Praktický úkol - každý student vypracuje projekt rizikové analýzy na oblast dle vlastního uvážení. Možno pracovat i ve dvojicích. Prezentace v rámci online výuky - Identifikovat nebezpečí - Kvantifikovat rizika - Stanovit stupeň významnosti - Určit bezpečnostní opatření Riziková analýza Schéma kvalitativního a kvantitativního hodnocení Každý krok vyžaduje vymezení limitujících faktorů Určení hodnoceného systému Identifikace nebezpečí Analýza možných havarijních scénářů Odhad pravděpodobnosti vzniku havárie Odhad, výpočet rizika Riziková analýza - Identifikovat nebezpečí • "Co se stane když„ • Kontrolní seznamy • HAZOP • Analýza činností • materiál, suroviny, výrobky • vnější uspořádání • prostředí • probíhající činnosti • povětrnostní podmínky • kontakt mezi částmi systému Identifikovat nebezpečí Checklist kontrolní seznam nebezpečí HAZOP systematická analýza sloužící k identifikaci nebezpečí a problémů posuzovaného celku. nežádoucí rizika vznikají - nedostatek informací - nedodržování nařízení. 1. Vymezení cílů a rozsahu studie (např. rizika pro okolní prostředí, rizika interní). 2. Sběr požadované dokumentace, popis místa studia, mapa 3. Popis složek systému 4. Dokumentace možných následků - odchylka od normálního stavu, zvýraznění těch, které jsou považovány za nebezpečné a problematické Kritický přístup = závažnost účinku x pravděpodobnost nebo očekávaná frekvence výskytu. = kvantifikovat relativní význam každého negativního jevu Určit co povede ke snížení pravděpodobnosti vzniku Cr = P × B × S Cr: číslo kritičnosti P: pravděpodobnost výskytu za rok B: podmíněná pravděpodobnost nejzávažnějším následků S: závažnost následků Analýza možných havarijních scénářů Odhad pravděpodobnosti vzniku havárie P velmi vzácná - méně než 1x za 100 let vzácná - mezi 1x za 10 let a 1x za 100 let pravděpodobně - mezi 1x za rok a 1x za 10 let častá - častější než 1x za rok Velmi vzácná 1 Velmi nízká 1 Nízká 1 Vzácná 2 Nízká 2 Významná 2 Pravděpodobně 3 Významná 3 Vysoká 3 Častá 4 Vysoká 4 Velmi vysoká 4 Kategorie Pravděpodobnost výskytu v čase Podmíněná pravděpodobnost vzniku následků Závažnost následků P B S B velmi nízká - < jednou za 1000 výskytů příčiny nízká - < jednou za 100 výskytů příčiny významné - < jednou za 10 výskytů příčiny vysoká - > jednou za 10 výskytů příčiny Velmi vzácná 1 Velmi nízká 1 Nízká 1 Vzácná 2 Nízká 2 Významná 2 Pravděpodobně 3 Významná 3 Vysoká 3 Častá 4 Vysoká 4 Velmi vysoká 4 Kategorie Pravděpodobnost výskytu v čase Podmíněná pravděpodobnost vzniku následků Závažnost následků P B S Velmi vzácná 1 Velmi nízká 1 Nízká 1 Vzácná 2 Nízká 2 Významná 2 Pravděpodobně 3 Významná 3 Vysoká 3 Častá 4 Vysoká 4 Velmi vysoká 4 Kategorie Pravděpodobnost výskytu v čase Podmíněná pravděpodobnost vzniku následků Závažnost následků P B S S nízká - žádné nebo menší ekonomické ztráty, malé, přechodné poškození prostředí významné – přechodné ekonomické ztráty, poškození životního prostředí vysoká - velká ekonomická ztráta, značné uvolnění nebezpečných látek velmi vysoké - velké uvolnění nebezpečného materiálu, trvalé zranění, osudovost Rozhodování Výsledek Rozhodnutí Nápravná opatření Cr < X přijatelné není třeba X < Cr < Y vyžaduje úpravy nutno napravit při zachování ekonomické přijatelnosti Cr > Y nepřijatelné nutno napravit okamžitě Určit bezpečnostní opatření PŘEKÁŽKY mohou být pasivní = materiální zábrany: kontejner, hráz, plot,bariéry Chování = výstražné nápisy: Drž se dál od, nesahej.. Aktivní bariéry = jakékoli kombinace Hardware-Software-osvěta NENÍ bariéra, ale výrazně zvyšuje účinnost řízení bezpečnosti: • Školení a vzdělávání - poskytuje kompetence správně reagovat • Metodické postupy papírování není zátěž, pouze odpovědnost • Údržba a kontrola - nezbytné k zajištění fungování • Komunikace a pokyny - ovlivňují spolehlivost bariéry Životní prostředí je veřejný majetek - hlavní roli o jeho péči má stát, omezenou roli organizace neziskového sektoru, průmysl, obchod a média.  