Latinská Amerika – nerostné bohatství, obyvatelstvo, hospodářství, zemědělství
Antonín Věžník
OPVK_MU
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
1
12.3.2020

•Latinskoamerický makroregion
•LAM zaujímá Mexiko s Karibikem a státy ležící na jih. Jedná se o 33 samostatných států, včetně tří
francouzských zámořských departamentů (Guadeloupe, Martinik a Fr.Guyana), které jsou součástí EU,
podobně jako Karibské Nizozemsko. Makroregion integruje převládající jazyk ( E a P) a náboženství
(katolictví). •LAM je jedním z plošně největších makroregionú, rozprostírá se na 15% zemské souše
(20,5 mil km2 ) a žije zde 8,5% světové populace (630 mil.), hustota zalidnění je velmi nízká (31
obyv. na km2). •V LAM  se ve směru S-J nacházejí téměř všechny klimatické pásy, od suchých subtropů
na SZ Mexika, přes tropické pásmo až po chladné oblasti mírného pásu v Ohňové zemi, dále zde
existují tzv. Extrateritorial teritoria
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
2

•Makroregion postrádá mezistátní a nadregionální propojení významnými dopravními tahy, a to jak ve
směru S-J (panamerican dálnice..), tak především v Jižní Americe ve směru V-Z. •V LAM se významně
mísí tři lidské rasy a s nimi spojené tradiční kultury, které ve vzájemném působení vytvářejí novou
specifickou jihoamerickou kulturu (Latinos). •V periferních oblastech se nacházejí obrovské
latifundie ( statky o mnoha tis.ha) jako dědictví koloniální minulosti regionu, modely hospodaření
přebírané ze středověkého Středomoří a hlavně Pyrenejského poloostrova. •Makroregion charakterizuje
extrémně nerovnoměrné rozložení bohatství, kde v rukou malé skupiny nejbohatších je většina
bohatství jednotlivých zemí a vysoký podíl chudých disponuje jen zlomkem národního bohatství.
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
3

•Prolínají se dvě protikladné politické formy vlády. Silná ek.pozice velkých majitelů pozemků,
podnikatelů a bankéřů, - vláda silné ruky pravicového zaměření, masa chudých obyvatel celého
regionu dává šance populistickým a socialisticky orientovaným vládám ( spíše vůdcům). Vliv
kubánského modelu – export revoluce. •Makroregion je stále pod silným vlivem ekonomiky a politiky
USA, řada oblastí je také pod silným vlivem mezinárodního CR •Panamská šíje a průplav představuje
jedno z nejvíce frekventovaných míst námořní dopravy  světa. Hlavně náklady mezi V a Z USA •Některé
regiony sužuje vysoká kriminalita vyplývající jednak z velké chudoby a nevzdělanosti obyvatel, a
jednak z produkce a obchodu s drogami. To se vyhrocuje v nouzových příbytcích slumů, favel, velmi
charakteristických pro většinu měst LAM, v nichž žije až třetina obyvatel velkoměst.
•
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
4

Latinská Amerika
•Rozumíme  všechny americké státy, které se nachází jižně od USA – (Mexiko, státy a ostrovy Střední
Ameriky a Jižní Amerika)
•Takto vymezený region LA – má rozlohu cca 21 mil. km2 a 600 mil. obyvatel (k lednu 2014)
• Proč Latinská Amerika? – byla převážně kolonizována latinskými (románskými) národy, především
Španěly a Portugalci
•LA je politicky zpravidla dělena na 33 republik:
•Mexiko a dalších 7 států ležících na úzkém pruhu středoamerické pevniny
–Ostrovy Karibského moře – celkem 13 států
–Jihoamerické státy děleny na 4 skupiny:
•státy při Karibském moři – Venezuela, Kolumbie, Guyana, F. Guyana a Surinam
•Brazílie
•státy laplatské – Paraguay, Uruguay, Argentina,
•horské státy andské – Chile, Peru, Bolívie a Ekvádor
•V Karibském moři je stále celá řada ostrovů závislými územími:
–Pod správou USA – Portoriko, Panenské ostrovy, Velká Británie – Kajmanské o-vy, Turks a Caicos,
Panenské o-vy, Falklandy, Bermudy, Francie – Guadeloupe, Martinique, Saint Pierre a Miquelon,
Nizozemsko – Nizozemské Antily

