Latinská Amerika – nerostné bohatství, obyvatelstvo, hospodářství, zemědělství Antonín Věžník OPVK_MU OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 1 20.4.2022 Latinská Amerika •Rozumíme všechny americké státy, které se nachází jižně od USA – (Mexiko, státy a ostrovy Střední Ameriky a Jižní Amerika) •Takto vymezený region LA – má rozlohu cca 21 mil. km2 a 600 mil. obyvatel (k lednu 2014) • Proč Latinská Amerika? – byla převážně kolonizována latinskými (románskými) národy, především Španěly a Portugalci •LA je politicky zpravidla dělena na 33 republik: •Mexiko a dalších 7 států ležících na úzkém pruhu středoamerické pevniny –Ostrovy Karibského moře – celkem 13 států –Jihoamerické státy děleny na 4 skupiny: •státy při Karibském moři – Venezuela, Kolumbie, Guyana, F. Guyana a Surinam •Brazílie •státy laplatské – Paraguay, Uruguay, Argentina, •horské státy andské – Chile, Peru, Bolívie a Ekvádor •V Karibském moři je stále celá řada ostrovů závislými územími: –Pod správou USA – Portoriko, Panenské ostrovy, Velká Británie – Kajmanské o-vy, Turks a Caicos, Panenské o-vy, Falklandy, Bermudy, Francie – Guadeloupe, Martinique, Saint Pierre a Miquelon, Nizozemsko – Nizozemské Antily NEROSTNÉ BOHATSTVÍ •bohatá ložiska energetických surovin •málo potřebného kapitálu a technických možností pro zvýšení produkce a komplexní geologický průzkum potenciálních ložisek… •Ropa: •odhady ropných rezerv – cca 16 mld. tun –z toho Venezuela 8 mld. t, Mexiko 7 mld., Brazílie 320 mil., Argentina 315 mil., Kolumbie 225 mil., Ekvádor 213 mil., Trinidad a Tobago 81 mil., Peru 68 mil. • • • 20.4.2022 3 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) •roční těžba ropy 2009 (Sev. a Již. Amerika) 1.USA - 325 mil. t 2.Kanada - 156 mil. t 3.Mexiko - 148 mil. t 4.Venezuela - 125 mil. t 5.Brazílie - 100 mil. t 6.Kolumbie - 34 mil. t • •Zemní plyn – 2012: 1.Mexiko – 54,0 mil. m3 2.Argentina – 38,8 mil. m3 3.Trinidad a Tobago – 40,6 mil. m3 (rychlý nárůst) 4.Venezuela – 25,3 mil. m3 5.Brazílie – 17,0 mil. m3 • (USA - 681 mil., Kanada - 143 mil.) – • • • 20.4.2022 4 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\01-Svět_paliva.jpg •Uhlí: •uhelné bohatství zatím málo prozkoumané, nicméně jde o značné zásoby (Venezuela, Mexiko) •roční produkce (2012) 1.Kolumbie – 86 mil. t 2.Mexiko – 16 mil. t 3.Venezuela – 9 mil. t • (USA – 993 mil., Kanada – 68 mil.) •Zdroj: BP - Statistical Review of World Energy • •Železná ruda: • - značné zásoby; největším vývozcem Brazílie (přes 110 mil. t ročně) 1.Brazílie – 490 mil. t (2010) 2.Venezuela - 16 mil. t 3.Mexiko – 12 mil. t 4.Chile – 9,5 mil. t 5.Peru – 8 mil. t • (USA - 49 mil., Kanada - 35 mil.) •Zdroj: US Geological Survey • 20.4.2022 5 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\02-Svět_železná ruda.jpg •Další nerostné suroviny: • • bauxit (v závorce oxid hlinitý) 1.Brazílie - 25,8 mil. t (5,3 mil. t, 2008) 2.Jamajka - 15,0 mil. t (4,1 mil.) 3.Venezuela – 5,9 mil. t (1,9 mil.) 4.Surinam - 4,6 mil. t (2,0 mil.) 5.Guyana - 1,5 mil. T • •stříbro 1.Peru - 3,8 tis. t (1. místo na světě, 2009) 2.Mexiko – 3,5 tis. t (2. místo na světě) 3.Bolívie – 1,3 t 4.Chile – 1,3 tis. t • (USA – 1,25 tis. t, Kanada – 0,6 tis. t) 1. • 20.4.2022 6 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\03-Svět_cín_bauxit.jpg D:\Latinská Amerika obecně\04-Svět_drahé kovy.jpg •zlato 1.Peru – 203,3 t (2008) 2.Argentina – 44,1 t 3.Chile – 40,4 t 4.Brazílie – 40,1 t 5.Mexiko – 35,9 t 6.Kolumbie – 15,6 t • (USA 242 t, Kanada 104 t) • •měď 1.Chile – 5360 tis. t (1. na světě, 2008) 2.Peru – 1049 tis. t 3.Argentina – 180 tis. t 4.Brazílie – 147 tis. T 5.Mexiko – 130 tis. t • (USA 1220 tis. t, Kanada 606 tis. t) • D:\Latinská Amerika obecně\05-Svět_měď.jpg •cín 1.Peru – 37 tis. t (3. na světě, 2009) 2.Bolívie – 19 tis. t 3.Brazílie – 13 tis. t 4. •nikl 1.Kuba – 70 tis. t (2010) 2.Brazílie – 52 tis. t 3.Kolumbie – 49 tis. t 4.Dominikánská rep. – 46 tis. t • (Kanada 105 tis. t) • •uran 1.Brazílie: 300 t (2004) – 110 t (2005) – 190 t (2006) – 345 (2009) • (Kanada 10 173 t, USA 1453 t) (2009) • •Další suroviny - 2010: • •platina – Kolumbie 1,1 tis. t (USA 12,7 tis., Kanada 6,5 tis.) •olovo – Peru (319 tis. t), Mexiko (130 tis.t), Brazílie, Bolívie (USA 426 tis. t, Kanada 72 tis.) •zinek – Peru (1,5 mil. t), Bolívie (421 tis. t), Mexiko (390 tis. t), Brazílie (174 tis. t) (USA 736 tis. t, Kanada 698 tis. t) •mangan – Brazílie 1,6 mil. t, Mexiko 180 tis. t •wolfram – Bolívie 1023 t, Peru 502 t (Kanada 1964 t) •fosfáty – Brazílie 6,1 mil. t, Venezuela, Kolumbie (USA 36 mil. t, Kanada 1 mil. t) •diamanty – Guyana (350 tis.), Brazílie (300 tis. karátů), Venezuela (Kanada 12,3 mil.) •kobalt – Kuba (3,5 tis. t), Brazílie (1,2 tis. t) (Kanada 4,1 tis. t) •rostoucí význam těžby tzv. strategických surovin –thorium, zirkon, monazitový písek, … –výskyt hlavně v Brazílii • 20.4.2022 10 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) HOSPODÁŘSTVÍ •Latinská Amerika patři i přes bohaté přírodní zdroje spíše k zaostalejším částem světa •300 let koloniálního režimu - pomalý rozvoj výrobních sil •nové nezávislé státy ekonomicky slabé a snadno ovlivnitelné zahraničním kapitálem (hlavně V. Británie, později Francie, Německo) •základní znaky hospodářství Latinské Ameriky 1.rozhodující role těžebního průmyslu, zemědělství zaměřené na monokultury – vývoz 2.silná závislost ekonomiky na světovém trhu 3.vedoucí postavení zahraničního kapitálu v hospodářství 4.stále slabý rozvoj průmyslu a především výrobních prostředků 5.nedostatečný rozvoj zemědělství, nízká produktivita práce (latifundie), přelidnění venkova – • • •region má ve světovém hospodářství význam jako dodavatel zemědělských surovin (a potravin) a nerostných surovin •cca 87 % světové produkce kávy, 65 % ledku, 43 % stříbra, 38 % vanadu, 23 % měďné rudy, 17 % olovnaté rudy, 25 % ropy apod. •velký exportér pšenice, lněného semena, vlny, masa •tempo hospodářského růstu regionu cca 2-5 % ročně (nejrychleji Chile, Brazílie, Mexiko) •velké rozdíly v HDP/obyv. (2011) –Chile 16100 USD,Mexiko 15100 USD, Chile 16100 USD, Venezuela 12400 USD, Brazílie 11600 USD –Haiti 1200 USD, Nikaragua 3200 USD, , Honduras 4300 USD, Bolívie 4800 USD •velký zahraniční dluh v mnoha zemích, navíc dynamicky se zvyšuje… – • •problémem byla velmi vysoká inflace – znak hospodářské nerovnováhy –v 90. letech - Peru, Surinam, Guyana, Nikaragua,Venezuela, Uruguay i přes 50 % –Brazílie 1993-1994 – 2000 %! –současnost – Guyana, St. Vincent a Grenadiny, Argentina, Surinam, – přes 5 % •u silně zadlužených zemí dlužná částka může převyšovat roční HDP – Panama, Nikaragua, Jamajka, Honduras •snaha o řešení složitého problému zahraničních dluhů, upevňování vzájemných hospodářských styků, postupné vytváření regionálního společného trhu • • • – • •Hospodářské integrace: •cíl – usnadnit a prohloubit vzájemný obchod a ekonomickou spolupráci •vývoj v Latinské