Jihomoravský kraj OBSAH Andělka a Čertovka strana 4 Jarní efemery strana 22 Podél Říčky strana 6 U parku strana 26 Dubohabrový les strana 8 Pod Puštorem strana 30 Jarní aspekt strana 10 Andělka strana 32 Kokoříky strana 14 Unikátní stepní společenstva 34 Tisy strana 15 Vzácné dřeviny strana 42 Kapradiny strana 16 Barvy podzimu strana 44 Čertovka strana 18 Zvířena strana 46 Javorový les strana 20 Květena strana 48 ♦:♦ Foto na tutulní straně obálky Podzimní pohled na Andělku z Puštoru Foto na zadní straně obálky Rozkvétající porost zlatovlásku obecného ve středních skalnatých partiích Andělky ♦:♦ Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Září 2010 2 Zahrady 1 2 3 4 5 Silnice do Bedřichovic do Bedřichovic Čertovka U parku Pod Puštorem Dub o habrový les Přírodní památka ANDĚLKA A ČERTOVKA Park 3 Prírodní památka Andělka a Čertovka v kat. území Šlapanice s výměrou 3,37 ha a ochranným pásmem po celém obvodu v šířce 50 metrů chrání především fragmenty teplomilných společenstev na skalních útvarech z kulmských slepenců. Leží v nadmořské výšce 219-266 m n.m. a je tvořena prudkými východně až severovýchodně orientovanými svahy s více skalami a skalkami nad pravým břehem Říčky při severním okraji Šlapanic. Hlavními skalními útvary jsou Andělka a Čertovka. Půdy jsou na lokalitě nevyvinuté a mělké (umožňující původně růst jen nízkého travního porostu s ojedinělými stromy a keři), z části suťové, jen v neskalnatých dolních partiích svahů místy hlubší. Čertovka je skála asi 12 metrů vysoká, která vystupuje svisle od břehu Říčky. Stejně jako Andělka, která je ovšem daleko mohutnější s výškou kolem 40 metrů. Přírodní památka Andělka a Čertovka byla vyhlášena v roce 1984. Do soustavy evropsky významných lokalit NÁTURA 2000 byla zařazena jako EVL CZ 0620051 „Slapanické slepence" společně se třemi dalšími nedalekými přírodními památka (Horka, Velký hájek a Návrší) s cílem ochrany stanovišť: vápnitých nebo bazických skalních trávníků Alysso - Se-dion albi a subpanonských stepních trávníků. Pohled na Andělku z protějšího svahu údolí Říčky (od východu) Andělka a Čertovka Ještě v roce 1866 byly zdejší stráně popisovány jako travnaté a krovinaté s většími stromy jen při úpatí. Již v roce 1914 jako stráň řídce porostlá akátem s jednotlivými volnými travnatými a skalnatými plochami. Do roku 1932 se stav příliš nezměnil a ještě v roce 1953 zde byly rozsáhlejší světliny (volné travnaté a skalnaté plochy) na Andělce, v jižním cípu území nebo pod horní hranou svahů na Puštoru v severní části území. V roce 1992 již byla prakticky celá lokalita porostlá vzrostlým cizorodým akátem (Ro-binia pseudoacacia) s keřovým podrostem bezu černého (Sambucus nigra). Volné plochy s cennými teplomilnými společenstvy byly dochovány prakticky jen na skalním útvaru Andělka. Navíc s rychle se zmenšující výměrou v souvislosti s rozšiřováním keřových porostů. Ostatní přežívající fragmenty teplomilných společenstev již byly na pokraji existenčního 4 ohrožení. Především podél horní hrany svahů na styku s okolní zástavbou a zahrádkami se pomístně uplatňovaly a rozšiřovaly porosty některých dalších cizorodých dřevin jako je pá-melník bílý (Symphoricarpos rivularis), šeřík obecný (Syringa vulgaris) nebo javor jasanolistý (Acer negundó). Uvedený stav vyvolal nutnost zásadních rekonstrukčních zásahů, které byly zahájeny v roce 1996 a během následujících dvou let bylo postupně dokončeno úplné odstranění cizorodého akátu s nežádoucím podrostem bezu černého. Od roku 1999 jsou v území prováděny každým rokem podle aktuálního vývoje a potřeby další zásahy. V prvních letech byla pozornost věnována především zmlazování akátu a bezu černého a odstraňování všech ostatních cizorodých dřevin. V následujícím období pak byly zásahy směřovány do uvolňování volných ploch s cennými společenstvy a cenných druhů dřevin, do uvolňování skalních výchozů, do rozvolňování přehoustlých samovolně se rozvíjejících javorových porostů v plochách po odstraněných zapojených akátových porostech nebo do postupné celoplošné redukce jasanu ztepilého (Fra-xinus excelsior]. Asi do roku 1970 vykvétala statná divizna fialová (Verbascum phoeni-ceum) ve volných horních partiích svahů pod Puštorem. Dnes bývá jen výjimečně ještě nacházena v některých sousedních zaplocených pozemcích. Dnes po mnohaletém úsilí lze konstatovat, že systematicky a cílevědomě prováděné zásahy vedly k celkové stabilizaci území z hlediska zájmů ochrany. Především v souvislosti s obnovou jeho přírodního charakteru a stabilizací fragmentů teplomilných společenstev. Odstranění cizorodých dřevin a následné všeobecné probírky vedly k uvolnění a podpoře cenných dřevin jako je dřín, mahalebka, brslen bradavičnatý, břek nebo skalník. Zásadním