NEROSTNÉ BOHATSTVÍ
•bohatá ložiska energetických surovin
•málo potřebného kapitálu a technických možností pro zvýšení produkce a komplexní geologický
průzkum potenciálních ložisek…
•Ropa:
•odhady ropných rezerv – cca 16 mld. barelů
–z toho Venezuela 300 mld., Brazílie 13 mld., Mexiko 9,7 mld., Ekvádor 8 mld., Argentina 2 mld.,
Kolumbie 2 mld., Peru 465 mil., Trinidad a Tobago 243 mil.,
•
•
12.3.2020
6
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)

•roční těžba ropy 2016 (Sev. a Již. Amerika)
1.USA -  3239 mil. b
2.Kanada - 1336 mil. b
3.Brazílie  - 1067 mil. b
4.Venezuela - 831 mil. b
5.Kolumbie  - 798 mil. b
6.Mexiko  - 148 mil. b
•
•Zemní plyn – 2015:
1.Mexiko – 44,0 mil. m3 (2014)
2.Argentina – 44,8 mil. M3 (2017)
3.Trinidad a Tobago – 40,6 mil. m3  (rychlý nárůst) (2011)
4.Venezuela – 25,3 mil. m3 (2012)
5.Brazílie – 17,0 mil. m3 (2012)
• (USA - 766 mil., Kanada - 149 mil.)
–
•
•
•
12.3.2020
7
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\01-Svět_paliva.jpg

•Uhlí:
•uhelné bohatství zatím málo prozkoumané, nicméně jde o značné zásoby (Venezuela, Mexiko)
•roční produkce (2018)
1.Kolumbie – 89,4 mil. t
2.Mexiko – 10,4 mil. t
3.Brazílie – 7 mil. t
• (USA – 702 mil., Kanada – 59 mil.)
•Zdroj: Statistical Review of World Energy 2018
•
•Železná ruda:
• - značné zásoby; největším vývozcem Brazílie (přes 110 mil. t ročně)
1.Brazílie – 320 mil. t (2019)
2.Venezuela - 16 mil. t (2013)
3.Mexiko – 18 mil. t (2013)
4.Chile – 17,5 mil. t (2013)
5.Peru – 8 mil. t (2013)
• USA - 46 mil., Kanada - 46 mil. (2015)
•Zdroj: US Geological Survey
•
12.3.2020
8
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\02-Svět_železná ruda.jpg

•Další nerostné suroviny:
•
•  bauxit (2017)
1.Brazílie - 36 mil. t
2.Jamajka – 9,6 mil. t
3.Venezuela – 5,9 mil. t
4.Surinam -  4,6 mil. t
5.Guyana - 1,8 mil. t
•
•stříbro (2017)
1.Mexiko – 5,6 tis. t
2.Peru – 4,5 tis. t
3.Chile – 1,2 tis. t
4.Bolívie – 1,2 tis. t
• (USA – 1,02 tis. t, Kanada – 0,6 tis. t)
1.
•
12.3.2020
9
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\03-Svět_cín_bauxit.jpg D:\Latinská Amerika obecně\04-Svět_drahé kovy.jpg

•zlato (2018)
1.Peru – 158 t
2.Mexiko – 115,4 t
3.Brazílie – 97,7 t
4.Argentina – 60 t
5.Kolumbie – 43 t
6.Chile – 40,4 t
• (USA 222 t, Kanada 184 t)
•
•měď (2017)
1.Chile – 5 507 tis. t (1. na světě)
2.Peru – 2 445 tis. t
3.Mexiko – 742 tis. t
4.Brazílie – 419 tis. t
5.Argentina – 136 tis. t
• (USA 1260 tis. t, Kanada 605 tis. t)
•
D:\Latinská Amerika obecně\05-Svět_měď.jpg

•
•
•cín (2016)
1.Peru – 23,7 tis. t (3. na světě)
2.Bolívie – 18 tis. t
3.Brazílie – 12 tis. t
•
1.
1.
•nikl (2018)
1.Kuba – 53 tis. t
2.Brazílie – 80 tis. t
3.Guatemala – 49 tis. t
• (Kanada 160 tis. t)
•

