Eduard Kejnovský (Zdeněk Kubát) + Roman Hobza EVOLUČNÍ GENOMIKA: OD VZNIKU ŽIVOTA PO GENOM ČLOVĚKA Brno, jaro 2022 Evoluční genomika 2022: 14.2. – Vznik života 21.2. – Svět RNA a první genomy 28.2. – Historie genomiky 7.3. – Evoluce genomů 14.3. – Strategie a metody genomiky 21.3. – Evoluce genů 28.3. – Evoluce sexuality I. 4.4. – Dynamika genomů 11.4. Lidský genom a evoluce člověka 18.4. – Velikonoce 25.4. - Evoluce sexuality II. 2.5. – Polyploidizace 9.5. – Malé RNA 16.5. – Diskuse a test 1. Kosmologická předehra 2. Definice života 3. Vznik života 4. První genetické systémy a vznik genetického kódu 5. Síť života OSNOVA Mýty a náboženství Albert Einstein – teorie relativity, první rovnice pro vesmír Alexander Friedmann (1922) – rovnice nemají statické řešení, smršťování nebo rozpínání vesmíru Edwin Hubble (1929) – rudý posun ve spektrech vzdálených galaxií, úměrný vzdálenosti, vesmír se rozpíná George Gamow (1948) – původ těžších prvků, vyšší hustota na počátku, existence počátku, „big bang“ (Fred Hoyle) Penzias a Wilson (1964) – reliktní záření, 2.7K, izotropní KOSMOLOGICKÁ PŘEDEHRA Velký třesk a rozpínání vesmíru Velký třesk (Big bang): - singularita - neplatí fyzikální zákony - vznik prostoru, času a hmoty - reliktní záření, inflace Otázka vzniku času: - Aristoteles - křesťanství - kosmologie - teorie strun - vesmíry propojeny - liší se konstantami a zákony, počty rozměrů Temná hmota, temná energie Antropický princip Fyzika totiž zjistila, že existence života na Zemi je téměř zázrakem. Stačilo by, aby fyzikální konstanty vesmíru byly jen nepatrně odlišné a hmota ani život, jak je známe, by nevznikly. Vlastnosti vesmíru jsou přesně a jemně vyladěné právě tak, že na Zemi mohl vzniknout život a nakonec člověk. Téměř se zdá, že vesmír vznikl proto, aby mohla inteligentní bytost vzniknout. V USA dal antropický princip podnět ke vzniku nového kreacionistického hnutí, "Intelligent Design". Zrodil se tak tzv. antropický princip, který zformuloval v r.1973 kosmolog Brandon Carter ve dvou verzích: "Slabá" verze konstatuje skutečnost, že svět je právě takový, že na něm mohl vzniknout život. "Povaha vesmíru a naše místo v něm jsou slučitelné s naší existencí jako pozorovatelů". Prostě tu jsme, protože tu můžeme být. "Silná" verze říká, že do základů vesmíru byly vloženy takové specifické informace, aby v něm zákonitě inteligentní život musel vzniknout. VZNIK ŽIVOTA (Protobiologie) Původ života Stvoření (božský zásah) Život je všudypřítomný vzniká jen z jiného života (heterogeneze, panspermie) vzniká z neživé hmoty (abiogeneze) samoplození moderní abiogenetické hypotézy Definice života Problematické téma -Chemické složení a reakce se neliší od okolí -Neostrá hranice mezi živým a neživým (viry,…) -Fenomén/proces vs. živá entita -Je univerzální definice možná a má praktický přínos? - Typy definicí -Nejmenší společný jmenovatel -Sada vlastností -Termodynamické -Bioinformatické -Evoluční -Život jako globální entita -Utilitaristické Definice života Nejmenší společný jmenovatel -Biogenní prvky (C, H, N, O, P, S,…) -DNA, RNA, lipidy, sacharidy, proteiny,… -Struktura - buňky, membrány - Složité (výčet) a úzké definice založené na aktuálně poznaných formách života, nejsou obecné a neřeší hraniční případy. Definice života Sada vlastností -Organizace, homeostáze, metabolismus, růst, dráždivost, reprodukce, adaptace,… -Obecnější definice, ale částečně je splňují i problematické jevy (krystaly, jíly, priony), nebo jsou splněny dočasně hraničními entitami (viry) - - Vyžadují další upřesňování – komplexita, unikátnost, otevřenost, nepředvídatelnost, nerovnováha, vývoj, evoluce,… Definice života Termodynamické -E. Schrodinger; I. Prigogine -Termodynamická nerovnováha, výměna energie s okolím -> samoorganizace (snižují svoji entropii (neuspořádanost) na úkor okolí -„Samočinně se organizující, disipativní, nerovnovážný systém.