evropský
sociálny
fond v ČR   EVROPSKÁ UNIE
INVESTICE DO
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ,
MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
■t
I
ROZVOJ E VZDELÁVANÍ
TYPY HORNIN A JEJICH
CHEMISMUS
Vliv na utváření primární struktury
krajiny
SCHEMATICKÁ GEOLOGICKÁ MAPA I ČESKÉ REPUBLIKY
■r
BOUPOVSKÝ 3VULKAN
ESK6 ÍOHOÍtl
c e s
ROVNIC
PLESKA 1EV
PLZEŇ
KRK0NO$S*O-
RyStaiinikum
»RAHA
03
3
PLUTOI
M
00
OSTRAVA
* 0
ČESKÉ BUDĚJOVK
o
NEOGENNÍ SLADKOVODNÍ SEDIMENTY NEOGENNÍ MOŘSKÉ SEDIMENTY PALEOGENNi SEDIMENTY TŔETIHORNÍ VULKANITY KŘÍDOVÉ SEDIMENTY KŘÍDOVÉ SEDIMENTY KARPAT PERMSKÉ SEDIMENTY KARBONSKÉ SEDIMENTY
VARISKE MAGMATITY SPODNOPALEOZOICKÉ SED.
METAMORFOVANÉ HORNINY: BOHEMIKA LUGIKA
MORAVOSILESIKA SAXOTHURINGIKA MOLDANUBIKA
Vliv geologického podloží
• Různý způsob zvetrávaní hornin
• Př. pískovce
• hornina ze které zvětrávají
• tmel
- > různá úživnost vzniklých substrátů
• pH půdy - jedním z nejvýznamnějších faktorů,
které ovlivňují rozšíření rostlin
- Příčiny:
• toxicita H+ a OH- iontů
• toxicita AI (Fe, Mn) v kyselých půdách
• změny v přístupnosti živin
(P, Fe, Mn, NH4+ - nepřístupné ve vápnitých půdách;
K, Ca, Mg, P, N03-, S, Mo - špatně přístupné v kyselých půdách)
• Vliv reliéfu
Klasifikace trofických řad
• Součást geobioeenologické typizace krajiny
• 5B3
Vyjadřují rozdíly v minerální bohatosti a kyselosti půd
Trofické řady a mezi řady
•A - oligotrofní řada
• AB - oligo-mezotrofní meziřada
• B - mezotrofní řada
• BC - mezotrofně-nitrofilní meziřada
• C - nitrofilní řada
• BD - mezotrofně bazická meziřada
• D - bazická řada
• CD - nitrofilně-bázická meziřada
Horninové podloží - vztah k
trofickým řadám
- oligotrofní trofická řada
• Velmi kyselé a živinami chudé horniny
- mezotrofní trofická řada
• Mírně kyselé až neutrální, středně bohaté až bohatší horn
- nitrofilní trofická řada
• Různorodé horniny
• Široké říční nivy, zahliněné sutě
• Akumulace živin -> obohacování dusíkem
■
- bázická trofická řada
• Bázemi bohaté především karbonátové horniny, bázické silikátové horniny
Velmi kyselé a živinami chudé
horniny
A - oligotrofní trofická řada
kyselé žuly, ruly, svory, fylity, křemité porfyry a porfyrity, křemité diority, křemence, buližníky a křemité pískovce
silně kyselé litozemě, podzolové rankry, kambizemě, kryptopodzoly
Ostrůvkovitý až souvislý výskyt v hercynských pahorkatinách, vrchovinách a hornatinách, jen výjimečně i v moravské části Karpat
Mírně kyselé až neutrální horniny
• B - mezotrofní trofická řada
- biotitické žuly, ruly, droby, syenity, diority, flyšové jílovce, gabra
• Hluboké zvětraliny a svahoviny neutrálních až bázických hornin
- čediče, andezity, amfibolity
• Neogenní a křídové sedimenty a překryvy sprašových hlín
• mezotrofní kambizemě a luvizemě
• 1/4 ČR, především ve flyšové části moravských Karpat, ostrůvkovitě v hercynské části ČR (souvislý výskyt např. v Českém středohoří a v Doupovskych vrších)
Bázemi bohaté horniny
• D - bázická trofická řada
• Karbonátové horniny
- vápence, vápnité slepence, pískovce a jílovce, vápnité spraše, vápnité opuky
• Bázické silikátové horniny
- hadce, čediče a amfibolity
• Typické rendziny, karbonátové černozeme, karbonátové litozemě a karbonátové regozemě
• Ostrůvkovitý výskyt
- Krasové oblasti (Moravský kras, Český kras, Pavlovské vrchy)
- Sprašové oblastí (moravské úvaly)
- Oblasti bázických vyvřelin (České středohoří)
- Vzácněji i na vápnitých křídových sedimentech České tabule a vápnitých sedimentech Středomoravských Karpat
Extrémní substráty
• Hadce (serpentinit)
-Vysoký obsah Mg -> zvetrávaním vzniká MgC03
-toxické pro většinu rostlin (i těsněji vázaných živočichu (měkkýši))
-Výrazný vliv reliéfu nadmořské výšky (srážky)
• 1. vegetační stupeň - extrémně bázické
• 2. vegetační stupeň - extrémně bázické
• 3. vegetační stupeň
- Plošiny kyselé
- Svahy bázické
• Dále kyselé
Ruly — ortoruly, pararuly...
Geo CR
| ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanu
| proterozoické horniny, assyntsky zvrásnené s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) ] pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanu, kvarcitu, grafitu a amfibolitu) ^| jednotvárná série moldanubika (svorove ruly, pararuly až migmatity)
25 50
75
100 km
Rozšířen/ horských třtinových smrán.
50 55 60 65 70 76
Rozšířen/ horských papratkových smrcin.
Rozšířen/ rašefinných a podmáčených smrán.
40 45 50 55 60 65 70 76
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19
Doložené o předpokládané rozšířeni aadofilnkh bucin.
40 45 50 55 60 65 70 75
12° 13° 14° IS" 16° 17° 18" 19°
Rozšíření addofilních doubrav na písku.
40 45 50 55 60 66 70 76
12° 13° 14° 15° 16" 17= 18° 19°
Rozšíření vihkých acidofííních doubrav.
40 46 60 56 60 66 70 76
12" 13" 14" 16" 16" 17" 18" 19°
Doložené a předpokládané rozšíření suchých acidofííních doubrav
40 45 50 55 60 65 70 76
12° "13° -14° -15° -16° -17° "18° 19°
Rozšíření polonských dubohabřin.
40 45 60 66 60 66 70 76
40 46 50 56 60 66 70 76
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
Rozšíření karpatských dubohabňn. Na mapě nejsou zaznamenány přechodné porosty k hercynským dubohabňnám v oblasti Českého masivu.
Doložené a předpokládané rozšíření hercynských dubohabňn.
Vápence
vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, poryfyry)
0        25       50       75       100 km
Hadce (serpentinity)
Zdroje
http://www.geology.cz/extranet/geodata/iTiapserver
http://geologie.vsb.cz/reg géol cr/1 kapitola.htm
CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M. (2001): Katalog biotopů České republiky: interpretační příručka k evropským programům Nátura 2000 a Smaragd. Vyd. 1. Praha : Agentura ochrany prírody a krajiny ČR, 2001. 304 s. ISBN 8086064557
CHLUPÁČ, I., ŠTORCH, P. eds. (1992): Regionálně geologické dělení Českého masívu na území České republiky. Čas. Minerál. Geol., 37, 4, 258-275. Praha.
BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka, ISBN 8071574171