způsobem byl ovlivněn i krajinný ráz území. Zásahy vedly k obecné diverzifikaci prostředí, ve zviditelnění rozmanitosti dřevin malebné především koncem vegetačního období v souvislosti s podzimním zbarvováním. Ty tam jsou doby monokulturních akátin s podrostem bezu černého. Přes uvedené pozitivní dopady realizovaných zásahů se v území ještě stále projevují některé negativní jevy. Snad nej viditelnější je neustálé zamořování území rozptýleným odpadem návštěvníky. Zvláště unikátní partie skalního útvaru Andělky. Podél horní hrany svahů jsou stále porosty a ohniska cizorodých dřevin i bylin, které představují trvalý rizikový zdroj pro chráněné území. Zvláště v souvislosti s přetrváváním nežádoucího ukládání zahrádkářského odpadu. V území je stále ještě příliš vysoké zastoupení jasanu ztepilého. Ve fragmentu teplomilných společenstev v jižním cípu území u parku je stále značný výskyt cizorodé skalničky - rozchodníku nepravého (Sedům spurium). V území samozřejmě probíhá trvalý a mnohdy překotný samovolný vývoj dřevinného patra, který může ohrožovat volné plochy s cennými společenstvy, žádoucí charakter té které plochy nebo omezovat vý- znamné druhy či jedince dřevin. Mamanagement spočívající v zásazích do dřevinného patra je v území i nadále nezbytný. Po redukci dřevin ve prospěch přežívajících teplomilných porostů v jižním cípu přírodní památky u parku. 5 Nahoře v pozadí Andělka Podél Říčky Svahy přírodní památky jsou podél úpatí po většině délky obtékány Říčkou. V kontextu dnešního stavu naprosté většiny vodotečí v zemědělsky využívané krajině Šlapanicka jde o vzácně dochovaný úsek a zvláště v úseku od severního úpatí Andělky po silniční mostek objevíme dodnes nejedno malebné zákoustí. Pravý břeh je totiž mnohde zachován v přírodě blízkém stavu. Druhý břeh je v celé délce poznamenaný soustavnými úpravami v minulosti. Po celé délce lze projít cestou po levém břehu. Nejlépe od podzimu do začátku jara, kdy nejsou stromy olistěny a výhledy do skalnatých svahů jsou volné. Právě tehdy můžeme v horním úseku nejlépe obdivovat bizardní tvary obnažených kořenových systémů stromů rostoucích přímo v břehu Říčky nebo vzhlížet vysoko nahoru na Andělku. Ta působí odspodu neobyčejně monumentálně. Na rozdíl od nedaleké Čertovky, která však zase působivě kolmo spadá přímo vod potoka. 6 v mimo hnízdním období objeví ledňáček říční (Alcedo atthis). Přímo pod Andělkou hnízdí v posledních letech ve strženém břehu pravidelně konipas horský (Motacilla cinerea). 7 Dubohabrový les Severně od Andělky přetrval do dnešních dní v dolních partiích svahů pod pěšinou směřující z temene Andělky dolů k Říčce jedinečný fragment du-bohabrového lesa. Převažuje v něm habr obecný (Car-pinus betulas). Ostatní stromy jsou více či méně jen přimíšeny: dub letní (Quercus robur), javor mléč (Acer paltanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior] nebo třešeň ptačí (Prunus avium). Přímo podél břehu potoka roste i olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol černý (Populus nigra), vrba bílá (Salix alba) nebo vrba křehká (Salix fragilis). Působivé jsou mohutné duby letní (Quercus robur). Tato část území nebyla postižena rozvojem cizorodého akátu (Ro-birda pseudoacacia) jako jiné části a i proto je v lese neobyčejně bohatě vyvinuto bylinné patro, což svědčí i o tom, že lesní prostředí zde musí mít již po staletí nepřetržitou tradici. Habr obecný 8 Bohaté porosty převažující dymnivky duté (Corydalis cava) nás upoutají mozaikou bíle, fialově či modrofialové kvetoucích rostlin. Jarní aspekt Během každoročního jarního probouzení přírody se ve zdejším lese opakuje úžasné barevné divadlo. Během jednoho z nejnápadnějších a nejpůsobivějších projevů naší přírody zde zpravidla již od konce března do poloviny dubna rozkvétá řada barevných květů bylinného patra. Mnohde v nejrůznějších barevných kombinacích, mnohde v zahuštěných přebohatých porostech. Převážně nápadně kvetoucí lesní rostliny využívají přechodného období nástupu jara s dostatkem pronikajících slunečních paprsků ještě před olis-těním stromů, které posléze vytvoří zcela jiné stinné prostředí. V rozkvetlém bylinném podrostu dominují dymnivky. 10 11 Orsej jarní Ostatní charakteristické druhy bylinného patra dubohab-rových lesů jsou dnes zastoupeny jen velmi sporadicky až vzácně. Poněkud častěji narazíme na sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides), kopytník evropský (Asarum europaeus) nebo bažanku vytrvalou (Mercurialis perenne). Všechny ostatní objevíme jen vzácně: sasanku hajní (Anemones nemorosa), orsej jarní (Ficaria věrna), lechu jarní (Lathy-rus vemus), křivatec žlutý (Gagea lutea), zapalici žluťucho-vitou (Isopyrum thalictroides), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) nebo pižmovku obecnou (Adoxa moschatellina). Sasanka hajní Sasanka pryskyřníkovitá Kopytník evropský ukrývá své květy pod listy. Musíme je pozvednout, abychom je spatřili. 