“ -Život jako disipativní struktura? Neživé disipativní struktury vždy vznikají nově. Definice života Evoluční -Darwinovská evoluce (přirozený výběr) s kontingentním charakterem (o výsledku rozhoduje historická náhoda = nelze předvídat úspěch) -Postupné změny, účelovost vlastností -„Autonomní systém schopný reprodukce a darwinovské evoluce.“ Velice jednoduchá, ale široká definice, která ve výsledku může zahrnovat i naše výtvory (kultura) nebo elektronické pokračovatele. Definice života Život jako globální entita -V. Vernadsky, J. Lovelock -Život ovlivňuje dění na planetě a má vždy globální charakter (život na Marsu, měsících vnějších planet?) -„Vysoce organizovaný systém hmoty a energie s komplexními cykly, které zajišťují nebo zvyšují uspořádanost systému pomocí výměny energie s okolím.“ Definice života Utilitaristické definice -Předchozí definice obvykle charakterizují život jako proces, ale co když se podíváme v jednom časovém řezu – pak není evoluce, adaptace ani rozmnožování. -Utilitaristické definice mají za úkol být prakticky použitelné v nějakém vědním oboru nebo pro nějaký účel (například hledání života ve vesmíru – markery života). http://justmotivated.com/wp-content/uploads/2012/11/Lou-Holtz-life-Quote.jpg Co je život? http://chemoton.files.wordpress.com/2010/05/what-is-life-schrondinger-book.jpg http://static.guim.co.uk/sys-images/Media/Pix/pictures/2008/02/25/Monkeys460.jpg Jsou viry živé? Definice NASA: - otevřený systém - replikace - samosestavování - evoluce Atributy života: reprodukce, metabolismus, růst, adaptace, odpověď na podněty Život = reprodukce s variací (evoluce) Ed Trifonov: 123 definicí života Život = samoudržující se chemický systém schopný Darwinovské evoluce (G. Joyce 1994) Život na Zemi DNA, RNA, proteiny Buňka – membrány, metabolismus Reprodukce, evoluce H2O Život na Zemi – Kdy? První důkazy života První důkazy života První důkazy života První důkazy života První důkazy života První důkazy života První důkazy života 3-2,5 mld. let Stromatolity Fotosyntetické sinice Makroskopické fosilie Ediacara Cca před 635-542 mil lety Nálezy celosvětově rozšířené Newfounland - 1868 Ediacara hills (Austrálie) 1943 Nejasné zařazení – živočichové/řasy/houby/protista? Kambrická exploze Před 542 mil. Let Nahradily Ediacarskou faunu Všechny tělní plány Silur-Devon První obratlovci a přechod na souš Dunkleosteus Dvojdyšné ryby -> Krytolebci Původ života Stvoření (božský zásah) Život je všudypřítomný vzniká jen z jiného života (heterogeneze, biogeneze, panspermie) vzniká z neživé hmoty (abiogeneze) samoplození moderní abiogenetické hypotézy Panspermie: Přišel život z vesmíru? •Anaxagoras (5. stol. př.n.l.): zárodky života rozptýleny po celém vesmíru • •Lord Kelvin, Arrhenius (1908): panspermie • •Sir Fred Hoyle, Crick: řízená panspermie Vesmír je bohatý na organické látky Komety: - mohou přenášet organické látky, Hyakutake – methan Meteority: - denně na Zemi dopadá až 150 tun organického materiálu, dříve více - prebiotické reakce v mělkých lagunách - objev aromatických polycyklických uhlovodíků (PAH) v okolí mrtvých hvězd - glycin v mezihvězdném prachu Chondrity – nejstarší kamenné meteority, obsahují chondruly s organickými látkami, Murchison – 64 druhů AK, jen 8 „pozemských“ AK http://creationwiki.org/pool/images/e/ec/Space_molecules.jpg Meziplanetární expres Bakterie – vesmírní kolonizátoři? Streptococcus mitis: - náhodně zavlečen na Měsíc (Surveyor3) a po 31 měsících zpět (Apollo12) a byl životaschopný Deinococcus radiodurans: – 15 000 Gy/ 37% životaschopnost člověk 10 Gy, E. coli 60 Gy bakteriální spóry: – odolnost, konformace