Ochrana přírody v ČR Krajinná ekologie Mgr. Martin Musil jaro 2020 Tohle je nejdůležitější dokument k dané tematice. Zde si prosím zapamatujte nejen jeho název, ale rovněž číslo tohoto zákona. (tj. 114/1992). Podstatná část této prezentace vychází právě z tohoto zákona. Níže uvedené zákony jsou výběrem dalších zákonů, ve kterých se ochrana ŽP řeší. Není nutné si je pamatovat všechny, ale je dobré mít představu, že existují a že se této problematiky také dotýkají. Ochrana přírody a krajiny v ČR •Integrace v legislativě ČR •114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny •Návaznost na další zákony •254/2001 Sb. Vodní zákon •289/1995 Sb. Lesní zákon •334/1992 Sb. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu •183/2006 Sb. Stavební zákon •17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí •… •+ Mezinárodní legislativa • Účel zákona 114/1992 Sb. •„Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků •přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině •k ochraně rozmanitostí forem života přírodních hodnot a krás •k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji •a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. •Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.“ • • Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114 Definice ochrany přírody a krajiny. Není nutné umět z paměti, avšak je vhodné umět tento pojem svými vlastními slovy definovat. Ochrana přírody a krajiny •= vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. • Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114 Tento slajd popisuje vybraná témata, kterými se zákon 114/1992 Sb. zabývá. Opět je vhodné umět aspoň některé z nich vyjmenovat . Ochrana přírody a krajiny •Ochrana a vytváření ÚSES •Obecná ochrana druhů rostlin a živočichů •Ochrana nerostů (i nalezišť), geolog. a geomorfolog. jevů •Ochrana dřevin rostoucích mimo les •Vytváření a péče o síť zvláště chráněných území • • •Účast na tvorbě lesních hospodářských plánů •Účast v procesu územního plánování •Účast na ochraně půdního fondu •Vodní hospodaření v krajině •Obnova a vytváření přírodně hodnotných ekosystémů •Ochranou krajiny pro ekologicky vhodné využívání • Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114 Zde je nutné chápat, jaký je rozdíl mezi obecnou a zvláštní ochranou. Obecná = celý stát. Obecná ochrana přírody a krajiny •Ochrana krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody a šetrné využívání zdrojů •Obecná = týká se nejširších zájmů, největší plochy území státu a největšího okruhu subjektů • •Obecná ochrana územní, druhová a neživé části přírody a krajiny •Ochrana krajinného rázu – přírodní parky • Realizace ÚSES je součástí obecné ochrany přírody. Územní systém ekologické stability •ÚSES •vzájemně propojený soubor přirozených i přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu •Cíle: •Vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní krajinu •Zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny •Zachování či podpoření biodiverzity (druhů i společenstev) • ÚSES se skládá ze základních 3 částí. Biocentra - na nákresu jde o červené a modré plochy. Zkrátka jde o nějaké hlavní matice v krajině, kde organismy budou schopny dlouhodobě existovat. Biokoridory slouží k migraci. Jde o relativně úzké plochy, které spojují biocentra. Například vedou vedou podél řek. Na plánku to jsou hnědé a modré linie. V plánku označené zeleně. V krajině si je můžeme představit například jako samostatné drobné lesíky, stromořadí, zeleň podél komunikací, apod. Skladebné součásti ÚSES •Biocentrum •Umožňuje trvalou existenci přirozeného či přír. blízkého ekosystémů •Biokoridor •Umožňuje migraci mezi biocentry, ale ne trvalou existenci •Interakční prvek •Krajinný segment, zprostředkovávající působení ÚSES •„Dokreslení“ systému, často nenapojené na hlavní skladební části • 07 Zdroj: RNDr. Martin Culek, PhD. ÚSES je hierarchický, tedy má jednotlivé úrovně, od lokálního až po nadregionální. S vyšší