12 V průběhu jarního rozkvětu lze objevit i nějaký trs sněženky podsněžníku (Galan-thus nivalis). Nejspíše však jde o rostliny roznesené z okolních zahrádek. Jejich přítomnost však lze brát i jako připomenutí historického přirozeného výskytu sněženek v takových lesích v minulosti. Předtím, než byly lidmi během dlouhých let všechny vyryty a přesazeny do zahrádek. Stejný osud potkal v minulosti i prvosenku jarní veris), kterou lze dodnes v minimálním nalézt pouze v dolních tých a nepřístupných partiích Čertovky. (Primula skalná- 13 Kokořík mnohokvětý Kokoříky Ve vyšších partiích svahu, blíže k Andělce, již s dozníváním pestrobarevného jarního aspektu se během druhé poloviny dubna rychle rozrůstají a vzrůstají porosty kokoříků. K jejich rozkvětu pak dochází během první poloviny května. Mnohde porosty pronikají i výše nad pěšinu. V některých plochách jde o opravdovou záplavu těchto rostlin v bohatých porostech. Rostou zde dva druhy. Kokořík mnohokvětý (Polygona-tum multiflorum) převažuje, kokořík vonný (Polygona-tum odoratum) je daleko vzácnější. Lodyhy kokoříku vonného jsou charakteristicky hranaté - čtyřhranné (kokořík mnohokvětý má lodyhy na omak hladce „kruhové") 14 Tisy Tis červený (Taxus baccata) je dnes zařazený mezi naše zvláště chráněné ohrožené druhy dřevin. Roste především ve stinných, vlhčích a chladnějších polohách našich lesů. V minulosti značně rozšířený druh se dnes ve volné přírodě vyskytuje jen velmi vzácně. Především v souvislosti s využíváním jeho pevného a pružného dřeva, mimo jiné k výrobě luků a šípů, byl po celá staletí pod velkým tlakem. Naproti tomu se velmi často vždy vysazova v lidských sídlech, zejména v parcích. Jde o pomalu rostoucí jedovatou dřevinu dožívající se snad až tisíce let. V nedávných letech bylo více tisů vysazeno v dolních stinných a skalnatých partiích svahů v prostoru Andělky i Čertovky. Některé z nich jsou již statného vzrůstu a specificky zdejší prostředí doplňují. Podobné pohledy bývaly v dávné minulosti v našich lesích běžné. 15 Kapraď samec Kapra diny Od úpatí Andělky až po skalnatý sraz nad silničním mostkem nacházejí ve stinných a vlhčích zpravidla skalnatých partiích vhodné podmínky k životu kapradiny. Roste zde šest druhů. Nejhojnější jsou drobné sleziníky. Z nich především sleziník červený (Asplenium trichomanes) mnohde vytváří bohaté porosty. Sleziník routička (Asplenium ruta-muraria) je mnohem řidší a trsy sleziníku severního (Asplenium sep-tentrionale) objevíme jen ojediněle. Po Čertovce se během posledních let bohatě rozrostly porosty osladiče obecného (Polypodium vulgare). Roztroušeně najdeme puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) nebo nějaký trs nej větší zdejší kapradiny - kapradi samce (Dryopteris filix-mas). Osladič obecný 16 17 Přežívající trs teplomilné chrpy chlumní Čertovka Čertovka není zdaleka tak mohutná jako nedaleká Andělka. Jde o skálu vysokou zhruba 12 metrů, jejíž kolmá stěna však spadá přímo do vod Říčky. Na rozdíl od Andělky je Čertovka dnes značně zarostlá keři a zastíněná vzrostlými stromy. Jde spíše o lesní zastíněnou skálu, která je nejlépe patrná v mimove-getačním období, kdy nejsou koruny dřevin olistěny. Přes výrazně stinné podmínky zde stále úspěšně přežívá teplomilný keř skalník obecný (Cotoneaster inte-gerrimus) nebo brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa) - byť jen ojediněle. Temeno skály bylo v minulosti daleko volnější a prosluněnější a prosperovala na něm teplomilná společenstva. Dodnes tu některé její zástupce můžeme na jaře objevit: chrpu chlumní (Centaurea triumfettii), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundi-naria) nebo trávu kostřavu walliskou (Festuca valesiaca). Byť zpravidla v minimálním počtu přežívajících rostlin či trsů. 18 Osladič obecný Kapraď samec Zastíněné skalnaté plochy spadající dolů jsou však rájem kapradin. Zvláště bohaté jsou porosty osladiče obecného (Polypodium vulgare) nebo drobného sleziníku červeného (Asplenium trichomanes). Ve stěně roste čarovník obecný (Circaea lutetiana) vázaný na podobné podmínky. V dolních partiích přežívá dodnes více rostlin prvosenky jarní (Primula veris). Sleziník červený Čarovník obecný 19 Temeno skalnatého srázu nad silničním mostkem V lese na podzim a v době plné vegetace Javorový les Pokud se od Čertovky vydáme dále k jihu směrem k parku, tak nejprve vystoupáme na temeno skalnatého srázu nad silničním mostkem s drevenými lavičkami a záhy vstoupíme do javorového lesa. Lesa v kterém roste téměř výhradně javor mléč (Acer