OBECNÁ MYKOLOGIE
(místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
Vymezení pojmů „houby“ a „mykologie“ • Historický výskyt a teorie o původu hub
• Stavba houbové buňky (cytoplazma, organely, jádro a bun. cyklus, bun. stěna)
• Výživa a obsahové látky hub • Vegetativní stélka hub (nemyceliální houby, hyfy, hyfové útvary,
pletivné útvary, stélka lišejníků, růst houbové stélky)
• Rozmnožování hub (vegetativní, nepohlavní, pohlavní) • Genetika hub
• Plodnice hub (sporokarpy, askokarpy, bazidiokarpy, anatomie plodnic, hymenofor, hymeniální
elementy) • Spory hub (typy a stavba, šíření a klíčení)
• Nomenklatura hub • Sběr, určování a konzervace hub
mykolog
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
PF_72_100_grey_tr ubz_cz_black_transparent

pro zvětšení výtrusorodého povrchu:
• hladký bez specifických tvarových struktur
(výskyt u různých skupin i různých tvarů plodnic);
• ostnitý u rozlitých (corticioidní houby) i stipitátních plodnic (lošáky);
• zprohýbaný, lamelovitý – původně hladký povrch vytváří lamelovitou strukturu, více či méně
anastomózující (u rozlitých, chorošotvarých i canthareloidních plodnic);
• zvláštním typem jsou pseudolamely u Schizophyllum, podélně rozčísnuté a hygroskopické (za vlhka
jsou rovné, za sucha se jejich půlky odchlípnou a stočí);
C:\user\Houba\Škola-www\stazeno\mykolog_plodnice\71_stereum-hirsutum_oldrich-roucka.jpg
Foto O. Roučka,
http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?obrazok_id=53535; L. Tábi, http://www.nahuby.sk/obrazok_
detail.php?obrazok_id=55827; B. Kuzmová, http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?obrazok_id=55827
C:\user\Houba\Škola-www\stazeno\mykolog_plodnice\73_merulius-tremellosus_ladislav-tabi.jpg
C:\user\Houba\Škola-www\stazeno\mykolog_plodnice\73_schizophyllum-commune_bozena-kuzmova.jpg
C:\user\Houba\Škola-www\stazeno\mykolog_plodnice\72_sarcodon-imbricatus.jpg
Foto Martin Rozmoš, http://botany.cz
/cs/sarcodon-imbricatus/
Hymenofor (= struktura, již pokrývá hymenium) vytváří u různých hub různé tvary
Sarcodon imbricatus
Schizophyllum commune
Merulius tremellosus
Stereum hirsutum
C:\user\Houba\Škola-www\stazeno\mykolog_plodnice\72_hymost.gif

75_gomphidius-glutinosus_gills
• pórovitý, rourkatý (póry = ústí rourek) – tvoří se v kompaktní hmotě (většina Polyporales) nebo
se zřetelnými stěnami (větš. Boletales);
• lupenitý je nejen nejčastější (většina Agari-cales), ale i má nejvýhodnější poměr povrch
/objem (zvětšuje výtrusorodý povrch až 20x);
• gastroidní představuje hymenium uzavřené v břichatkovitých plodnicích, pokrývající stěny dutin,
komůrek nebo lamel v glebě (vizuálně podobné theciu zprohýbanému uvnitř tubero-thecií lanýžů).
74_polyporus-ciliatus
Foto Polyporus ciliatus:
Věra Svobodová, http://botany.cz
/cs/polyporus-ciliatus/
Foto Xerocomus badius: http://pms.wikipedia.org/wiki
/Figura:Rourky.jpg
76_weraroa-novae-zelandiae_X-section 74_rourky_xerocomus-badius
Polyporus ciliatus
Xerocomus badius
Weraroa novae-zelandiae
74_hymrour 75_hymlup
Veselý et al.: Přehled ..., 1972
http://mushroomobserver.org/obs/7382?q=AUZr

C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-34_hymenophore-initiation-polyporus-type.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-35_hymenophore-initiation-cantharellus-type.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-36_hymenophore-initiation-agaricus-type.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-37_hymenophore-initiation-amanita-type.jpg
Různé způsoby zakládání hymenoforu: narůstání přehrádek mezi póry, na jejichž stěnách se tvoří
bazidie (choroše, nahoře); zvlnění hymenia tlakem narůstajících bazidií (liška, vlevo nahoře); růst
lupenu jako samostat-né struktury se stavbou tramy odlišnou od tramy klobouku (typ. pro Agaricales,
vlevo dole); vznik mezer mezi lupeny lyzí původně kompaktního pletiva hymenoforu (muchomůrka,
dole).
Clémençon: Cytology and Plectology ..., 2004.

Pletivo hymenoforu lze směrem k povrchu rozlišit na jednotlivé vrstvy: trama-subhymenium-hymenium.
Trama lupenů: obvykle jsou rozlišovány 4 základní typy podle uspořádání buněk: regulární,
irregulární, bilaterální, inverzní (obr. dole), případně je možno rozlišovat více dílčích typů
(schéma vpravo).
C:\user\Houba\Škola-www\stazeno\mykolog_plodnice\79_tramalup.gif
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-38_hymenophoral-trama-architecture.jpg

• trama regulární (= parallel; Lepiota, Tricholoma aj., řada lupenatých) – hyfy v mediostratu
(střední oblast lupenu) jdou ± souběžně od báze k ostří lupenu; trama s ne zcela rovně jdoucími
hyfami bývá odlišována jako subregulární;
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-45_regular-gill-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-46_subregular-gill-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-47_divergent-hymenophore-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-48_pachypodial-gill-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-39_cutting-planes-for-gills.jpg
– odvozené typy: divergentní trama – hyfy se stáčejí šikmo k povrchu lupenu; pachypodiální trama –
hyfy se stáčejí kolmo k povrchu lupenu;
Clémençon: Cytology and Plecto-logy of the Hymenomycetes, 2004.