•Další suroviny - 2010:
•
•Platina (2014) – Kolumbie 1,1 tis. t (USA 3,6 tis., Kanada 7,2 tis.)
•Olovo (2016) – Peru (300 tis. t), Mexiko (230 tis.t), (USA 313 tis. t, Kanada 75 tis.)
•Zinek (2009)– Peru (1,5 mil. t), Bolívie (421 tis. t), Mexiko (390 tis. t), Brazílie (174 tis. t)
(USA 736 tis. t, Kanada 698 tis. t)
•Mangan (2016) – Brazílie 1,0mil. t, Mexiko 160 tis. t
•Wolfram (2017) – Bolívie 1 100 t, Bolivie 380 t (Kanada 2128 t)
•Fosfáty (2014) – Brazílie 6,7 mil. t, Bolívie, Kolumbie (USA 27,6 mil. t, Kanada 1 mil. t)
•Diamanty (2012) – Brazílie (251 tis. karátů), Guyana (62 tis.), Venezuela (Kanada 11,1 mil.)
•Kobalt (2012) – Kuba (4,9 tis. t), Brazílie (3,9 tis. t) (Kanada 6,6 tis. t)

•rostoucí význam těžby tzv. strategických surovin
–thorium, zirkon, monazitový písek, …
–výskyt hlavně v Brazílii
•
12.3.2020
13
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)

HOSPODÁŘSTVÍ
•Latinská Amerika patři i přes bohaté přírodní zdroje spíše k zaostalejším částem světa
•300 let koloniálního režimu - pomalý rozvoj výrobních sil
•nové nezávislé státy ekonomicky slabé a snadno ovlivnitelné zahraničním kapitálem (hlavně V.
Británie, později Francie, Německo)
•základní znaky hospodářství Latinské Ameriky
1.rozhodující role těžebního průmyslu, zemědělství zaměřené na monokultury – vývoz
2.silná závislost ekonomiky na světovém trhu
3.vedoucí postavení zahraničního kapitálu v hospodářství
4.stále slabý rozvoj průmyslu a především výrobních prostředků
5.nedostatečný rozvoj zemědělství, nízká produktivita práce (latifundie), přelidnění venkova
–
•
•

•region má ve světovém hospodářství význam jako dodavatel zemědělských surovin (a potravin) a
nerostných surovin
•cca 87 % světové produkce kávy, 65 % ledku, 50 % stříbra, 38 % vanadu, 45 % měďné rudy, 17 %
olovnaté rudy, 25 % ropy apod.
•velký exportér pšenice, lněného semena, vlny, masa
•tempo hospodářského růstu regionu cca 2-5 % ročně (nejrychleji Chile, Brazílie, Mexiko)
•velké rozdíly v HDP/obyv. (2017)
–Chile  24500 USD, Mexiko 19400 USD, Panama  24200 USD, Uruguay 22400 USD, Brazílie 15000 USD
–Haiti 1800 USD, Nikaragua 5800 USD, , Honduras 5400 USD, Bolívie 7500 USD
•velký zahraniční dluh v mnoha zemích, navíc dynamicky se zvyšuje…
–
•

•problémem byla velmi vysoká inflace – znak hospodářské nerovnováhy
–v 90. letech -  Peru, Surinam, Guyana, Nikaragua,Venezuela, Uruguay i přes 50 %
–Brazílie 1993-1994 – 2000 %!
–současnost –  Guyana, St. Vincent a Grenadiny, Argentina, Surinam, – přes 5 %
•u silně zadlužených zemí dlužná částka může převyšovat roční HDP – Panama, Nikaragua, Jamajka,
Honduras
•snaha o řešení složitého problému zahraničních dluhů, upevňování vzájemných hospodářských styků,
postupné vytváření regionálního společného trhu
•
•
•
–
•

•Hospodářské integrace:
•cíl – usnadnit a prohloubit vzájemný obchod a ekonomickou spolupráci
•vývoj v Latinské Americe
–1970 – Andský pakt, sídlo v Limě, 5 členů
–1973 – CARICOM – Karibské společenství a společný trh, Georgetown, 15 členů
–1989 – NAFTA – Severoamerická zóna volného obchodu, 3 členové (Mexiko od r. 1993)
–1989 – APEC – Hospodářské sdružení zemí Pacifiku, Singapur, 21 členů
–1995 – MERCOSUR – Společný trh Jihu, Buenos Aires, 5 členů
•problémy při vytváření integračních seskupení
–podřízenost požadavkům vyspělých ekonomik, vnitřní nestabilita, vysoká zadluženost
•
–
12.3.2020
17
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\19-World - integration.jpg