platanoides) s vtroušenou babykou obecnou (Acer campestre). Podél pěšiny byla v minulosti vysazena linie několika exotických jerlínů japonských (Sophora japonica). Dnes jde o nejmohutnější stromy této části přírodní památky. Babyka obecná Jerlíny japonské podél pěšiny 20 Porosty břečťanu popínavého V bylinném podrostu lesa jsou charakterické plazivé porosty stále zeleného břečťanu popínavého (Hedera helix). Také v tomto lese dochází od konce března do po- ■ loviny dubna k jarnímu aspektu. Ovšem zdaleka ne v tak atraktivní míře jako v lese severně pod Andělkou. ■ Především výskyt dymnivky duté (Corydalis cava) a dymnivky plné (Corydalis solida) zasahuje hluboko i dále do volných ploch u parku. Nejpůsobi-vější bývají během jarních vycházek sice ojedinělé, ale o to zahuštěnější ostrůvkovité porosty sasanky pryskyřníkovité (Anemone ranunculoides) a orsej e jarního (Ficaria věrna), jen vzácně objevíme nějakou sasanku hajní (Anemone nemorosa). V horním severozápadním cípu podél plotu sousedních zahrádek najdeme porost barvínku menší (Vinca minor) a nedaleko od něj pak mohutnou košatou srstku obecnou -angrešt (Ribes uva-crispa). Barvínek menší Sasanka pryskyřníková Orsej jarní 21 Lomikámen trojprstý Jarní ef cmery Teplomilná společenstva jsou během nástupu jara pravidelně charakterizována rozkvětem jednoletých, drobných a zpravidla bíle kvetoucích, jarní efemér. Nejinak je tomu i zde. Tyto drobné rostliny nejsou schopny prosperovat v zapojených travnatých plochách nebo na zastíněných místech. Proto je zde nacházíme nejen ve volných prosluněných plochách, ale také plochách „holých" se zcela chybějícícm či mezernatým travním drnem. Velmi často na skalkách a jejich temenech. Záhy po svém odkvětu zanikají a v pokročilejším jaru po nich nebývá památky. Jen s výjimkou „neviditelných" semen. Ve formě semen pak celou vegetační sezónu přežívají ve svrchní vrstvě půdy. Teprve na podzim nebo až koncem zimy, tedy v daleko příhodnějších vlhkých podmínkách, semena klíčí. Právě na úrodě semen a podmínkách jejich dalšího vývoje závisí jejich rozkvět následujícího jara. Protože podmínky jsou každým rokem jiné, tak se jejich početnost i druhová skladba může i ve zdejším území rok co rok výrazně měnit. Kozlíček polní 22 Pochybek prodloužený Nejbohatší porosty jarních efemér si můžeme každým rokem prohlížet ve volných plochách u parku, v samotném jižním cípu přírodní památky. Roste zde plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), ptačinec prostřední (Stellaria media), kozlíček polní (Valerianella locusta), rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum) nebo rožec lepkavý (Cerastium glutinosum) a také vzácný lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites) a pochybek prodloužený (Androsace elongata). Porosty bílé kvetoucích rostlinek bývají pravidelně doplňovány i některými barevně kvetoucími jednoletkami: fialkovými pumpavami rozpukovými (Erodium citutarium), statnými hluchavkami nachovými (Lamiumpurpurem), drobnými hluchavkami objímavými (Lamium amplexicaule), statnou kamejkou rolní (Lithospermum arvense), atraktivní violkou rolní (Viola arvensis) nebo některými drobnými modře rozkvétajícími rozrazily: rozrazilem břečťanolistým (Veronica hederifolia), rozrazilem časným (Veroni-ca praecox), rozrazilem rolním (Veronica arvensis) nebo rozrazilem trojklanným (Veronica triphyllos). Plevel okoličnatý Rožec Ptačinec prostřední 23 Kamejka rolní Pumpava rozpuková Hluchavka nachová Hluchavka objímavá Oba vzácné druhy: pochybek prodloužený i lo-mikámen trojprstý si můžeme dobře prohlédnout i na obnažených skalkách podél silnice mezi parkem a mostkem přes Říčku. Na Andělce zaujmou především bohaté porosty lomikámene trojprstého, ale roste tu i plevel okoličnatý, rožec pětimužný, rožec lepkavý, rozrazil břečťanolistý nebo rozrazil trojklanný. Pouze fragmenty dřívějších porostů jsou dodnes k vidění v nej vyšších partiích svahů pod Puštorem v místech občasných skalnatých výchozů. Ojediněle lze nalézt i nějakou skupinku lomikámene trojprstého. Ani v ostatních případech nejde o žádné bohaté porosty: plevele okoličnatého, ptačince prostředního, kozlíčka polního, rožce lepkavého, rozrazilu břečťanolistého nebo rozrazilu rolního. Violka rolní 24 25 U parku V samotném jižním cípu prírodní památky, v sousedství zdejšího parku, dodnes přetrvávají fragmenty teplomilných společenstev s četnými skalními výchozy s roztroušenými dřevinami -téměř výhradně keři. Hlavně brslenu evropského (Euonymus europaeus) a řešetláku počistivého (Rhamnus cathar-ticus). Významný je zde v rámci celého území výskyt ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare). Dominantou této části je letitá košatá a křivolaká teplomilná mahalebka obecná (Cerasus ma-haleb). Působivá je zvláště v době jarního rozkvětu během začátkem května. Mahalebka obecná 26 Plocha byla zásadním způsobem stabilizována - uvolněna v hodině dvanácté během nedávné rekonstrukce. Především odstraněním cizorodého akátu (Robinia pseudoacacia), ale také následujícími redukcemi keřových a náletových porostů jasanu ztepilého (Fraxinus ex-celsior). V souvislosti s dlouhodobou degradací porostů atakovaných akátem a zapojujícím se dřevinným patrem je většina plochy dodnes postižena přílišným rozvojem invazní trávy - ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). Daleko vážnější je však přítomnost patrně již příliš rozsáhlých porostů zavlečené zahradní skalničky - rozchod-níku nepravého (Sedům spurium), jehož porosty sice dodávají těmto místům specifický a malebný charakter, ale na druhé straně souvislé mo-nokulturní koberce vytlačují původní druhy. 27 Porosty pryšce chvojky Přesto zde můžeme dodnes každoročně sledovat rozkvět celé řady významných nebo zajímavých rostlin. Včetně ojedinělých fragmentů původní porostů kostřavy walliské (Festu-ca valesiaca). Od prvních dubnových dní rozkvétají polykormony přízemní mochny písečné (Potentilla arenaria). Během druhé dubnové dekády jde o drobné jarní efeméry: pochybek prodloužený (Androsace elongata), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridyctylites) nebo rozrazil časný (Veronica praecox). Koncem dubna a začátkem května jsou charakteristické kvetoucí pryšce chvojky (Euphorbia cyparisias). Kolem poloviny května zde dodnes rozkvétá nějaký pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus). Zhruba během druhé dekády června se objevují charakteristické porosty rozchodníku ostrého (Sedům acre) a šestiřadého (Sedům sexangulare) nebo čistce přímého (Stachys recta), vzácně objevíme nějakou silenku ušnici (Silene otites) nebo hvozdíček prorostlý (Kohlrauschia prolifera). Začátkem července dodávají ploše charakter kvetoucí šedivky šedé (Berteroa incana), česneky žluté (Allium flavum) nebo tráva 1 strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica). Během srpna je pak každoroční sezóna zakončena rozkvětem ne-I obyčejně bohatých porostů rozchodníku velkého (Sedům maximum). Kvetoucí česneky žluté 28 29 Pod Puštorem Podstatně více jak v předešlé ploše u parku byly postiženy degradací vyšší partie svahů pod Puštorem. Z těchto dřívějších teplomilnch porostů se dodnes dochovaly jen zcela nepatrné fragmenty. Dlouhodobá přítomnost zapojených akátových (Robinia pseudoacacia) porostů s podrostem bezu černého (Sambucus nigra) zde vykonaly své. Dnes je zde mozaika zapojených porostů a ploch s více nebo méně roztroušenými dřevinami. Rozvoj dřevinného patra je zde po odstranění akátových porostů v dynamickém vývoji. S převahou javoru mléče (Acer platanoides) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jejichž spontánní rozvoj po uvolnění svahů dosáhl nebývalého rozmachu. V porostech je řada letitých klenů, které byly vtroušeny v původních akátových porostech. Poměrně rychle však prosychají, protože půdní podmínky ve vyšších partiích svahů již nejsou pro tento druh optimální a postupně jsou nahrazovány stanovištně vhodnějším javorem mléčem. Ten zatím zdaleka nedosahuje jejich rozměrů, ale v budoucnu bude právě tento druh ve zdejších porostech dominantní. Jen ojediněle je v javorových porostech vtroušen dub (Quercus sp.), častěji třešeň ptačí (Cerasus amum) nebo babyka obecná (Acer campestre). I jejich rozvoj nastal až po prosvětlení svahů a na letité jedince si musíme ještě nějaká desetiletí počkat. Lomikámen trojprstý 30 Vlaštovičník větší Netýkavka malokvětá Kuklík městský Bylinné patro je zde značně degradováno. V nižších partiích mimo jiné s bujnými porosty kuklíku městského (Geum urbanum), vlaštovičníku většího (Chelidonium majus) či cizorodé netýkavky malokvěté (Impatiens parvifolora). Na druhé straně zde lze sledovat alespoň pomístní proměny tohoto patra ve prospěch kvalitnějších druhů. Například porosty kokoříků (Polygonatum sp.) se mnohde rychle posunují nahoru nad pěšinu. Brslen evropský (dvě levé foto) Hloh (dvě pravé foto) Ve vyšších volnějších partiích především s dominancí porostů invazního ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). Výskyt významnějších druhů rostlin je dnes omezen zpravidla jen na občasné skalnaté výchozy, případně horní hranu svahů. Na výchozech lze vzácně nalézt lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), podél horní hrany dokonce dodnes nějaký pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus). Charakteristický je bohatý mozaikovitý výskyt dřevin. Především keřů zastoupených hlavně brslenem evropským (Euony-mus europaeus), ale rostou zde i řešetláky počistivé (Rhamnus