Atomová výstavba rozlehlých systémů, j. s. r. 2019/2020 III.1: Rozlehlé systémy, pevná látka jako obří molekula III.2: Kondenzovaná látka jako moře elektronů na pozadí rovnoměrně rozloženého kladného náboje - model „želé” (pracovní verze) III.1: Rozlehlé systémy, pevná látka jako obří molekula Budeme se zabývat řetízky atomů. Cílem našich úvah bude zjistit, jak se kvalitativně mění vlnové funkce a energiové spektrum při přechodu od N = 1 k N → ∞. Zde N je počet jader. Omezíme se na nejjednodušší myslitelný model detailně popsaný níže. • Lineární řetízek jader - jednorozměrný krystal. • Hartree-Fock a MO-LCAO. • Na každý atom připadá pouze jeden relevantní orbital (pro i-tý atom ψi nebo |i ). Vlastní funkce jednoelektronové úlohy tedy hledáme ve tvaru ψ = i ciψi , (1) kde ci jsou parametry variačního výpočtu. Odpovídající problém vlastních hodnot má stejný tvar jako v případě dvouatomových molekul - jen index i nabývá hodnot od 1 do N místo od 1 do 10. • Pro maticové prvky h a S použijeme následující aproximace: hij = δij + t(δi,j+1 + δi,j−1) , t < 0 , Sij = δij . (2) Výsledky N = 1: c1 = 1, E = N = 2: t t c1 c2 − E c1 c2 = 0 1. c1 = c2 = 1√ 2 , E = + t 2. c1 = −c2 = 1√ 2 , E = − t N = 3 ... obecné N        t 0 0 0... t t 0 0... 0 t t 0... ... ...               c1 c2 ...        − E        c1 c2 ...        = 0 (3) Vyřešíme nejprve soustavu pro nekonečný systém - „sahající od −∞ k ∞”. Pak použijeme okrajové podmínky pro stanovení řešení úlohy o konečném řetízku. • Nekonečný řetízek Rovnice vztahující se k n-tému atomu a sousedům: tcn−1 + ( − E)cn + tcn+1 = 0 . (4) 1 Řešení hledejme ve tvaru cn = c0αn . (5) Po dosazení z rovnice 5 do r. 4 dostaneme po úpravě vztah mezi α a E α = E − 2t ± E − 2t 2 − 1 . (6) Pro nekonečný systém připadají z fyzikálních důvodu v úvahu jen řešení s |α| = 1. Energie proto musí splňovat podmínku E − 2t < 1 . (7) Vztah mezi α a E: α = E − 2t ± i 1 − E − 2t 2 . (8) Ke každému α (|α| = 1) můžeme nalézt takové číslo k ∈ −π a , π a , že α = eika . Zde a je mřížový parametr. Pro koeficient cn dostaneme cn = c0eikan a ψ = A n eikan |n , (9) kde A je normovací konstanta. Z rovnice 8 dostaneme E = + 2t cos(ka) . (10) Z posledních rovnic jsou vidět výhody nového kvantového čísla k (Blochova vektoru): jednoduchý výraz pro energii a pro vlnovou funkci; význam k je následující: eika vyjadřuje změnu fáze „od atomu k atomu". Funkce 9 zřejmě představují úplnný systém vlastních funkcí daného problému. • Konečný otevřený řetízek Okrajové podmínky: c0 = 0, cN+1 = 0 → cn = C sin(kan), k ∈ { mπ a(N+1) , m = 1, 2, ... N} • Konečný cyklický řetízek Okrajové podmínky: cN+1 = c1 → cn = Ceikan , k ∈ {mπ aN , m = 0, 1, 2, ... N − 1} Shrnutí výsledků: pro řetízek s N atomy dostáváme N elektronových stavů s energiemi v intervalu od −2|t| do 2|t|. V limitě N → ∞ pak vznikne spojitý pás. Periodicita problému vede na nové kvantové číslo k. Příklady 1. Nalezněte vlastní vektory a vlastní hodnoty energie pro řetízek obsahující tři atomy. Použijte aproximace zavedené v odstavci III.1. 2. Za řadu vlastností aromatických uhlovodíků jsou zodpovědné pz orbitaly orientované kolmo k rovinám molekul. Určete odvozené molekulové orbitaly a jejich energie pro molekulu benzenu. Použijte aproximace zavedené v odstavci III.1. 3∗ . Totéž pro grafen (viz odkazy ke “graphene band structure” na googlu, například http://www.condmat.physics.manchester.ac.uk/research/graphene/). Grafen je zajímavý mimo jiné tím, že disperzní relace má v některých částech Brillouinovy zóny stejný tvar jako pro superrelativistické částice. 