Extrémní mikrostanoviště RNDr. Martin Culek, Ph.D. Význam extrémních mikrostanovišť •Biodiverzita v jakékoliv krajině není rovnoměrně rozložena •Často se řada druhů nachází na relativně malém prostoru a v širokém okolí již nikoliv. •Příčina: 1. jde o zbytek rozsáhlých populací destruovaných vlivem člověka – to neřešíme • 2. druhy se vyskytují na malé lokalitě, protože jen zde jsou pro ni příznivé přírodní podmínky – o tom je tato přednáška •Jde o to uvědomit si tato mikrostanoviště a často i potřebu jejich ochrany. Mikrostanoviště souvisí s: •Geodiverzitou: •1) maloplošným výskytem chemicky či fyzikálně extrémních hornin - např. hadce, vápence + zříceniny hradů, písková duna, křemence, rašeliny, slaniska … •2) extrémními (výjimečnými) tvary georeliéfu - vysoké skály, ústí jeskyní, otevřené propasti, hluboké skalní trhliny, podzemní prostory, rokle či strže, lidské stavby … •Hydrodiverzitou: •1) maloplošné vodní útvary v krajině obvykle vzácné: studánky a pramenné stružky, vyvěračky, vodopády a peřeje, hluboké tůně … ale i laviny, lavinové dráhy a akumulace •2) vodní útvary fyzikálně či chemicky velmi odlišné od ostatních vod: krasové vyvěračky (přesycení hydroxidem vápenatým), minerální prameny (chemismus a/nebo teplota), vysýchavé slané tůně, rašelinná jezírka …. • Klimadiverzitou: •1) odlišné teploty - teplý/studený vzduch vystupující ze skalních trhlin, jeskyní, extrémní inverzní polohy – dna otevřených propastí, závrtů, stinná úpatí skal, balvaniště, jižně a severně orientované stěny a srázy •2) odlišné vlhkostí – souvisí částečně s předchozím + místa s dlouhým výskytem sněhu – i vliv na teplotu (zkrácení veget. období). Výsušné plochy skal. •3) odlišné silnými větry – vrcholy hor (vrcholový fenomén) •4) odlišné nedostatkem světla – viz skalní trhliny, propasti, jeskyně, severní úpatí skal …. •Výjimečnými biotickými útvary: husté keře nad hranicí lesa, padlé kmeny, akumulace naplaveného biologického materiálu … •Samozřejmě se tyto složky vzájemně podmiňují, např. skály či jeskyně ovlivňuji klimadiverzitu i hydrodiverzitu. Horní hranice lesa ve střední Evropě (přibližné hodnoty) •Harz (Brocken 1142 m) – 1050 m •Záp. Krkonoše (Sněžka 1602 m) – 1250 m •Jeseníky (Praděd 1491 m) – 1330 m •Šumava SZ (Velký Javor 1457 m) – 1300 m •Šumava JV (Plechý 1378 m) – nad 1400 m •Vysoké Tatry (Gerlach 2655 m) – 1400-1600 m* •Severní Alpy (2500 m) – 1600 m •Centrální Alpy (Engaden)(4000 m) – 2100 m* •Jižní Alpy (3000 m) – 2000 m* 7. Vegetační stupeň – horní hranice lesa – mozaika lesa a bezlesí, časté skály neporostlé lesem TMP22 • PA214558y Vrcholový fenomén + Anemoorografický systém Prosím dostudovat samostudiem, co jsou anemoorografické systémy a jak se projevují v biodiverzitě. • P1060167xx • P1060165aaa Důsledek anemo-orografického systému – závěje, laviny. Červená hora v Hrubém Jeseníku. Je zde na jaře ještě sníh, zatímco na 90 m vyšším Keprníku (vpravo) již nikoliv. Díky akumulaci sněhu se zde udržuje bezlesí. Vrch_fenomén •Červená hora (1333 m) v létě při opačném pohledu – z Keprníku Polykormony smrku nad hranicí lesa - Keprník • PA214523 • PA214546 Smrky zničené velkou vrstvou sněhu • b_34 Uvnitř smrkových polykormonů nad hranicí lesa vznikají