Fylogeneze a diverzita obratlovců – cvičení
Savci 3
šelmy (Carnivora)
lichokopytníci (Perissodactyla)
sudokopytníci (Cetartiodactyla)
Tomáš Bartonička
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Laurasiotheria
ŠELMY
• masožraví (všežraví – medvědi), loví
• mohutný chrup, úplný, 28-48 zubů
• bystré smysly, dokonalé pohybové schopnosti, rozvinuté duševní vlastnosti
• nemají slepé střevo a klíční kost
• odrazová vrstva v cévnatce (tapetum cellulosum)
• šelmy 2 skupiny (Feliformia, chybí M3; Caniformia; dříve Fissipedia,
Pinnipedia)
• pozemní: téměř po celém světě, nepůvodní v Austrálii
• jednoduchý žaludek, krátké střevo
• prstochodci, vzácně ploskochodci (medvěd), drápy!
• 16 druhů, 5 čeledí, 1 vyhuben
• největší špičáky, mají úplný sekodontní chrup (různé druhy zubů), kdy v
chrupu přítomny trháky, vyvinutý mléčný chrup
• trháky (v dolní čelisti 1. stolička, M1; v horní čelisti poslední praemolár, P4)
• mohutná lebka
lebka
P4
M1
čeleď: kočkovití (Felidae)
• zkrácené rostrum, kulatá hlava, velké oči, chybí M3, snížený počet
zubů max.30
• prstochodci, zatažitelné ostré drápy
• přední nohy 5, zadní 4 prsty
• 3 1 3 1
3 1 2 1
Feliformia
– rys ostrovid (Lynx lynx)
– kočka divoká (Felis silvestris)
čeleď: kočkovití (Felidae)
– rys ostrovid (Lynx lynx)
Podélný pruh na zádech, skvrny,
okrsek 10-25 km2,
srnčí
M1 trojvrcholová,
dva P
Současné rozšíření rysa ostrovida
Šumava, Beskydy, …Krkonoše, Brdy
čeleď: kočkovití (Felidae)
– kočka divoká (Felis silvestris)
P1-P3 = 3 P, mezera mezi C a P, šedivé,
příčně pruhovaná
krátký a tupý ocas, držení dolů!, menší hlava
2016
CHKO Bílé Karpaty,
Beskydy, Český les,
Šumava
• čeleď: medvědovití (Ursidae)
– zavalité tělo, zakrnělý ocas,
– bunodontní moláry, trháky jen slabě zvýrazněny
– omnivorní
– ploskochodci
– bez mimických výrazů
– medvěd hnědý (Ursus arctos)
Caniformia
Beskydy
chybí trháky, dlouhé tvrdé patro,
ploché bubínkové výdutě,
alveolární výběžek,
silný hřeben
medvěd hnědý (Ursus arctos)
čeleď: lasicovití – kunovití (Mustelidae)
– naše nejmenší šelmy
– prstochodci, na zadní končetině 5 prstů
– mírně protažená lebka, dlouhé tvrdé patro až za zuby, dobře
vyvinuté trháky
– pachové žlázy
– utajená březost
jezevec lesní (Meles meles)
vydra říční (Lutra lutra)
kuna lesní (Martes martes)
kuna skalní (Martes foina)
norek evropský (Mustela lutreola)
norek americký (Mustela vison)
tchoř tmavý (Mustela putorius)
tchoř stepní (Mustela eversmanii)
lasice kolčava (Mustela nivalis)
lasice hranostaj (Mustela erminea)
jezevec lesní (Meles meles)
Hibernace, M1 4 hrbolky, sagitální hřeben, trháky nevýrazné
vydra říční (Lutra lutra)
Nízký sagit. hřeben, trojúhelníkový podočnicový otvor, široká M1
17
norek americký, mink
(Neovison vison)
norek evropský
(Mustela lutreola)
vyhynulý od pol. 19.století
Mlut - Izolované populace přežívají ve Španělsku (500-
1000 jedinců), Francii (několik set jedinců) a na
Balkáně v deltě Dunaje (několik tisíc jedinců). IUCN
největší populace přežívají pravděpodobně v
severovýchodních oblastech západního Ruska.
norek evropský
čeleď: kunovití (Mustelidae)
kuna lesní (Martes martes)
Uši lemování, srst mezi polštářky
kuna skalní (Martes foina)
na polštářkách chybí srst, kratší ocas
tchoř tmavý (Mustela putorius)
není utajená březost, menší lebka, světlá podsada
V České republice se v důsledku úbytku vhodných biotopů (vlhká a podmáčená
území) vyskytuje už jen vzácně.
