Krajiny Jižní Moravy - 5 - Bioregiony severopanonské podprovincie RNDr. Martin Culek, Ph.D. (s využitím fotografií vlastních i od různých autorů, z publikovaných na Internetu) Skalky_Děvín Lechovický bioregion (4.1 a+b) • mapa_c Lechovický bioregion – charakteristiky_1 •Poloha: jihozáp. Morava, malá část Weinviertelu v Dol. Rakousích. Oblast říčních pískových teras, víceméně krytých spraší. Výrazná, ale mělká údolí mezi nimi (hloubka 30-40 m). Typické jsou izolované skalnaté pahorky v blízkosti okraje České vysočiny. Národopisně „nijaké“ – průmyslové Brněnsko a bývalé německy osídlené území, dnes dosídlenecká oblast, dodnes patrný vliv (jihomoravské „Sudety“). •Rozloha: 1085 km2 •Vegetační stupně: 1. – 2. •1. (70%), 2. (30%) •A (1%), B (14%), Cs (2%), Ca (7%), D (76%) •N 92%, z 1%, a 7%, o 0,2% •Využití území: •Lesy 5, TTP 2, orná 71, vody 1,3 •KES 0,2 Lechovický bioregion – charakteristiky_2 •Složení lesních dřevin: •Sm 1, Bo 4, Jd 0, Md + •Db 15, Hb 1, Bk 0, Cenné l. 10, Tp 16, Ol 5, Vr 3, Ak 40, ostatní listnaté (cizokrajné ve větrolamech) 7 •Podíl přirozených dřevin: 33 % •VZCHÚ: - •PřP: - •MZCHÚ: málo, hl. při okrajích Č. vysočiny na skalních výchozech, téměř jen stepi a mokřady: PR Karlov (les!), NPP Miroslavské kopce, NPP Stránská skála, PP Pustý kopec, PP Velatická slepencová stráň, PP Oleksovické vřesoviště, PP Oleksovická mokřina (poválečný mokřad s rákosem, lesíky). • Bratčice_pískovna Plošina pískové terasy u Bratčic, částečně odtěžená a rekultivovaná, těžba postupuje k východu (pravý dolní roh), vlevo dole sráz k nivě Jihlavy východně od Němčiček. Němčičky leží na náplavo-vém kuželi pár metrů nad nivou. Vpravo pískovnu protíná rychlostní silnice Brno – Pohořelice. Niva Jihlavy Terasa 40 m nad nivou • Severně Hrušovan Typická krajina Lechovického bioregionu – plošiny, geometrická pole, geometrické akátové lesíky, větrolamy, téměř jediné přirozenější dřevinné porosty jsou pak v nivách potoků. Řady novodobých rybníčků. Menší zubožené vesnice. Území severně od Hrušovan nad Jevišovkou • Oleksovické vřesoviště PP Oleksovické vřesoviště na miocénních píscích. Písky spolu se slíny většinou tvoří podloží pod kvar-térními pískovými terasami a sprašovými pokryvy •Nad Lechovický bioregion se zvedají svahy Č. vysočiny (Jevišovický, Brněnský, Macošský a Drahanský bioregion), ale skalnaté pahorky izolované od masívu, obklopené sprašemi s poli, náležejí již do Lechovického bioregionu. Vyskytují se prakticky po celé délce hranice s Českým masívem. Jsou tvořeny různými horninami (odpovídají horninám v sousedním Českém masívu) a zpravidla na nich byly pastviny, které se dodnes změnily na druhotné stepi, často s řadou chráněných druhů rostlin a živočichů. Tyto stepi jsou dnes většinou chráněny. Ohroženy jsou akutně zarůstáním akátem, který v tomto bioregionu má největší zastoupení v rámci celé ČR. Na fotografii je okraj bioregionu u Dolních Kounic, patrné jsou vystupující pahorky, obnažené erozí, v D. Kounicích hlavně vlivem hloubkové eroze řeky Jihlavy. Dolní Kounice • Havraníky_Hnanice SZ okraj Lechovického bioregionu, vpravo začíná Český masiv (Jevišovický bioregion). Pohled od Havraníků k JZ na obec Hnanice a k městu Pulkavě do Rakouska, kam Lechovický bioregion pokračuje. • Hnanice_vinice Jižně od Znojma Lechovický bioregion vybíhá na okrajové svahy České vysočiny. Hranici bioregionu zhruba tvoří rozšíření spraší. Svahy na spraši jsou typovou lokalitou znojemských vín. Jinak se v bioregionu víno pěstuje překvapivě málo, na rozdíl od dalších panonských bioregionů (s výjimkou niv samozřejmě). • Pustý kopec_zdálky Vystupující kra granitu pod Havraníky jižně od Znojma – PP Pustý kopec s výrazně teplomilnou biotou • P5150160a Vrchol Pustého kopce s kavyly, vzadu okraj Českého masívu - Hercynika • Na Kocourkách Výchoz ruly jižně od M. Krumlova – PP Na Kocourkách s kosatcem písečným. • Miroslavské koppce Skály z permských slepenců vystupující u Miroslavi, se stepní květenou (NPP Miroslavské kopce) NPP Stránská skála leží na okraji Brna. Vlevo relativně zachovalý sráz na jurských vápencích • stranska-skala-d stranska-skala-h Odtěžený vrchol Stránské skály – patrné je subhorizontální uložení vápenců. Jeskyně jsou významnou archeologickou lokalitou. Výskyt výrazně teplomilné bioty, hl. stepní. • Stránská skála_ Štola stranska-skala2 Štoly po podzemní těžbě vápence a válečné výrobě německé říše • P8261790p Oddělená část bioregionu východně od řeky Svratky (4.1 b). Východní okolí Brna, v pozadí Hády – vápencový vrch tvořící jižní okraj Macošského bioregionu. Sídliště Vinohrady vlevo, uprostřed sídliště Líšeň. V popředí v poli remízek, zarůstající opuštěný vápencový lom – ano, sem pod miocénními sedimenty pokračují k jihu vápence Moravského krasu! • Podolí_lom Opuštěný lom s devonskými vápenci P8261800p Detail silně tektonicky postižených vápenců • P8261792p Pohled na severní hranici bioregionu východně od Brna – spraše k severu vykliňují a dále vystupují slepence kulmu Drahanského bioregionu, zpravidla využité pro lesy. V pozadí mohutný vápencový lom v Mokré – nejvýchodnějším výběžku Macošského bioregionu. • P1011110a Malé kry kulmu se vynořují z měkkých terciérních a kvartérních sedimentů i v okolí Šlapanic – zde PP Horka se stepní biotou vč. vzácné divizny brunátné. • Horka_len rakouský Ráz skalnatého pahorku dotvářejí stepní a teplomilné rostliny – zde len rakouský • Žuráň_z dáli Uprostřed další výchoz kulmu – vrch Žuráň, odkud Napoleon řídil bitvu v prosinci 1805. Vlevo PP Horka a vpravo zalesněné malé průlomové údolí Říčky přes kru kulmu k jihu ke Šlapanicím. V pozadí v tomto úseku velmi výrazný okrajový svah Drahanského bioregionu u Viničných Šumic. • Žuráň_det Vrchol Žuráně s pamětní deskou bitvy u Slavkova je exteritoriálním územím Francouzské republiky a výborným výhledovým bodem. • P8261806p Pohled ze Žuráně na průlomové údolí Rokytky přes kru kulmu – na srázech je PP Velatická slepencová stráň s porosty konikleců, ohrožená zarůstáním akátem. • Santon Další kra kulmu – vrch Santon, v bitvě u Slavkova stanoviště francouzských vojsk. Stepní část je chráněna v PP Santon. Vpravo motorest Rohlenka. • Staatz_pole Krajina rakouské části Lechovického bioregionu JV od města Laa /Thaya. Lesnatý masív v pozadí je Galgenberg (427 m). Je tvořen miocénními sedimenty, s výskytem šípákových doubrav a vápencových bradel patří již do rakouského pokračování Mikulovského bioregionu (4.2). • Ječmeniště Atypická část Lechovického bioregionu na hranicích s Rakouskem jižně od Znojma (okolí Ječmeniště). Krajina je zde vertikálně členitá, tvořená miocénními sedimenty s druhotnými stepmi a připomíná Hustopečský bioregion (4.3). Jde o výběžek odlišné krajiny typické dále na jih v Rakousku, pracovně ji lze nazvat Retzkým bioregionem. Větší řeky protékají Lechovickým bioregionem jen v kratších úsecích. Zde rozvodněná, ale typicky regulovaná řeka Jihlava z mostu v Pravlově (1.4. 