podmínky pro růst lesních druhů (stín) – sedmikvítek evropský • PA214520 Trientalis europaea • P7083453a V závětří kleče roste vysoko nad hranicí lesa smrk a je bohaté bylinné patro – teplo v závětří, akumulace živin • P1011015 Vítr - Sněhová pole. Mikrostanoviště daná různou vrstvou akumulovaného sněhu Heiligenblutt, Rakousko, vrchol ca 2750 m • P1011043 Na hřbítcích beze sněhu roste koniklec bílý alpský • P1011041 Korutanské Alpy – sněhová pole – jedině v jejich okolí je dost vody po celý rok • P7044229 • sněh A sněhová pole způsobují hnití kosodřeviny, čímž se uvolní místo pro vzácné byliny. Labský důl, Krkonoše Mikrostanoviště u závěje – zpoždění fenofází, jiné druhy. Velká Kotlina v Hrubém Jesníku • sněh • Gnaphalium supinum Např. protěž nízká 7.-8. Vegetační stupeň - lavina Moheln50 Lavina obnažuje skalní povrch s žílami živných či bazických hornin – ty pak tvoří mikrostanoviště, které by jinak pod zvětralinami přestalo mít vliv na rostliny. Příklad – čedičová žíla v Malé Sněžné jámě na polské straně Krkonoš, mramorová žíla v Kotelných jamách – zde dokonce roste kalcifilní hvězdnice alpinská. ledovcový kar - Bohatá vegetace – vliv dostatku vody, akumulace živin i semen větrem. Výhřevná i studená mikrostanoviště – daná mj. akumulací sněhu z lavin Moheln53 • P7083497x Větrem obnažovaný skalní povrch na travnatém hřbetu. Schneeberg, ca 80 km jjz, od Vídně, ca 2000 m • P7093565x Větrem vyvátá deprese na hřbetu hory umožňuje existenci skalních druhů • P7083495ax Extrémně výsušné podmínky na hraně drnu umožňují existenci suchomilných druhů Extrémně vyfoukávaná místa: Polštářová vegetace – mydlice nejmenší, vítr odstraňuje půdu pro konkurenci • Mydlice nejmenší • Alpy_mydlice_sítina A v mydlici vzniká půda pro další rostliny Plazivá vrba Salix serphyllifolia je vysoká do 1,5 cm, roste jen tam, kde nemůže růst jiná vegetace – vítr (Korutanské Alpy) • P7044234 finsteraahorn Finsterahorn ve Švýcarsku. Na vyhřátém skalním hřbítku téměř na vrcholu je nejvyšší lokalita pryskyřníku ledovcového v Evropě To je on: pryskyřník ledovcový • P7044235 • P7073417x Vliv malého modřínu na výskyt borůvčí – zachycuje horizontální srážky - silnější promyv půd. Schneeberg, Rakousko •Akumulace živin v kleči a omezení větru vede k výskytu vyšších bylin. •Schneeberg, Rakousko P7083528ax 9. Vegetační stupeň – maloplošně v Krkonoších. Polygonální půdy, promrzání. Tzv. horská tundra. Typický je výskyt nízkých rostlin umožněný absencí kleče i vysokých trav –zde rostou např. Juncus trifidus, Primula minima. U skal Salix herbacea. Jaké jsou české názvy rostlin? Moheln48 Moheln48 • PA214510 Na thufurech (kopečky) jako na jediném místě na Keprníku roste horská sítina trojklanná (vypadá zde jako větší narezlá tráva) • PA214517 PA214518a A na skalkách a balvanech roste šicha černá • zlinsko_36 Vrcholový fenomén II. – V. Javořina – námrazou prolámaný les má více světla i vody v půdě – bohaté bylinné patro • PB164764x Jeřáb – Blatiny, 740 m Žďárské vrchy, Krátká, 720 m –poškození námrazou a větrem – náznak vrcholového fenoménu v nižších polohách PB164762x Blatiny – vrch Teplá, 780 m – umělé mikrostanoviště – mez z vysbíraného kamení – výskyt květin i borůvčí, záleží na orientaci ke Slunci a větru • PB164786 Jižní Indický oc., ostr. Amsterdam, 37º j.