Koprologické metody - vyšetření stolice/trusu na přítomnost parazitů Mgr. Mária Seifertová, Ph.D. Koprologie • soubor metod používaných v parazitologii k diagnostice parazitárních infekcí z trusu zvířete nebo ze stolice člověka • jedná se o základní, jednoduchou, neinvazivní, časově nenáročnou a velmi efektivní formu diagnostiky používanou jak v humánní tak veterinární medicíně (monitorování zdraví u divokých zvířat) • principem je detekce vajíček helmintů, jejich larev či dospělců a exogenních vývojových stádií (oocyst, cyst, spór) parazitárních protist ve vzorcích trusu/stolice • přestože u řady parazitů neprobíhá vývojový cyklus v zažívacím traktu hostitele, opouští vývojová stádia tělo parazitovaného jedince trusem/stolicí (např. plicní hlístice rodu Dictyocaulus) • Celou řadu parazitů, jejichž alespoň část vývojového cyklu neprobíhá v trávicím traktu (např. krevní parazité – Plasmodium – původce malárie), nelze pomocí koprologie detekovat čerstvý trus odběr vzorku koprologické zpracování detekce parazitů pod mikroskopem Trichuris ovis 1. Sběr a uchovávání vzorků 2. Makroskopická diagnostika 3. Mikroskopická diagnostika a) Přímé mikroskopické vyšetření – nativní preparát b) Dekantace c) Roztěry d) Koncentrační metody • Flotace • Sedimentace e) Larvoskopie Přehled základních koprologických metod 1. Sběr a uchovávání vzorků • čerstvý fekální materiál (z důvodu možného zkreslení výsledku vzhledem k omezení životaschopnosti trofozoitů parazitických prvoků nebo rychlému vývoji a líhnutí L1 larev některých hlístic během několika málo hodin či dnů) • vzorky sbíráme do čistých nádob (sáčků), označíme druhem zvířete, datem odběru, lokalitou, věkem zvířete (důležité pro určování parazita) • optimální množství materiálu je cca 10 g • vzorky ihned zpracováváme nebo uchováme v chladnu či fixujeme (chemické směsi obsahující např. etanol, formaldehyd, k. octovou, k. propionovou, dichroman draselný, glutaraldehyd) • je-li to možné, odběr vzorku od daného jedince provádět opakovaně (3 odběry, ob den) 2. Makroskopické vyšetření trusu • slouží k detekci dospělců (škrkavek, roupů) nebo jejich částí (článků tasemnic) • zjištění neobvyklého vzhledu, barvy a konzistence, případně příměsi krve a hlenu v trusu může naznačit přítomnost parazitů Konzistence: Trus měkký, vodnatý (průjem) nebo velmi tvrdý (zácpa). Stav trusu se ale bude lišit podle druhu zvířete. Například výkaly skotu jsou obvykle měkčí než výkaly koní nebo ovcí. Barva: Neobvyklá barva např., světle šedá stolice může naznačovat nadměrné množství tuku ve stolici, což je příznak špatné absorpce střeva. U giardiózy může být vzorek stolice tukovitý a zpěněný. Krev: V čerstvé stolici se může krev jevit jako tmavě hnědá až černá nebo může vykazovat červenou barvu spojenou s přítomností čerstvé krve. Krev ve stolici může být z důvodu amébové dysenterie, balantidiózy, schistosomózy nebo závažné infekce tenkohlavcem lidským (Trichuris trichiura). Mucus: Hlen na povrchu čerstvých stolic může být spojen se střevním parazitismem nebo jiným metabolickým onemocněním. Čerstvost stolice: Pokud jsou výkaly staré a suché, je třeba to poznamenat. Ve starých vzorcích nemusí být detekována protozoa a vajíčka parazitů, oocysty mohou sporulovat nebo mohou být přítomni pseudoparaziti. Přítomnost parazitů: Někteří paraziti, nebo jejich části, jsou dostatečně velcí, aby je bylo možné pozorovat pouhým okem. Pravděpodobně nejčastější jsou proglotidy tasemnic, celé hlístice, nebo dokonce larvy členovců (střeček koňský (Gasterophilus intestinalis)). Larvy malých strongyloidních hlístic Dospělci roupů v trusu Gasterophilus intestinalis Proglotidy tasemnice Dipylidium caninum 3. Mikroskopické vyšetření trusu • slouží k detekci a identifikaci cyst a/nebo trofozoitů protozoí. V případě helmintů mohou být nalezeny vajíčka, larvy nebo segmenty. 