Využití rozdělení LN5 pro analýzu chování průtoků Ladislav Budík Český hydrometeorologický ústav Pobočka Brno * Tímto výběrem se potom prokládaly ručně, později s pomocí počítače, teoretické křivky převážně rozdělení LN3. Postup se v hydrologii v podstatě používá dodnes, přestože jsou k dispozici desítky tisíc hodnot a výkonné počítače. Odchylky od možností rozdělení LN3 mohou být značné. Ač testy na shodu rozdělení s daty pro těchto 13 hodnot většinou vyjdou, pokud bychom použili všechna data, tak většinou nevyjdou. Tyto rozpory vedly k úvahám nad typem rozdělení a jeho možnými změnami. Vzniklo tak rozdělení o více parametrech. * Poznámky k prokládání teoretických křivek. Je nutno dávat velmi bedlivý pozor na tzv. zaběhané metody („vždycky se to tak dělalo“), protože mohou být nevhodně ovlivněny staršími postupy z dob, kdy vzhledem k možnostem zpracování to jinak nešlo. Zde je nutné být velmi obezřetný. Velmi důležité je normování dat. Tím docílíme toho, že křivky vzniklé za jinak stejných podmínek, i když z různých ploch (tedy různé objemy odtoku) budou mít stejné parametry. Když to neuděláme, potom různé dlouhodobé průměry se např. u LN3 rozdělení, promítnou do jeho parametrů mí, sigma a y0. Nikdy potom nebudeme schopni zjistit, že křivky jsou si podobné a liší se jen násobením konstantou. * Metrika Pro výběr optimální teoretické křivky se použije tzv. metrika. Její minimální hodnota určí nejlepší proložení. Metriky – MNČ (pro normálně rozložená data) - vážená MNČ - suma absolutních odchylek atd. Vliv změny parametru μ na tvar teoretické funkce překročení Vliv změny parametru σ na tvar teoretické funkce překročení Vliv změny parametru b na tvar teoretické funkce překročení Vliv změny parametru a na tvar teoretické funkce překročení Vliv změny parametru K100% na tvar teoretické funkce překročení Míra svázání parametrů b a σ rozdělení LN5 v hydrologických datech Míra svázání parametrů a a μ rozdělení LN5 v hydrologických datech * Když jsme si takto stanovili lepší postup, než bylo zvykem, můžeme: porovnávat parametry teoretických křivek jednotlivých let mezi sebou, ukázat citlivost odtoku na změnu parametrů povodí. Fakticky tak vlastně ukážeme citlivost vegetace na změnu podmínek, protože ta je hlavním činitelem výparu a ovlivňuje to, co ze srážek zbude na odtok. Název toku Stanice Doba pozorování Počet let pozorování Kychovka Kychová 1930 - 2014 85 Zděchovka Zděchov 1939 - 2014 86 Litava Rychmanov 1952 - 2014 63 Oslava Dolní Bory - Olší 1925 - 2014 90 Punkva Skalní Mlýn 1924 - 2014 91 Bělá Jeseník 1960 - 2014 55 Blanice Podedvorský Mlýn 1911 - 2014 105 Modravský potok Modrava 1931-40, 49-57, 60-2014 73 Otava Rejštejn 1911-20, 31-37, 48-2014 85 Svratka Borovnice 1925 - 2014 90 Kyjovka Koryčany 1969 - 2014 46 Smědá Bílý Potok 1957 - 2014 58 Doby pozorování a počty let pozorování * * * * Děkuji za pozornost.