A-DNA - izolace bakterií z trávicího traktu hmyzu zalitého v jantaru (25-40 mil. roků) - solné vrstvy (New Mexico) – bakterie 300 mil let Extremofilové Acidophile: An organism with an optimum pH level at or below pH 3. Aerobe: requires O2 to survive. Alkaliphile: An organism with optimal growth at pH levels of 9 or above. Anaerobic: does not need O2 to survive. Endolith: An organism that lives inside rocks. Halophile: An organism requiring at least 0.2M of NaCl for growth. Hypolith: An organism that lives inside rocks in cold deserts. Mesophile: An organism that thrives in temperatures between 15-60 °C. Metalotolerant: capable of tolerating high levels of heavy metals, such as copper, cadmium, arsenic, and zinc. Microaerophilic: requires levels of O2 that are lower than atmospheric levels. Oligotroph: An organism capable of growth in nutritionally limited environments. Piezophile: An organism that lives optimally at high hydrostatic pressure. See also Barophile Psychrophile: An organism that can thrive at temperatures of 15 °C or lower. Radioresistant: resistant to high levels of ionizing radiation. Thermophile: An organism that can thrive at temperatures between 60-80 °C. Xerotolerant: requires water to survive Život na Zemi – Jak? Klasická a moderní abiogeneze Aristoteles - život má původ v neživé hmotě Francesco Redi (1668) – zabránil mouchám klást vajíčka a z masa larvy nevznikaly, „omne vivum ex ovo“ Antoni van Leeuwenhoek (1683) objevil bakterie Lazzaro Spallanzani (1768) – bakterie pocházejí také ze vzduchu a mohou být zničeny varem Louis Pasteur (1862)– mikroorganizmy přítomny v organických materiálech, sterilizace Woehler (1828) – syntéza močoviny, kvantifikace energie při reakcích, není prostor pro vitální sílu, redukcionismus Moderní abiogeneze: - vznik života na Zemi sérií postupných kroků - stavební kameny (AK, báze) à polymery à buňka - různé hypotézy (svět RNA, Miller, panspermie) Oponenti – falzifikovatelnost, malá pravděpodobnost Rozdíl mezi klasickou a moderní abiogenezí: – frekvence vzniku života - složitost vznikajících organizmů Redukcionismus – odmítá rozdíl mezi anorganickou a organickou hmotou, složité věci lze vysvětlit jednoduššími, řada fyzika-chemie-biologie-sociologie, Dawkins Vitalistická filozofie – dělila přírodu na živou a neživou, vyloučila abiogenezi Moderní teorie abiotického vzniku života Co bylo dříve? Nejdříve metabolismus x Nejdříve replikace x Koevoluce obou x zcela odlišný průběh Chemická evoluce = vznik základních stavebních kamenů biologických systémů (nukleotidy, aminokyseliny,..) Biologická evoluce = vznik a zorganizování systémů podléhajících přirozenému výběru Nejprve metabolismus A) Prebiotická polévka (primordial soup) zastáncem již Darwin Moderní teorie chemické evoluce a podmínky na Zemi v době vzniku života A.I. Oparin (1924) – složité molekulární struktury vznikly z jednodušších Haldane (1928) – život vzešel z primordiální polévky, úloha UV záření H. Urey – atmosféry ostatních planet jsou redukující (H2, NH4, CH4, H2O) Základem těchto teorií je předpoklad, že na rané Zemi bylo mnoho různých zdrojů energie, které mohly být využity k syntéze chemických složek života: geotermální energie, UV, blesky, teplo a rázové vlny po dopadu meteoritů,… Poloha Země (4.5 mld) Sopečná činnost a atmosféra Po zchladnutí moře (před 4 mld) Život před 3.8mld - aminokyseliny vznikají snadněji než báze NK - primitivní modely buňky - hromadění produktů, reakce, růst, dělení - vznikají v koloidních roztocích - problém ředění 2. Foxovy mikrosféry 1. Oparinovy koacerváty - otázka původu enzymatických molekul - vznikají z protenoidů = polymery vzniklé kondenzací aminokyselin - pořadí AK v těchto polymerech je náhodné - některé mohou