3. Mikroskopická diagnostika a) Přímé mikroskopické vyšetření – Nativní preparát • tato metoda je vhodná pro rychlé orientační vyšetření trusu (pro přesné výsledky je vhodné využít některou z koncentračních metod) • přímá prohlídka stolice (nutné dodat čerstvou stolici a dopravit ji při tělesné teplotě ) v kapce fyziologického roztoku, případně se přidává Lugolův roztok na obarvení cyst prvoků • přítomnost pohyblivých stádií bičíkovců, nálevníků a měňavek (hledáme pohybující se trofozoity prvoků (např. Entamoeba histolytica)) • v nativním preparátu můžeme nalézt i vajíčka helmintů a cysty prvoků • identifikace na základě velikosti, tvaru, povrchových struktur a typického pohybu • může se nechat zaschnout, fixovat a barvit ( zvýraznění bezbarvých parazitů) Postup přípravy preparátu: • na podložní sklo označené číslem vzorku kápneme kapku fyziologického roztoku nebo vody • v kapce rozmícháme špejlí vzorek stolice do velikosti obilného zrna • přikryjeme krycím sklíčkem a prohlížíme pod mikroskopem při zvětšení 100 - 400x Pro lepší rozlišení parazitů a jejich vajíček lze tento preparát barvit speciálními barvivy nebo kapkou Lugolova roztoku. Podobně můžeme zhotovit nativní preparát z výtěrů. 3. Mikroskopická diagnostika a) Přímé mikroskopické vyšetření – Nativní preparát Gomoriho trichrom - cysty a trofozoity prvoků nalezené při použití koncentračních metod je nutné určit, k čemuž nám pomůže barvení Postup: • špejlí rozetřeme vzorek na podložní sklíčko • sklíčko dáme fixovat do první kyvety (sublimát alkohol) na minimálně 1 hodinu, nátěr nesmí zaschnout (během celého barvení!) • barvíme • preparát montujeme do kanadského balzámu 3. Mikroskopická diagnostika Trvalý barvený preparát Entamoeba coli Cysts with 3 to 5 visible nuclei and double wall. Stained fecal smear. Gomori's trichrome staining. Objective 100x. Photo: ©Nemeckova Postup: • resuspendování stolice ve zvoleném objemu vody, nechat sedimentovat (desítky minut, případně centrifugovat), případně přefiltrovat přes cedník, gázu nebo jiný síťovaný materiál • pro lepší orientaci v nativním preparátu • opakováním se docílí pročištění vzorku, přičemž parazitární útvary neustále procházejí síty a klesají ke dnu nádoby 3. Mikroskopická diagnostika b) Dekantace Tlustý roztěr dle Heina - je vhodný pro diagnostiku vajíček mnoha druhů helmintů Postup: • do kapky vody rozmícháme určité množství stolice • směs rozetřeme na sklíčku (vrstva má být tak silná, aby přes ni nebylo možno číst) • roztěr necháme zaschnout • před prohlížením na sklíčko kápneme parafínový olej na projasnění Tlustý roztěr dle Kato - je určen pro rychlou diagnostiku vajíček helmintů, má podobnou záchytnost jako Heinova metoda, ale parazitární útvary se lépe hledají, tenkostěnná vajíčka hlístic jsou lépe rozpoznatelná a nedeformují se. Tato metoda je závazným parazitologickým vyšetřením na hygienických stanicích. Postup: • na podložní sklo přeneseme vzorek výkalu velikosti hrachu • vzorek překryjeme proužkem celofánu o rozměrech 22 x 30 mm, který je předtím máčen alespoň 24 hodin v barvícím roztoku (500 ml glycerínu + 6 ml 3% vodného roztoku malachitové zeleně, případně přidáme 500 ml 6% roztoku fenolu) • výkal pod celofánem mírně přitlačíme gumovou zátkou k podložnímu sklíčku • ponecháme 1 hodinu při pokojové teplotě nebo 20 – 30 minut v termostatu při 37 °C. Tím se projeví účinek barvící směsi, preparát se obarví a projasní • prohlížíme pod mikroskopem, preparát je možno uchovat i několik dní Odkazy : https://labmet.zshk.cz/vyuka/tlusty-nater-dle-Kato.aspx 3. Mikroskopická diagnostika c) Tlusté roztěry • metoda využívající rozdílných hustot parazitárních útvarů a použitého flotačního roztoku (vyšší hustota), takže parazitární útvary vyplavou na hladinu (koncentrují se na povrchové blance), odkud se sbírají a přenášejí na mikroskopické sklíčko • preparáty