2006). Pohled proti vodě, v pozadí kostelík v Dol. Kounicích. • Pravlov_Jihlava • Jevišovka u Lechovic Typický vzhled toků Lechovického bioregionu s totálně upravenými koryty. Zde říčka Jevišovka u Lechovic. Nivy přesto v zemědělské krajině tvoří největší celky „zeleně“ a jsou zde i lesy, částečně s přirozenou skladbou, i nové mokřady. • Horní Vlasatický Horní Vlasatický rybník – jedna z novodobě vzniklých oáz přírody v bioregionu • Hnanice_nad vsí foto51 Niva Jevišovky u Božic Typický vzhled niv drobných potoků – zaplevelené skládky i bývalá pole a louky, v 50. letech 20. stol. vysazené remízky olší, vrb nebo topolů. I nejmenší toky jsou regulovány. Krajina u Šatova pod Znojmem. • Potok pod Hnanicemi Snaha o nápravu zoufalého stavu krajiny – 7 ha velké nově vybudované biocentrum u Božic, v nivě Jevišovky mokřady, na svazích likvidace akátu a nahrazení výsadbou dubem, habrem, lípou. (R. 2002) • božice_letec Úprava biocentra mimo nivu, v pozadí postupně nahrazovaná akátina, biocentrum se okamžitě stalo objektem pozornosti na cyklostezce. • Božice_akátina Mokřadní část biocentra (r. 2003) • Božice_bioc • Lodenicky_koridor1 Lodenicky_koridor2 Slavný biokoridor u Loděnic, jediný regionálního významu v ČR. Délka 2 km. Rok 2001. Těšetice - rondel – kultovní stavba neolitických zemědělců moravské malované keramiky, průměr 60 m. • Těšetice_čb Pohled na Znojmo od Z. Město leží na hranici Jevišovického a Lechovického bioregionu. V pozadí plošiny Lechovického bioregionu s mohutným silem v Hodonicích. Úplně na horizontu Pálava v Mikulovském bioregionu. • Znojmo_Lechovický • Znojmo-Let Jihovýchodní část Znojma v Lechovickém bioregionu v otevřeném údolí Dyje • Louka_kostel Louka_krypta Klášter ve Znojmě-Louce, pův. románský z poč. 13. stol. Přestavěn goticky a barokně. Vlevo pilíř v románské kryptě kostela. Hodnotná stavba. • Jaroslavice_letec Renesanční zámek v Jaroslavicích, s největším arkádovým nádvořím v ČR. Jaroslavický zámek na kopci nad vsí • Jaroslavice_zám • MiroslavOdS Miroslav - původně ranně gotická tvrz (prostřední blok) přestavěná na pozdně gotický hrad a pak renesanční zámek. Stojí na skalce z permských slepenců. • MiroslavArkyrBok Hnanice_portál Renesan-ční arkýř v Miroslavi s mohut-ným (za-zděným) renesan-čním oknem Kvalitní kamenická práce na pozdně gotickém portále vesnického kostela v Hnanicích prozrazuje rakouské vlivy Bývalá tvrz, pak renesanční zámek v Žeroticích, věž spadla v r. 1988. Typické pro Lechovický bioregion. • ZeroticeBok Hostěradice – býv. gotické městečko řádu německých rytířů • Hostěradice_nám • Hostěradice 40KadovJanNep Zbytky tvrze (komturství) v Hostěradicích Typické sochy nejjižnější Moravy – z místního měkkého miocénního vápence (sv. Jan Nepomucký, zpravidla blízko vody) • Přibice_kostel Lechovický bioregion je od poč. 13. stol. s řadou románských kostelů. Přestavěný románský kostel v Přibicích u Pohořelic Jižně od Znojma má lidová architektura bioregionu svérázné rysy dané silným vlivem rakouského Podunají. Dům s valbovou střechou v Havraníkách • P5150156a • Olbramovice_sklep Vinný sklep v Olbramovicích vykopaný v miocénním písku • malovany-sklep-Šatov Tzv. Malovaný sklep v Šatově byl vykopán v mio-cénních píscích. Výzdoba je z konce 19. stol. Je regionální turistickou atrakcí s ochutnávkou vín. • Pěchotní srub zahrada u Šatova Vlivy novodobé historie na krajinu – v jižní polovině bioregionu vystupují malé pěchotní sruby (tzv. řopíky), zde renovovaný velký pěchotní srub Zahrada u Šatova • Hatě Krajinu příhraničí poznamenalo budování ranného kapitalismu v ČR – bývalá bezcelní zóna u hraničního přechodu Znojmo - Hatě Břežany_VTE Břežany_VTE Farma (celkem 5) větrných elektráren u Břežan z poč. r. 2006. Z hlediska krajiny v tomto případě nedošlo k vážným škodám na krajinném rázu, ale lokali-zace v úvalu způsobila jednu z nejnižších účinností v ČR – za rok 2006 byla jen 12,7 % instalovaného výkonu. Lechovický bioregion – charakteristiky_3a •Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: •Nejrozsáhlejší štěrkopísk. terasy na Moravě i nejrozsáhlejší pískovny (Bratčice) •Malé izolované kry – mj. informace o podloží úvalu •Průlomová údolí (Dyje, Skalice, Jihlava, Říčka, Rokytka) •Krasové jevy, štoly a paleontologické naleziště na Stránské skále •Hlubinné geotermální vody (využité zatím jen v aquaparku v Laa/Thaya, připravuje se v Pasohlávkách – z hl. 1500 m, teplota až 46 ºC). Lechovický bioregion – charakteristiky_3b • Biologické pozoruhodnosti: •Stepi s xerotermofilní biotou na skalních výchozech. •SZ hranice rozšíření některých stepních druhů v Evropě. •Drop velký a jihoev. dytík úhorní. •Do 50. let 20. stol. slanomilná biota na pramenech. •Nejrozsáhlejší výsadby větrolamů z 50. let 20. stol. v ČR. •Revitalizace z posledních 15 let. • Lechovický bioregion – charakteristiky_4a •Zajímavé stavby: •Četná neolitická sídliště i se 7000 let starými rondely (opevněná kruhová obětiště – např. Těšetice, předchůdce Stonehenge). •Jediná římská vojenská stanice na území ČR (Mušov – i s podzemním vytápěním). Objeveny četné římské pochodové tábory. •Klášter Louka ve Znojmě, městečko řádu německých rytířů Hostěradice, pozdně