Bičíkovci: přehled druhů •Giardia intestinalis •Chilomastix mesnili •Dientamoeba fragilis •Trichomonas hominis •Enteromonas hominis •Retortamonas intestinalis •Trichomonas tenax •Trichomonas vaginalis Bičíkovci - klasifikace kmen: Metamonada Giardia intestinalis Giardia duodenalis Giardia lamblia (synonyma) Left: G. intestinalis trophozoites in Kohn stain. Center: G. intestinalis cyst stained with trichrome. Right: G. intestinalis in in vitro culture, from a quality control slide. Trofozoit versus cysta Trofozoiti cysty Giardia intestinalis Giardia - trofozit - cysta Giardia sp. Trofozoit, cysta, na epitelu střeva ventrální strana A Giardia trophozoite next to a Giardia cyst. • G. intestinalis trophozoites in a Giemsa stained mucosal imprint. Photo credit: DPDx, CDC A Giardia trophozoite next to a Giardia cyst. giardia trophozoites Giardia cyst in wet mount. Giardia – životní cyklus Life cycle of Giardia intestinalis Životní cyklus průnik do organismu (kontaminace) infekční a diagnostické stádium Algoritmus diagnostické procedury Doporučená diagnostika pro bičíkovce a nálevníky Giardia trophozoites under scanning electron microscope. Druhy rodu Giardia - hostitelé Giardia spp. - morfologie Chilomastix mesnili Chilomastix mesnili • • •Nepatogenní střevní jednobuněční cizopasníci běžně se vyskytující ve střevě člověka. •Zdravotní problémy nepůsobí ani u imunodeficientních pacientů. •Nálezy těchto protozoí ve stolici naznačuje přenos fecal-oral kontaminací. •Osoby, u kterých jsou tito cizopasníci obvykle nacházeni, se často vyznačují jinými střevním problémy. Left: E. polecki cyst stained with trichrome. Right: I. buetschlii cyst stained with trichrome. Chilomastix mesnili Chilomastix mesnili Chilomastix mesnili Chilomastix mesnili Chilomastix mesnili Které druhy nepatogenních střevních protozoí známe ? •Skupina střevních nepatogenních prvoků zahrnuje: •Chilomastix mesnili •Endolimax nana •Entamoeba coli •Entamoeba dispar •Entamoeba hartmanni •Entamoeba polecki •Iodamoeba buetschlii • Dientamoeba fragilis • Dientamoeba fragilis •Dientamoeba fragilis je parazit tlustého střeva člověka s celosvětovým rozšířením. •Nehledě na jméno, Dientamoeba fragilis, se nejedná o amébu, ale o bičíkovce. •Dientamoeba fragilis je cizopasník působící gastrointestinální problémy. •D. fragilis je znám pouze ve formě trofozoitů, cysty netvoří. •Infekce může mít symptomatický a asymptomatický průběh. A binucleate and uninucleate form of trophozoites of D. fragilis, stained with trichrome. Dientamoeba fragilis trofozoit Dientamoeba fragilis • Life cycle of Dientamoeba fragilis Dientamoeba fragilis – životní cyklus Retortamonas intestinalis • Retortamonas intestinalis Retortamonas intestinalis Retortamonas intestinalis (e,f,7,8); Dietamoeba fragilis (i,j) Chilomastix mesnili (a,b) Enteromonas hominis • Enteromonas hominis Eneromonas hominis Trichomonas tenax • Trichomonas tenax Trichomonas tenax je nepatogenní zástupce ústní fauny. Diagnostikuje se ze stěrů dutiny ústní. Způsob přenosu není ještě dokonale popsán, ale předpokládá se špinavým nádobím, jídelními příbory a kontaktem, např. při líbání. Trofozoiti přežívají řádově hodiny v pitné vodě, průchod zažívacím traktem je usmrcuje. Trichomonas tenax Bičíkovci – celkové srovnání Trichomonas vaginalis • Trichomonas vaginalis • Montage of people. Montage of people. Trichomoniasis is a sexually transmitted disease. Two Trichomonas vaginalis parasites, magnified (seen under a microscope) · Trichomoniasis je běžné sexuálně přenosné onemocnění (STD), které je poměrně snadno léčitelné. · Onemocnění je velmi často bez příznaků, avšak u žen se vyznačuje příznaky častěji než u mužů. · · Bez léčení se zvyšuje nebezpečí nakažení virem HIV. · Těhotné ženy mohou porodit nedonošené dítě s malou porodní váhou. Trichomonas vaginalis Trichomonas vaginalis Tritrichomonas foetus Trichomonas vaginalis Trichomonas vaginalis – životní cyklus Neonatal pneumonia Infection much less likely Trichomonas vaginalis – životní cyklus 1)Trofozoiti žijí ve vagině, ale mohou být nalezeni také v Bartholiniho žlázkách, uretře a v močovém měchýři ženy. 2)U mužů se vyskytují v přední části močové trubice a mohou být také v prostatě. 