•ALADI – Latinskoamerické hospodářské sdružení
–ale pokles vzájemné obchodní výměny
•OAS – Organizace amerických států (1948, platnost charty od r. 1951)
–zaměření na hospodářské a sociální problémy kontinentu, rozpory mezi USA a ostatními…
–snaha vytvořit celoamerický jednotný trh
•CACM – Společný středoamerický trh
•BCIE – Středoamerická banka hospodářské integrace
•CDB – Karibská rozvojová banka
•ECLAC – Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik
•LAES – Latinskoamerický hospodářský systém
–
•
12.3.2020
18
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)

Zemědělství
•nejdůležitější výrobní odvětví hospodářství Latinské Ameriky
•cca 21 % ekonomicky aktivního obyvatelstva
•regionální diference v zaměstnanosti v zemědělství, většinou mezi 10-20 %
–Haiti cca 62 %
–Venezuela 9 %, karibské ostrovy ještě méně (Portoriko 2,3 %)
•charakteristické znaky zemědělství
–půda v rukou soukromých vlastníků
–extenzívně obdělávaná
–zaměřená na monokulturu
–75 % obdělávané půdy v rukou velkostatkářských vlastníků (s výjimkou Kuby), zbytek připadá na malé
a střední rolníky (tzv. peoni, ejidos, …)
•
–
–
–
•
12.3.2020
19
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\26-Amerika_zem_regiony.jpg

•snaha o intenzifikaci a modernizaci zemědělství, a tím zvyšování produktivity
–především Brazílie, Mexiko a Argentina
•odevzdávání ladem ležící půdy bezzemkům
–drobné a střední zemědělské podniky, zajištění potřebných finančních prostředků
•zvyšuje se masná a mléčná produkce
–intenzifikace chovu skotu, prasat a drůbeže
–zabezpečení příslušné krmivové základny
•rozšiřuje se zemědělská infrastruktura
–skladování, konzervování, doprava a odbyt
•rozšiřuje se též zřizování zpracovatelských kapacit u producentů
–
–
•
•
12.3.2020
20
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)

•velký význam produkce:
–tropických (plantážních) rostlin - kávovník, kakaovník, cukrová třtina, bavlník, tabák
–obilovin - pšenice, kukuřice, ječmen
•průmyslové rostliny
–kaučukovník, chininovník, vanilka,, vzácné dřeviny – hlavně Amazonie
–quebracho, čaj maté – oblast Paraná, Chaco, Paraguay
•chov dobytka – zejm. hovězí dobytek, dále ovce, prasata
–jižní Brazílie, Paraguay, Argentina, Chile
–v Andách také muly, osli, lamy
•lesy bohaté na vzácná dřeva – Střední Amerika
–mahagon, eben, balza
•
•
–
12.3.2020
21
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)

•struktura využití půdy (2016)
–Jižní Amerika – lesy 46 %, TTP 12 %, orná půda 10 %, ostatní 32 %
–Severní Amerika – lesy 36 %, TTP 16 %, orná půda 12 %, ostatní 41 %
•počet obyvatel, které uživí 1 zemědělec
–USA 498, Kanada 385
–Argentina 94, Brazílie 36, Mexiko 17, Guatemala 15
–Peru 8, Haiti 5
12.3.2020
22
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
C:\Users\User\Documents\ŠKOLA\2012 jarni semestr\Regionální geografie Amerik\Latinská Amerika
obecně\Jižní Amerika - land use.jpg

•Denní přísun kalorií na obyvatele a denní příjem bílkovin
12.3.2020
23
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\27-Amerika_výživa.jpg D:\Latinská Amerika obecně\28-Amerika_spotřeba
bílkovin.jpg

