Krajiny jižní Moravy RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav Př. fak. MU Vymezení Jižní Moravy pro tento předmět Hypsometrie Jižní Moravy Výšková členitost georeliéfu Geomorfologické členění Samostudium! RELEVANTNÍ HORNINY JIŽNÍ MORAVY Sesuvy Ložiska nerostných surovin Ložiska nerostných surovin Kde se vyskytuje několik různých surovin v jednom místě, tam se také překrývá šrafura ploch. Mezi Hodonínem a Břeclaví jde dokonce o 3: Ropa, plyn, lignit. Řeky – samostudium ! Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – významné oblasti pro zásobování obyvatel Průměrné roční teploty Roční sumy teplot Td ≥10º C. Za období 1930 - 1960 Průměrné roční teplotní minimum Průměrný roční počet mrazových dní Termická kontinentalita dle Gorczyňského (% tepl. amplitudy Verchojansku proti záp. Irsku, tj. oblast soutoku Svratky a Dyje má charakter z 30 % Verchojansku a 70 % západ. Irska) První květy jabloně letní Průměrné datum začátku kvetení jabloně letní Dle normálu 1930 - 1960 Průměrné roční srážky Za období 1901-1950 Stupeň srážkové sezónní nerovnoměrnosti (St.p./Schl.p.) Průměrné zimní srážky (říjen-březen) v mm Průměrná roční vodní hodnota sněhové pokrývky Průměrné datum poslední sněhové pokrývky Klimatická klasifikace 1958 Agroklimatické členění ČSSR z r. 1975 na zákl. normálu 1930-1960. Oblast uzavřená černou čárou (vč. Brna) má srážky nižší, než odpovídá průměru nadmořské výšky v ČR Agroklimatická podoblast Agroklimatický okrsek a převážně mírné zimy b poměrně mírné zimy c mírně chladné zimy d převážně chladné zimy e studené zimy Teplá makrooblast: Fialová (Lanžhotsko) – velmi teplá Červená – převážně teplá (není v Čechách) Oranžová – dostatečně teplá Žlutá – poměrně teplá Mírně teplá makrooblast Žlutozelená – poměrně mírně teplá Modrozelená – slabě mírně teplá Chladná makrooblast Bledě modrá – mírně chladná Sytě modrá – převážně chladná Bíle – oblasti bez zemědělské výroby, většinou nad 800 m n.m., na JM není Půdní typy (Tomášek …..) Chyby: ca polovina kambizemí jsou reálně luvizemě, nadměrný rozsah podzolů, černice v podhůří Bílých Karpat mají spíš být pelozemě, pararendziny Ždánického lesa jsou větš. luvizemě, pelosoly jsou spíš jílovitější černozemě, na sev. spíš hnědozemě. Biogeografické členění ČR Mapa použita v Atlase krajin ČR (2009)Barevné plochy jsou veget. stupně 1.-5., bílé šrafování jsou kontinentálně laděné oblasti, nejsilnější hnědá čára je hranice biogeografické provincie, slabší podprovincie Typy georeliéfu krajin Podklad pro mapu typů krajin ČR v Atlase krajin ČR: Reliéf „běžný“ a 17 typů reliéfu „výjimečného“. Aplikované typy georeliéfu krajin Světle zelená je běžný reliéf Hercynika, sytě zelená běžný reliéf Karpatika a bledě žlutá běžný reliéf Panonika. Ostatní je nějak výjimečný reliéf. Krajiny dle kolonizací 1. stará sídelní krajina Hercynica a Polonica 2. stará sídelní krajina Pannonica 3. kr. velké středov. kolon. Hercynica (a Polonica) 4. kr. velké středověké kolonizace Carpatica 5. krajina pozdní středověké kolonizace Hercynika 6. krajina novověké kolonizace Hercynica 7. krajina novověké kolonizace Carpatica 1 1 2 3 3 3 4 5 5 56 6 6 7 1. stará sídelní krajina Hercynica a Polonica 2. stará sídelní krajina Pannonica 3. kr. velké středov. kolon. Hercynica (a Polonica) 4. kr. velké středověké kolonizace Carpatica 5. krajina pozdní středověké kolonizace Hercynika 6. krajina novověké kolonizace Hercynica 7. krajina novověké kolonizace Carpatica 2 3 4 5 5 6 7 Landuse Sekundární struktura krajiny Sekund. kraj. struktura Již. Moravy Podklad pro mapu Typů krajin ČR – tmavozelená je lesní krajina, světle zelená leso-zemědělská, bledá zemědělská. Modrá „rybniční“ – vodní plochy rybníků a jim podobných nádrží. Mapa z Atlasu krajin ČR První číslo kódu je doba kolonizace, písmeno sekundární struktura krajiny a poslední číslo typ reliéfu. Skladba lesů Tmavě zelené jsou lesy do r. 2017 jehličnaté (hl. smrk, v nižších polohách hl. borovice), světle modravě zelené lesy smíšené (nejčastěji dub s borovicí nebo buk se smrkem), světle zelená lesy listnaté, ale vč. akátů, ořešáků, kříženců kanadských topolů! Zvláště chráněná území přírody PR Údolí Oslavy a Chvojnice 2310 ha PR Věstonická nádrž 1017 ha NPR Vývěry Punkvy 556 ha Černozelené velkoplošné – národní park, světle zelené – chráněné kraj. oblasti, ostatní jsou maloplošky – největší je Údolí Oslavy a Chvojnice. NP, CHKO a největší maloplošky znát! Evr. Význ. Lok. a Ptačí oblasti Natura 2000 – tedy to, co jsme poslali r. 2005 „do Bruselu“ (reálně do Paříže) a bylo schváleno. Občas se ještě doplňuje. Zelené plochy jsou EVL – chrání hl. biotopy, někdy i jen nějaké druhy, tečkované – Ptačí oblasti, chráněni jen ptáci. Přírodní parky Částečně původní Oblasti klidu (do r. 1992), podstatně doplněny aktivitou okresních úřadů do r. 2001. Od té doby téměř žádné další vyhlášené. Dnes v kompetenci krajů. Nadregionální a regionální ÚSES Silné zelené pásy – nadregionální biokoridory, světle zelené plochy – nadregionální biocentra, tenké zelené linie – regionální biokoridory, nezřetelné trochu světlejší „ztlustliny“ na koridorech jsou regionální biocentra.