gotický cihlový kostel v Loděnicích, hrad v Miroslavi, zřícenina zámku v Žeroticích, •Architektura vesnic na jihozápad od Znojma. •Pohraniční opevnění ze 30. let 20. stol. Lechovický bioregion – charakteristiky_4b •Negativa: •Rozsáhlá geometrická pole, krajina méně průchodná, zaplevelená, zanedbaná. •Zanedbané neútulné vesnice a devastované stavební památky. •Cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou s kalovými poli. •Environmentální kauzy: •Chystaná výstavba mohutné farmy 25 větrných elektráren u Mackovic (poblíž silnice Brno-Znojmo). • Mikulovský bioregion (4.2) • Mikulov_z Rak • mapa_x Mikulovský bioregion – charakteristiky_1a •Poloha: centrální bioregion jižní Moravy, za nivou Dyje, ovlivněn Alpami (předalpskou biotou). Izolovaný odlesněním okolí v neolitu, bez buku. Asi polovina bioregionu leží ve Weinviertelu v Dolních Rakousích. •Plocha: 289 km2 (v ČR). •Charakteristiky: Velmi pestrý stanovišti, georeliéfem i biotou. Vápencová bradla, výrazné pahorky z miocénních vápnitých jílů a písků (Dunajovické kopce), ploché deprese se slanisky a rybníky, sprašové plošiny, pahorkatina na ždánickém flyši, rozsáhlá pliocénní terasa s dunami vátých písků. Největší procentuální zastoupení vinic v ČR. Do r. 1946 osídlen téměř výhradně německy mluvícím obyvatelstvem, po r. 1946 kompletně dosídlen obyvateli ze Slovácka – příznivé pro udržení tradiční péče o krajinu (na rozdíl od Lechovického bioregionu). Bioregion symbolizuje to, co se v obecném povědomí považuje za jižní Moravu. Mikulovský bioregion – charakteristiky_1b •Vegetační stupně: 1. – 3. •1. 70 %, 2. 29 %, 3. 1% •A 7, B 18, Cs 6, Cn 4, D 65 •N 92, z 3, a 4, o 1 •Využití krajiny: (vinice cca 13 %) •Lesy 21, Orná 50, TTP 4, vody 2,2, KES 0,9 •Lesy: Sm +, Bo 22, Jd 0, Md + •Db 44, Hb 5, Bk 0, Cenné l. 14, Tp 5, Vr 2, Ak 4. •Podíl přirozených dřevin: 68 % Mikulovský bioregion – charakteristiky_2 •Velkoplošná ZCHÚ: CHKO Pálava + Biosférická rezervace UNESCO Dolní Pomoraví •Př.P: - •Památková zóna: Převážná část Lednicko-Valtického areálu, zapsaného v kulturním dědictví UNESCO •Maloplošná ZCHÚ: NPR Děvín, NPR Tabulová (skalní stepi, skály, suťové lesy, šípákové doubravy na vápencích), NPP Rendezvous (lesy a světliny na píscích), NPR Dunajovické kopce (stepi s mandloní nízkou), NPR Slanisko u Nesytu (nejlepší slanisko v ČR), NPR Lednické rybníky (ptáci) atd… • P5150151a Pálava – osa Mikulovského bioregionu od Znojma. Dominanta jižní Moravy, „posel Alp“. Výše vápencových bradel se snižuje od severu k jihu. Děvín (548 m), nejvyšší vrch bioregionu, s převýšením nad nivou Dyje 390 m. Pohled od S přes střední Novomlýnskou nádrž. Severní svahy jsou kryty lesy, na úpatí jsou převážně vinice. Vlevo zřícenina Děvičky, vpravo Kotel s nejvyšší skálou Martinkou, úplně vpravo zřícenina Sirotčího hrádku. • Pálava od Novomlýnek Vrchol Děvína s telekomunikační věží postavenou bez stavebního povolení v jádru rezervace v r. 1974. Dobře patrné jsou ukloněné desky jurských vápenců vyvlečené z hloubi při vrásnění Karpat • hilltoping_Pálava Martinka Nejvyšší skála na Pálavě – 80 m vysoká stěna Martinka na Kotli. Cíl horolezců. Na stěnách dealpinská vegetace a hnízdiště ptáků. Svahy Kotle pod skalami – mohutné akumulace svahovin obnažené vápencovým lomem. V lomu kvetoucí mahalebka, nahoře vysazená nepůvodní borovice černá • Úpatí Pálavy • Vinohrady Typický obraz na Pálavě – nahoře vápencové skály s lesy a skalními stepmi, pod nimi na kamenitých svahovinách bývalé pastviny zarůstající křovinami, na flyšovém úpatí hojné vinice. Masív Děvína od východu, přes Dolní novomlýnskou nádrž. Na jv. srázech na vrstevních plochách vápenců jsou skalní stepi, snad částečně původní. Úpatí z rozpadavého flyše – vinice, pole. • P5130012 • Z Děvína Ze stepí na Děvíně k jihu k Mikulovu – vpravo Kotel, uprostřed Stolová hora, dále vlevo Turold a Svatý kopeček nad Mikulovem. Za Stolovou horou v pozadí masív Galgenbergu (425 m) v Rakousku, který též patří do Mikulovského bioregionu. Zvolna zarůstající stepi na jv. svahu Děvína s kvetoucí třešní mahalebkou • Palava_mahalebky Iris pumila Kosatec nízký Dub šipák nad Soutěskou na z. svahu Děvína. Erbovní strom CHKO. • Palava_sipak Suťové lesy pod skálami na sz. svahu Děvína – dominuje lipová pařezina se souvislým podrostem oměje vlčího • Pálava_oměj_2 AconitumVulparia2 Na jižní Moravě původní plamének plotní, tvoří poctivé dřevité liány dorůstající až do korun stromů do výše 15 m. Plamének • turold_planek in web moskyt Jeskyně na Turoldu (v kopci nad Mikulovem) Svérázná jeskyně na Turoldu, opět v r. 2004 zpřístupněná. Bez krápníků, zato s kalcitovými krystaly. Délka s Liščí dírou 2,7 km (od r. 2002). Relativně teplé kryptoklima (roč. prům. 9 ºC), sucho, prašno, v dolní části jezero s hladinou stoupající i o 20 m. • Turold_schody • turold_jezírko by M Foto: M Koutek Jeskyně Na Turoldu - podzemní labyrint se smaragdovým jezírkem Jezero za vyššího vodního stavu, chodník i se zábradlím pod vodou Značná část jeskyně je tvořena skalními rozsedlinami (zde s krásným tektonickým zrcadlem) Turold_trhlina Část jeskyně formovaná asi neogenními vodními toky • Turold_kanál • Turold_stěny jeskyně Krystalová výzdoba stěn jeskyně – vznikla vysrážením z krasových stojatých vod • dunajovické kopce Dunajovické kopce leží v západní části bioregionu. Jsou z miocénních jílů a štěrků, zcela bezlesé, ale pokryté jen vinicemi a opuštěnými pastvinami, dnes stepmi, většinou chráněnými s řadou xerotermofilních druhů, vč. vzácné mandloně nízké. Část byla zterasována (viz pyramida), ale bez užitku, dnes se zde také rozvíjí step. Pohled z Pálavy severně od Mikulova k jv. – vlevo výběžek Milovického lesa – největší teplomilné doubravy v ČR, v pozadí Valtice, vlevo v pozadí borový komplex Bořího lesa k Břeclavi • K Valticím • Slanisko u Nesytu_Lída Slanisko u Nesytu – největší, nejzachovalejší a nejcennější v ČR. Za socializmu těžce poškozeno zemědělstvím, dnes chráněné jako NPR a opečovávané Západní část slaniska s topoly – typický obraz vlhkých stanovišť Panonie • 09a2 • 0P9070118 Slaná louka ve východní části rezervace, zde s jitrocelem přímořským (žlutá vysoká plodenství) Hvězdnice slanistá na slanisku – v podzimním aspektu • 0P9070107 Včelínek Potok Včelínek přitéká z Rakouska, je největším tokem bioregionu, napájí soustavu Lednických rybníků. V celé délce je regulován. Zde nad rybníkem Nesytem – nejv. moravským rybníkem. Vzhled malých potoků a okolí rybníků – nad Novým rybníkem • 09b Takto kdysi vypadaly sníženiny s vývěry slaných vod, na kterých vznikla slaniska. Současný vzhled okolí Nového rybníka jv. Mikulova – po opuštění luk v 60. letech 20. stol. • Nový rybník • Apolo Mlýnský rybník je posledním v kaskádě Lednických rybníků. Nad ním se tyčí zámeček Apollo s lesoparkem a přírodním koupalištěm nesyt_rybnik Největší moravský rybník Nesyt (350 ha) Náměstí v Mikulově spolu se Svatým kopečkem v pozadí působí jihoevropským dojmem • Mikulov_nám Pavlov – typická jihomoravská ves na úpatí Pálavy. Pohled z Děviček. • Pavlov shora • Pavlov_nám Hlavní ulice v Pavlově s domy se štíty ve stylu lidového baroka. Gotická kostelní věž typická pro jižní Moravu. • Valtice Zámek ve Valticích – sídlo Liechtensteinů. Pod parkem vlevo jsou ukryty zbytky románského hradu – předchůdce zámku. • sirotčí hrádek hilltoping_Děvičky Vápencová bradla lákala k založení hradů – zde Sirotčí hrádek a vpravo Děvičky. Ten byl ještě opravován v 17. stol. při očekávání tureckého vpádu. Třetí hrad byl v Mikulově a další v Rakousku • Děvičky Hrad Děvičky má zřejmě románský základ • Mikulov_zamek_ze spodu Mikulovský zámek – původně románský pomezní hrad, k zajištění rozšířeného území jižní Moravy po bitvě u Mailberku 1082. Mnohokrát přestavovaný. V r. 1945 při přechodu fronty vyhořel. Pak kompletně renovován. Významná dominanta města a celé jižní poloviny bioregionu (vč. rakouské části). Nedávno objevena na nádvoří 30 m hluboká propast! • Falkenstein_můj Rakouská část bioregionu – městečko Falkenstein z Galgenbergu s mohutnou zříceninou hradu, gotickým chrámem a tvrzí, obklopené vinicemi. Pohled k S – v pozadí Mikulov a Pavlovské vrchy. • Falkenstein Falkenstein i okolí leží na vystupujících vápencových bradlech, nejsou však tak vysoká jako v ČR. • Burgruine-Falkenstein Zřícenina hradu Falkenstein – do konce 80. let 20. stol. uzavřen, sídlo rakouské policie (prý zde byly odposlechy), dnes přístupný • Staatz_zdáli Hrad na vápencovém bradle v městečku Staatz, což asi pochází ze slovanského Stožec. Opět s typickou výsadbou borovice černé. • Staatz Prohlídka zříceniny hradu Staatz • Tři grácie Lednicko-valtický areál s komponovanou krajinou. Od Tří grácií k Rybničnímu zámečku • Svatý Hubert Monument sv. Huberta v lesích na píscích mezi Valticemi a Poštornou • Apolonův Chrám Apollonův chrám • Kellergasse ve Falkenst Náměstí vinných sklepů ve Falkensteinu • Kasíno Mikulov Novodobý Mikulov. No comment. Mikulovský bioregion charakteristiky_3a • Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: •Bradla z jurských vápenců (každý vrch má jinou stavbu). •Krasové jevy - jeskyně, propasti, malé závrty) – především Turold, ale i Stolová hora, Zámecký vrch – d =100 m, hl. 30 m, srpen 2007. •Naleziště schránek miocenní fauny i žraločích zubů (Mušlov). •Miocénní (tzv. lithothamniové) měkké vápence – četné malé lomy jv. Mikulova – na stavební kámen i sochy. I v nich jediný kras v miocénu v ČR vč. jesk. (Mušlovská propástka, h = 10 m s občas. tokem, malé vyvěračky a propadání), škrapy. Odvodňování – do písků. •Slaniska •Pliocénní údolí Dyje v místě dnešní státní hranice •Pliocénní písková terasa mezi Valticemi a Poštornou, i s vátými písky •Paleontologická naleziště na severním úpatí Pálavy z pleistocénu (Věstonická Venuše ….) •Pseudokrasové jeskyně ve spraších na S. úpatí Pálavy: d = 70 m, hl. 8 m. • • Mikulovský bioregion_charakteristiky_3b •Biologické pozoruhodnosti: •Asi jediný bioregion v ČR s přirozeným výskytem dubu ceru •Bioregion s výskytem teplomilné bioty na tvrdých skalních podkladech, na vápencích ovlivněný alpskou vegetací. •Řada druhů se v ČR vyskytuje pouze zde, mnohé zde mají svoji severní hranici areálu. •Nejrozsáhlejší komplex teplomilných doubrav v ČR (Milovický les – bohužel zde obora, les devastován, téměř bez bylin. patra). •Snad částečně přirozené skalní stepi s bohatou biotou. •Relativně teplomilné suťové vápencové lesy s omějem vlčím. •Největší výskyt slanisek v ČR a nejvýraznější slanisko v ČR (Slanisko u Nesytu). •Díky teplé oblasti, lesům a jeskyním bohatý výskyt netopýrů a vrápenců (18 druhů z 21 v ČR) Mikulovský bioregion charakteristiky_4a •Významné stavby: •Mikulovský hrad a zámek, městská památková rezervace, •zřícenina Děvičky, •Zámky Valtice, Lednice. •Lednicko-valtický areál s celkem asi 20 stavbami a stavbičkami, propojenými průhledy - UNESCO •Nejstarší křížová cesta v ČR na Svatý kopeček, vč. kaple na vrcholu Mikulovský bioregion charakteristiky_4b •Negativa: •Těžbou silně poškozen Turold (vč. jeskyní) a zcela zlikvidován Mariánský vrch u Mikulova. •LVA bez dostatečné údržby. •Rozvoj pochybných příhraničních podniků. •Vysoká návštěvnost a devastace Pálavy (vč. vysílače). •Zarůstání stepí křovinami a jasanem. •Milovický les – intenzivní oborní chov – likvidace lesního podrostu. •Boří les – převážně borové monokultury. •Environmentální kauzy: •Snahy o přestavbu vysílače na Děvíně a stavbu příjezdové komunikace. •R 52 – prosazovaná po západním úpatí Pálavy a přes okraj Mikulova. • Hustopečský bioregion (4.3) Hustopeče_sady • mapa Hustopečský bioregion_charakteristiky 1 •Poloha: jižní Morava, severně od řek Moravy a Dyje, panonský bioregion silně ovlivněný Karpatami (v georeliéfu, půdách i biotě). Oblast vápnomilné panonské bioty bez skalních biotopů. •Rozloha: 1088 km2 •Charakteristiky: Převážně členitá pahorkatina až vrchovina na měkkém flyši ždánické jednotky, na severu a jihovýchodně též na miocénních mořských píscích, jílech, místy slepence a několikametrové vrstvy měkkých vápenců. Četné spraše. Reliéf ovlivněn velmi mladou tektonikou (kry – Výhon, deprese – Čejčské jezero) a silnou vodní erozí. Hustopečský bioregion charakteristiky_ 2a •Vegetační stupně: 1. – 3. •1. (50 %), 2. (48%), 3. (2%) •A (0%), B (7%), Cs (7%), Ca (5%), D (81%) •N (92%), z (2%), a (5%), o (1%) •Využití půdy: •Orná: 68%, TTP 3%, lesy 5%, vody 0,8% •Hodně sadů a v jižní části i vinic •KES 0,3 • • Hustopečský bioregion charakteristiky_ 2b •Lesy – zastoupení dřevin v %: •Sm 0,5, Bo 3, Jd 0, Md 0,5 •Db 52, Hb 12, Bk 0,2, Cenné l. 9, Bř 1, Ak 19. •Podíl přirozených dřevin: 74 % •VZCHÚ: •Přírodní parky: Výhon •MZCHÚ: NPR Pouzdřanská step-Kolby (výrazná drnová step a háj), NPR Větrníky (step), PR Velký Kuntínov (teplomilná doubrava), PR Roviny (dubová bučina !) + řada dalších, většinou menších stepních rezervací. •Bývalá slaniska téměř beze zbytku zanikla v 60. letech • • Přední Kout z Babce Hustopečský bioregion se nachází v pozadí jv. od Brna. Převážná část vystupuje nad úvaly. Na fotografii z Babího lomu (severně od Brna) je vidět na horizontu uprostřed nejvyšší vrch – Přední kout – 410 m. Hřebenatkový vápencový útes (sediment miocénního moře) u Rousínova – zbytky po těžbě v lomu – jediný kámen v okolí • Hrebenat_ut3 • Hreben_ut_det Detail miocénního vápence s ulitami hřebenatek Vinný sklep vykopaný již ve středověku v miocénních mořských píscích - Bzenec • Bzenec_sklep Horizontálně uložené miocénní slepence a pískovce u Němčan u Slavkova • Němčičky_neog slepenec • Horní Bojanovice Krajina v centrální (a nejvyšší části) bioregionu – Horní Bojanovice, vpravo komplex lesa na Předním Koutu (410 m) – nejvyšším vrchu bioregionu. Lesy v bioregionu se nacházejí v nejvyšších polohách nebo na severních svazích. Na jižních svazích vždy bývaly vinice a sady s parcelami vedenými tradičně po spádnici. • Přední kout Pohled z Holého vrchu na plochý vrchol Předního Koutu (410 m). V popředí jámy po těžbě miocénních vápenců – dnes step s teplomilnou vegetací. Stojí zde komunikační věž. • Třemdavy třemdava Teplomilné doubravy s třemdavou. Nacházejí se v tomto bioregionu na jižních svazích a u okraje lesů – nejrozsáhlejší a nejčetnější v ČR. Asi PR Velký Kuntínov • Leton_doubr1 Teplomilné doubravy v sever. části bioregionu jsou méně výrazné. Okraj háje u Letonic. • Letoni_haj_inter Severní svahy jsou zalesněné podstatně častěji. Často náležejí již do 3. v.s., bez účasti teplomilné bioty. Zde bývalé lipovo-habrové pařeziny u Letonic. • Letonic_hvezdn Snímek podrostu dokumentující přechodnou polohu bioregionu – současný výskyt karpatského hvězdnatce zubatého (se žlutým středem) a hercynského jaterníku podléšťky (list vlevo) Krásné habrovo-lipové háje na sz. svazích s porostem dymnivky duté. Letonický hájek. • Leton_dymn4 Bažantnice u Moutnic na dně mírně zasolené deprese – les devastovaný intenzivním mysliveckým provozem • Bažantnice_les • Bažantnice Odchovna bažantů Krajina v jižní části bioregionu - okolí Hustopečí – členité, prakticky bezlesé, se stepmi a rozsáhlými, částečně opuštěnými sady. Vlevo v popředí kvetoucí mandloně (pěstovány v celé ČR jedině zde). • Hustopečsko_Mandloňový sad Rozsáhlé, dnes místy opouštěné sady ze 70. let. 20. stol. • Hustopečsko_sady • Vinohrad u Němčiček Krajina u Němčiček na jz. okraji bioregionu – v pozadí vpravo Velké Pavlovice, vlevo na kopci Vrbice. Vpravo v pozadí nížinná část bioregionu táhnoucí se k Dyji. • Kurdějovsko Kurdějovsko – zbytky sadů jsou opuštěné a zarůstají křovinami, pole byla sjednocena, při orbě po spádnici na takto dlouhých a strmých svazích se extrémně rozvinula vodní eroze. Okolí Šardic – humusový horizont půd je poškozen vodní erozí, místy již zcela chybí. Severně od Šardic budovy bývalých lignitových dolů. • Šardicko_eroze Ještě mapy II. vojenského mapování z doby před polovinou 19. stol. uvádějí j. od Čejče tzv. Čejčské jezero – na tektonickém poklesu. Vývěry minerálních vod, jezero bez života, v 16. stol. známé lázně! Odvodněno bylo průkopem a čerpáním vody (musí se čerpat dodnes). Všimněte si názvu rybníka v levém horním rohu Smradaker Teich – to od minerálních vod. Vývěr zde dodnes - Heliga. V nedalekém údolí Trkmanky bylo ještě větší jezero (tzv. Kobylské) s plochou snad až 10 km2. Bylo největším moravským přirozeným jezerem. Zanášelo se. Následně zde vznikla slaniska, dnes jsou zde jen pole. Typický současný vzhled toků bioregionu. Zde Litava u Slavkova, stejný je i druhý větší tok – Trkmanka. • Litavka • MVŠarat200377 Prameny minerálky Šaratice s býv. gradační věží - rozpouští se soli v mladotřetihorních mořských sedimentech. Jen 17 km jv. od centra Brna Jižní svahy s drobnou držbou nad Bzencem. Podobně vypadala do kolektivizace značná část bioregionu. Vpravo býv. Břetislavovo hradiště z 11. stol. (radiálně se od něj rozbíhají pozemky). • Bzenecko Úzké parcely se v bioregionu místy zachovaly v blízkosti vesnic, kde přežily kolektivizaci jako soukromá, tzv. drobná držba. V pozadí vlevo svah zdevastovaný terasováním, pro neplodnost terasy opuštěny a zarůstají plevelnými dřevinami. • Jihomor_vinice Přírodní park Výhon u Blučiny chrání právě zbytky krajiny s úzkými pruhy polí, sadů a vinic. Na záp. rozsáhlé zbytky drobné držby, na s. akátové lesíky, na jv. zterasované svahy. • Výhon_studánka Jeden z četných praménků (žídel) na svazích Výhonu Na sz. úbočí Výhonu na vrcholu mohutného ranně holocénního sesuvu vzniklo v době bronzové mohutné hradiště, evropsky známá lokalita. • Blučina_doba bronzová Krajina v severní části bioregionu je téměř bez vinic, velká pole však jsou i zde. Ostrůvky dřevin zpravidla signalizují malá prameniště. U Němčan. • Němčičky_pole Severní část bioregionu – okolí Letonic, v pozadí NPR Větrníky (394 m n.m.) • Letoni_Vetrnik • Větrníky_celek NPR Větrníky – 22 ha sesuvného území, pův. využitého pro sady, vinice a hlavně pastviny. Dnes velmi cenná rozsáhlá stepní lokalita s řadou chráněných druhů, udržovaná Ochranou přírody pastvou ovcí. Záp. část Větrníků má zřetelně původ na sesuvu na miocénních slínech • Větrníky_sesuv Odlučná oblast sesuvu má dodnes sklon až 100%. • Větrníky_sráz Porosty stepní trávy kavylu