MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Biologie parazitických členovců Phthiraptera Základní charakteristika skupin a evoluční trendy směřující ke vzniku parazitismu; bionomie jednotlivých parazitických skupin. Ischnocera (peřovky) Amblycera (luptouši) Anoplura (vši) Rhynchophthirina (všiváci) „sucking lice“ „Chewing or biting lice“ Psocoptera a Phthiraptera Společná charakteristika: • obligatorní ektoparazité ptáků a savců • dorsoventrálně zploštělé tělo • apterní • modifikace ústního ústrojí  tendence k přeměně na bodavé, až bodavě savé, redukce lb palpů, až zcela chybí; flagellum tykadla maximálně 3 článkové • ocelli nevyvinuty, složené oči maximálně ze 2 ommatidií až úplně redukovány • prothorax volný, mesothorax a metathorax částečně splynulé, u Anoplura splynulé všechny tři hrudní segmenty dohromady • nohy dobře vyvinuty, silné, kráčivé až chápavé • abdomen 8 až 10 článkový, cerky nevyvinuty • ovipositor nevyvinut, složité samčí vnější genitálie (Amblycera + Ischnocera = Mallophaga, všenky, zastaralé) PTHIRAPTERA (= Amblycera + Ischnocera + Rhynchophthirina + Anoplura) Anoplura (vši) „sucking lice“ • hlava protáhlá, relativně malá, užší než thorax, tentorium nevyvinuto, místo něho obturakulum (struktura v zadní části hlavy, vznik z derivátů hemolymfy) • ústní ústrojí - v trofickém vaku, bodavě savé , druhotně endocephalické • sekundární ústní otvor, okolo něho blanité haustelum s háčky • složené oči nevyvinuty, nebo jen 1 omatidium • tykadla 5 článková (vzácně 3, 4 článková) • thorakální segmenty splynulé, nohy tarsus 1 článkový, 1 drápek • drápek + distální výběžek na tibii fungují proti sobě = chápavé nohy Hoplopleura irritans ex Rattus fuscipes Hoplopleuridae Polyplacidae Polyplax spinulosa ex Rattus spp. • přenos moru, tularemie, atd. Pthirus gorillae ex Gorilla gorilla Pthiridae • oči nevyvinuty • 1. pár nohou slabší než následující dva • předposlední pár abdominálních laterotergitů nápadně vyčnívá z obrysu těla Multigene analysis of phylogenetic relationships and divergence times of primate sucking lice (Phthiraptera: Anoplura). Jessica E. Light *, David L. Reed. Molecular Phylogenetics and Evolution 50 (2009) 376–390. Pthirus pubis Veš muňka (obecně filcka) žije v ochlupení genitální a řitní oblasti, podpaží, vousech, ale i někdy v obočí. Přenáší se zejména pohlavním stykem, prádlem, atd. Samičky žijí asi 3 až 4 týdny, přitom snesou okolo 30 vajíček, ze kterých za týden vylezou larvy a za další 2 týdny se z nich stanou dospělci. Způsobuje nemoc zvanou pediculosis pubis. Mezi její symptomy patří krev ve spodním prádle, velké modrošedé skvrny, hnis, strupy, ekzémy. pediculosis pubis Linognathus africanus ex Capra hircus Linognathidae Haematopinidae Haematopinus suis z prasat • přenáší červenku prasat, mor prasat a slezinou sněť Pediculidae Pediculus humanus humanus (veš šatní) • žije v prádlu a obuvi, vajíčka (hnidy) klade na textilii nebo tělové ochlupení • lidi vyhledává jen kvůli potravě (krvi); bez jídla vydrží max. 4–7 dní • přenáší skvrnitý tyfus (Rickettsia), zákopovou horečku a návratnou horečku (Borrelia) Pediculus humanus capitis (veš dětská) • zdržuje se výhradně na hlavě, kde saje krev; imago saje krev 4–5 x denně • samice žijí maximálně měsíc a naklade až 50 vajíček (hnid); samci žijí o něco kratší dobu • hnidy jsou na horním pólu opatřená víčkem, které za 7–11 dní praskne • vylíhne se nymfa, 3x se svléká a po každém svlékání saje krev, za 8 dní dospívá • pokud veš nenajde svého hostitele, zhruba po 18 hodinách ztrácí schopnost sání krve v důsledku dehydratace • onemocnění = pedikulóza (ale není přenašečem) – napadená místa svědí a často dochází k dermatitidě, v extrémních případech dochází k vypadávání vlasů popřípadě k alergickým reakcím na vší trus • účinné jsou speciální šampony s insekticidem nebo mechanické vyčesávání; v posledních letech dochází k rezistenci vší na používané insekticidy • dříve se k odstraňování používal petrolej, který však může způsobovat lokální dermatitidy až spáleniny pediculosis corporis Haematomyzus elephantis Rhynchophthirina (sloní vši) Haematomyzidae • hlava vytažena v dlouhé rostrum na konci s mandibulou - pracují směrem od sebe, redukované zbytky maxilly a labia • složené oko redukováno na 1 ommatidium; 5 článková tykadla • všechny thorakální segmenty splynulé dohromady, thorax širší než hlava, abdomen na bázi odškrcen od thoraxu • spirakula na abdomenu dorsálně • nohy tenké, dlouhé Haematomyzus hopkinsi Prase savanové Amblycera „Chewing or biting lice“ • větší tělo vzhledem k Ischnocera • tykadla vždy 4 článková s heteronomními segmenty, 3. segment stopkovitý; skryta v jamkách = fossa antennalis, proto většinou nepřečnívají okraj hlavy • není vyvinut sexuální dimorfismus • vyvinuto tentorium; mandibuly kousací, asymetrické, pracují horizontálně, palpus maxilly 4 článkový (vzácně 2 článkový) • meso- a metanotum většinou volné, nohy kráčivé (chápavé jen u Gyropidae). (luptouši) Megamenopon rasnitsyni (vlevo) a jeho existující blízky příbuzný Holomenopon brevithoracicum (vpravo). M. rasnitsyni is zřejmě jediná známa fosilní ptačí veš. Jedinec byl nalezen byl v kráteru Eckfeld maar blízko Manderscheid (Německo) a je 44 mil. let starý. Detaily ukazující pozůstatky ptačích pírek v žaludku Fylogenetická pozice rodu Megamenopon v rámci Amblycera ptáků a savců. (a) Fylogeneze základních skupin Amblycera. Počet konečných taxonů v závorkách. Megamenopon spadá do komplexu Austromenopon – parazitů vodních ptaků (Wappler, Smith a Dalgleish: Scratching an ancient itch: an Eocene bird louse fossil. Proceedings of the Royal Society of London B, Biology Letters 271) Amblycera (luptouši) Boopidae Trimenoponidae Gyropidae Ricinidae Leaemobothriidae Menoponidae Boopidae Trimenoponidae Aotiella aotophilus ex Aotus azarai Protogyropus normalis ex Microcavia australis Gliricola porcellia ex Cavia porcellus Gyropidae Grilicolinae Ptačí paraziti Laemobothridae Ricinidae Menoponidae Menopon gallinae ex Gallus gallus Elektronový mikrogram ukazuje vajíčka luptouše slepičího, nakladená v zadní části slepičího pírka. M. gallinae sice nepřenáší nemoci, ale i tak svého hostitele dosti trýzní. Napadena slípka snáší méně vajec a její peří se stává nekvalitním. Luptouš peří okusuje a občas si přidá kousek slepičí pokožky. Na konci svých chodidel má dva miniaturní drápky, kterými se zachytává peří. Menacanthus stramineus ex Gallus gallus • vzhledem k Amblycera mají menší tělo • tykadla s homonomními segmenty, jsou dobře vidět, často tvarově sexuálně dimorfní (samec používá tykadla pro přidržení samice při kopulaci), 3 nebo 5 článková, artikulují v zářezu = sinus antennalis • mandibuly skloněny ventrálně = orthognátní, palpus maxilly redukovaný • mesonotum a metanotum splynulé, šev mezi nimi není zřetelný • tentorium v různém stupni redukováno • nohy vždy chápavé Ischnocera (peřovky) „chewing or biting lice“ Trichodectes canis (psy) Trichodectidae Felicola subrostrata Damalinia caprae Columbicola columbae Philopteridae Struthiolipeurus struthionis Saemundssonia stresemanni Trichophilopterus babakotophilus ex Verreaux's Sifaka Paraclisis ex Diomedea exulans