3)Trofozoiti se podélně binárně dělí a mohou být nalezeni ve vagině, sekretu prostaty a v moči. 4)Životní cyklus probíhá jen s účastí člověka. Cysta se netvoří, přenos je při pohlavním styku. 5) Trichomoniasa se často vyskytuje společně s canditidou, kapavkou, syphillis nebo u imunodeficientních pacientů (HIV). 6)Při porodu může infekční matka nakazit své dítě. Trichomonas vaginalis Trichomonas vaginalis – barvené preparáty Trichomonas vaginalis – trofozoiti a amébové formy Trichomonas vaginalis: struktury na bázi bičíku Co je to trichomoniasis? •Trichomoniása je velmi běžné sexuálně přenosné onemocnění (sexually transmitted disease - STD), které je působeno parazitickým prvokem Trichomonas vaginalis. • •Přesto, že jsou příznaky onemocnění velice variabilní, většina infikovaných žen a mužů si není nákazy vědoma. • •V USA se odhaduje, že 3,7 mil. lidí je napadeno, ale cca 30% z nich nemá symptomy trichomoniásy. • •Infekce je daleko častější u žen než u mužů a starší ženy bývají napadeny častěji, než ženy mladé. • Trichomonas vaginalis Jak se člověk nakazí ? •Lidé se cizopasníkem nakazí při sexu. U žen je obvykle napadena vulva, děloha a močová trubice a u mužů pak nejčastěji močová trubice. • •Při sexu se obvykle cizopasník přenáší z penisu do vaginy, z vaginy do penisu a je znám také přenos s vaginy do vaginy. • •Pro cizopasníka není obvyklé, aby se vyskytoval na dalších částech těla jako např. na rukou, ústech a konečníku. • •Není jasné proč někteří infikovaní lidé mají symptomy onemocnění a jiní ne a předpokládá se, že to závisí na věku a celkovém zdraví a kondici. • • Jaké jsou hlavní příznaky trichomoniásy ? • •Zhruba kolem 70% infikovaných lidí nemá příznaky onemocnění. • ·Pokud trichomoniasa příznaky působí je jejich rozsah od malého zarudnutí po těžké záněty. • ·Někteří lidé mají příznaky 5 až 28 dnů po infekci, ale jiní je nemají nikdy. • ·Muži s trichomoniásou pociťují určité svědění a dráždění uvnitř penisu a pálení po vymočení a ejakulaci. · ·Ženy s trichomoniásou pociťují svědění, pálení a bolesti v oblasti genitálií a diskomfort při močení. Tyto příznaky provází rovněž páchnoucí výtok z pochvy průhledné, bělavé, nažloutlé nebo nazelenalé barvy. · ·Lidé s trichomoniásou nemají příjemné pocity při sexu, bez léčení může infekce přetrvávat až několik měsíců až let. •Jaké mohou být při trichomoniáse komplikace ? • • Trichomoniása může zvyšovat pravděpodobnost nakažení • dalšími pohlavními nemocemi. Například trichomoniása působí záněty genitálií a to usnadňuje proniknutí viru HIV do těla a jeho přenos na sexuálního partnera. • •Jak trichomoniása působí na těhotnou ženu a její dítě ? • • Zvyšuje se riziko předčasného porodu a narozené dítě má velmi nízkou porodní váhu. Těhotenství ženu před infekcí Trichomonas vaginalis nechrání. • • Přehled STD u těhotných žen v USA •STDs Odhad počtu těhotných žen •Bacterial vaginosis 1,080,000 •Herpes simplex virus 2 880,000 •Chlamydia 100,000 •Trichomoniasis 124,000 •Gonorrhea 13,200 •Hepatitis B 16,000 •HIV 6,400 •Syphilis <1,000 Trichomonas vaginalis Diagnostický systém Přímý antigenní test Diagnostika • Trichomoniásu není možné diagnostikovat jen na základě vnějších příznaků. • • Je nezbytné vyhledat lékaři a podrobit se laboratornímu vyšetření. • • • • Léčení • Léčení je možné antibiotiky (metronidazole nebo tinidazole). • • Protozoa různé skupiny: kokcidie, nálevníci •Cyclospora cayetanense •Cystoisospora belli •Microsporidia •Encephalitozoon cuniculi •Trachipleistophora hominis •Balantidium coli •Blastocystis hominis •Pneumocystis jiroveci • • • • Cyclospora cayetanense Cyclospora cayetanensis • • Oocysts of C. cayetanensis shown going from non-infective to infective and multiplying. Further description is below. · Cyclosporiasis je střevní onemocnění působené mikroskopickým cizopasníkem druhu Cyclospora cayetanensis. · Druh Cyclospora cayetanensis byl poprvé jako cizopasník člověka popsán v roce 1994 v Peru. · Lidé se nakazí Cyclosporou po pozření potravy nebo vody kontaminované výkaly. · Lidé často cestující do endemických oblastí jsou vystaveni mnohem většímu riziku onemocnění Cyclospora cayetanensis – epidemiologie ·Lidé se cizopasníkem nakazí polknutím vysporulovaných oocyst Cyclospory, které představují infekční stádium cizopasníka. • ·Infikovaný člověk vylučuje nevysporulované (nezralé, neinfekční) oocysty ve výkalech. Tyto oocysty ve vnějším prostředí sporulují a až po několika dnech až týdnech se stávají vysporulované a tedy infekční. • ·Z tohoto důvodu je přímý přenos • z člověka na člověka a přenos z čerstvě • kontaminované potravy nebo • vody nepravděpodobný. · ·Čtyři oocysty Cyclospory pocházející • z čerstvé stolice- barveno technikou • acid-fast stain from fresh stool stained. • Image: CDC (DPDx) • (Průměr oocyst 8 až 10 μm) • Four Cyclospora oocysts from fresh stool stained using a modified acid-fast stain. Cyclospora cayetanensis Nevysporulovaná oocysta Oocysta se dvěmi sporocystami Life cycle of Cyclospora cayetanensis Cyclospora cayetanensis Životní cyklus začíná pozřením oocysty. Oocysta obsahuje dvě sporocysty a každá pak dva sporozoity. Po vniknutí do člověka dochází v tenkém střevě k emergenci sporozoitů Sporozoiti prodělávají asexuální rozmnožování, čímž vzniká mnoho merozoitů, stejně pak jako prodělávají i rozmnožování sexuální, které vede ke vzniku makro a mikrogametocytů. Gamety spolu fúzují a vzniká zygota, ze které vzniká oocysta. Člověk vylučuje ve stolici nevysporulované oocysty. Za optimálních podmínek tyto oocysty dozrávají a stávají se infekční pro člověka. Cyclospora cayetanensis – životní cyklus •Oocysty vylučované ve stolici nejsou infekční. Přímý tzv oral-fecal přenos je tak nepravděpodobný a odlišuje tohoto cizopasníka od zástupců rodu Cryptosporidium. •Sporulace probíhá ve vnějším prostředí a při teplotě 22°C to 32°C trvá několik dnů až týdnů. •Vysporulovaná oocysta obsahuje dvě sporocysty a v každé z nich jsou vždy dva podlouhlí sporozoiti. •V zažívacím traktu dochází k excystaci a k uvolnění sporozoitů, kteří napadají epiteliální buňky hostitele. •Uvnitř těchto buněk dochází k asexuálnímu namnožení a později také sexuální fázi cyklu a vývoji namnožení oocyst, které jsou vylučovány se stolicí. •Čerstvá zelenina a voda může sloužit jako prostředek přenosu a vysporulované oocysty jsou polknuty s kontaminovanou potravou nebo vodou. •Potenciální mechanismy kontaminace potravy a vody jsou stále předmětem intenzivního výzkumu. Cyclospora cayetanensis – onemocnění • • Symptomy cyclosporiasy začínají v průměru 7 dní po infekci (od 2 dní do 2 týdnů) vysporulovanopu oocystou. • • Mezi tyto symptomy lze zahrnout: • •Vodnatý průjem (diarrhea) – nejčastější příznak •Ztráta chuti k jídlu •Ztráta váhy •Křeče •Nafouknutost •Plynnatost •Nevolnost •Únava • • Další méně časté příznaky: •Zvracení •Horečka • Cyclospora cayetanensis - diagnostika •Mikroskopický průkaz cizopasníka •1. Vlhká komůrka – procházející světlo – DIC nebo UV •2 Fast acid-stain •3. Barvení Safraninem nebo Trichromem Cyclospora cayetanensis - diagnostika Technika Fast acid stain Cyclospora cayetanensis - diagnostika Barvení safraninem Cyclospora cayetanensis – terapie •Nejčastěji se doporučují preparáty Trimethoprim/sulfamethoxazole (TMP/SMX), prodávané pod komerčními názvy Bactrim, Septra, a Cotrim •Žádná alternativní antibiotická léčba Cyclosporosy nebyla