na Větrníkách • Větrníky_kavyl • Větrníky_kosatec pestrý Vzácný kosatec různobarvý • NaAdamc Adonis-vernalis NPP Na Adamcích – stepní srázy, býv. pastvina s hlaváčkem jarním. Nejznámější jihomoravská step – Pouzdřanská (NPR), blízká přirozené drnové stepi • Pouzdřanská step • PouzKolb Pouzdřany_kos_nízký Bývalá pole dnes také hostí stepní květenu, třeba kosatec nízký NPR Kolby – háj s se souvislým podrostem česneku medvědího v jarním aspektu. Navazuje na severním svahu na Pouzdřanskou step. • Kolby Zámek v Bučovicích – snad nejlepší (slohově nejčistší a zachovalý, vč. parku) renesanční zámek v ČR. Dílo nejbohatšího a vzdělaného moravského rodu – Boskoviců. • Bučovice_zámek • Slavkov_park Slavkovský zámek z parku. Zámek byl původně románským hradem řádu německých rytířů. Po bitvě u Slavkova zde pobýval Napoleon (proto bitva u Slavkova, i když byla spíš u Brna). Park v dnešní době částečně slouží jako golfové hřiště. Ojedinělý klasicistní – empírový kostel ve Slavkově. Součást městské památkové zóny. Působivý, zvl. vevnitř. Slavkov_kostel V Hustopečích na náměstí stával pozdně gotický kostel. Počátkem 60. let 20. stol. ho záměrně nechala komunistická moc spadnout. V 90. letech 20. stol. byl na jeho místě postaven kostel moderní s replikami gotických oken. Ze staré zástavby města zbylo málo. Hustopeče_kostel • Kyjov_letecky Město Kyjov – uprostřed malé his-torické jádro, poválečná výstavba byla pro horníky v okolních lignitových dolech a sklárnách • Kyjov_radnice Symbolem Kyjova je renesanční radnice (její stará část je ta pravá polovina, levá je z 1. pol. 20. stol.) Náměstí v Kyjově je až na výjimky bez pozoruhodných staveb. Často se zde přestavovalo. Muselo. Město nemělo hradby, jen brány. • Kyjov_nám • Sklárny Kyjov Průmyslová zóna na jihu Kyjova. Kyjovské sklárny kromě zaměstnanosti přinášejí i problémy s životním prostředím. Zemědělské maloměsto Klobouky od JZ. V historii významné. Na horizontu již Ždánický les. • Klobouky Renovovaný větrný mlýn v Kloboukách (původní koncem války shořel), téměř funkční, přístupný. Pochopitelný v kraji bez dostatku vodní energie. • Klobouky_mlýn Kurdějov s pevnostním gotickým kostelem německých rytířů. V pozadí Přední Kout a na okrajích lesů kvetoucí akátiny • Kurdějov_Přední Kout Opevněný areál kostela v Kurdějově. Zvláštní místo ve výhradně vesnické venkovské krajině. Současný pozdně gotický vzhled pochází z poč. 16. stol. Na rozdíl od jiných lokalit, kde jsou to jen báje, zde opravdu vede z kostela podzemní chodba do vsi a končí v hostinci ve sklepě. V 80. letech 20. stol. tak podstatně vzrostla návštěvnost kostela J a chodba musela být zazděna. Kurdějov Opevnění kostela v Nosislavi – typické u velkých vsí a městeček, které neměly hradby • nosislav_hradby Čejkovice – původně ranně gotický hrad (z něj je dnes viditelná jen věž), přestavován goticky, renesančně i barokně na zámek. Dnes hotel, pod zámkem a v okolí rozsáhlé vinné sklepy („templářské“). Jeden z hradů či tvrzí, přebudovaných v renezanci na zámky – velmi typické pro bioregion. • Čejkovice Zámek v Bzenci – pův. gotický hrad, pak barokní zámek, přestavěn v 19. stol. ve stylu romantické pseudogotiky. Dost zdevastován, součást provozu vinařství Bzenec. • Bzenec_zámek Bzenecká lípa, údajně 1000 let stará, dnes již rozlomená, ale stále prosperující. Asi nejvýznamnější strom bioregionu. Podle ní se i místní víno jmenovalo Bzenecká lipka. • PA262170ax Původně německé vsi se vyznačovaly gotickými kostely. Zde pozdně gotický kostel v Pouzdřanech. Problémem většiny je nekvalitní stavební kámen - flyšový pískovec – rozpadá se a památky vyžadují přestavby. Ukázka, jak se geologie promítá do kulturních dějin regionu. Rozdíl proti Třebíčsku – tam ze syenitu stavby vydržely. • Pouzdřany_kostel_bok Pouzdřany_kostel Pouzdřany – zdejší němečtí obyvatelé se cítili na víc než jen na vesnici a ojediněle si začali stavět renesanční domy podle vzorů z měst. • Pouzdřany_dům Nádvoří tohoto (dnes soukromého) domu s arkádami. Každoročně zde brněnští ochránci přírody slaví Den Země. • Pouzdřany_nádvoří Poutní místo Lautršték nad Němčany u Slavkova. Vzniklo u pramene vysoko na svahu (z miocénních štěrků a slepenců), dnes voda není pitná. • Lauterštég Porevoluční doba – velká kořenová čistírna odpadních vod v Dražovicích, jedna z mála realizovaných v ČR. • Dražovice_kořenovka Obce, na jejichž katastru se těží ropa. Naprostá většina leží v Hustopečském bioregionu, který je tak nejvýznamnějším producentem ropy u nás. Ložiska přesahují do bioregionu Ždánicko-Litenčického (3.1) ve Ždánickém lese, do Chřibů (3.2) – Kostelany a do Dyjsko-moravního (4.5) – lokality Břeclav, částečně i Lanžhot, Tvrdonice, Týnec. Kostelany byly v r. 2016 dotěženy. Těžba ropy Intenzivní těžba ropy u Dambořic (bílé plochy), úpravny ropy, zásobníky ropy a zemního plynu – všechny viditelné areály na snímku. Dambořice a 2 sousední vsi v r. 2016 těžily 80 % ropy v ČR. Ale v r. 2020 se ložiska již dotěžují. Jsou objevena ve větších hloubkách nová velká, ale bude záviset na vývoji ceny ropy, jestli se začnou těžit. Současná těžená v ČR při současné úrovni těžby vydrží jen 10 let, do r. 2030. Jeden z vrtů u Dambořic, v pozadí úpravna ropy • Klobouky_Texas „Moravský Texas“ - ropný terminál jižně Klobouk – pochází z poč. tohoto století, ropa těžená ve Ždánickém lese a okolí se zde skladuje a čerpá do procházejícího ropovodu Družba. Majitel – Moravské naftové doly miliardáře Karla Komárka Revitalizace krajiny – uměle vytvořený mokřad v nivě Kyjovky ve Vlkoši • Vlkoš_revitalizace • bořetice_Kraví hora Nová doba – nový hotel Kraví hora u vinných sklepů v Bořeticích. Hustopečský bioregion_charakteristiky_ 3 •Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: •Býv. velká holocénní jezera – Kobylské, Čejčské, Velkopavlovické) •Obnažené vrstvy miocénních vápenců s třetihorní flórou a faunou (hřebenatky, mechovky), ulity i ve slínech a píscích. Kamenný vrch u Kurděj. •Minerální prameny (Šaratice), Heliga •V r. 2016 dotěžená ložiska lignitu u Hodonína (Mikulčice), v 