se ihned prohlížejí • nemá 100% záchytnost, nehodí se na diagnostiku vajíček motolic • nejčastější detekce menších vajíček a larev hlístic, vajíček tasemnic a cyst prvoků (často oocysty kokcidií) • flotační roztoky jsou většinou roztoky solí a cukrů o vysoké koncentraci Příklady flotačních metod (+ flotační roztoky): Sheatherova metoda (C12H22O11 - sacharóza) Faustova metoda (33% ZnSO4) koncentrovaná McMasterova metoda (nasycený NaCl + 500g glukózy na 1 litr NaCl) 3. Mikroskopická diagnostika d) Koncentrační metody FLOTACE 3. Mikroskopická diagnostika d) Koncentrační metody FLOTACE Postup: • kousek trusu (1cm3, 3-5g) smícháme v třecí misce s 10-15 ml vody • přecedíme přes sítko nebo gázu do zkumavky a odstřeďujeme 1-2 minuty při 1500-2000 rpm • opatrně slijeme supernatant a k sedimentu přidáme flotační roztok, zatím do výšky 1/3 zkumavky • obsah zkumavky dokonale promícháme (kovovou, skleněnou tyčinkou) • přilijeme ještě flotační roztok, celkově do 2/3 - 3/4 výšky zkumavky a promícháme • odstřeďujeme 1-2 minuty při stejných hodnotách • drátěnou koprologickou kličkou odebereme z povrchové blanky několik kapek na čisté podložní sklíčko, přikryjeme krycím sklíčkem a mikroskopujeme při zvětšení 40x - 400x (pokud nemáme k dispozici koprologickou kličku - po druhém odstřeďování se opatrně doplní flotační roztok až po okraj zkumavky, přikryje se krycím sklíčkem, které po 10-ti minutách přeneseme na podložní sklíčko) Odkazy : https://labmet.zshk.cz/vyuka/koncentracni-flotacni-metoda-dle- Fausta.aspx https://www.youtube.com/watch?v=LG2n2MLay3Y 3. Mikroskopická diagnostika d) Koncentrační metody SEDIMENTACE • principem sedimentace je klesání vajíček a cyst ke dnu kádinky • použití pro těžká vajíčka a cysty, která by se při flotační metodě nevyplavila (vajíčka motolic, některých tasemnic (škulovec) a vrtejšů, cysty prvoků (améb) • proces sedimentace je možné urychlit a zefektivnit pomocí centrifugace za použití různých sedimentačně-koncentračních roztoků (např. kombinace methiolát -jód - formaldehyd, ethyl acetát, Hemo-De, ether…) Postup: • přibližně 5g trusu rozmícháme s vodou v třecí misce a přefiltrujeme přes sítko do sedimentační nádobky (cca 50 ml) • kádinku dolijeme vodou po okraj a necháme 5 minut stát • supernatant opatrně slijeme a sediment opět doplníme vodou • promývání opakujeme dokud není supernatant čistý • při posledním slévání necháme se sedimentem v nádobce 1-2 ml vody • obsah kruhovým pohybem nádobky promícháme, vylijeme na hodinové sklíčko a mikroskopujeme (zvětšení 40-100x) Odkazy : https://www.youtube.com/watch?v=3V-U8jQusfk https://www.youtube.com/watch?v=aRZ6CnACUoc - zjišťování larev parazitů v trusu, event. v orgánech hostitele Vajdova metoda - využívá schopnosti larev hlístic migrovat do teplé vody (detekce malých plicnivek, např. Müellerius capillaris) Postup: • vzorek formovaného trusu přežvýkavců a hlodavců (3-4 bobky) vložíme do gázy nebo do sítka a položíme na hodinové sklíčko, Petriho misku nebo podložní sklíčko • pipetou zakápneme teplou vodou (40 0C) a necháme 15-60 minut stát • trus odebereme a vodu prohlížíme pod mikroskopem Baermannova metoda -využívá schopnosti larev hlístic migrovat do vodního prostředí Postup: • do nálevky s gumovou hadičkou uzavřenou svorkou a upevněné ve stojanu vložíme sítko (sestavíme tzv. Baermannovu aparaturu) • vzorek trusu (asi 5-20g) zabalíme do gázy a vložíme do sítka • do nálevky nalijeme tolik 40 0C teplé vody, aby zalila vzorek do poloviny • z hadičky nad svorkou musíme odpustit vzduchové bubliny • vzorek necháme stát při pokojové teplotě (optimální 25 0C) 8-20 hodin, v praxi většinou do druhého dne • larvy vlivem tepla a vlhka migrují z trusu do vody, sedimentují a koncentrují se nad svorkou • povolením svorky je vylijeme na hodinové sklíčko a mikroskopujeme 3. Mikroskopická diagnostika e) Larvoskopie