ca-tharticus) nebo hlohy (Crataegus sp.). Stromy jsou zastoupeny ve skupinách či jednotlivě, hlavně javorem mléčem nebo babykou obecnou. V nižších partiích v místě přechodu do zapojených dřevinných porostů bývají v posledních letech během května a začátku června charakteristické bohaté porosty česnáčku lékařského (Alliaria petiolata), hluchavky skvrnité (Lamium maculatum) nebo statného borytu barvířského (Isatis tinctoria). Boryt barvířský Hluchavka skvrnitá Česnáček lékařský Z. f 31 Andělko Andělka je mohutný skalní útvar vystupující od Říčky až do výšky 40 metrů. Celá přírodní památka je budována račickými slepenci myslejovického souvrství (tzv. drahanského kulmu), které se ukládaly v prvohorách během karbonu někdy před 345 miliony let. V následujících desítkách milionů let trvajícího vývoje se pak díky nejrůznějším horotvorným, erozním nebo periglaciálním pochodům ocitly při samém povrchu. Ve svazích se obnažené podloží objevuje v četných menších či větších výchozech a dvou výrazných skalních útvarech. Stojí za to si slepence podrobněji prohlédnout. Jsou hrubozrnné. Jednotlivé valouny (zrna) jsou dobře opracované a zakulacené. Zhruba z poloviny jsou tvořeny metamorfovanými horninami (rulou, dvorem, rylitem, kvarcitem nebo migmati-tem), zhruba z třetiny horninami sedimentárními (břidlicí, pískovcem, slepencem, vápencem nebo rohovcem) a v minimální míře také horninami magmatickými a křemennými valouny. Valouny ve slepencích výrazně převažují nad hrubozrnnou drobovou základní hmotou, která vyplňuje mezery mezi valouny. 32 Skalní útvar je porostlý roztroušenými keři jako je skalník obecný (Cotoneaster integerrimus), brslen evropský (Euonymus europia), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), řešetlák počistivý (Rhamnus ca-tharticus), růže šípková (Rosa canina) nebo ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). 33 Unikátní stepní společenstva Právě v nejvyšších volných skalnatých a travnatých partiích Andělky jsou dochována unikátní stepní společenstva. Právě Andělka je nej cennější částí rozsáhlé přírodní památky. Od prvních dubnových dní až do konce srpna tu můžeme sledovat postupný, ale dynamický, rozkvět desítek nejrůznějších druhů rostlin. Travnaté porosty jsou charakterizovány především typicky ojíněnou kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), ale i některými dalšími druhy trav: ostřicí prstnatou (Carex digitata), lipnicí cibulkatou (Poa bulbifera) nebo kostřavou žlábkovitou (Festuca rupicola). Jarní rozkvět začíná na Andělce každoročně již od prvních dubnových dnů, kdy rozkvétají přízemní ostrůvkovité porosty mochny písečné (Potentilla arenaria). Mochna písečná 34 Charakteristicky ojíněné porosty kostřavy walliské Prakticky po celý duben pak nacházíme některé druhy drobných jarních efemér. Zaujmou především bohaté porosty lomikámene trojprstého (Saxifraga tridactylites). V druhé polovině dubna rozkvétají pryšce chvojky (Euphorbia cypari-sias) a pryšce mnohobarevné (Euphorbia epithymoides), koncem měsíce se objeví kvetoucí rožce rolní (Cerastium arven-se). Rožec rolní 35 Pryskyřník ilyrský V polovině května bývají v plném květu chrpy chlumní (Centaurea triumfettiij, poněkud později také vzácné pryskyřníky ilyrské (Ranunculus illyricus). Rozkvétají bohaté porosty svízele sivého (Galium glaucum), do květu přichází kostřavy (Festuca sp.). Koncem měsíce rozkvétají slzičky - hvozdíky Pontede-rovy (Dianthus pontederae) a polykormony mateřídoušky časné (Thymus praecox). Mateřídoušky 36 Kakost krvavý Silenka ušnice Tolita lékařská Během první poloviny června následují porosty tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria) a kakostu krvavého (Geranium sanguineum). Kvetou i modřence chocholaté (Muscari comosum). V severních svazích dominují porosty velkokvetého zvonku broskvolistého (Campanula persicifo-lia) a kopretiny okoličnaté (Pyrethrum corymbosum). Kolem poloviny června bývají v plném květu kobercové porosty rozchodníků. Žlutě rozkvétá rozchodník ostrý (Sedům acres), zastoupen je i rozchodník bílý (Sedům album). Přidávají se ostrůvky mateřídoušky panónske (Thymus pan-nonicus) a ožanky kalamandry (Teucrium chamaedrys). Rozkvétají nenápadné silenky ušnice (Silene otites). Na konci června jsou v plném květu statné rostliny plaménku přímého (Clematis recta). Ožanka kalám andr Modřenec chocholatý 38 39 Bohaté porosty bělozářky větevnaté Rozrazil klasnatý Během července vrcholí rozkvět bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum) a česneku žlutého (Allium flavum). Již od poloviny měsíce rychle přibývá kvetoucích rozrazilů klasnatých (Pseudo-lysimachion spicatum) a seselů. Především statného seselu sivého (Seseli oleum), menší sešel fenyklový (Seseli