doposud k terapii navržena a doporučována. •Řada rutinně pracujících zdravotnických zařízení zatím rovněž nemá vypracované postupy na spolehlivou identifikaci tohoto cizopasníka. Cystoisospora belli • Cystoisospora belli • nevysporulovaná oocysta vysporulovaná oocysta • •Cystoisosporiasis dříve označovaná jako isosporiasis je střevní •parazitární onemocnění postihující člověka. Běžně se vyskytuje v •tropických a subtropických oblastech a v typickém případě se přenáší •pozřením kontaminované potravy a vody. Charakteristkým příznakem •je průjem, nemoc lze léčit a existují také účinná preventivní opatření. Left: Immature oocyst of Cystoisospora belli in an unstained wet mount showing a single sporoblast under ultraviolet (UV) fluorescent microscopy. Right: Immature oocyst of Cystoisospora belli in an unstained wet mount showing two sporoblasts under ultraviolet (UV) fluorescent microscopy. Cystoisospora belli •Patogenní agens: •Parazitická coccidie Cystoisospora belli, napadá epiteliální buňky tenkého střeva a je jednou ze tří coccidií napadajících zažívací trakt člověka. •Ve kterých částech světa se vyskytuje ? •Cystoisospora je celosvětově rozšířena. Běžně se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech. Cystoisospora belli •Rezervoárový organismus – dobytek, •prasata • •Způsob šíření: potrava (maso), voda • •Geografické rozšíření: celosvětově ? • •Inkubační perioda: 3 – 39 dní • •Diagnostika: oocysty ve stolici • • Cystoisospora belli •Co je to cystoisosporiasis? • •Cystoisosporiasis je onemocnění střeva způsobené mikroskopickým cizopasníkem druhu Cystoisospora belli. Tento cizopasník byl dříve označován jako Isospora belli. •Parazit se přenáší ingescí potravy nebo vody, které jsou kontaminovány výkaly infikovaného člověka. Cystoisospora belli •Jak se člověk může Cystoisosporou nakazit ? •Lidé se nakazí po polknutí zralé oocysty cizopasníka například z kontaminované potravy nebo vody. •Napadení lidé vylučují s výkaly nezralé oocysty cizopasníka, které potřebují obvykle 1 až 2 dny sporulace ve vnějším prostředí. •Za určitých okolností může parazit dozrát i za dobu kratší než jeden den. Cystoisospora belli •Může být Cystoisospora přenášena z osoby na osobu přímo ? •Cystoisospora je obvykle šířena nepřímo, prostřednictvím kontaminované potravy a vody. To proto, že parazit potřebuje určitý čas, aby ve vnějším prostředí dozrál. Oral-anal kontakt s infikovaným člověkem však riziko přenosu zvyšuje. • •Jaké jsou symptomy infekce vyvolané Cystoisosporou ? •Nejtypičtější projev onemocnění je řídký průjem. Dalšími symptomy jsou bolesti břicha, křeče, ztráta chuti, nevolnost, zvracení a horečka. •Pokud není onemocnění léčeno, tak u lidí s AIDS a s oslabeným imunitním systémem vede ke zdlouhavému a těžkému onemocnění. Life Cycle of C. belli Cystoisospora belli 1)Nevysporulované oocysty jsou vylučovány s výkaly. 2)Člověk se nakazí ingescí kontaminované potravy nebo vody obsahující vysporulované oocysty obsahující sporozoity. 3) Zralé sporocysty ve střevě praskají a uvolňují vždy 8 sporozoitů, které napadají epiteliální buňky. 4) V epitelu se sporozoiti transformují v trofozoity, kteří se asexuálně množí (schizogonie) a vznikají merozoiti. Merozoiti napadají další buňky epitelu a množí se v nich. 5) Část trofozoitů prodělává sexuální cyklus, Gamogonií vznikají makro a mikro gametocyty, jejicxh fůzí vzniká zygota a ta Vede ke vzniku nezralé oocysty, která je vylučována z těla ven. V půdě oocysty dozrává a stává se infekční. C. belli tak vyžaduje jen jednoho hostitele. Microsporidia • Microsporidia - spora Microsporidia Microsporidie v hostitelských buňkách Zralé spory microsporidií Microsporidia - charakteriastika •Pojem microsporidia je obvykle používán jako označení pro obligátní intracelulární cizopasníky •náležející do kmene Microsporidia. • •V současnosti je známo přes 