MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Biologie parazitických členovců
Phthiraptera
Základní charakteristika skupin a evoluční trendy
směřující ke vzniku parazitismu;
bionomie jednotlivých parazitických skupin.
Ischnocera (peřovky)
Amblycera (luptouši)
Anoplura (vši)
Rhynchophthirina (všiváci)
„sucking lice“
„Chewing or biting lice“
Psocoptera a Phthiraptera
Společná charakteristika:
• obligatorní ektoparazité ptáků a savců
• dorsoventrálně zploštělé tělo
• apterní
• modifikace ústního ústrojí  tendence k přeměně na bodavé, až bodavě
savé, redukce lb palpů, až zcela chybí; flagellum tykadla maximálně 3
článkové
• ocelli nevyvinuty, složené oči maximálně ze 2 ommatidií až úplně
redukovány
• prothorax volný, mesothorax a metathorax částečně splynulé, u Anoplura
splynulé všechny tři hrudní segmenty dohromady
• nohy dobře vyvinuty, silné, kráčivé až chápavé
• abdomen 8 až 10 článkový, cerky nevyvinuty
• ovipositor nevyvinut, složité samčí vnější genitálie
(Amblycera + Ischnocera = Mallophaga, všenky, zastaralé)
PTHIRAPTERA (= Amblycera + Ischnocera + Rhynchophthirina + Anoplura)
Anoplura (vši)
„sucking lice“
• hlava protáhlá, relativně malá, užší než
thorax, tentorium nevyvinuto, místo něho
obturakulum (struktura v zadní části
hlavy, vznik z derivátů hemolymfy)
• ústní ústrojí - v trofickém vaku, bodavě
savé , druhotně endocephalické
• sekundární ústní otvor, okolo něho
blanité haustelum s háčky
• složené oči nevyvinuty, nebo jen 1
omatidium
• tykadla 5 článková (vzácně 3, 4 článková)
• thorakální segmenty splynulé, nohy tarsus
1 článkový, 1 drápek
• drápek + distální výběžek na tibii fungují
proti sobě = chápavé nohy
Hoplopleura irritans
ex Rattus fuscipes
Hoplopleuridae Polyplacidae
Polyplax spinulosa
ex Rattus spp.
• přenos moru, tularemie, atd.
Pthirus gorillae
ex Gorilla gorilla
Pthiridae
• oči nevyvinuty
• 1. pár nohou slabší než následující dva
• předposlední pár abdominálních laterotergitů nápadně vyčnívá z obrysu těla
Multigene analysis of phylogenetic relationships and divergence times of primate sucking lice (Phthiraptera:
Anoplura). Jessica E. Light *, David L. Reed. Molecular Phylogenetics and Evolution 50 (2009) 376–390.
Pthirus pubis
Veš muňka (obecně filcka) žije v ochlupení genitální a řitní oblasti, podpaží, vousech, ale i někdy v obočí. Přenáší se zejména
pohlavním stykem, prádlem, atd. Samičky žijí asi 3 až 4 týdny, přitom snesou okolo 30 vajíček, ze kterých za týden vylezou larvy
a za další 2 týdny se z nich stanou dospělci. Způsobuje nemoc zvanou pediculosis pubis. Mezi její symptomy patří krev ve
spodním prádle, velké modrošedé skvrny, hnis, strupy, ekzémy.