hippomarathrum) je daleko vzácnější. Na přelomu července a srpna bývají v plném květu trsy stepní trávy - kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a také statné žlutě kvetoucí lnice kručinkolisté (Linaria genistifolia). Pestrobarevný rozkvět teplomilných společenstev je na Andělce každoročně završen kvetoucími zlatovlásky obecnými (Aster linosyris) koncem srpna a začátkem září se současným dokvétáním kotrčů pelyňku ladního (Artemisia campestris). Sešel fenyklový Sešel sivý 40 41 Podzimní červeň brslenů bradavičnatých je nepřehlédnutelná a mimořádně působivá. Vzácné dřeviny Na území přírodní památky roste více než 20 druhů našich původních dřevin. Některé z nich dnes patří u nás k druhům zvláště chráněným, jiné zase k druhů ohroženým a zařazeným na Červeném seznamu. O některých z nich již bylo pojednáno: o vysazených tisech červených (Taxus baccata) nad Říčkou, o výskytu skalníku obecného (Cotoneaster integerrimus) na Andělce nebo o letité maha-lebce obecné (Cerasus mahaleb) u parku. Původně rostl ojedinělý dřín obecný (Cornus mas) v javorovém lese vmiste rozdvojení vrstevnicové pěšiny. V posledních letech bylo vysazeno více jedinců v nejvyšších partiích svahů pod Puštorem, kde bylo současně vysazeno i více břeků obecných (Sorbus torminalis). Břek se v území původně vyskytoval v ojedinělé dvojici v horních partiích skalnatého srázu nad silničním mostkem. Roztroušeně lze v území objevit jednotlivé keře brslenu bradavičnatého (Euonymus verrucosus), severozápadně od temene Andělky roste nad pěšinou více jilmů polních (Ulmus minor). Břek patří na podzim k našim nejpůsobivěji se zbarvujícím dřevinám 42 Dřín obecný na jaře rozkvétá v území jako „druhá" dřevina ještě před olistěním během března zhruba společně s jilmy. Až po odkvětu všeobecně známých jehněd lísky obecné (Corylus avellana) Svým způsobem je raritou ojedinělý keřík vzácné růže bedrníkolisté (Rosa pimpinelli-folia) rostoucí v extrémních podmínkách výslunných skalnatých partií Andělky. Můlže tu růst již velmi velmi dlouho. Keřík značně trpí nedostatkem vláhy, spíše krní a nerozkvétá, pouze se každoročně ozele-ňuje novými listy. Na příhodnějším stanovišti by byl nemalou ozdobou. Zde jde spíše o zajímavost. Pohled z Puštoru dolů na Andělku Při vstupu do území ze severu od mostku přes Říčku míjíme po pravé straně pěšiny mohutnou lísku Barvy podzimu Celou délkou svahů nad pravým břehem Říčky prochází hlavní pěšina vedoucí svým způsobem po vrstevnici s jen minimem prudčích stoupání. Samozřejmě prochází i jádrovou plochou po temeni skalního útvaru Andělka. Odtud jsou pěkné výhledy dolů do Šlapanic či směrem k nedalekému Velkému hájku. Pěšina vede všemi nej krásnějšími a nejcennějšími místy. Při jejím procházení můžeme během jara spatřit většinu významných či charakteristických druhů rostlin. Zpravidla není vůbec třeba z této trasy vybočovat. Za zvláště působivé lze označit vycházky pěšinou na podzim během postupného zbarvování se olistění dřevin s končícím vegetačním obdobím. Mnohde je v tu dobu charakteristická červeň brslenů evropských (Euonymus europaeus) nebo sytá žluť babyk obecných (Acer campestre). V úseku mezi parkem a Čertovkou až přechází zrak ze žluté záplavy javorů mléčů (Acer platanoides). Čas od času narazíme při vycházce | na působivě vybarvené brsleny bradavičnaté 44 V horních partiích svahů pod Puštorem nás upoutají sytě do červena se zbarvující brsleny evropské a některé javory. Vrcholem jsou však mimořádně působivé pestrobarevné rozhledy z temene Andělky nebo horní hrany severních svahů na Puštoru. Ty tam jsou roky uniformních a nevýrazných porostů akátu či jasanu. Dnes zde máme rozmanitost zdejších dřevin jako na dlani. I to je jeden z výsledků celé rozsáhlé rekonstrukce. Pěšinou od Čertovky k parku Porosty severně podél pěšiny stoupající od severního cípu území nahoru na temeno Andělky Uprostřed zbarvený břek pod horní hranou temene skalnatého srázu nad silničním mostkem přes Říčku 45 Ještěrka obecná Zvířena V území můžeme zastihnout při hnízdění některé vzácné druhy ptáků jako je lejsek šedý (Muscicapa striata), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), žluva hajní (Orio-lus oriolus), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krutihlav obecný (Jynx torquilla) nebo krahujec obecný (Accipiter nisus). Především v habrovém lese se setkáváme s veverkou obecnou (Sciurus imlgaris). Zejména ve volných plochách u parku nebo pod Puštorem žije ještěrka obecná (Lacerta agilis). Ve skalnatých plochách Andělky žije sa-ranče modro křídle (Oedipoda coerulescens). Občas nalezneme ve volných svazích pod Puštorem kudlanka nábožnou (Mantis religiosa). Ve staletých dubech snad může dodnes ještě přežívat nějaký roháč obecný (Lucanus