tchoř stepní (Mustela eversmanii)
Světlý ocas při kořeni jinak také tmavý, tmavé nohy, srst písková, nevýrazná maska
AlkaWildlife
lasice kolčava (Mustela nivalis)
hranostaj (Mustela erminea)
čeleď: psovití (Canidae)
• přední končetina - palec postaven výše a zakrnělý, zadní
končetina - 4 prsty
• ve stopě drápy
• ve smečce
• protažené rostrum, patro končí na zadní hranici řady zubů
• 3 1 4 2
3 1 4 3
čeleď: psovití (Canidae)
– vlk (Canis lupus)
– pes domácí (C. lupus f. familiaris)
– liška obecná (Vulpes vulpes)
– psík mývalovitý, mývalovec kuní (Nyctereutes
procyonoides)
– šakal obecný (Canis aureus)
vlk (Canis lupus)
liška obecná (Vulpes vulpes)
psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)
váha 4–10kg
délka těla 50–70 cm, ocas 13–25 cm
mláďata 1 x ročně, jaro
5–8 (2–19) mláďat ve vrhu
žije převážně v párech
3 M
šakal obecný (Canis aureus)
Uherské Hradiště (2006), Brno
(2009), Benešovsko (střední Čechy,
2011), Novojičínsko (2014)
váha 2-10 kg, délka těla 40-60 cm
1x ročně 3-7 mláďat
pečuje o ně samice
samotář
3 1 4 2 / 3 1 4 2 (2M)
čeleď: medvídkovití (Procyonidae)
mýval severní (Procyon lotor)
Cetartiodactyla
Sudokopytníci (Artiodactyla)
• došlapují na poslední článek prstů (3. a 4.) opatřené
kopyty, absence 1. prstu, 2. a 5. prst slabší
• redukce klíční kosti
• protáhlá lebka s velkou mozkovnou
• býložraví
• nepřežvýkavci (Nonruminantia)
– čeleď: prasatovití (Suidae)
– řezáky s kořeny, stále rostoucí špičáky (kly) bez kořenů (klektáky a
páráky), bunodontní stoličky, otevřené očnice, sagitální hřeben
3 1 4 3
3 1 4 3
prase divoké (Sus scrofa)
prase divoké (Sus scrofa) - samec
prase divoké (Sus scrofa) - samice
39
• přežvýkavci (Ruminantia)
• býložravci, chybí horní řezáky i špičáky (kromě jelena),
tvar řezných hran na molárech a praemolárech - dvojité
půlměsíce, selenodontní, diastema
2 čeledi jelenovití a turovití
žaludek vs nonruminantia
rohy a parohy, očnice
jelenovití
turovití
přežvýkavci (Ruminantia)
čeleď: jelenovití (Cervidae)
– samci (samice pouze u losa a soba) kostěné výrůstky
(parohy), na špici nejmladší, ob rok nebo ob 2 shoz
• los (Alces alces)
• jelen evropský (Cervus elaphus)
• srnec (Capreolus capreolus)
• daněk evropský (Dama dama)
• sika (Cervus nippon)
• jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus)
čeleď: jelenovití (Cervidae)
jelen evropský (Cervus elaphus)
– dolní špičáky přiléhají řezákům, podobné
čeleď: jelenovití (Cervidae)
srnec obecný (Capreolus capreolus)
44
čeleď: jelenovití (Cervidae)
jelen sika (Cervus nippon)
Poddruhy japonský, Dybowského
na přelomu 19. a 20. století uměle vysazen
i Čechách, původem z Asie, hybridi s
j.evropským
čeleď: jelenovití (Cervidae)
los evropský (Alces alces)
jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus)
čeleď: jelenovití (Cervidae)
daněk evropský (Dama dama)
Středomoří, chovy, volně až po
2.sv.v.
přežvýkavci (Ruminantia)
čeleď: turovití (Bovidae)
– nemají parohy, na čelních kostech rohové kosti na ně rohovité
rohy, trvalé, u obou pohlaví, nejstarší na špici
• kamzík horský (Rupicapra rupicapra)
• muflon (Ovis aries musimon)
• zubr (Bison bonasus) – ve stř. Evropě spíš nebyl
• koza bezoárová (Capra aegagrus) – jen oborový chov Pálava
čeleď: turovití (Bovidae)
• pratus (Bos primigenius)
čeleď: turovití (Bovidae)
kamzík horský (Rupicapra rupicapra)
chybí slzné jamky, krátké kořeny stoliček
čeleď: turovití (Bovidae)
ovce domácí (Ovis musimon f.aries ??)
muflon (O. aries musimon)
koza bezoárová
(Capra aegagrus)
Lichokopytníci (Perissodactyla)
osa prochází 3. prstem, rohovité pouzdro - kopyto
býložravci
úplný chrup, špičáky (chybí u hříbat), řezáky i v horní čelisti, mezi špičáky
a praemoláry diastema
semihypselodontní chrup - lofodontní moláry
korunky s hrboly splynutými v příčné meandrovitě stočené záhyby
čeleď: koňovití (Equidae)
tarpan lesní (Equus ferus)
kůň Převalského (Equus przewalskii)
Tarpan lesní(Equus ferus)
evropský divoký kůň obýval stepi a lesy východní
Evropy.
lov pro maso a vybíjen kvůli ochraně úrody
a domácích koní.
Poslední tarpan uhynul 1887 v zoologické zahradě v Moskvě, poslední
volně žijící tarpan na Ukrajině roku 1879.
Konik polsky je nejčistší potomek lesního tarpana. V Polsku se lesní
tarpan vyskytoval nejdéle a dochovalo se zde plemeno jemu
nejpodobnější.
kůň Převalského (Equus przewalskii)
neboli kertak je údajně jediný do
současnosti přeživší divoce žijící
druh koně.
na přelomu 60. a 70. let 20. století
vyhuben, v ZOO Praha od roku 1921
– čeleď: koňovití (Equidae)
kůň domácí (Equus przewalski f. caballus)