úrovní se zpravidla zvyšují potřebné rozměry k jeho fungování. Zároveň se u každé úrovně liší, kdo je má v gesci. Zde uvádím jednotlivé definice - ale zjednodušeně řečeno: Jednotlivé úrovně se liší velikostí a tím, co by měli reprezentovat. Při čtení opět doporučuji nahlídnout do obrázku na předchozím slajdu. Na příkladu biocenter - např. červeně označené plochy budou regionální biocentra a modře označené budou lokální. Úrovně ÚSES •Lokální • je nepravidelnou sítí skladebných částí, které reprezentují celou škálu reprezentativních skupin typů geobiocénů (STG) dané biochory. •obecní úřady ORP (v územních plánech) •Regionální •nepravidelná síť skladebných částí, které reprezentují celou škálu typů biochor v příslušném biogeografickém regionu •krajské úřady •Nadregionální •nepravidelná síť skladebných částí, které reprezentují celou škálu bioregionů a příslušné biogeografické podprovincie •Ministerstvo životního prostředí • Aby byly jednotlivé skladebné části ÚSES funkční, je nutné aby splňovali určité minimální prostorové parametry. U biocenter to je rozloha, důležitý je však i tvar biocentra (nejlépe aby dané biocentrum bylo co nejvíce konsolidované). U biokoridorů jde pak u minimální šířku. Proč zde ale není pro každou úroveň právě jedno číslo, ale uvádím zde nějaký, celkem široký, rozptyl hodnot? Důvod je ten, že každý typ ekosystému má minimální hodnoty definované jinak. Jinými slovy, aby byl ekosystém funkční, musí mít určitou výměru, aby se zde vyvinuly vazby a procesy. Pokud vezmeme v potaz parametry pro regionální biocentra, u lesního ekosystému ve středních nadmořských výškách může stačit například rozloha okolo 23 ha. Avšak u vysokohorského lesa je tato minimální rozloha pak 46 ha. Naopak u mokřadu regionální úrovně stačí 10 ha. Hodnoty jsou popsané podrobně v přiloženém odkazu na str. 48 pro každý typ ekosystému. Jak již bylo řečeno, biokoridory slouží převážně k migraci organismů a biocentra k trvalé existenci. Proto musí být stanoveny rovněž maximální délky biokorydorů mezi biocentry. Tyto maximální délky se liší v závislosti na hierarchii ÚSES (td. nadregionální / regionální / lokální), ale také dle typu ekosystému (lesní, mokřadní, aj.) Limitující hodnoty velikostí ÚSES BIOCENTRA minimální výměra Lokální 1 - 3 ha (dle typu) Regionální 10 - 46 ha (dle typu) Nadregionální 1000 ha BIOKORIDORY minimální šířka Lokální 15-20 m Regionální 40 m Nadregionální široký pás krajiny, min. 40 m + Maximální vzdálenosti biokoridorů mezi biocentry Zdroj: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vestnik_2017/$FILE/SOTPR_Priloha_Vestnik_Kveten_170609.pdf Obrázek ukazuje plán regionálního ÚSES na okraji Brna. Z uvedeného nákresu je jasné, že ne všechny skladebné prvky jsou již realizovány a ne všechny části jsou již funkční. Z letmého pohledu v mapě by patrně biocentrum v okolí Holedné, kde jsou lesy by teoreticky mohlo být považováno za více méně funkční. Podobně biocentrum v oblasti myslivny. Biocentrum v JZ části výřezu, vedle chatové kolonie je PR Bosonožský hájek. Funkčnost biokoridoru vedoucí z něj na SZ bude asi omezená, jelikož prochází právě touto chatovou kolonií. Funkčnost v praxi je ale vždy nutné v praxi posoudit také podle konkrétní rostlinné skladby, takže z mapy ji není zcela možné odvodit. EDIT: Biocentrum v JZ části výřezu, vedle chatové kolonie je PR Bosonožský hájek. Plán regionálního ÚSES Zdroj: http://webgis.nature.cz/mapomat/; Mapomat – AOPK ČR, 2012 Územní plán obce, který ukazuje rozvněž plán ÚSES. LBK = lokální biokoridor LBC = lokální biocentrum Plán lokálního ÚSES •Regionální ÚSES • Zdroj: https://m.rosice.cz/upo-rudka/d-1605/p1=1096 –ÚP obce Rudka Ukázky, jak to vypadá v reálu. V tomto případě jde o vysazení nového biokoridu na původně orné půdě. Vytvořený biokoridor •obec Polešovice Zdroje: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vestnik_2017/$FILE/SOTPR_Priloha_Vestnik_Kveten_170609.pdf - archiv obce Polešovice Jiný příklad. ÚSES má obecně mnoho