundra Lesotundra Tajga Horská lesotundra_Mongolsko Tmavá tajga – smrky, jedle Světlá tajga – modřín, borovice, břízy „Tajga“ – Horská Kvilda Temperátní opadavé listnaté lesy Letonice u Vyškova Zubr – Bialowiežský „prales“ Střední Asie – „lesostep“ Centralno-černozemnyj zapovednik - Kursk Tarim - chladná poušť Tibet – 4520 m - alpin. stupeň v suché obl. Cedrový les – cedru libanonského, hory Libanonu Mediterrání les - Alžír Neoarktická oblast • Menší obdoba Paleartické obl. (21 mil. km2), stejné geobiomy. • Flóra Č: 180 / 9 E. • Fauna: Savci Č: 27 / 2 E., Ptáci 47 /0 E., Sl. ryby 12 / 6 E. • Relat. chudá na end. rostl. rody (cca 15 %) i druhy, ale biodiversita vyšší než u Palearkt. • Proč: Možnosti migrace v pleistocénu. • Endemické Č. sav.: Vidlorohovití (Antilocapridae), bobruškovití (Aplodontidae). Ptáci: subendemičtí – krocanovití. • Vliv Neotrop. – Great American Exchange: Vidlo- roh (Prog- horn) Krocan lesní - břehy Mississipi - (Meleagris gavopallo silvestris) Great American Exchange • Velká americká výměna 5 mil. l. – dodnes – spojením Amerik Ne(o)arktická – biodiversita savců Neoarktická - endemismus savců Ne(o)arktická obl. • Hory - snadná migrace arktických a subarkt. taxonů – dodnes. • Nejbohatší: Kalifornská podoblast – zde 5 flor. endem. čeledí (z 9 v celé Neoarkt.!), 10% end. rodů (rod Sequoia), asi 40 % end. druhů! Hojné třetihor. relikty. Vliv Neotrop. • Bohatá: Atlant. jižní - z tropů: bambusy, palmy, broméliovité, tisovce. Sekvoj vždyzelená Sekvojovec obrovský Tisovec v mokřadech Neotro- pická oblast Neotropická oblast_1 • 21 mil. km2 = 15% souše • Tropy, subtropy, jediná s N. Zélandem a Tasmánií zasahuje již. mírné pásmo – typické: pabukové lesy. Dříve přiřazována i Antarktida. • Vyvíjela se samostatně od Paleotropické od svrch. křídy. • Flóra Č.: 223 / 37 EČ (např. Tropaeolaceae) - řeřichovité • Fauna: Velká bohatost hmyzu a ptáků, savců Č. 45 /21 E - nejvíce na světě), čeledí ptáků 75 - nejvíce na světě / 23 E, sl. ryby 34/29 – obé nejvíce na sv., ∑uvedených 154/73 EČ – obé nejvíce na světě. • Zvláštnosti: 2 endemické čeledi vačnatců, 5 endem. čeledí netopýrů (i tzv. úpíři). • Velká americká výměna – až na jih And. Bio- diver- sita savců Počet ende- mic- kých savců Osídlení Antil – proti neotropické jsou ochuzené, ale i svérázné čeledi Neotropis • Příbuzenské vztahy k Neoarktis a Australasii (fauna), sladkovodní dr. – k Afrotropické, leguáni – k Madagaskaru. • Jádro oblasti – povodí Amazonky, okrajové části – ochuzení. • Střední Amerika – chudší proti Sev.Am i Již.A., jen plazi bohatší. • Karibská podoblast – fauna chudší, bohatá flóra - 2 EČ, (např. Kuba 7 tis. dr.). • Andská podoblast – hl. na jihu 7 EČ rostlin, hojné holarktické prvky – ze sev. přes Andy (břízovité), z J. - stará holantarktická flóra, čeledi: Podocarpaceae, Araucariaceae, Pabuky (rod Nothofagus) Tropa- eolum majus (licho- řeřišni -ce větší) – pěst. v Evropě Ara zelenokřídlý Tapír Poznáte, co to je? Úpíři – vampír – saje ve spánku krev zvířatům Araukárie (zřejmě Araucaria araucana) na úpatí And Araucaria araucana již. od Punta Arenas Pabukový les nad Punta Arenas Pabuky s lišejníkem provazovkou Pudu jižní – endemit již. Chile (40 cm výšky) - nejmenší z jelenovitých na světě Afrotropická oblast Afrotropická oblast • 24 mil. km2 • Pouště a polopouště – vztah k Indomalajské obl., ale původně byla paleomediterránní, příbuzná Paleoarktické =► řazena zpravidla tam. Hranice tedy začíná na jižním okraji Sahary • Flóra – Č: 203/24 E = bohatá na rostl. endem. čeledi, rody, ale chudší než Indo-malajská. (cca 30 tis. druhů flóry - málo vliv vyschnutí, a navíc 6 tis. druhů z toho dodává malá Kapská podoblast.) • Fauna: čeledi – savci 52 (nejvíce ze všech) / 15 E, ptáci: 72 / 13 E, sl. ryby: 15 / 7 E. ∑ = 139/35. • Silné vazby k ostat. tropickým, jen na Neotropis slabé. • Opunciovité Neotropis zde nahrazeny pryšcovitými. • Nejbohatší – rovníkové lesy – vztahy k Neotropis. Bo- hat- ství dru- hů sav -ců Endemismus savců Afrotropická obl. • významné podoblasti: • Východoafr. vysočiny - 2E č. flóry, bohatá, v horách čeledi mediterrání (např. hluchavkovité), ale i z jihu Afr. – Podocarpus, Erica arborescens – vikariant Již. Afriky k Erica arborea co je v mediterránu a na Kanár. ostr. • Kapská (pod)oblast? => 6000 dr., 7 rostl. EČ, 21% endem. rodů a 73% E. druhů flóry! Fauna – jiné, proč: snadný pohyb, malá oblast bez význ. bariér, smíchala se. • Madagaskar – svéráz!, 7 rostl. EČ, 450 endem. rodů, 77% E. druhů flóry! Savci: 5 EČ, ptáci 3 EČ. – Flóra k Africe jen 30%, hojně k Indomalajské oblasti =► Kam vlastně zařadit? =► Někdy samostatně. Eritrea – strom Sycomora Papyrus (= šáchor papírodárný, trop. rostl.) Etiop. vysoč – Simien, opice • Lesy na svazích Uhuru Uhuru Erica arborescens – subalpinský stupeň vřesovců v cca 3400 m n.m. Ruwenzori – horní hranice lesa. Svícnovité lobélie. Nejzachovalejší a nejsvéráznější horská biota Afrotrop. obl. Mt. Kenya – stromové starčeky = ± subalpin. stupeň Mt. Kenya Gorila horská (Gorilla beringei) – hory záp. od Východoafrického příkopu nad jez. Kivu, Edvardovým Baobab obv. 43 m Savana s akáciemi, takto vypadají ± přirozené savany, udržované občasnými požáry Písař hadilov Kalahari v Botswaně. Většinou suchá savana, oj. polopoušť, přestože jen 200 mm srážek – dáno tím, že zde nebyli zemědělci, jen lovci - křováci Hnízda kolonií šatovníků Stromovité aloe v horách Namibie Namib – Nerina laticoma Pobřeží Namib – Welwitchia mirabilis – nahosemenná, tj. příbuzná našim jehličnanům!, druhohorní relikt Macchie jihoafrických keřů v Kapské podoblasti Protea královská (Protea cynaroides) – naučit se! Klíčový a typický stromek, Ø květu 25 cm, erbovní rostlina JAR, oj. prodávána i u nás a náležitě drahá. Protea cyna- roides Madagaskar – návětr. svah závětrný svah – endemické druhy baobabů – zde posvátné stromy Ravenala madagas- cariensis =endemit Madagaskaru • Vzdálení příbuzní až v Neotropis Fauna Madagaskaru - Nejcharakterističtější = poloopice. Endemit – lemur kata INDO- MALAJ- SKÁ OBLAST Indomalajská oblast (10 mil km2 = 6% pevniny) • Výhradně tropická biota, bohatá, včetně hor. • Poměrně vnitřně bioticky homogenní • Flóra: Č: 194 / 18 E. • Typické čeledi a rody: Dvojkřídláče, láčkovky a raflésie. • Fauna: Č: savci: 42 /4 E, proti Afrotropické málo. (Letuchy, poloopice, opice-gibonovití, ostnoplši). Ptáci 68 /1E, Sl. ryby 20/8 E. ∑= 130/12 E. Dvojkřídláč (Dipterocarpus) – horní patro trop. lesa Rafflesia arnoldii parazit na kořenech dřevin+masožravá Maso- žravá Láčko- vka (Nepen- thes). Filipíny Gibon zlatolící (Hylobates gabriellae) Oranžový člověk (= orang-utan) Biodiversita savců Indomalajská oblast – endemismus savců Vztahy Indomalajské oblasti: • na záp. k Afrotropické – hl. suchá a polosuchá stanov., jinak hojně k Madagaskaru • k Paleoartické – hranice v Číně - problém: difúzní • Přesahy - medvědovití, jelenovití ad. • Galciální refugia terciérní boreální flóry (Ginkgo)! • Refugia holoarktické flóry (pronikla daleko v pleistocénu, pak zatlačena do hor ostrovů – tisovité, borovicovité až na 10º j.š.! → borovice až v horách na Jávě!). • Problém Taj-wanu: fauna – jedno z center Paleoarkt., flóra hl. u pobřeží Indomalajská • K Austroasijské - Problém jihovýchodní hranice – Wallaceova linie • K Neotropické – málo ve flóře – tam 1 nově objev. dvojkřídláč, mírně ve fauně. Indomalajská oblast – Vybrané podoblasti: • Indická - Vliv staré fauny ostrovní Indie, Indie dnes spíš chudá. Cejlon (Srí Lanka) – odlišná, bohatá, přechod k Indonésské podobl. • Indonésská = šiřší Wallacea (Indonésie, Malajsie, Filipíny) – floristicky nejboh. na světě, 220 čeledí, 35 tis. druhů, endemismus 30 – 80 % x malé areály. Faunisticky – hl. gradientové přechody, ale i E. rody opic a prasat. Vývoj bioty Indie po nárazu do Asijské desky Konec první části