pediculosis pubis
Linognathus africanus
ex Capra hircus
Linognathidae
Haematopinidae
Haematopinus suis
z prasat
• přenáší červenku prasat, mor prasat a
slezinou sněť
Pediculidae
Pediculus humanus humanus (veš šatní)
• žije v prádlu a obuvi, vajíčka (hnidy) klade na textilii nebo tělové ochlupení
• lidi vyhledává jen kvůli potravě (krvi); bez jídla vydrží max. 4–7 dní
• přenáší skvrnitý tyfus (Rickettsia), zákopovou horečku a návratnou horečku (Borrelia)
Pediculus humanus capitis (veš dětská)
• zdržuje se výhradně na hlavě, kde saje krev; imago saje krev 4–5 x denně
• samice žijí maximálně měsíc a naklade až 50 vajíček (hnid); samci žijí o něco kratší dobu
• hnidy jsou na horním pólu opatřená víčkem, které za 7–11 dní praskne
• vylíhne se nymfa, 3x se svléká a po každém svlékání saje krev, za 8 dní dospívá
• pokud veš nenajde svého hostitele, zhruba po 18 hodinách ztrácí schopnost sání krve v důsledku dehydratace
• onemocnění = pedikulóza (ale není přenašečem) – napadená místa svědí a často dochází k dermatitidě, v
extrémních případech dochází k vypadávání vlasů popřípadě k alergickým reakcím na vší trus
• účinné jsou speciální šampony s insekticidem nebo mechanické vyčesávání; v posledních letech dochází k
rezistenci vší na používané insekticidy
• dříve se k odstraňování používal petrolej, který však může způsobovat lokální dermatitidy až spáleniny
pediculosis corporis
Haematomyzus elephantis
Rhynchophthirina (sloní vši)
Haematomyzidae
• hlava vytažena v dlouhé rostrum na konci s mandibulou - pracují směrem
od sebe, redukované zbytky maxilly a labia
• složené oko redukováno na 1 ommatidium; 5 článková tykadla
• všechny thorakální segmenty splynulé dohromady, thorax širší než hlava,
abdomen na bázi odškrcen od thoraxu
• spirakula na abdomenu dorsálně
• nohy tenké, dlouhé
Haematomyzus hopkinsi
Prase savanové
Amblycera
„Chewing or biting lice“
• větší tělo vzhledem k Ischnocera
• tykadla vždy 4 článková s heteronomními segmenty, 3. segment
stopkovitý; skryta v jamkách = fossa antennalis, proto většinou
nepřečnívají okraj hlavy
• není vyvinut sexuální dimorfismus
• vyvinuto tentorium; mandibuly kousací, asymetrické, pracují
horizontálně, palpus maxilly 4 článkový (vzácně 2 článkový)
• meso- a metanotum většinou volné, nohy kráčivé (chápavé jen u
Gyropidae).
(luptouši)
Megamenopon rasnitsyni (vlevo) a
jeho existující blízky příbuzný
Holomenopon brevithoracicum
(vpravo).
M. rasnitsyni is zřejmě jediná známa
fosilní ptačí veš. Jedinec byl nalezen
byl v kráteru Eckfeld maar blízko
Manderscheid (Německo) a je 44 mil.
let starý.
Detaily ukazující pozůstatky ptačích
pírek v žaludku
Fylogenetická pozice rodu Megamenopon v rámci Amblycera ptáků a savců. (a) Fylogeneze základních
skupin Amblycera. Počet konečných taxonů v závorkách. Megamenopon spadá do komplexu
Austromenopon – parazitů vodních ptaků (Wappler, Smith a Dalgleish: Scratching an ancient itch: an Eocene
bird louse fossil. Proceedings of the Royal Society of London B, Biology Letters 271)
Amblycera (luptouši)
Boopidae
Trimenoponidae
Gyropidae
Ricinidae
Leaemobothriidae
Menoponidae
Boopidae Trimenoponidae
Aotiella aotophilus
ex Aotus azarai
Protogyropus normalis
ex Microcavia australis
Gliricola porcellia
ex Cavia porcellus
Gyropidae Grilicolinae
Ptačí paraziti
Laemobothridae Ricinidae Menoponidae
Menopon gallinae
ex Gallus gallus
Elektronový mikrogram ukazuje vajíčka luptouše slepičího,
nakladená v zadní části slepičího pírka. M. gallinae sice
nepřenáší nemoci, ale i tak svého hostitele dosti trýzní.
Napadena slípka snáší méně vajec a její peří se stává
nekvalitním. Luptouš peří okusuje a občas si přidá kousek
slepičí pokožky. Na konci svých chodidel má dva
miniaturní drápky, kterými se zachytává peří.
Menacanthus stramineus
ex Gallus gallus
• vzhledem k Amblycera mají menší tělo
• tykadla s homonomními segmenty, jsou dobře vidět, často tvarově sexuálně dimorfní (samec
používá tykadla pro přidržení samice při kopulaci), 3 nebo 5 článková, artikulují v zářezu = sinus
antennalis
• mandibuly skloněny ventrálně = orthognátní, palpus maxilly redukovaný
• mesonotum a metanotum splynulé, šev mezi nimi není zřetelný
• tentorium v různém stupni redukováno
• nohy vždy chápavé
Ischnocera (peřovky)
„chewing or biting lice“
Trichodectes canis
(psy)
Trichodectidae
Felicola subrostrata
Damalinia caprae
Columbicola columbae
Philopteridae
Struthiolipeurus struthionis Saemundssonia stresemanni
Trichophilopterus babakotophilus
ex Verreaux's Sifaka
Paraclisis
ex Diomedea exulans