1200 druhů náležejících do 143 rodů, které byly popsány jako •paraziti velkého spektra hostitelů a to jak obratlovců tak bezobratlých. • •Mikrosporidia jsou charakteristická produkcí odolných spor, které jsou v závislosti na hostiteli •co do velikosti velmi variabilní. Vyznačují se unikátními organelami, polárním vláknem nebo •polární trubičkou, která je spirálovitě stočená uvnitř spory. Velikost spor mikrosporidií •parazitujících u člověka se pohybuje od 1 do 4 µm a tato velikost je důležitým diagnostickým •znakem. • •Existuje nejméně 15 druhů mikroskoporidíí, které jsou popsány jako patogeni napadající •člověka: Ancaliia (formerly Brachiola) algerae, A. connori, A. vesicularum, Encephalitozoon •cuniculi, E. hellem, E. intestinalis, Enterocytozoon bieneusi Microsporidium ceylonensis, M. •africanum, Nosema ocularum, Pleistophora sp., Trachipleistophora hominis, T. •anthropophthera, Vittaforma corneae, a Tubulinosema acridophagus. • •Encephalitozoon intestinalis byl dříve nazýván Septata intestinalis, ale na základě podobnosti •morfologie, antigenní struktury a molekulárních dat, byl pak přeřazen do tohoto rodu . • •Díky současným údajům je známo, že některá domácí a divoká zvířata mohou být přirozeně •napadena některými druhy mikrosporidií: E. cuniculi, E. intestinalis, E. bieneusi. Ptáci, •především papušci a rajky, jsou přirozeně napadáni E. hellem. E. bieneusi. Druh V. corneae •byl identifikován v povrchových vodách a spory Nosema sp. byly zjištěny ve vodních příkopech, • •Tubulinosema acridophagus, je parazit hmyzu a současně době (2012) byly popsány dva •případy diseminované mikrosporidiosy vyvolané tímto cizopasníkem. Medicínský význam microsporidií Medicínský význam microsporidií Encephalitozoon cuniculi • Encephalitozoon cuniculi Microsporidia – životní cyklus Microsporidia - vývoj •Infekční stádium mikrosporidií je rezistentní spora, která přežívá dlouho ve vnějším prostředí. • •Po pozření hostitelem, spora vystřelí polární vlákno (trubička) a infikuje hostitelskou buňku. Infekční sporoplasma se tak dostane do hostitelské buňky – eurakyota. • •Uvnitř hostitelské buňky se sporoplasma extenzivně dělí a to bud merogonií (binární dělení) a nebo sporogonií (mnohonásobné dělení). • •Tento vývoj může nastat bud přímo po přímém kontaktu s cytoplasmou hostitelské buňky (e.g., E. bieneusi) a nebo probíhá uvnitř parazitoforní vakuoly (e.g., E. intestinalis). • •Bud přímo v cytoplasmě nebo v parasitoforní vakuole se mikroskoporidie vyvíjejí sporogonií ve zralou sporu. Během sporogonie se kolem spory formuje tlustá stěna, která zajišťuje resistenci vůči podmínkách vnějšího prostředí. • •Když spory navýší svůj počet a kompletně vyplní cytoplasmu hostitelské buňky, bunečná stěna praskne a spora se uvolní do prostředí, které je obklopuje. • •Tyto volné spory mohou infikovat další hostitelské buňky a cyklus tak pokračuje. Microsporidia – životní cyklus Microsporidia: Encephalitozoon •Infekce nastává po pozření nebo • vdechnutí spory. • •Ve dvanacterníku je obsah spory • polárním vláknem injikován do • hostitelské buňky. • •V ní se parazit opakovaně binárně • množí a vzniká velké množství spor. • •Spory se uvolňují z hostitelské buňky • a napadají další buňky. • • Life cycle of Microsporidia Životní cyklus: Encephalitozoon cuniculi 1)Imunodeficientní pacient (AIDS) je orálně nakažen kontaminovanou potravou (např. z moči zvířete) 2)Ve střevě člověka dojde injikování parazita do epiteliální buňky střeva. 3) V ní se tvoří parazitoforní vakuola, ve které se parazit binárním dělením opakovaně množí. 4)Poslední binární dělení ve ke vzniku dvou jednojaderných sporoblastů, které se dále diferencují v infekční spory. 