Metody Fyzické geografie I
(jarní semestr 2019)
Terénní popis strukturních vlastnosti
klastických hornin
Daniel Nývlt (daniel.nyvlt@sci.muni.cz)
Terénní popis sedimentů
Postup při terénním studiu profilu klastickými sedimenty
1) Lokalizace (GPS, totální stanice), celková fotodokumentace
2) Rozlišení sedimentárních těles podle zrnitosti (jíly, silty, písky
a štěrky)
3) Tvar a charakter bází jednotlivých sedimentárních těles
(rovné báze, výmolové báze, pozvolné vertikální přechody mezi
zrnitostně odlišnými sedimenty, laterální stálost nebo vykliňování,
mocnosti)
Dále se postup částečně liší u jemnozrnných (prachovito-písčitých) a
hrubozrnných (štěrkových) sedimentů.
Terénní popis sedimentů
Písčitá, prachovitá a jílovitá sedimentární tělesa
1. tvar dílčích setů tvořících celá tělesa (rovné báze, výmolové
báze, vykliňování), mocnosti setů. Setem je rozuměno dílčí
těleso s vnitřním zvrstvením, ohraničené povrchy. Celé těleso
může být tvořeno jedním nebo více sety.
2. typ zvrstvení, mocnosti vrstev či lamin v jednotlivých
setech.
Terénní popis sedimentů
Štěrková sedimentární tělesa
1) Převládající frakce (štěrčík, jemné/hrubé štěrky, balvany/bloky)
2) Vytřídění
3) Přítomnost a typ zvrstvení
4) Velikost největšího nebo několika největších klastů
5) Typ podpůrné struktury - klastů (štěrkových) X mezihmoty
6) Orientace a podíl štěrkových klastů v sedimentu
7) Zaoblení štěrkových klastů a jejich tvary
8) Petrologické složení štěrkových klastů
Zaoblení/petrologie – vyznačený čtverec o straně 0,5–1 m
U tenkých slepencových poloh se zpracovává zaoblení a petrografii z dostupné
části sedimentu. Klasty se nevyjímají, studují se jen ty přirozeně odkryté, aby
nebyl profil k poškozen. Všechny vrstvy a detaily vyfotografovat s měřítkem
(nejlépe se skládacím metrem) – důležité pro zpracování terénních poznámek.
Charakter bází a tvar těles
Charakter bází:
rovné ploché báze
výmolově zahloubené báze
Tvar těles:
laterální stálost těles,
vykliňování, mocnosti těles
vytříděný slepenec nevytříděný slepenec
Vytřídění sedimentů
Zvrstvení sedimentů
a) horizontální zvrstvení
b) ukloněné zvrstvení
c) šikmé planární a
korytovité zvrstvení
d) masivní struktura
(bez zřetelného
zvrstvení)
Rozdíl mezi šikmým a
ukloněným zvrstvením
spočívá v úklonu vrstev
(lamin). U šikmého do 34°,
v případě ukloněného jen
první stupně. Platí pro
všechna klastika, nejen
pro štěrkové sedimenty.
Zvrstvení sedimentů
Šikmé planární zvrstvení (laminace) –
rovné nebo mírně ukloněné báze setů.
Zvrstvení (laminace) ukloněno vůči bázím
šikmo.
Šikmé korytovité (výmolové) zvrstvení
(laminace) – korytovitě zahloubené báze
setů a souhlasně s nimi prohnuté zvrstvení
(laminace).
Šikmé zvrstvení deltových
foresetů – značná mocnost
Horizontální zvrstvení
(laminace)
Vyskytuje se u písků a siltů
ukloněné zvrstvení
masivní struktura, ve svrchní
části horizontální zvrstvení
Typ podpůrné struktury
Podpůrná struktura klastů (a, b, c)
Štěrkové klasty se vzájemně dotýkají
Podpůrná struktura mezihmoty (d)
Štěrkové klasty se vzájemně nedotýkají a jsou
obklopené jemnozrnnou mezihmotou (matrix)
Negativní (inverzní) gradace
V rámci vrstvy přibývá do nadloží hrubých klastů
= hrubnutí nahoru
Pozitivní (normální) gradace
V rámci vrstvy ubývá do nadloží hrubých klastů
= zjemňování nahoru
Uspořádání posuzováno podle orientace plochy definované křížením nejdelší osy (aosy)
a prostřední osy (b-osy).
- Vodorovné nebo poproudově ukloněné uložení klastů a a-osou souhlasně s prouděním
nebo příčně vůči proudění.
- Imbrikace – klasty doškovitě uspořádány. Plocha definovaná osami a, b je obrácena
proti proudu.
- Neorientované uspořádání.
Uspořádání klastů v sedimentech
podpůrná struktura klastů i mezihmoty
– mnohdy laterální i vertikální změny
ve stejné vrstvě slepence
velké klasty uložené ploše
a upadající ve směru proudění
Podíl štěrkových klastů
Makroskopický odhad množství částic v ploše (využitelné pro
odhad podílu nejhrubších klastů v sedimentu).
Tvar a zaoblení klastů
angulární a subangulární klasty
suboválné klasty
Kresba profilu
Hlavní tělesa lze číslovat (kolonka člen), ale
není to nutné. Pro označení litofacií existují
různé kódy (vybrané jsou uvedeny v obrázku).
Facie – sediment s charakteristickým znakem,
kterým se odlišuje od jiných sedimentů v
podloží i nadloží.
Litofacie – znaky jsou litologického charakteru,
v našem případě zvrstvení.
Kresba profilu
K dalšímu čtení a studiu:
Collinson, J., Mountney, N., Thompson, D. (2006): Sedimentary Structures. 3rd Edition,
Terra Publishing, London.
Evans, D.J.A., Benn, D.I. (2004): A practical guide to the study of glacial sediments.
Arnold, London.
Nichols, G. (2009): Sedimentology and Stratigraphy. 2nd Edition, Wiley-Blackwell,
Chichester.
Tucker, M.E. (2001): Sedimentary Petrology. An Introduction to the Origin of
Sedimentary Rocks. Blackwell Science, Oxford.
Tucker, M.E. (2003): Sedimentary Rock in the Field. 3rd Edition, Wiley and Sons,
Chichester.
A mnoho dalších detailních článků a příkladových studií na vyžádání u přednášejícího…
That’s all for this term, folks…