cervus) - náš největší brouk. I v tomto území potkáváme od dubna do září mnohé druhy denních motýlů: například modráska jehlicového (Polyommatus icarus) nebo modráska tmavohnědého (Aricia agestis) a více druhů okáčů: okáče lučního (Maniola jurtina), okáče bojínkového (Melanargia galathea), okáče pýrového (Pararge aegeria) nebo okáče pohankového (Coenonympha pamphilus). Kudlanka nábožná 46 Saranče modrokřídlé V území je dodnes udáván i skrytě žijící ostruháček švestkový (Satyrium pruni) vázaný na koruny trnek, slivoní či švestek. Je otázkou zda tu ještě stále je nějaká kolonie v korunách uvedených dřevin, kterých není v území nějak příliš. Okáč luční Okáč bojínkový Okáč pohankový Okáč pýrový Modrásek jehlicový Modrásek tmavohnědý 47 Zvláště chráněné druhy dřevin Dřín obecný Cornus mas ohrožený druh Tis červený Taxus baccata ohrožený druh Květena Na Andělce a Čertovce bylo doposud nalezeno více než 250 druhů vyšších rostlin. Z toho jde ve 48 případech o druhy významné: zvláště chráněné (8) nebo ohrožené zařazené na Červeném seznamu (40). Zvláště chráněné druhy bylin Divizna fialová Verbascum phoeniceum ohrožený druh 1970 Chrpa chlumní Centaurea triumfettii ohrožený druh Lomikámen trojprstý Saxifraga tridactylites silně ohrožený druh Plamének přímý Clematis recta ohrožený druh Pryskyřník ilyrský Ranunculus illyricus silně ohrožený druh Zlatovlásek obecný Aster linosyris ohrožený druh 48 Při jarních toulkách vrstevnicovou pěšinou mezi Andělkou a parkem si můžeme v bezprostřední blízkosti pěšiny všimnout některých charakteristických a snadno poznatelných druhů. Po polovině dubna jde o žlutě kvetoucí křivatce luční (Gagea pratensis), koncem dubna o bíle kvetoucí snědky Kochovy (Ornithogalum ko-chii), koncem května o žlutě kvetoucí pitulníky žluté (Galeobdolon lutea) nebo v polovině června o růžově rozkvétající klinopády obecné (Clinopo-dium vulgare). Pitulník žlutý 49 Ohrožené druhy dřevin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Brslen bradavičnatý Euonymus verrucosa ohrožený druh Jeřáb břek Sorbus torminalis vzácný druh Jilm habrolistý Ulmus minor vzácný druh Mahalebka obecná Cerasus mahaleb ohrožený druh Ochmet evropský Loranthus europaeus vzácný druh Růže bedrníkolistá Rosa pimpinellifolia ohrožený druh Skalník obecný Cotoneaster integerrimus vzácný druh Topol černý Populus nigra silně ohrožený druh Statný krtičník křídlatý (Scrophularia nodosa) Rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis) Ohrožené druhy trav zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Kavyl vláskovitý Stipa capillata vzácný druh Kostřava nepravá Festuca pseudovina ohrožený druh Kostřava walliská Festuca valesiaca vzácný druh Ostřice nízká Carex humilis vzácný druh Pýr prostřední Elytrigia intermedia vzácný druh Strdivka sedmihradská Melica transsilvanica vzácný druh Sveřep luční Bromus commutatus silně ohrožený druh 50 Hlaváč bledavý (Scabiosa ochroleuca) Ohrožené druhy bylin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Bělozářka větevnatá Anthericum ramosum vzácný druh Česnek žlutý Allium flavum ohrožený druh Dymnivka plná Corydalis solida vzácný druh Hvozdíček prorostlý Kohlrauschia prolifera vzácný druh Hvozdík Pontederův Dianthus pontederae ohrožený druh Kakost krvavý Geranium sanguineum vzácný druh Krtičník křídlatý Scrophularia umbrosa ohrožený druh 1992 Křivatec maličký Gagea pusilla silně ohrožený druh 1992 Lnice kručinkolistá Linaria genistifolia ohrožený druh Mateřídouška časná Thymus praecox vzácný druh Mateřídouška panon. Thymus pannonicus vzácný druh Modřenec chocholatý Muscari comosum ohrožený druh Mochna písečná Potentilla arenaria vzácný druh Piplá osmahlá Nonea pulla vzácný druh Pochybek prodloužený Androsace elongata silně ohrožený druh Pomněnka řídkokvětá Myosotis sparsiflora vzácný druh Prvosenka jarní Primula veris vzácný druh Pryšec mnohobarevný Euphorbia epithymoides ohrožený druh Rozrazil časný Veronica praecox ohrožený druh Rozrazil klasnatý Pseudolysimachion spicatum vzácný druh Rožec pětimužný Cerasatium semidecandrum ohrožený druh Sešel fenyklový Seseli hippomarathrurn ohrožený druh Sešel sivý Seseli osseum vzácný druh Silenka ušnice Silene otites ohrožený druh Zapalice žluťuchovitá Isopyrum thalictroides vzácný druh Mařinka psí (Asperula cynanchica) 51 Území prošlo během posledních 15 let rozsáhlou rekonstrukcí, která vedla ke stabilizaci přežívajících fragmentů teplomilné květeny podléhající po dlouhá desetiletí fatální degradaci. V území roste 5 zvláště chráněných druhů bylin a dalších více než 30 druhů ohrožených, zařazených na Červeném seznamu naší flóry. V území můžeme nalézt 6 významných druhů dřevin. Ve stinných partiích skal byly v posledních letech vysazeny tisy. 52