pozitivních funkcí v krajině. A to nejen z pohledu migrace a existence organismů. ale také například z pohledu bránění erozi půdy, udržování vody, či působení jako větrolam. Vytvořený biokoridor •obec Křižanovice Zdroje: http://anigozanthos.biz/wp-content/uploads/2011/06/BK_Kriz1.jpg Dalčí část zákona 114/1992 Sb. Relativně krátká, avšak velmi důležitá část hovoří o ochraně krajinného rázu. Krajiný ráz si zjednodušeně můžeme představit jako "jak krajina vypadá". Ochrana krajinného rázu •V zákoně 114/1992 § 12 •Ochrana krajinného rázu – identita obyvatel •Krajinný ráz = přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. •Činnosti, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. •ALE krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách •Ochrana krajinného rázu = Přírodní park • Specifickou ochranu krajinného rázu jsou přírodní parky. Často jsou vyhlašovány účelově - tak aby zabránili šíření souvislé zástavby. Najděte si alespoň 3 přírodní parky, které budeme umět uvést jako příklady tohoto typu ochrany. Například v okolí svého bydliště. Přírodní parky •Slouží k ochraně krajinného rázu •Často účelové využití proti šíření zástavby (hlavně Praha) • Zdroj: http://jmkgis.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=c5112c26e5374151aa18c6730b690b29 Přírodní parky v okolí Brna Zvláště chráněná území •Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany •Chráněno ~ 16 % republiky Velkoplošná ochráněná území •Národní parky •Chráněné krajinné oblasti Maloplošná chráněná území •Národní přírodní rezervace •Přírodní rezervace •Národní přírodní památky •Přírodní památky Znát všechny NP (včetně lokalizace) a alespoň většinu CHKO. Chráněné krajinné oblasti a národní parky Zdroj: http://www.ochranaprirody.cz/regionalni-pracoviste/ Národní parky •Vyhlašovány formou zákona (Parlament ČR) • • • • Národní park Rok vyhlášení Rozloha v ha Krkonošský národní park 1963 36 300 Národní park Podyjí 1991 6 300 Národní park Šumava 1991 69 000 Národní park České Švýcarsko 2000 7 900 Zdroj: http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/velkoplosna-chranena-uzemi/ Pravidla aktualizována v roce 2017. Změnilo se například zónování národních parků. Národní parky •Zákon č.123/2017 Sb. •Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů •Nová pravidla v Národních parcích •Zachování ochrany přírody a současně posílení vlivu obcí v NP •Definice ochranných podmínek •Nová zonace národních parků (4) • • • • • • 4 zóny: zóna přírodní - zóna přírodě blízká - zóna soustředěné péče o přírodu - zóna kulturní krajiny Rovněž mít představu kdy došlo k vyhlášení první CHKO a které to bylo. Chráněné krajinné oblasti •Pravidla chování stanovuje zákon 114/1992 Sb. •Zóny s určitými stupni ochrany •AOPK ČR - Správy CHKO •Celkem 26 CHKO •Nejstarší CHKO Český ráj 1955 •Nejmladší CHKO Brdy 2016 • •Brožura AOPK ČR http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/300/036902.pdf?seek=1465902980 • Rozhodně není nutné znát přesné počty. Spíš mít orientační představu. + vědět, že národní = vyšší forma ochrany + kdo to vyhlašuje. Maloplošná chráněná území •Území mimořádných hodnot (reliéf, ekosystémy) • •Národní přírodní rezervace •Vyhláška MŽP •109 •Přírodní rezervace •Krajský úřad •810 •Útvar soustředěných přírodních hodnot (reliéf, výskyt ohrožených druhů, naleziště nerostů) • •Národní přírodní památka •Vyhláška MŽP •124 •Přírodní památka •Krajský úřad •1556 • • • • Značení •NP, CHKO, NPR a NPP = tabule s velkým státním znakem • •PP, PR a památné stromy = tabule s malým státním znakem • •Zdroj: https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ChranenaUzemi.htm Hranice těchto chráněných území jsou značené "dvěmi vodorovnými čarami" na stromech, sloupech atd. Horní pruch je podél celého objektu, zatímco dolní jen na půlce. Pokud jdu proti stromu a vidím dva pruhy, znamená to, že do chráneného území vstupuji. Pokud vidím jen jeden pruh, znamená to, že z něho odcházím. Viz obrázek na: https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ChranenaUzemi.htm Značení - pruhy na stromech či sloupcích •u NPR, NPP, PR, PP a I. zóny NP • Zdroj: https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/znaceni-03_1.jpg/ Jde o síť zvláště chráněných území, které mají chráni to, co je cené na úrovni Evropy. Cílem je zde chránit živočichy, rostliny, přírodní stanoviště... ! Do sítě NATURA 2000 spadají Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti. Tyto území se můžou překrývat se zvlaštně chráněnými oblasti ČR. NATURA 2000 •Směrnice EU: O ptácích, O stanovištích •V ČR implementace v zákoně 114/1992 •Vyhlašuje vláda •Zodpovídá MŽP, resp. AOPK ČR •Soustava chráněných území Evropského významu •Evropsky významné lokality (EVL), 1113 v ČR •Ptačí oblasti, 41 v ČR Opět jde pouze o příklady, reálně jich je mnohem více. Není nutné se učit druhy vyjmenovat nazpaměť - spíš pro představu. Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů •Památné stromy – ochranná pásma (10 x průměr stromu) •Zvláště chráněné rostliny a živočichové •ohrožené (krkavec velký, výr velký, užovka obojková, ropucha obecná…) •silně ohrožené (los evropský, rys ostrovid, čáp černý, koniklec velkokvětý, slepýš křehký) •kriticky ohrožené (sysel obecný, sokol stěhovavý, kudlanka nábožná) •I nerosty lze vyhlásit za zvláště chráněné • Opět není nutné umět vyjmenovat vše jako seznam. Spíš mít hrubou představu, co všechno sem spadá. Zákon 114/1992 určuje co dané orgány dělají. Pro představu - co konkrétní úřady dělají? Jde pouze o příklady, je toho mnohem více... Obecní úřad - povoluje kácení dřevin mimo zvláště chráněná území (ZVCH) Pověřené obecní úřady - mimo ZVCH - smouvy o chráněných památných stromech; vydávají stanoviska k zásahům do krajinných prvků Obecní úřad s rozšířenou působností - mimo ZVCH: stanoviska k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha Kraj a krajský úřad - vydává strategie a koncepce ochrany přírody; vyhlašování a správa P. rezervací a P. památek Agentura (AOPK ČR) - vykonává správu v ochraně přírody v CHKO Správy NP - vykonává správu v ochraně přírody v CHKO Ministerstvo životního prostředí - ústřední orgán ochrany přírody ČR - nejvíce pravomocí; např: vydávání strategie a koncepce na úrovni ČR, vyhlašuje a vymezuje NPR, NP; schvaluje zásady péče o NP ... Ministerstvo obrany se stará o vojenské újezdy.. Orgány ochrany přírody •Obecní úřady •Pověřené obecní úřady •Obecní úřady obcí s rozšířenou působností •Krajské úřady •Agentura (pod MŽP) •Správy národních parků •Česká inspekce životního prostředí •Ministerstvo životního prostředí •Újezdní úřady, Ministerstvo obrany • •Zákon 114/1992 definuje jejich pravomoci a povinnosti • Zdroje •https://www.zakonyprolidi.cz •https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114 •https://www.mzp.cz/cz/obecna_ochrana_prirody_krajiny •http://jmkgis.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=c5112c26e5374151aa18c6730b690b29 •http://www.ochranaprirody.cz/obecna-ochrana-prirody-a-krajiny/uses/ •https://www.mzp.cz/cz/struktura_hierarchie_uses •https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vestnik_2017/$FILE/SOTPR_Priloha_Vestnik_Kveten_170609.pdf •https://www.krnap.cz •https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ChranenaUzemi.htm •http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/ •https://lesycr.cz/casopis-clanek/proc-jsou-na-stromech-ruzne-znacky-a-co-oznacuji/ •http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat= • • • • • • • • • Zdroje obrázků •http://anigozanthos.biz/wp-content/uploads/2011/06/BK_Kriz1.jpg •https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vestnik_2017/$FILE/SOTPR_Priloha_Vestnik_Kveten_170609.pdf •http://jmkgis.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=c5112c26e5374151aa18c6730b690b29 •https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ChranenaUzemi.htm •https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/znaceni-03_1.jpg • • • • • • • •