5) Spory jsou vylučovány z těla stolicí. Klinické příznaky mikrosporidióz •Druh mikrosporidie Klinický příznak • •Anncaliia algerae Keratoconjunctivitis, skin and deep muscle infection •Enterocytozoon bieneusi Diarrhea, acalculous cholecystitis •Encephalitozoon cuniculi and E. hellem Keratoconjunctivitis, infection of respiratory and genitourinary tract, disseminated infection •Encephalitozoon intestinalis Infection of the GI tract causing diarrhea, and dissemination to ocular, genitourinary and respiratory tracts •Microsporidium ceylonensis and M. africanum Infection of the cornea •Nosema sp. (N. ocularum), Anncaliia connori Ocular infection •Pleistophora sp. Muscular infection •Trachipleistophora anthropophthera Disseminated infection •Trachipleistophora hominis Muscular infection, stromal keratitis, (probably disseminated infection) •Tubulinosema acridophagus Disseminated infection •Vittaforma corneae (syn. Nosema corneum) Ocular infection, urinary tract infection Laboratorní diagnostika •Mikroskopické vyšetření •Transmisní elektronová mikroskopie TEM •Imunofluorescence IFA •Molekulární metody – především PCR • • Mikroskopické vyšetření stolice spory Encephalitozoon cuniculi barveno Chromotropem • Encephalitozoon cuniculi stained with Gram Chromotrope Encephalitozoon cuniculi stained with Gram Chromotrope Microsporidia in stool stained with Chromotrope 2R Mikroskopické vyšetření stolice spory mikroskopridií, barveno Gram chromotropem • microsporidia stained with Giemsa microsporidia stained with Giemsa Mikroskopické vyšetření stolice barveno Giemsou • Encephalitozoon cuniculi stained with Ryan's modified trichrome Encephalitozoon cuniculi stained with Ryan's modified trichrome Elektronová mikroskopie TEM Enterocytozoon bieneusi - spora • Electron micrograph of an Enterocytozoon bieneusi spore Encephalitozoon intestinalis inside a septated parasitophorous vacuole • IFA of Encephalitozoon hellem Monoclonal antibody-based immunofluorescence identification of Encephalitozoon hellem. Spores are present in a bronchoalveolar lavage specimen of an AIDS patient Agarose gel (2%) showing the diagnostic bands for species-specific PCR diagnostic primers designed for microsporidia that infect humans • Agarose gel - PCR for microsporidia Trachipleistophora hominis • Trachipleistophora hominis Ciliophora - nálevníci Nálevnící - morfologie Nálevnící rozmnožování - konjugace Balantidium coli • Balantidium coli •Balantidium coli, je málo se vyskytujícím střevním cizopasníkem člověka. Přenáší se fecal-oral přenosem pozřením kontaminované potravy a vody. •Infekce Balantidium coli probíhá většinou bez příznaků, ale lidé silněji napadeni trpí průjmy a bolestmi břicha a může dojít až k perforaci tlustého střeva. •Šíření infekce lze omezit preventivní dobrou hygienou a umýváním ovoce a zeleniny na cestách. Left: Balantidium coli cyst. Right: B. coli trophozoite in a wet mount at 1000x magnification. Endemický výskyt B. coli •Balantidium je vzácně se vyskytujícím parazitem člověka v mírném pásmu. Mnohem častěji se vyskytuje u prasat v teplejším klimatu a u opic v tropech. • •Napadení člověka nastává především tam, kde se lidé neřídí správnými hygienickými návyky. • •Balantidium coli je rozšířeno celosvětově, ale největší prevalence dosahuje v tropech a v subtropech a v rozvojových zemích. Intestinální balantidiosa a amebiosa: léze stěny tlustého střeva (a,b) léze působené E. histolytika (c) Fagocytoza červených krvinek (d) Balantidium coli – vznik potravní vakuoly Balantidium coli – trofozoiti, roztěr stolice (3.15) cysty – roztěr stolice (3.16) Trofozoiti Cysty Balantidium coli – trofozoiti SEM Balantidium coli – peristomální cilíe a vakuoly Balantidium coli – životní cyklus Balantidium coli – trofozoiti a cysty Balantidium coli – životní cyklus Balantidium coli – životní cyklus •Balantidium coli se přenáší cystami. Hostitel se obvykle nakazí pozřením kontaminované potravy a vody. • •Po polknutí cysty dochází v tenkém střevě k její excystaci a trofozoiti pak kolonizují tlusté střevo. • •Trofozoiti zůstávají ve lumenu tlustého střeva člověka a zvířat a množí se zde binárním dělením s konjugací. • •Trofozoiti prodělávají encystaci a vznikají infekční cysty. Někteří trofozoiti invadují stěnu tlustého střeva a množí se. • •Zralé cysty opouštějí hostitele s výkaly. •1) Napadeni lidé vylučují cysty • ve stolici. 