vykazovat katalytickou funkci Nejprve proteiny Urey-Millerův experiment vodní pára (H2O) amoniak (NH3) metan (CH4) vodík (H2) dusík (N2) oxid uhličitý (CO2) Modifikace: 1. Pyrosyntéza 2. UV záření 3. tlakově vlny 4. kosmické záření 5. radioaktivita 6. sluneční vítr Výsledek: 20 AK, 5 bází, hlavní cukry Námitky a současný pohled 1. atmosféra nebyla silně nýbrž slabě redukující (CO, CO2, N2, HCN, stopy formaldehydu, NH3, CH4, H2), 2. kyslík z fotolýzy vody a hornin, 3. problém – kyslík byl jedem Výsledek: mnoho stejných látek, ale jen asi 10 000 x nižší koncentrace Kde? V oceánech. Urey-Millerův experiment Vznik života z prebiotické polévky? 1)Jak zvýšit koncentraci - Dočasná jezírka – cyklické změny díky vypařování, vymrzání, kondenzaci a srážkám 2) Přispění meziplanetárního materiálu (komety, meteority) - Vodní led s příměsemi jednoduchých i složitých organických látek Zásadní negativa hypotézy – nevznikají polymery - nukleosidy ani nukleové kyseliny - proteiny - lipidy (= v prebiotické polévce vznikají jen stavební jednotky biopolymerů ale ne samotné biopolymery, nevznikají lipidové váčky) Rozšiřující hypotézy staví na roli „povrchů“ katalyzujících tvorbu polymerů (jíly, pyrit, led,…) a cyklických změnách fyzikálních podmínek Urey-Millerův experiment Vznik života z prebiotické polévky? 1)Jak zvýšit koncentraci - Dočasná jezírka – cyklické změny díky vypařování, vymrzání, kondenzaci a srážkám 2) Přispění meziplanetárního materiálu (komety, meteority) - Vodní led s příměsemi jednoduchých i složitých organických látek A Hot Spring Origin of Life B) Vznik života v podmořských sopkách Thomas Gold: Život se vyvinul hluboko pod povrchem Země a na povrch se dostal druhotně. Bakterie několik kilometrů pod povrchem. Život na jiných planetách nebo měsících? Teorie „hluboké horké biosféry“ - podmořské komíny - 2000m - - vyvěrá přehřátá voda bohatá na minerály, krystalizuje a sedimentuje, katalýza - - zvláštní ekosystém (extremofilové, fotosyntetické bakterie) Související obrázek Teorie světa sulfidů kovů Fe-S svět (G. Wächtershäuser, 1988) - za přítomnosti sulfidů kovů vznikají složitější uhlíkaté sloučeniny - Jay Brandes, 1997: smíchal CO, H2S, NH3, NiS, FeS při 100oC a získal AK a peptidy - podmínky podobné blízkosti podmořských sopek (100-300°C, vysoký tlak) - reakce vytvářející energii využitelnou pro další reakce cyklů - vzrůstá složitost cyklů - reakce neprobíhaly ve volném oceánu ale na povrchu minerálů (pyrit) - důležitá role kyseliny octové – jednoduchá kombinace C+H+O, dodnes klíčové postavení v metabolismu jednoduchý metabolismus předcházel genetice -Život vznikl u hlubokomořských železitosirných vývěrů. První metabolismy byly hypertermofilní a chemoautotrofní (sulfidy železa donory elektronů). Fixace uhlíku redukcí CO2 na povrchu FeS nebo NiS povrchů jako katalyzátorů v citrátovém cyklu. Polymerace peptidů za vysokých teplot za přítomnosti (Fe a Ni)S. Prvními buňkami byly lipidové váčky formující se na povrchu minerálů. Serpentinizační hypotéza variace G. Wächtershäusera (Martin a Russel, 1994) - mírné odlišnosti v teplotě vyvěrající vody (až 300 °C) a chemickém složení (H2S, H2, HCN, CH4, formaldehyd) + mírně oxidující mořská voda (CO2, Fe3+) Díky proudění vody vznikají tzv. mackinawitové membrány – anorganická pěna, která může uzavírat primitivní metabolismus jako protobuňka a později být obalena lipidovými membránami. Nevýhody Hypotéz vzniku života v horkých hlubinných vývěrech: - Mnohem nižší variabilita a koncentrace sloučenin v laboratorních experimentech Podpůrné argumenty: -Načasování vzniku života krátce po skončení Masivního pozdního bombardování, kdy se znovu zformovaly oceány a Zemský plášť byl velice aktivní -Anorganická (Fe, Mg,…) jádra dnešních enzymů