•Rostlinná výroba (produkce v r. 2017):
• pšenice
•1. Argentina – 18,4 mil. t
•2. Brazílie – 4,3 mil. T (stejně jako ČR)
•3. Mexiko – 3,5 mil. t
• (USA 47,2 mil., Kanada 30,0 mil.)
•
•rýže
1.Brazílie – 7,1 mil. t
2.Peru – 2,1 mil. T
3.Kolumbie – 1,6 mil. t
• (USA 5,9 mil.)
•
•kukuřice
1.Brazílie – 101,1 mil. t (3. místo na světě)
2.Argentina – 50 mil. t
3.Mexiko – 18,0 mil. t
• (USA 347 mil., Kanada 14 mil.)
12.3.2020
24
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\29-Svět_pšenice.jpg D:\Latinská Amerika
obecně\30-Svět_rýže_proso_čirok.jpg D:\Latinská Amerika obecně\31-Svět_kukuřice.jpg

12.3.2020
25
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\32-Svět_brambory_maniok.jpg D:\Latinská Amerika
obecně\33-Svět_cukr_řepa-třtina.jpg

•Banány (2017)
•
1.Brazílie – 6,9 mil. t (4. místo na světě)
2.Ekvádor – 5,9 mil. t (5. místo)
3.Guatemala – 3,8 mil. t
4.Mexiko – 2,1 mil. t
5.Kolumbie – 2,0 mil. t
6.Kostarika – 1,8 mil. t
7.Dominikánská rep. – 0,7 mil. t
•
•Pomeranče (2017)
•
1.Brazílie – 20,1 mil. t (1. místo na světě)
2.Mexiko – 4,6 mil. t (5. místo)
• (USA 4,8 mil. t)
•
•Citróny (2017)
•
1.Mexiko – 2,6 mil. t (1. místo na světě)
2.Argentina – 1,6 mil. t (2. místo)
•
•
12.3.2020
26
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\34-Svět_ovoce.jpg

• jablka (2017)
•
1.Chile – 1,7 mil. t
2.Brazílie – 1,3 mil. t
3.Argentina – 0,99 mil. t
• (USA 5,1 mil.)
•
•vinné hrozny (2017)
•
1.Chile – 2,0 mil. t
2.Argentina – 1,9 mil. t
3.
•Avokádo (2017)
•
1.Mexiko – 2,05 mil. t (1. místo na světě)
2.Dominikánská rep. – 632 tis. t (2. místo na světě)
3.Peru – 466 tis. t (3. místo na světě)
4.Kolumbie – 314 tis. t
5.Chile – 133 tis. t
• (USA 132 tis. t)
12.3.2020
27
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\35-Svět_kaučuk_víno.jpg

12.3.2020
28
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)

12.3.2020
29
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\51-Svět_přírodní vlákna.jpg

•káva (2017)
1.Brazílie – 2,65 mil. t (1. místo na světě)
2.Kolumbie – 810 tis. t (4. místo)
3.Honduras – 348 tis. t
4.Mexiko – 234 tis. t
5.Guatemala – 204 tis. ¨t
6.Peru – 192 tis. t
7.Kostarika – 132 tis. t
8.
•kakao (2013)
1.Brazílie – 256 tis. t (6. místo na světě)
2.Ekvádor – 128 tis. t
3.Peru – 71 tis. t
4.Dominikánská rep. – 68 tis. t
5.Kolumbie – 58 tis. t
•tabák (2017)
1.Brazílie – 880 tis. t (2. na světě)
2.Argentina – 117 tis. t
12.3.2020
30
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\50-Svět_káva_oves.jpg D:\Latinská Amerika obecně\52-Svět_tabák_ryby.jpg

•Živočišná výroba (stavy, produkce v r. 2019):
• skot
1.Brazílie – 51,5 mil. ks (2. místo na světě)
2.Argentina – 14,9 mil.
3.Mexiko – 8,1 mil.
4.Uruguay – 2,6 mil.
• (USA 95 mil.)
•produkce mléka
1.Brazílie – 26,1 mil. t
2.Mexiko – 12,7 mil. t
3.Argentina – 10,8 mil. t
• (USA 98 mil., Kanada 10,1 mil. )
•hovězí maso
1.Brazílie – 10,8 mil. t
2.Argentina – 3,1 mil. t
• (USA  12,6 mil.)
•
•
12.3.2020
31
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\53-Svět_skot.jpg