60. let. u Kyjova •Ložiska ropy •Štěrkopísková terasa miocénního toku – dnes inverse reliéfu, tvoří povrch hřbetu mezi Němčany a Bohdalicemi. •Mohutný, asi staroholocénní sesuv na sz. svahu Výhonu. •Mírně zasolené půdy na více místech. •Biologické pozoruhodnosti: •Velké množství stepních lad po celém území, i rozsáhlých a cenných (Pouzdřany, Větrníky, Adamce, Hovorany, Větrníky atd. Nejvíce v naší části Panonie, nejvíce v ČR. •Hojné zachovalé květnaté háje a teplomilné doubravy – hl. západně od Kobylí •Jediný výskyt bučiny v moravské části Panonie - na sev. svahu Předního Koutu •Fragment slaniska u Velkých Němčic, r. 2005 vybudované slanisko u Terezína • • Hustopečský bioregion_charakteristiky_4a •Pozoruhodné stavby: •Velká koncentrace archeol. lokalit ze všech histor. údobí •Hradiště Cezavy z doby bronzové u Židlochovic - lok. evrop. význ. •Zámky Bučovice, Slavkov, Čejkovice, středověký areál v Kurdějově •Městská památková zóna ve Slavkově (hist. náměstí s domy od renesance), radnice v Kyjově, pův. románsko-gotický kostel v Blučině, got. kostel v Zaječí v dominantní poloze, románsko-got. kostel v Podivíně. •Typické velké vesnice s několika tisíci obyvatel, např. Velké Pavlovice, Velké Bílovice, nově vyhlašovaná za města (např. Vracov) •Mohyla míru u Prací (secese), větrný mlýn u Klobouk •Moderní kostel v Hustopečích, dálnice D2 – Brno-Bratislava Hustopečský bioregion_charakteristiky_4b •Negativa: •Bioregion nejvíce postižený vodní erozí v ČR •Velké plochy bez dřevin – hl. v jižní části bioregionu •Rozsáhlé zterasované svahy (největší plocha teras v ČR) – a dnes zpravidla bez užitku •Znečištěné a totálně zregulované vodní toky, zaplevelená krajina, akátiny •Poklesy a dosedání povrchu po hlubinné těžbě lignitu (jz. od Hodonína) •Dálnice D2 – hluk, emise plynů, mikročástic •Sklárny v Kyjově – emise •Environmentální kauzy: •Těžba ropy •Snahy o výstavbu parků větrných elektráren (Kloboucko) •Šíření akátu do lesů i na četná stepní lada •Pozitivní – nejstarší realizovaný biokoridor v ČR (Vracov, z r. 1990-1). •Pozitivní – od r. 2000 řada revitalizací, tvorba mokřadů, jezírek, biocenter • • Střelnice Hodonínský bioregion (4.4) foto: L. Kubica Krajina pískových dun, dříve porostlá doubravami, od r. 1835 bory • mapa Hodonínský bioregion – charakteristiky_1 •Poloha: severně Hodonína na píscích vyvátých z nivy Moravy v pleistocénu. •Důvod vymezení: Nejrozsáhlejší oblast vátých písků v ČR, navíc se zastoupením teplomilných druhů a původně i rašelinišť, acidofil. mokřadů. •Charakteristika: Rovina neznatelně se svažující k jihu. Na JV ohraničen 10 - 25 m vysokým svahem k nivě Moravy. Až 10 m vysoké duny směru S-J. V jz. a sz. části vystupuje podložní slín, ten leží mělko položen i pod písky Hodonínské Dúbravy, takže zde bylo více podmáčených míst a trochu živnější půdy. Hydrické podmínky po 150 let v celém bioregionu změněny poddolováním při hlubinné těžbě lignitu. Po postupném zániku těžby se od r. 2010 se hladina podzemní vody zvedá a obnovují se mokřady. V záp. části asi 0,5 km široká niva Kyjovky s největší rybniční soustavou na Jižní Moravě. •Plocha: 225 km2 •Vegetační stupně: 1. – 2. •1. (60 %), 2. (40 %) •A (38 %), B (46 %), Cs (1 %), Ca (7 %), D (8 %) •N (39 %), z (4 %, raš. 0,5), a (7 %), o (50 %). •Počet typů biochor: 6 Hodonínský bioregion – charakteristiky_2 •Orná: 30 %, TTP 6 %, lesy 45 %, vody 3,1 %, KES 1,7 •Složení lesů: Sm 1, Bo 60, Jd 0, Md +, • Db 22, Hb 1, Bk +, Cenné l. 4, Ol 3, Bř 4, Ak 6 •Podíl přirozených dřevin: 37 % •Velkoplošná ZCHÚ: - •Přírodní parky: okraj Strážnického Pomoraví •Maloplošná ZCHÚ: NPR Hodonínská doubrava – zbytky dubových lesů a depresí s mokřady na píscích, NPP Váté písky (bezlesí u trati), PP Vojenské cvičiště Bzenec (trávník na písku), PP Osypané břehy (podemílaný sráz k Moravě), PR Stupava (pův. doubrava vč. podmáčené), PR Písečný rybník (mokřad, rybník) •Bzenecká část lesů tvoří Ptačí oblast Natura 2000 – poslední lokalita některých teplomilných druhů v ČR (lelek). Hodonínský bioregion od Strážovic – v pozadí na rovině lesnatá plocha na dně Dolnomoravského úvalu, v pozadí Malé Karpaty • Od Strážovic Bzenecká část Doubravy – zbytky lesů (pastevních), pískové duny. Vpravo niva Moravy, na severním okraji Bzenec. I. voj. mapování, 1769. Hodonínský bioregion - II. Vojenské mapování 1838 – hranice bioregionu vyznačena červeně • v Bzenecké „dúbravě“ před polovinou 19. století ještě nebyly zalesněny všechny plochy (viz travnaté porosty v okolí železnice) Při výsadbě lesa byl ponechán protipožární pás kolem trati. Dříve orán pro zhasnutí jisker z parních lokomotiv. Je to dnes 2. nejcennější chráněné území v bioregionu – NPP Váté písky s v ČR unikátní teplomilnou pískomilnou vegetací včetně kavylu písečného. • Bzenecko_trať_let • VatePisk NPP Váté písky • Bzenecké cvičiště Opuštěné vojenské cvičiště u Bzence – dnes PP pískomilné bioty. Podobně zřejmě vypadala krajina převážné části bioregionu před zalesňovacími pracemi v 1. pol. 19. století. Na opuštěných travnatých plochách kvete vzácná trávnička prodloužená • Trávnička 0P9070138 • Carici fritschii-Quercetum roboris Podobně zřejmě vypadaly původní lesy. Foto ze zachovalé části Hodonínské dúbravy • mechový bor Dnešní plantáže borovice lesní, na nejkyselejších půdách jen s mechem – ale pak zde zase dobře borovice zmlazuje (viz nálet mladých borovic) Na bohatších půdách se objevují porosty nenáročných a plevelných trav, hl. třtina křovištní. Lesy působí velmi uměle. • Travnatý bor Dnes vzácná relativně kyselomilná mokřadní vegetace v depresích mezi dunami – olšová pařezina, skřípina lesní, kapradiny. • 13a • raselina PP Jezero u Vacenovic – jeden z posledních zbytků zrašelinělého mokřadu Současný poněkud drastický způsob hospodaření v lesích – holoseče, pak se buldozerem vytrhají pařezy a shrne půda, do písku se strojově vysadí sazenice borovic • Holoseče • pařezové valy Valy z vytrhaných pařezů stromů hnijí v lese Památník Jana Bedřicha Bechtela – organizátora zalesňova-cích prací na Bzenecku Pomník Bechtela Osypané