Znečišťování životního prostředí je negativní projev běžné hospodářské činnosti „princip znečišťovatel platí“  Aby nedocházelo k přenášení nákladů podnikatele na ostatní, uplatňuje se přímá regulace pomocí environmentální legislativy (emisní limity, standardy, normy, přípustné hladiny znečišťujících látek) Životní prostředí Analýza rizik = základní prvek odstraňování ekologických zátěží MP MŽP Analýza rizik kontaminovaného území (2011) Zhodnocení rizik • Definice koncepčního modelu zájmového území • Určení látek potenciálního významu a prioritních kontaminantů • Identifikace expozičních cest • Rizika pro - lidskou populaci, další složky životního prostředí EXPOZIČNÍ CESTA zdroj znečištění + transportní cesta + reálný scénář expozice 1. Analýza rizik kontaminovaného území Zpracovává se v případech, kdy existuje podezření na existenci závažného ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, nebo na další negativní dopady kontaminace na lidské zdraví či jednotlivé složky životního prostředí. Cílem analýzy rizik je komplexně popsat existující a reálná potenciální rizika plynoucí z existence znečištění životního prostředí a na základě posouzení jejich závažnosti stanovit nápravná opatření tzv. strategii řízení rizika. Rizika se posuzují vždy s ohledem na existující, předpokládaný nebo možný způsob funkčního využívání kontaminované lokality i okolního území v možném dosahu migrace a vlivů kontaminace. Součástí návrhu nápravných opatření v závěrech analýzy rizik je návrh cílových parametrů, po jejichž dosažení bude v budoucnu možné využívat území v souladu s územním plánem. Důležité metodické pokyny pro AR Pro řešení starých ekologických zátěží (kontaminovaných míst) existují materiály: 1. Metodický pokyn MŽP Analýza rizik kontaminovaného území, Věstník MŽP č. 3, březen 2011) 2. Metodický pokyn MŽP pro průzkum kontaminovaného území, Věstník MŽP, č. 9, září 2005, 3. Metodický pokyn MŽP Vzorkování v sanační geologii, Věstník MŽP, č. 2, Příloha 2, únor 2007 4. Metodický pokyn MŽP Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit, červen 2007 5. Metodický pokyn MŽP Indikátory znečištění 6. Metodický pokyn MŽP k řešení problematiky stanovení indikátoru možného znečištění ropnými látkami při sanacích kontaminovaných míst, Věstník MŽP, č. 3, březen 2008 Závazná osnova závěrečné zprávy analýzy rizik 1. Území - Všeobecné údaje, přírodní poměry zájmového území 2. Průzkumné práce - Dosavadní prozkoumanost území 3. Přehled zdrojů znečištění, stanovení látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů 4. Předběžný koncepční model znečištění 5. Aktuální průzkumné práce 6. Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění 7. Posouzení šíření znečištění 8. Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace 9. Identifikace rizik 10. Základní charakteristika příjemců rizik, transportních cest a přehled reálných scénářů expozice 11. DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH opatření Studie proveditelnosti = podklad pro odpovědný konečný výběr varianty nápravného opatření • Ze studie vychází projekt nápravných opatření • Náplní studie proveditelnosti je identifikace, hodnocení a porovnání variant nápravných opatření, které přichází v úvahu pro danou lokalitu pro zajištění požadované úrovně snížení úrovně rizik kontaminace horninového prostředí. Význam studie proveditelnosti – v předprojektové fázi může významně snížit nejistoty a rizika, spojené s realizací nápravných opatření. Sanace = soubor opatření ke snížení rizika • Odstranění, nebo izolace zdrojů znečištění (demolice, odtěžba, enkapsulace zdrojů • Sanace nesaturované zóny – odtěžba, extrakce půdního vzduchu/bioventing • Sanace saturované zóny – sanační čerpání a čištění podzemní vody, biodegradace in-situ, air sparging/biosparging, • Ochrana příjemců rizika před expozicí – reaktivní propustné bariéry, nepropsustné bariéry Přirozená atenuace Atenuace = soubor přírodních procesů, které se podílí na: • Snížení množství kontaminantů v prostředí – biodegradace, radioaktivní rozpad, abiotické přeměny • Snížení expozice (koncentrace) – disperze, ředění, mezifázové přechody • Snížení biologické dostupnosti Využití přirozené atenuace • Využití atenuačních procesů společně s aktivními metodami sanace • Čištění okrajové části kontaminačního mraku • Dočištění lokality po odstranění ohnisek kontaminace, nebo snížení znečištění na definovanou úroveň Staré zátěže Ropné látky • Technologicky zvládnuté Chlorované alifatické uhlovodíky Anorganické kontaminanty Problémy • Směsná kontaminace • Nevhodné geologické a hydrogeologické podmínky • Velký plošný rozsah a množství Příčiny neřešení zátěží Obecné • Stará zátěž není vidět • Majetkoprávní vztahy • Podceněné situace – nedostatečný průzkum • Technická neproveditelnost • Změny legislativy a metodik Zátěže z I. vlny privatizace Zátěže z II. vlny privatizace • Plošné omezení sanace na pozemek nabyvatele • Omezení současným využitím území (nemožnost demolovat některé budovy a zařízení) Staré skládky • Problémy s financováním Staré ekologické zátěže Zjištění kontaminace Průzkum znečištění Aktualizace analýzy rizika Postsanační monitoring