•  prasata
1.Brazílie – 44 mil. ks (3. místo na světě)
2.Mexiko – 19,9 mil.
• (USA 143 mil., Kanada 28,5 mil.)
•vepřové maso
1.Brazílie – 4,1 mil. t
2.Mexiko – 1,4 mil. t
• (USA 13 mil., Kanada 2 mil.)
•ovce
1.Brazílie – 16,2 mil. ks
2.Peru – 14,5 mil.
3.Argentina – 12,5 mil.
4.Uruguay – 10,3 mil.
5.
•
12.3.2020
32
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\54-Svět_prasata.jpg D:\Latinská Amerika obecně\55-Svět_ovce.jpg

•drůbež (2016)
1.Brazílie – 999 mil. ks
2.Mexiko – 288 mil.
•   (USA 2,04 mld.)
•
•kuřecí maso (2016)
1.Brazílie – 12,9 mil. t
2.Mexiko – 3,2 mil. t
• (USA 8,9 mil.)
•
•koně (2016)
–Mexiko – 6,3 mil. ks
–Brazílie – 5,4 mil. ks
–Argentina – 3,6 mil. ks
–(USA – 10,2 mil. ks)
•
•
•
12.3.2020
33
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
D:\Latinská Amerika obecně\56-Svět_drůbež.jpg

•  rybolov
1.Peru – 11,2 mil. t (1. místo na světě)
2.Chile – 3,5 mil. t
3.Ekvádor – 1,2 mil. t
• (USA 2,6 mil.)
•
•dřevo, kulatina
1.Brazílie – 11 mil. kg (5. místo na světě)
2.Mexiko – 6,2 mil. kg
3.Chile – 6 mil. kg
• (USA 19,6 mil., Kanada 31 mil.)
12.3.2020
34
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)

Průmysl
•Dříve velmi zaostalý
•80. léta – 75% HDP (Brazílie, Mexiko, Argentina) = NIC (nově industrializované země)
•Velká síla státních a soukromých podniků (102 brazilských, 34 argentinských a 29 mexických
podniků)
•Zahraniční investice – 80% Argentina, Mexiko, Brazílie
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
35

.
•Elektronické a elektrotechnické výrobky, počítače, strojová zařízení, stavba lodí, výroba lodí a
motorových vozidel
•Letecký a kosmický průmysl
•Zbrojařský průmysl
•Těžký průmysl
•Petrochemický a chemický průmysl
•Výroba hnojiv a plastů, farmaceutických výrobků
•
•Nadnárodní společnosti:
•Mexická ropná společnost PEMEX
•Brazilská ropná společnost PETROBRAS
•
•Privatizace /reprivatizace – rostoucí síla domácího kapitálu
•Rozdílné podmínky jednotlivých zemí
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
36

.
•Velký význam hutnictví a těžkého strojírenství
•Výroba oceli (2018):
•Brazílie – 34,7 mil. tun
•Mexiko – 20,1 mil. tun
•Argentina – 5,2 mil. tun
•Chile – 3,1 mil. tun
•Venezuela – 2,2 mil. tun
•
•Potravinářství, cukrovary
•Masný průmysl (frigoríficos)
•Mlynářský průmysl (Argentina, Brazílie, Uruguay, Mexiko, Dom. republika)
•Textilní průmysl (Mexiko, Brazílie)
•
•
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
37

.
•Produkce hliníku
•Brazílie – 6,6 mil. tun
•Venezuela – 1,2 mil. tun
•Argentina – 0,6 mil. tun
•
•Produkce automobilů
•osobní auta (Brazílie – 2,879 mil. ks, Mexiko – 4,1, Argentina – 0,466)
•nákladní auta ( Mexiko – 0,879, Brazílie – 0,483)
•
•Produkce elektřiny
•Brazílie – 588 304 mil. kWh (84% hydr.)
•Mexiko – 332 806 mil. kWh (18% hydr.)
•Argentina – 146 727 mil. kWh (34% hydr.)
•
•Jaderné elektrárny (Mexiko, Brazílie, Argentina)
•Největší vodní elektrárny: Itaipu (Paraná – Brazílie, Paraguay) – 12 600 mW, Guri (Caroni –
Venezuela) – 10 300 mW, Tucuruí (Tocantis – Brazílie) – 7 260 mW
•
•
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
38