2)Člověk sed nakazí ingescí • kontaminované potravy nebo vody. 3)V tenkém střevě se s cyst uvolňují • trofozoiti. 4)Ti se binárním dělením množí. 5)Encystují se a odcházejí do • tlustého střeva a odtud ven se • stolicí. • •Balantidium coli vyžaduje pouze •jednoho hostitele. Lidé získávají •infekci nejčastěji od prasat, které je •rezervoárem této nemoci. •Balanditiosa je proto tzv. zoonosa. Life cycle of Balantidium coli Balantidium coli – přenos a šíření Balantidium coli – životní cyklus a patogenita Balantidium coli - patogenita Balantidium coli – dělící se trofozoit ve stěně střeva Blastocystis hominis • Blastocystis hominis •Blastocystis je běžně se vyskytující mikroskopický organismus s celosvětovým rozšířením. • •Plné poznání biologie Blastocystis a jejího vztahu k dalším organismům zůstává zatím nejasné a je předmětem intenzivního výzkumu. B. spp. cyst-like forms in wet mounts under differential interference contrast (DIC) microscopy. Blastocystis hominis Blastocystis hominis •Taxonomická klasifikace Blastocystis hominis je stále velmi kontroverzní. V minulosti byl tento organismus považován za kvasinky, houby, améby, bičíkovce a sporozoa. • •V současné době díky studiím na molekulární úrovni genů SSUrRNA byla B. hominis umístěna do neformální skupiny nazvané Stramenopila (Silberman et al. 1996). • •Tato skupina Stramenopila je definována na základě molekulární fylogeneze jako heterogenní evoluční seskupení jednobuněčných a mnohobuněčných protistů včetně hnědých řas, rozsivek, chrysophyta, vodní plísně atd. (Patterson, 1994). • •Cavalier-Smith (1998) považuje Stramenopila za identické s jeho infraříší Heterokonta součástí říše Chromista. Z tohoto důvodu je podle Cavalier-Smitha, B. hominis označována jako heterokontní chromista. Blastocystis hominis Blastocystis hominis: vakuolizovaná forma binární dělení Blastocystis: mikrofoto (a) diagram dělení trofozoita (c) Blastocystis hominis •Průběh životního cyklu a šíření B. hominis je stále předmětem výzkumu. Z tohoto důvodu je zde uvedený cyklus spíše hypotetický. •Typickou formou nacházenou v lidské stolici jsou cysty, které dosahují velikosti od 6 do 40μm. •Tlusto-stěnné cysty, které jsou přítomny ve stolici jsou považovány za prostředek přenosu cizopasníka uskutečňovaného zřejmě v cestou fecal-oral pozřením kontaminované vody nebo potravy. •Cysty napadají epiteliální buňky zažívacího traktu a asexuálně se množí. Vznikají vakuolární formy parazita, ze kterých vznikají multivakuolární a amoeboidní formy. •Multivakuolární forma se vyvíjí v pre-cystu, která dává vznik tenko-stěnné cystě, která je zřejmě zdrojem autoinfekce. •Amoeboidní forma dává vznik pre-cystě, která se vyvíjí schizogonií v tlustostěnnou cystu. •Tlusto-stěnná cysta je vylučována s výkaly. Proposed life cycle of blastocystis hominis Blastocystis hominis B. hominis se množí sporulací a nebo binármím dělením. Organismus prodělává několik morfologických forem B. hominis se vyznačuje sexuálním i asexuálním rozmnožováním. B. se může pomocí pseudopodií protahovat. Životní cyklus není ještě úplně popsán. Jak se člověk nakazí ? •Jak je přesně Blastocystis přenášena není dosud s •určitostí známo, ale počet infikovaných lidí stoupá •v oblastech s nízkou úrovní hygieny. • •Současné studie naznačují především tyto cesty přenosu: •Polknutí kontaminované potravy nebo vody •Pobyt v denních stacionářích poskytujících péči např. bezdomovcům •Kontakt se zvířaty • Jaké jsou způsoby prevence ? •Umývat si ruce mýdlem a horkou vodou po