břehy – 13 m vysoký nárazový břeh řeky Moravy do vátých písků (za jarní povodně r. 2005) • Osypané Unikátní jev, dosti navštěvovaný, přestože sem nevede turistická cesta. Pohled proti proudu. Sraz2 Obdobný nárazový břeh u rybníka Stolařka – na rozdíl od plošin zalesněných borovicí je stabilizovaný svah zalesněn duby (zpravidla). • Svah k nivě • Písečák u Ratíškovic Jedno z několika jezírek vzniklých zatopením těžiště vátých písků. U Ratíškovic. Vlevo soustava rybníků Zbrod, napájených Kyjovkou. Uprostřed Hodonínská dúbrava, převážně ještě se zachovalými dubovými lesy, ale i sem jsou vysazovány borové kultury. • Zbrod_satelitní • Písečný rybník u Hodonína Písečný rybník u Hodonína, založen po zániku vsí za česko-uherských válek, kol. r. 1490 – součást rybniční soustavy napájené Kyjovkou. Kromě ryb se zde chovají i kachny. • Milotický rybník Přírodní rezervace Milotický rybník chrání ptactvo i biotu mokřadů Vlevo typické přímé cesty Bzeneckou dúbravou, vpravo opuštěná Baťova železnice do Ratíškovic (vozil se po ní lignit k Baťovu kanálu). Dnes atrakce pro turisty – možno zde jezdit na šlapací drezíně. • bzenec_duny_cesta Koleje • Litner_dům Dnes rekreační středisko, původně správní budova lignitových dolů v Bzenecké části dúbravy Původně rybník v nivě Kyjovky, ale již po desítky let odkaliště popílku z Hodonínské elektrárny. • Odkaliště+Dúbrava Součást industrializované zóny uprostřed lesů – okolí nádraží Bzenec-přívoz • Bzenec_přívoz Těžební prostor jedné ze dvou těžeben u Bzence-přívozu. Vpravo niva Moravy v těsné blízkosti těžebny. Šikmý hnědý pruh je železniční koridor, vpravo niva Moravy v Dyjsko-Moravním bioregionu. Rozsáhlý písečník, dnes již o ploše přes 1 km2 s délkou 3 km u Bzence-přívozu. Vjezd do těžebního prostoru. Vytěžené části jsou postupně zalesňovány borovými monokulturami. Pískovna_vjezd •Město Hodonín – panorama. Město je dnes bez významnějších stavebních památek, dominantou jsou Hodonínská elektrárna (vlevo) a panelová sídliště. Hodonín vznikl asi v 11. stol. náhradou za velkomoravské centrum v Mikulčicích. Často obléhán a ničen při vpádech z Uher. Vpravo na horizontu Lázně Hodonín – na navrtané minerální vodě, dnes již hodně známé, celkem velké a významné. Na vátých píscích severně od města byla vyhlášená vojenská cvičiště už za dob Marie Terezie – proto také na sev. okraji bývalá velká kasárna (zrušena kol. r. 2000) a píseň „V Hodoníně za vojáčka mňa vzali …“. Leží na severní hranici národopisné oblasti Podluží. Hodonín_panorama • Hodnoní_elektrárna Hodonínská elektrárna na jihozápadním okraji města. Postavena v 50. letech, spalovala lignit těžený v hloubce cca 60 m pod celým bioregionem (na nic jiného se nehodil). Původně měla čtyři komíny a kouřila velmi. Po ukončení těžby lignitu se uvažuje s pálením biomasy a uhlí se také dováží. Secesní radnice na hlavním hodonínském náměstí je jednou z pozoruhodností města. Na ostrově v řece Moravě stával od 11. stol. pohraniční Břetislavův hrad, byl zničen, pak přestavěn na zámek, ten na pivovar a ten zničen ve 20. stol. To už je ale součástí bioregionu 4.5. Hodonín_radnice • Milotice_zámek Milotice - Původně vodní hrad, dnes klasicistní zámek, přístupný. • Vracov Letecký pohled na Vracov od JZ. V popředí v nivě Syrovinky bývaly slatiny až rašeliniš-tě, poslední dotěženo poč. 90. let. Těžebna dnes zatopena, jinde jsou zahrádky a pole. Jediná zachovalá stará stavba v bioregionu (na samé hranici) – presbytář kostela ve Vracově z pol. 13. století. Tehdy byl Vracov krátce střediskem široké oblasti. • Vracov_zvenku Ranně gotické křížové klenby s pozoruhodnými patkami (objevují se v učebnicích o naší středověké architektuře) • Vracov_vnitřek Poutní kaplička v lesích u Ratíškovického potoka • Kapkička Hodonínský bioregion – charakteristiky_3 •Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti: •Největší plocha vátých písků v ČR, s dunami vysokými do 10 m (ty vyšší jsou v bzenecké části). •10-25 m vysoký nárazový svah řeky Moravy – unikátní v rámci ČR •Největší a dodnes alespoň fragmentárně zachovalá jediná ložiska rašelin v teplé nížině ČR (význam i pro palynologii). •Vývěry artézských vod u Zbrodu, •V r. 2016 se dotěžilo ložisko (šachta) Mikulčice. Celé území poddolované těžbou lignitu – poklesy, po ukončení čerpání vody z dolů se území asi začne zamokřovat. V Hodonínské dúbravě už to začalo a mokřady se obnovují, vypadá to skvěle. •Proto zde bylo navrženo již v r. 1995 nadregionální biocentrum (předpokládal se ten vývoj) a dnes je zde ve více segmentech velká NPR Hodonínská dúbrava. Hodonínský bioregion – charakteristiky_4a •Biologické pozoruhodnosti: •Zbytky panonských doubrav na píscích (prakticky jediné v ČR) •Unikátní pískomilná teplomilná biota bezlesí – nejlepší v ČR •Zbytky rašelinících mokřadů (původně i s rosnatkou okrouhl.) •Ptačí oblast Bzenecká doubrava – výskyt ptáků nižších poloh, kteří se v ČR vyskytují už jen zde, nebo jich zde je nejvíc (např. dudek, lelek). • •Významné stavby: •Milotický zámek, •secesní radnice a další stavby v Hodoníně, románsko-got. kostel ve Vracově, •památníky na dětství TGM. •Hodonínská elektrárna, IV. železniční koridor – přímý úsek přes bioregion. • Hodonínský bioregion – charakteristiky_4b •Negativa: •Rozšiřování borových plantáží na úkor původních doubrav •Poškození dun při shrnování pařezů v lesích •Zničení téměř všech rašelinišť vlivem poddolování a vytěžení •Řada těžeben jílů na severním okraji Hodonína (Hodonínské cihelny) •Mohutné těžebny vátých písků u Bzence-přívozu devastují prostředí •Velkokapacitní vepřín záp. od Milotic •Znečištěné a regulované toky Kyjovky, Hruškovice a Syrovinky •Odkaliště Hodonínské elektrárny. Extrémně intenzivní rybochov. •Environmentální kauzy: •Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R55 přes ptačí oblast u Bzence (v délce asi 10 km má procházet lesy paralelně s železničním koridorem). •Realizace nejstaršího (a nejslavnějšího) biokoridoru v ČR - u Vracova (r. 1990) – námět řady studií. •Hodonínská elektrárna – první velká na biomasu v ČR? •