2 III.2.1 Úvod Podstatu přiblížení vedoucího k modelu „želé” znázorňuje obrázek. Z Z Z Z Z Z Z + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + Želé, rovnoměrně rozložený kladný nábojReálná kondenzovaná látka Obrázek 1: Podstata přiblížení vedoucího k modelu želé — složitý průběh hustoty kladného náboje v kondenzované látce nahrazujeme homogenním rozlože- ním. n+ (r) = j Zjδ(r − Rj) → ¯n+ (r) = ¯n+ = 1 V drn+ (r) = j NjZ V (11) Poslední rovnost platí pro látku, ve které se vyskytuje pouze jeden typ jader. Poznámky • Elektronová hustota, n(r) = ˆn(r) , (12) bude v případě „rozlehlého želé”, kdy lze zanedbat povrchové efekty, zřejmě rovna ¯n+ . • Model želé tedy obsahuje jediný parametr: elektronovou hustotu n. Uvažte, kolik parametrů obsahují modely molekul. Jde zde zřejmě o drastické zjednodušení, které je „dovolené” pouze v případě rozlehlých systémů. Místo n se často používá příbuzná veličina, tzv. Wignerův poloměr rs, tj. poloměr koule připadající na jeden elektron: 4 3 πr3 s = 1 n . (13) • Problém lze velmi snadno řešit na úrovni Hartreeova přiblížení a snadno na úrovni Hartreeova-Fockova přiblížení. • Systematické opravy jdoucí nad rámec Hartreeho-Focka (např. poruchová teorie využívající Feynmanovy grafy) jsou snadnější než pro jakoukoliv jinou fyzikálně zajímavou úlohu. III.2.2 Želé na úrovni Hartreeova přiblížení V Hartreeově hamiltoniánu dojde k přesné kompenzaci elektrostatického potenciálu od kladného náboje a elektrostatického potenciálu od elektronového moře. Elektrony se proto chovají jako volné, dostáváme Sommerfeldův model. Jednočásticové vlnové funkce jsou řešením Schrödingerovy rovnice − ¯h2 2m 2 ψ = ψ (14) splňujícím příslušné okrajové podmínky. Pro dostatečně velký systém bude vliv okrajových podmínek zanedbatelný, pro zjednodušení výpočtů je ale vhodné začít s konečným objemem a okrajovými podmínkami a teprve nakonec provést limitu V → ∞. 3 Odbočka: Dva oblíbené typy okrajových podmínek. (a) Nekonečný potenciál vně krystalu. • Fyzikální představa x y z 0 L0 L L 0 efV = 8 Obrázek 2: K definici okrajových podmínek. • Okrajové podmínky: ψ(0, y, z) = ψ(L, y, z) = ψ(x, 0, z) = ψ(x, L, z) = ψ(x, y, 0) = ψ(x, y, L) = 0 . (15) • Soubor funkcí vyhovujících podmínkám: ψ(r) = 2 L 3/2 sin nxπ L x sin nyπ L y sin nzπ L z , nx, ny, nz ∈ {1, 2, 3 ...} . (16) (b) Periodické okrajové podmínky. • Fyzikální představa. 1D - od úsečky ke kružnici, 2D - od obdélníku k toroidu, 3D neexistuje jednoduchá představa. • Okrajové podmínky: ψ(0, y, z) = ψ(L, y, z) , ψ(x, 0, z) = ψ(x, L, z) , ψ(x, y, 0) = ψ(x, y, L) . (17) • Soubor funkcí vyhovujících podmínkám: ψ(r) = 1 L 3/2 ei nx2π L x ei ny2π L y einz2π L z = 1 L 3/2 eiknx,ny,nz ·r , nx, ny, nz ∈ Z . (18) Vlastní hodnoty energie: nx,ny,nz = ¯h2 k2 nx,ny,nz 2m . (19) Elektronové stavy popsané vlnovými funkcemi 18 lze reprezentovat body v k-prostoru - viz obrazek. Základní stav v Hartreeově přiblížení - to, co u Sommerfelda. Jsou obsazené jednoelektronové stavy s vlnovými vektory uvnitř Fermiho koule v případě periodických okrajových podmínek a uvnitř segmentu Fermiho koule specifikovaného podmínkami kx > 0, ky > 0, kz > 0 v případě okrajových podmínek s nekonečným potenciálem 4 k x k y k z 2 π L π L 42 π L 2 π L 0 00 π L π L 4 4 Obrázek 3: Body reprezentující diskutované elektronové stavy. vně krystalu. Na každý „reprezentující bod” připadají dva elektrony (↑, ↓). kF = (3π2 n)1/3 , EF = ¯h2 2m k2 F , Etot/elektron = 2.21 (rs/a0)2 Ry . (20) III.2.3 Želé na úrovni Hartreeova-Fockova přiblížení Jednočásticové vlnové funkce jsou stejné jako v případě Hartreeova přiblížení. O tom se lze přesvědčit řešením rovnic - viz např. Ashcroft-Mermin. Na rozdíl od Hartreeovy aproximace se zde ale už elektrony nebudou chovat jako zcela nezávislé. Vlnová funkce má tvar Slaterova determinantu: Ψ = 1 √ N! det        ψ000↑(r1, σ1) ψ000↑(r2, σ2) ψ000↑(r3, σ3) ... ψ000↓(r1, σ1) ψ000↓(r2, σ2) ψ000↓(r3, σ3) ... ψ100↑(r1, σ1) ψ100↑(r2, σ2) ψ100↑(r3, σ3) ... ... ...        . (21) Etot/elektron = 2.21 (rs/a0)2 − 0.916 (rs/a0) Ry . (22) První člen ...kinetická energie Druhý člen ... potenciální energie Pro malé hodnoty rs, tj. velké hustoty, je potenciální energie zanedbatelná; pro velké hodnoty rs, tj. malé hustoty, je kinetická energie zanedbatelná. Lze očekávat, že v tomto režimu dojde k porušení symetrie a vzniku elektronového, tzv. Wignerova, krystalu. 5