š. – dřeviny rostou jen v roklích kvůli extrémním větrům • Dřeviny v rokli_Ostrov Amsterdam Rašeliniště: extrémní stanoviště, některé druhy stejné ve všech veget. stupních. Zde 8. vegetační stupeň. Rašeliniště je nahoře, s jezírky. Prameniště Úpy v Krkonoších Moheln57 Rašeliniště (vrchoviště) – v 8. v.s. se tolik neliší od okolí, protože i to je bezlesé • rašel_Upa Rašeliniště: 7. Vegetační stupeň. Černohorská rašelina, Krkonoše, ca 1200 m Moheln51 7. v.s.: Závěrečné stadium rašeliniště Šumava – Horská Kvilda – zde je již sucho, ale organozem neúrodná a neudrží těžké stromy – jsou tedy druhy světlomilné. I zde však specifika – Vaccinium uliginosum, Betula nana TMP38 Rašeliniště: 6. v.s. Chalupská slať – Šumava. Rašeliniště uprostřed lesů a luk – zde výskyt suchopýru pochvatého i rosnatky. Přibývají druhy jako keřová forma borovice blatky, naopak zde již chybí borovice kleč. Začíná se vyskytovat bříza pýřitá – v pozadí TMP39 Rašeliniště 4.-5. v.s. Vyskytuje se stromová forma borovice blatky. Červené blato na Třeboňsku. Otázka – kde se u nás stromová borovice blatka všude vyskytuje? Cervene_blato Červená rostlina – rosnatka okrouhlolistá • P6270861 Rosnatka okrouhlolistá na rašeliništích u Dářka • P6270854ax Hadce - Mohleno • Mohelno_zariznuty_meandr • P5290540a Hadce u Českého Krumlova – výskyt kapradiny sleziníku hadcového • P5290539a Podmrvka hadcová – také jen na hadcích. Mediteránní druh. U nás původně jen na Mohelně. To je její nejsevernější výskyt. Nedávno objevena v Českém krasu, na původnost tohoto výskytu nevěřím. Budislav_vřes Pískovce a písky – extrémně kyselé – výskyt borovic a vřesu. Toulovcovy maštale, Budislav • Pim0022 Stěna staré pískovny v Oleksovicích – jediná šance pro břehule na velké oblasti Znojemska Vegetace pískových dun. Zde původní třtina křovištní. Zde neustále umravňována písčitým substrátem a převíváním písku. • duna-psamofyty Písková duna v Třeboňské pánvi – výskyt psamofytů. Vyžadují narušování povrchu • váté písky_Vlkov • Váté písky_NPP Váté písky u Rohatce – jedinečná pískomilná teplomilná vegetace v ČR • Váté písky_2 • 0P9070138 Kavyl písečný Kavyl písečný_chmýr Kavyl písečný (Stipa dasyphyla) Armeria maritima Vápence – s dřínem (Květnice u Tišnova) • P4163745 • 5 Stěna Martinka na sev. svahu Pálavy. Zde kalcifyty jako pěchava vápnomilná • hilltoping_Pálava • 0PA200557 Na zříceninách hradů v oblastech kyselých hornin jsou podmínky pro vápnomilnou biotu vč. měkkýšů. Vliv zbytků malty. Hrad Obřany • 0PA200545 Růženin lom na Hádech – vznik jezírek se silně vápnitou vodou – vzácné v ČR, chráněné orchideje • foto_06 P1010992 Skály – přirozené lokality borovice a skalních druhů (tařice) 07VrcholDratniku album_09 • Pekárna_perm Pekárka u Ivančic – permské slepence, zde vápnité • jeřáb ptačí_skála Světlomilný jeřáb hardeský na skalách v Podyjí • 13_Hyncsk_zpredu Hynčicovy skály vých. od Pozořic – slepencové, kyselé. Výskyt světlomilných skalních druhů • 10_Hynsk_netresk • P1011106a Len rakouský (Linum austriacum) • P7032164 •Skála poskytuje řadu kontrastních mikrostanovišť na vzdálenost několika dm. Drátničky, Žďárské vrchy 14DratnikFoliace • P5160201a Petrofyt tolita lékařská na skalce v NP Podyjí. Evidentě stačí málo. Typická mikrolokalita • P5150152a Sekvence druhů podle hloubky půdy na malém skalním výchozu žuly v NP Podyjí Antro-pogenní „skály“ – umožňují výskyt skalních druhů v oblastech beze skal P5290459a • foto_08 Mikroklimatické vlivy – inverze ve stinných roklích • P5300585a • P3033602 K jihu orientovaný svah vede k rychlému vytátí sněhové pokrývky, takže půda je pak pod silným vlivem mikroklimatu s extrémními teplotami na rozdíl od okolí, což dokumentuje výskyt kontinentálního lnu žlutého. Šiberná u České Hluboké trhliny ve skalách bez cirkulace vzduchu v chladnějších oblastech s množstvím sněhu umožňují existenci sněhu dlouho do léta a tím také druhů horských, popř. i endemických jako zde v Korutanských Alpách. Obsah obrázku exteriér, skála, tráva, stojící Popis byl vytvořen automaticky • Pim0028 Cortusa%20matthiolii Na dně Macochy v extrémní teplotní inverzi roste jako na jediném místě v ČR vysokohorská kruhatka Mathioliho – glaciální relikt Polostinné lokality vchodů jeskyní - Štramberk • P7221335a Zonace jeskyní dle světla • Evropa_jeskyně_094 • Evropa_jeskyně_094 • P2242659x Křižák temnostní (Meta menardi) P3092741x • jelení jazyk Stínomilný jelení jazyk na dně Pustého žlebu, potřebuje zároveň vápenec • a VENTAROLY VE SVAZÍCH rozsedajících se vrcholů – České Středohoří a • P2100837 Podobné v okraji údolí u Letovic – na trhlinách vystupuje v zimě teplý vzduch • P2100838 … a třeba i koncem ledna může kvést bažanka vytrvalá • c Suťová pole v Českém Středohoří – drží chladný vzduch dlouho do léta – výskyt horských druhů pavouků • d Takto vypadá ústí ventaroly koncem května – stále s ledem. A to prý umožnilo na Milešovce přirozený výskyt smrku • Kleč u Plešného jezera Balvaniště v pórech drží chladný vzduch, což znevýhodňuje smrk a umožňuje existenci vysokohorské kleče v poloze pod 1000 m – moréna u Plešného jezera • P5140120a V Podyjí zase zde rostou světlomilné dřeviny • P5233259x • Malá Úpa_balvan Ultramikrolokalita pro kapradinu Z horského hřbetu, na vrcholu s vápencem, se skutálel vápencový balvan do údolí tvořeného kyselými horninami. A zde na něm rostou kalcifyty, např. hvězdnice alpinská. Korutanské Alpy, Rakousko Obsah obrázku tráva, exteriér, květina, rostlina Popis byl vytvořen automaticky • P5160187 EROZE A STRHÁVÁNÍ – akumulace listí a tedy živin - výskyt kopřivy. NP Podyjí • Sesuv_Stredohori Tzv. bílé stráně na slínovcích v Česk. Středohoří – výskyt druhů obnažených půd • Stremosicka_stran PR Střemošická stráň na jílovcových opukách u Chrudimi. Udržuje se bezlesí, mnohé druhy vstavačů • P7241543a Okraj zářezu silnice v těšinitech u Nového Jičína – zde náhle světlomilné a suchomilné druhy, které se v okolí nevyskytují. Půda se sesouvá, nemůže zarůst vysokou bylinnou vegetací • Karpaty_sesuv_X Voda – Prameniště na sesuvech v Karpatech. Mikrolokality mokřadů s orchidejemi • P6270910x Vývrat stromu obnažil podzemní vodu a umožnil vyrůst rašeliníku •Jarní prameniště v Alpách – v létě lokality pro druhy vlhkých sutí. P1011050 • 17b Prameniště mají teplotu vody i v zimě nad 0, takže mohou být zelená po celý rok • 13a Zvláštní niva na kyselých píscích – Hodonínsko – výskyt mokřadních acidofytů • Peklo_prameniště Prameniště na úpatí skály v pískovcovém skalním městě • P1011095 Krasová vyvěračka se stálou teplotou vody – u Býčí skály • P8151715x • P8151718x Hranická propast: - 289,5 m dosažená hl. jezírka 220 m, kyselka 17ºC • Hranická_řez •Netopýr velký – jediná popul. rozmnožující se v létě v jesk. na sever od Alp •Drabčík Atheta spelaea •Štírek Chthonius heterodactylus •Bakteriální „Soplíky“ • Hranická_potápěč • Hranická_kužely • P7201161pp Vodní toky Haná pod Vyškovem •Splavováním druhů vrchovin se v teplé nížině u vodních toků objevují horské druhy – kýchavice bílá Lobelova splavena až v CHKO Litovelské Pomoraví • P9021869ax Štěrkové lavice toků umožňují existenci světlomilné bioty s krátkým životním cyklem (do další povodně) – Svratka pod Tišnovem • P9021866ax • 0P9080231 Textové pole: Morávka v Podbeskydí Morávka v Podbeskydí Zde židovník německý (Myricaria germanica)- jediná lokalita v ČR • židoviník_ myricariaherb židoviník_myricaria_detail1 •Téměř jen u mrtvých ramen řeky roste na jižní Moravě relativně teplomilná bledule letní – Křivé jezero P5130038a • 09a2 Slaniska – u Nesytu • 0P9070107 0P9070118 Hvězdnice slanistá a jitrocel přímořský • P7133742a Slaniska u Neziderského jezera – zde dosud se slanorožcem P7133749ax • Cerne_jezero Ledovcové Černé jezero – jediná lokalita vodní kapradiny šídlatky jezerní v ČR • Sidlatka_jezerni Bioticky podmíněná mikrostanoviště – ekoton lesa, Jinačovice • P5023768 • P5023767 S výskytem atraktivního pryšce mnohobarvého U Lelekovic zase s třešní křovitou • P6240705a • P6270802x Smrk roste na rašelinných půdách u Dářka. Kořeny se zvedá z podzemní vody, aby mohly kořeny dýchat – při tom vytvoří kolem sebe stanoviště relativně suché, kde kvete sedmikvítek •V klimaxových smrčinách může smrk zmladit jen na narušených půdách nebo starých kmenech P5300624 • PC260759 Dendrotelmy – jezírka v kmenech – lokality drobných vodních organismů •Vlnami a větrem omyté kořenové baly ostřice poskytují stanoviště světlomilným relativně suchomilným druhům •Velké Dářko P6270783 • P5043070x V podhorském lužním lese by mokrýš střídavolistý trpěl nedostatkem světla od vyšších bylin. Roste tedy na padlém stromu, což umožňuje nasávání vody dřevem P5043072ax Dachstein_pod vodopádem Středoevropské „epifyty“ – v lesích u vodopádů, kde je vzduch velmi vlhký., takže rostliny neztrácejí vodu. Nejde samozřejmě o epifyty, ale lesní druh šťavel kyselý • P4132833ax Řeka Oslava naplavila tuto kládu na stojící vrbu a na tomto útvaru našla stanoviště připlavená suchomilná teplomilná rostlina rozchodník největší. Samozřejmě jen dočasně. • PB252236x Nitrofilní vegetace na stávaništi stád muflonů, kteří přispěli také ke vzniku světliny • P7083516x Spárkatá zvěř ráda zalehává na terénních hranách a vrcholech, kde také intenzivně „nitrifikuje“. Kamzík na Schneebergu jižně od Vídně • P7083519ax To je ono ... ! • PA214541x Podobně dopadají jelení říjiště u horní hranice lesa. Keprník • PA214595 • P7231447 No a na závěr: Někdy zvláštní biotická stanoviště vytváří i člověk. Ve skanzenu v Rožnově p.R. pěstují obilí archaickým způsobem, aby v poli mohly růst i nyní vymizelé plevely, např. koukol.