MGR. ZDENĚK HROMÁDKA, PH.D. 13549@mail.muni.cz OBECNÁ A ALTERNATIVNÍ DIDAKTIKA PSYCHODIDAKTIKA ➢ Psychodidaktika je poměrně mladá interdisciplinární teorie, která integruje a uvádí ve vztah výsledky z obecné didaktiky, kognitivní psychologie, psychologie učení, neurologie, aj. ➢ Jedná se o teorii, která se opírá o rozumnou představu, že didaktické procesy musí vycházet zejména z psychologických determinant subjektů edukace. ➢ Teorií se zabývali např. B. S. Bloom, N. F. Talizinová, u nás např. V. Kulič. (srv. Průcha, Walterová, Mareš 2003 s. 192, 142) PSYCHODIDAKTIKA ➢ ŠKODA, D.; DOULÍK, P. Psychodidaktika. Praha: Grada, 2011. ➢ Motivace pro čtení knížky (citace: str. 7) PSYCHODIDAKTIKA ➢ ŠKODA, D.; DOULÍK, P. Psychodidaktika. Praha : Granada, 2011. ➢ (citace: str. 47) PSYCHODIDAKTIKA ➢ ŠKODA, D.; DOULÍK, P. Psychodidaktika. Praha : Granada, 2011. (dohledatelné na Google books) ➢ (citace: str. 48-51) KLASIFIKACE UČEBNÍCH STYLŮ ➢ Nejjednodušší rozdělení: dominance pravé nebo levé mozkové hemisféry - pravá: divergentní (umělecký) typ; intuice, spíš celek než detaily - levá: racionální typ; systém, logika, pořádek ➢ Klasifikace podle preference smyslových podnětů - Vizuální typ - Auditivní typ - Haptický typ PSYCHODIDAKTIKA VIZUÁLNÍ TYP ➢ Konstrukce poznání pomocí vizuálních obrazů ➢ Zraková paměť ➢ Preference psaného textu při učení (zkouškové období?) ➢ Preference vlastních poznámek a vlastních schémat ➢ psaní taháků! ➢ Četba ➢ Eidetická paměť (u dětí; u dospělých?) PSYCHODIDAKTIKA AUDITIVNÍ TYP ➢ Vnitřní jazyk ➢ Preference slyšeného textu ➢ Přeříkávají si text ➢ Rádi hovoří a diskutují ➢ Sluchová paměť (zkouškové období?) ➢ Hudební kulisa jim usnadňuje učení PSYCHODIDAKTIKA HAPTICKÝ (KINESTETICKÝ) TYP ➢ Chodí, potřebují pohyb ➢ Upřednostňují pomůcky ➢ Vizualizace na úkor fyzického kontaktu s pomůckou je kontraproduktivní ➢ Škola má tendenci tento typ málo rozvíjet EDUKACE ➢ Edukace – z latinského educatio (vychovávání) ➢ V češtině má pojem edukace stejný význam jako anglické education (popř. slovenské edukácia) ➢ Edukace (edukační proces) označuje souhrnně pojem „výchova a vzdělávání“. Používání pojmu edukace je praktičtější neboť procesy výchova a vzdělávání se v reálných situacích prolínají. ➢ Edukant a edukátor VÝZNAM POJMU KURIKULUM 1. vzdělávací program, projekt, plán 2. průběh studia a jeho obsah 3. obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech vztahujících se ke školnímu vzdělávání 4. seznam vyučovacích předmětů a jejich časové dotace pro pravidelné vyučování na daném typu vzdělávací instituce (srv. Průcha 2002 s.237; Průcha, Walterová, Mareš 2003 s. 110) KURIKULÁRNÍ PROJEKTY Podle E.W. Eisnera lze většinu kurikulárních projektů zařadit do 5 konfliktních koncepcí: ➢ Koncepce orientující se na strukturu poznání - tradiční členění na předměty; důraz na učivo jako soubor poznatků jednotlivých věd ➢ Koncepce rozvoje kognitivních procesů - schopnost myslet je důležitější než seznam faktů ➢ Koncepce orientovaná na technologii vyučování - důraz je na metodě předávání (obvykle se zdůrazňují didaktické inovace) ➢ Koncepce seberealizace dítěte - dát žákovi prostor, aby objevoval svět ➢ Koncepce nápravy společnosti - vzděláním je možnost řešit nešvary společnosti (Průcha 2002 s. 239) KURIKULÁRNÍ PROJEKTY Podle Y. Bertranda (Soudobé teorie vzdělávání): ➢ Spirituální koncepce (metafyzické, transcendentální) ➢ Personalistické koncepce (humanistické, anarchistické, nedirektivní, otevřené, apod.) ➢ Psychokognitivní koncepce (rozvoj kognitivních dovedností žáka; konstruktivismus) ➢ Technologické koncepce (systémové) ➢ Sociální koncepce (výchova má umožnit řešení soc. problémů) ➢ Akademické koncepce (tradicionalistické, klasické; předávání trvalých hodnot, znalostí a dovedností; důraz na klasické vzdělání)