OBYVATELSTVO
•Národy LA – více ras a národních kultur
•16.-17. stol. – původní domorodé obyvatelstvo (dobýváno Španěli a Portugalci, později Francouzi) =
zotročení původních obyvatel
•Indiáni:
•16. stol. – 20 mil., začátek 20. stol. – 7 mil. (nejvíce horské oblasti Bolívie, Peru, Ekvádoru)
•Bolívie, Peru – úřední jazyky ajmarština, kečujština
•Středoamerické ostrovy – indiáni prakticky vyhubeni
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
39

.
•.
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
40
D:\Latinská Amerika obecně\08-SA_racial groups.jpg D:\Latinská Amerika obecně\09-LA_obyv_rasove
typy.jpg D:\Latinská Amerika obecně\10-CentrAm_ethnic.jpg

.
•Dnes: převaha mesticů (míšenci bělocha a indiánky či bělošky a indiána), Kreolové (potomci
původních vystěhovalců)
•Černoši a mulati (středoamerické ostrovy, východní část Brazílie)
•Evropští přistěhovalci – Portugalci (Brazílie), Španělé (ostatní země LA), Italové, Němci,
obyvatelé slovanského původu (okolí La Platy)
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
41

.
•Počet obyvatel LA: 642 mil. (2018)
•Bílá (europoidní) rasa – 36,1 %
•Žlutá (mongoloidní) rasa – 0,7 %
•Černá (negroidní) rasa – 3,2 %
•Mestici – 30,3 %
•Mulati – 20,3 %
•Kreolové – 0,2 %
•Indiáni – 9,2 %
•Průměrná hustota zalidnění 31 obyv./km2
•Krajní nerovnoměrnosti
•vysoká hustota zalidnění: přímořská oblast Střední Ameriky, pásmo And v Bolívii, Peru, Chile +
východní pobřežní pásmo od ústí Amazonky po střední Argentinu……25 – 30 obyv/km2
•nízká hustota zalidnění: Amazonie, Gran Chaco, Patagonie – pod 10 obyv/km2
•Podíl městského obyvatelstva (města nad 1 mil. obyv.): 29,7%
•Venezuela, Argentina, Chile, Uruguay (nad 80% městského obyvatelstva)
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
42
D:\Latinská Amerika obecně\11-Amerika_zalidnění.jpg D:\Latinská Amerika
obecně\12-LA-město_centrum_vily.jpg

.
•Největší aglomerace:
•Ciudad de México – 23,6 mil.
•Sao Paulo – 23,4 mil.obyv.
•Buenos Aires – 15,5 mil.
•Rio de Janeiro – 14,4 mil.
•Bogotá – 9,9 mil.
•Lima – 9,7 mil.
•Santiago – 7,1 mil.
•Belo Horizonte – 6,1 mil.
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
43

.
•Státy LA podle počtu obyvatel (2018):
•Brazílie – 209 mil. (5. na světě)
•Mexiko – 126 mil.
•Kolumbie – 49 mil. (k 1.2. 2014)
•Argentina – 44 mil.
•Peru – 31 mil.
•Venezuela – 28 mil.
•
•Státy LA podle hustoty zalidnění (2018):
•Haiti – 382 obyv./km2                                      Surinam – 3,2 obyv./km2
•Trinidad a Tobago – 261 obyv./km2                       Guyana – 3,5 obyv./km2
•Jamajka – 247 obyv./km2                                  Bolívie – 10 obyv./km2
•Dominikánská republika – 210 obyv./km2      Belize – 14 obyv./km2
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
44

.
•Státy LA podle fertility (2018):
•Bolívie – 3,01
•Venezuela – 2,68
•Argentina – 2,53
•Ekvádor – 2,4
•Peru – 2,3
•Kolumbie – 2,2
•
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
45
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Countriesbyfertilityrate.svg/825px-Countri
esbyfertilityrate.svg.png

.
•.
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
46
D:\Latinská Amerika obecně\14-Amerika_porodnost.jpg D:\Latinská Amerika
obecně\15-Amerika_úmrtnost.jpg

Přirozený přírůstek
12.3.2020
OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)
47
D:\Latinská Amerika obecně\16-Amerika_přir_přírůstek.jpg