použití záchodu, výměně plen a před manipulací s potravinami. • •Učit děti důležitosti umývání rukou jako prevence vůči infekci. • •Vyhnout se konzumaci kontaminované potravy a vody. • •Umývat a loupat syrovou zeleninu a ovoce před jídlem. • •Při cestách do exotických zemí se vyhnout pití vody z rizikových zdrojů jako je nepřevařená vodovodní voda a vyhnout se konzumaci neuvařeného jídla umývaného v nepřevařené vodovodní vodě. • •Pít jen originál balené a pasterizované nápoje a nápoje připravované z převařené vody jako je káva a čaj, které jsou k pití bezpečné. • Pneumocystis jiroveci Pneumocystis jiroveci Celosvětově rozšířený parazit plic. Jméno na počest prof O. Jírovce. Poprvé jej popsal u člověka. Druh P. carini se vyskytuje spíše u zvířat. Vyskytuje se asi u 40% imunodeficientní pacientů. Dříve problém u nedonošených dětí. Podle molekulární analýzy RNA je příbuzný houbám. Podle přítomnosti organel mitochondrie, jádro, Golgiho aparát a podle způsobu dělení se jedná u blízce příbuzného amébám. Je to zřejmě představitel velice staré skupiny protozoí. Pneumocystis pneumonia Pneumocystis jiroveci – životní cyklus 1) Imunokompromitovaný člověk vdechne drobné cysty. Uvnitř každé je 8 haploidních trofozoitů které se líhnou z cysty. 2) Vždy 2 trofozoiti fúzují a vzniká zygota (diploidní) , která se dělí na dvě nová stádia. 3) Zygota se začíná encystovat a formuje se v ní 8 jader. 4) Ty se mění na 8 mladých trofozoitů. 5) Vzniká zralá s novou generací intracystických tělísek. Děkuji za pozornost Děkuji za pozornost Děkuji za pozornost Léčení •Initiation or optimization of antiretroviral therapy is the cornerstone of treatment of microsporidiosis in HIV-infected patients. Immune restoration to CD4 cell count >100 cells/mm3 is associated with resolution of symptoms of enteric microsporidiosis. Management of severe dehydration, malnutrition, and wasting with fluid support and nutritional supplementation should be provided. Use of antimotility agents for diarrhea control can be considered in infected adults. For gastrointestinal infections caused by Enterocytozoon bieneusi, fumagillin 20 mg orally three times daily is the only drug with proven efficacy. However, its use is associated with severe thrombocytopenia in 30-50% of patients, which is reversible upon discontinuation of treatment, and the drug is not currently available in the United States. For disseminated (not ocular) and intestinal infection attributed to microsporidia other than E. bieneusi and Vittaforma corneae, the drug of choice is albendazole 400 mg orally twice daily. Treatment should continue until immune reconstitution has been maintained for at least 6 months. Itraconazole 400 mg orally daily plus albendazole 400 mg orally twice daily may have activity for disseminated disease attributed to Trachipleistophora or Anncaliia. For ocular infection, the treatment of choice is topical fumagillin bicylohexylammonium (Fumidil B) 3 mg/mL in saline (fumagillin 70 µg/mL) eye drops: two drops every 2 hours for 4 days, then two drops four times daily (investigational use only in United States) plus albendazole 400 mg orally twice daily for management of systemic infection. Léčení • Examples of several of the most commonly used treatments are provided in the table below. As always, treatment decisions should be individualized. • Drug* • Dosage regimen for adults • Iodoquinol650 mg orally 3 times daily for 20 days • OR • Paromomycin25–35 mg per kg per day orally, in 3 divided doses, for 7 days • OR • Metronidazole**500–750 mg orally 3 times daily for 10 days*Not FDA-approved for this indication. • • ** Metronidazole is a nitroimidazole drug. The nitroimidazole drugs secnidazole and ornidazole have been used to treat D. fragilis infection but are unavailable in the United States. • Life cycle of nonpathogenic intestinal amebae