• trama irregulární (= interwoven;
Pleurotus, Hygrophorus) – hyfy tvoří
v mediostratu nepravidelný propletenec;
– odvozené typy: bidirekcionální trama –
hyfy tvoří "síť" ve dvou kolmých směrech
podél lupenu a shora dolů; "promíchaná"
(intermixed) trama – více typů hyf, jsou vmíchány hyfy skeletové anebo trombo-plerní anebo ztlustlé
buňky; subcelulární trama – stavba pseudoparenchymatická, krátké zakulacené buňky, prostory mezi
nimi vyplňuje sliz nebo vzduch;
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-40_irregular-gill-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-41_subcellular-gill-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-42_intermixed-gill-trama.jpg

– odvozené typy s rozvolněnými hyfami: fysalo-irregulární trama – inflátní fysalohyfy jsou
všesměrně rozptýlené v gelatinózní hmotě; trabekulární trama – mohutné inflátní hyfy roztahují
vnitřní tramu lupenu a vytlačují zbylé hyfy k okraji;
Heinz Clémençon: Cytology and Plectology of the Hymenomycetes. Bibliotheca Mycologica, vol. 199.
J. Cramer, Berlin-Stuttgart, 2004.
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-49_physalo-irregular-gill-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-50_trabecular-gill-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-51_acrophysalidic-gill-trama.jpg

• trama bilaterální (běžně označovaná pojmem divergent; Amanita)
– inflátní hyfy (fysalidy) vybíhající šikmo dolů odstředivě z tenkého mediostrata;
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-52+53_bilateral-gill-trama.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-54+55_inverse-gill-trama.jpg
• trama inverzní (= convergent; Pluteaceae) – inflátní hyfy vyrůstají z tenkého hymenopodia
šikmo dolů do středu lupenu.
Heinz Clémençon: Cytology and Plectology of the Hymenomycetes. Bibliotheca Mycologica, vol. 199.
J. Cramer, Berlin-Stuttgart, 2004.

Hymenopodium je úzká oblast tenkých generativních hyf mezi tramou a subhymeniem – zřejmě zbytek
primordiální tramy lupenů, jejíž buňky (na rozdíl od buněk tramy) neztlustly; často není odlišováno
od subhymenia.
Subhymenium je vrstvička buněk pod hymeniem, v níž vznikají hymeniální elementy – mohou je tvořit
nepravidelně propletené hyfy (s. permixtum), buňky jdoucí rovnoběžně s povrchem, z nichž se kolmo
odvětvují elementy hymenia (s. ramosum, příp. s. viscosum, jsou‑li stěny buněk gelatinózní)
nebo ztlustlé až kulovité buňky tvořící pseudoparenchymatickou strukturu (s. cellulosum).
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-32_subhymenium.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-33_hymenopodium.jpg
Heinz Clémençon: Cytology and Plectology of the Hymenomycetes. Bibliotheca Mycologica, vol. 199.
J. Cramer, Berlin-Stuttgart, 2004.

Výtrusorodá vrstva na povrchu je rouško neboli hymenium – jsou rozlišovány tři typy hymenia podle
uspořádání bazidií a příp. dalších hymeniálních elementů:
• stelohymenium – jednotlivé bazidie
na koncích hyf prorůstajících kolmo
k povrchu, bez dalších struktur;
• katahymenium – bazidie "utopené"
ve vrstvě hyfidií (viz dále), mezi nimiž
prorůstají ven;
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-18_stelohymenium.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-19_catahymenium.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-17_hymenial-classes.jpg
Heinz Clémençon: Cytology and Plectology of the Hymenomycetes. Bibliotheca Mycologica, vol. 199.
J. Cramer, Berlin-Stuttgart, 2004.

• euhymenium – bazidie se tvoří na větve-ných hyfách vyrůstajících ze subhymenia,
– tilaiohymenium – na "větvích" hyf svazky bazidií netvořící souvislou vrstvu;
– leptohymenium – svazky bazidií na "větvích" hyf tvoří souvislou vrstvu, nově tvořené bazidie
vrůstají mezi stávající;
– auxohymenium – vrstvu "vyprázdně-ných" bazidií přerůstají nově tvořené (případ "tloustnutí
hymenia" hub, jejichž hymenium bývá vystaveno zničujícímu působení deště).
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-20+21_tilaiohymenium.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-22+23_auxohymenium.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-24_leptohymenium.jpg
Clémençon: Cytology and Plectology of the Hymenomycetes,  2004.

Dle postupu dozrávání bazidií lze rozlišit typ inekvihymeniferní (bazidie dozrávají postupně v úzké
zóně postupující od ostří k bázi lupenu; některé hnojníky) a ekvihymeniferní (současné dozrávání
bazidií na celé ploše hymenia, běžné).
V izotropickém hymeniu dozrávají všechny bazidie zhruba zaráz, zatímco v anizotropickém se tvoří
nepravidelná mozaika z oblastí "zralých" a "nezralých" bazidií (tyto typy jsou vždy ekvihymenif.).
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-27_hymenium-panaeolus-campanulatus.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\clemencon\09-30+31_hymenium-coprinus-type.jpg