dědictvím tohoto světa? -LUCA byl s největší pravděpodobností termofilní. -Genetický kód nejspíš vznikl za vysokého tlaku (AK využívané dnešními barofilními organismy mají větší variabilitu v kódování). - Nejprve replikace Genová hypotéza vzniku života Na počátku nebyl metabolismus ale nukleová kyselina schopná replikace a přirozeného výběru složitá biochemie: DNA – RNA - protein jednoduché polymery – replikátory, RNA evoluce • RNA je genetický materiál i katalyzátor postuloval Crick 1968 • katalyticky aktivní RNA – RIBOZYM (Cech 1982) • RNA svět (W. Gilbert 1986) • vznik genetického kódu a proteosyntézy Na počátku byly pouze nukleové kyseliny – genová hypotéza Co bylo dříve – DNA nebo proteiny? Koevoluce PRVNÍ GENETICKÉ SYSTÉMY A VZNIK GENETICKÉHO KÓDU První genetické systémy 1. Proteiny – koacerváty a mikrosféry 2. Nukleové kyseliny – genová teorie a ribozymy 3. Proteiny i nukleové kyseliny – genetický kód 4. Jiný princip – PNA, polycyklické aromatické uhlovodíky, jíly 1. Unikátní vysoce nepravděpodobná událost („frozen accident“) • 2. Postupný vývoj 3. Produkt rozumné bytosti – nesplňuje kriterium vědecké hypotézy (ověřitelnosti) VZNIK GENETICKÉHO KÓDU Na počátku byly proteiny i nukleové kyseliny (koevoluce) vs. Spojení již existujících genetických a metabolických systémů Důkazy postupné evoluce genetického kódu •Minimalizace chyb (Hurst a Freeland, 90.léta, počítačové modelování) •Přímé interakce AK s kodony •AK kódované podobnými kodony jsou syntetizované stejnými biochemickými dráhami Stejné AK v prebiotické syntéze, v prakódu i v meteoritech GC model Nejstarší triplety GXC Gly, Ala, Val, Asp glycinové hodiny mutační expanze Odchylky od standardního kódu Důkazy postupné evoluce genetického kódu •AK vznikající ze stejného prekurzoru začínají stejným písmenem v tripletu (pyruvát = T) •Prostřední písmeno tripletu odpovídá hydrofobicitě (nejhydrofobnější T…G…C…A nejhydrofilnější) •Poslední písmeno kódu může být degenerované (8 AK je čtyřnásobně degenerovaných = poslední nenese informaci) •Degenerace posledního písmene může být důkazem, že prvotní kód byl dvojpísmenný -> nejstarší AK měly výhodu v obsazování kódu = nejvyšší počet tripletů • Aptamery a genetický kód Báze vážící arginin (zeleně) Argininové kodony (AGG) - SELEX experimenty - aptamerové RNA silně se vážící na arginin obsahují argininové kodony (Schostak) - na počátku přímé interakce AK a RNA (kodonů) - složitý translační aparát (tRNA) až pozdějším výdobytkem tRNA: nejstarší biomakromolekula Možný vznik tRNA - replikace RNA genomů s náhodným počátkem, fosilie – fág Qβ - výhodný počátek na 3’ konci, mikrohelix - vazba AK stabilizuje replikázový komplex, - po replikaci odštěpení vlásenek à předchůdce tRNA - dle homologie se řadí vedle sebe à kondenzace AK Živa 2 - obr Nekódovaná syntéza peptidů Adaptorové smyčky Diferenciace RNA na genotyp (komplementární vlákna) a fenotyp (adaptory) Změna terciální a kvartérní struktury adaptorů mohla vytvořit podmínky pro vznik peptidové vazby Živa 2 - obr AK à jiná AK AK à nonsense Stop à AK Odchylky od univerzálního genetického kódu mt kvasinek, obratlovců, ostnokožců aj. Jiný organizační princip: Teorie jílů Alexander Graham Cairns-Smith (1985): „Seven Clues to the Origins of Life“ - anorganické křemičitanové látky tvořící krystaly - replikace - mutace - šíření do okolí, sedimentace - obdoba přírodního výběru Život na bázi křemíku? Důvody pro křemík: - vyšší stabilita, možnost života při vyšších teplotách - ve vesmíru velmi rozšířen - v periodické tabulce leží pod uhlíkem, podobná chemie - váže čtyři vodíky (SiH4, silan), tvoří polymery (silikony), kde se střídají Si-O (podobně jako C-O tvoří polyacetaly) - Nevýhody: - je větší a proto hůře tvoří dvojné a trojné vazby - dlouhé řetězce méně stabilní - silany jsou velmi reaktivní s vodou Další prvky a rozpouštědla Fosfor: - může tvořit dlouhé polymery - velmi reaktivní, stabilnější v kombinaci s dusíkem - P-N vazbu tvoří různé sloučeniny i cyklické Síra místo kyslíku – některé bakterie Rozpouštědla: Čpavek: – rozpouští většinu organických látek i některé kovy - normální tlak: kapalný při -79 až -33oC - při 60 atm: kapalný při -77 až +98oC - podmínky pod povrchem měsíce Titanu SÍŤ ŽIVOTA Problém definice života Trifonov and Kejnovsky 2015, J Biomol Struct Dyn Kejnovsky and Trifonov 2016, Mobile Genetic Elements Porovnání 123 definic života - nejčastěji zmiňována reprodukce a evoluce, jen 4x buňka !!! (Trifonov 2011, JBSD) Vesmír 2016/3 Viry, viroidy, plasmidy, transposony, +/-satelitní DNA – splňují definici ale nejsou ve stromu života!!! Acytota – nová říše života? Život = reprodukce s variací Jedna síť buňky: Nejen transposony, ale i viry, plasmidy… Viroidy Viry Transposony Plazmidy Satelitní DNA Blízcí příbuzní (transposony+viry+satelity): LTR retrotransposony + retroviry helitrony + Geminiviry transposony obsahující satelity Endogenní retroviry Strom života: 6 říší/3 domény, původ Acytota ve světě RNA, polyfyletické x monofyletické (Cavalier-Smith 2004) Horizontální přenos – Acytota prorůstají všemi říšemi Dynamika – migrace NK Parazitismus? Ne více než ostatní Acytota a strom života Nová klasifikace (Adl et al 2012): upravil V. Hampl Trifonov and Kejnovsky 2015 Obří viry – megaviry, mimiviry Velikost genomu srovnatelná s bakteriemi - Pandoravirus salinus (genom 2.5Mbp) Velikost kapsidy srovnatelná s bakteriemi - Pithovirus sibericum (velký 1.5µm) - kódují ribozómy a kapsidu, jen částečná závislost na hostiteli - metabolické geny (~2500 genů pro proteiny), 10% repetitivní DNA Paraziti megavirů: Virofágy: např. Sputnik - 18kb/21 genů, přenáší geny mezi megaviry (jako fág) Transpovirony: ~7kb, několik genů, lin. ds. DNA, abundantní Eugene Koonin: „Giant viruses crossed the imaginary boundry between viruses and cellular organisms.“ J.-M. Claverie: „The fact that it can get sick makes it more alive.“ Co bylo dříve – buňka nebo mimivirus? I při studiu virů se opět dostáváme k otázce definice živého organizmu, k definici života !!! Protichůdné pohledy na původ virů: (a)primitivní: - na hranici života podobně jako časné replikátory - střídají fáze RNA a DNA – reminiscence RNAàDNA přechodu (b) odvození: - redukce: Mimiviry vznikly z buňky (?) - progrese: z retrotransposonů à retroviry (?) Vlastnosti: - lze je krystalizovat, inertní mimo buňku -> jen chemikálie - primitivní živý organizmus - nejsou schopné autonomního života, ale kdo je toho schopen?!!! Jsou viry živé? Síť života slovy filozofů (na závěr) „Sobectví a rozpor vidíme, jen pokud živé bytosti vnímáme navzájem odděleně. Pokud ale stvoření nahlédneme jako celek, pak i přes všechen rozpor a temný chaos, vtištěný do základů života, spatříme sjednocení a pochopíme, že vesmír, kosmos, je harmonický. Prapočátkem všeho bytí je absolutní celistvost, dokonalost a klid…“ V.Solovyov.jpg „Všechen život v přírodě se vyznačuje bojem, zlobou, bolestí a končí smrtí a rozpadem, všude vládne egoismus, nesoulad a nepřátelství, každý bojuje s každým, jeden tvor požírá druhého a živé bytosti postrádají smyslu. Každý projev egoismu způsobuje další a další oddělování jednotlivých bytostí a jejich rozpad.“ „Na svět se lze dívat i tak, že v něm uvidíme jen souhrn různorodých či nepřátelských prvků. Všude kolem, zdá se, vládne nevyléčitelné rozdělení a vrozené nepřátelství. Všude je zlé promíseno s tím, co má cenu. … ale já cítím pod touto povrchní roztříštěností živou a hlubokou jednotu.“ Teilhard de Chardin (1881-1955): Vladimir Solovjov (1853-1900):