Americe –1970 – Andský pakt, sídlo v Limě, 5 členů –1973 – CARICOM – Karibské společenství a společný trh, Georgetown, 15 členů –1989 – NAFTA – Severoamerická zóna volného obchodu, 3 členové (Mexiko od r. 1993) –1989 – APEC – Hospodářské sdružení zemí Pacifiku, Singapur, 21 členů –1995 – MERCOSUR – Společný trh Jihu, Buenos Aires, 5 členů •problémy při vytváření integračních seskupení –podřízenost požadavkům vyspělých ekonomik, vnitřní nestabilita, vysoká zadluženost • – 20.4.2022 14 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\19-World - integration.jpg •ALADI – Latinskoamerické hospodářské sdružení –ale pokles vzájemné obchodní výměny •OAS – Organizace amerických států (1948, platnost charty od r. 1951) –zaměření na hospodářské a sociální problémy kontinentu, rozpory mezi USA a ostatními… –snaha vytvořit celoamerický jednotný trh •CACM – Společný středoamerický trh •BCIE – Středoamerická banka hospodářské integrace •CDB – Karibská rozvojová banka •ECLAC – Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik •LAES – Latinskoamerický hospodářský systém – • 20.4.2022 15 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) Zemědělství •nejdůležitější výrobní odvětví hospodářství Latinské Ameriky •cca 21 % ekonomicky aktivního obyvatelstva •regionální diference v zaměstnanosti v zemědělství, většinou mezi 10-20 % –Haiti cca 62 % –Venezuela 9 %, karibské ostrovy ještě méně (Portoriko 2,3 %) •charakteristické znaky zemědělství –půda v rukou soukromých vlastníků –extenzívně obdělávaná –zaměřená na monokulturu –75 % obdělávané půdy v rukou velkostatkářských vlastníků (s výjimkou Kuby), zbytek připadá na malé a střední rolníky (tzv. peoni, ejidos, …) • – – – • 20.4.2022 16 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\26-Amerika_zem_regiony.jpg •snaha o intenzifikaci a modernizaci zemědělství, a tím zvyšování produktivity –především Brazílie, Mexiko a Argentina •odevzdávání ladem ležící půdy bezzemkům –drobné a střední zemědělské podniky, zajištění potřebných finančních prostředků •zvyšuje se masná a mléčná produkce –intenzifikace chovu skotu, prasat a drůbeže –zabezpečení příslušné krmivové základny •rozšiřuje se zemědělská infrastruktura –skladování, konzervování, doprava a odbyt •rozšiřuje se též zřizování zpracovatelských kapacit u producentů – – • • 20.4.2022 17 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) •velký význam produkce: –tropických (plantážních) rostlin - kávovník, kakaovník, cukrová třtina, bavlník, tabák –obilovin - pšenice, kukuřice, ječmen •průmyslové rostliny –kaučukovník, chininovník, vanilka,, vzácné dřeviny – hlavně Amazonie –quebracho, čaj maté – oblast Paraná, Chaco, Paraguay •chov dobytka – zejm. hovězí dobytek, dále ovce, prasata –jižní Brazílie, Paraguay, Argentina, Chile –v Andách také muly, osli, lamy •lesy bohaté na vzácná dřeva – Střední Amerika –mahagon, eben, balza • • – 20.4.2022 18 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) •struktura využití půdy –Jižní Amerika – lesy 46 %, TTP 28 %, orná půda 6 %, ostatní 20 % –Severní Amerika – lesy 31 %, TTP 16 %, orná půda 12 %, ostatní 41 % •počet obyvatel, které uživí 1 zemědělec –USA 470, Kanada 368 –Argentina 89, Brazílie 26, Mexiko 16, Guatemala 13 –Peru 7,4, Haiti 3,5 20.4.2022 19 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) C:\Users\User\Documents\ŠKOLA\2012 jarni semestr\Regionální geografie Amerik\Latinská Amerika obecně\Jižní Amerika - land use.jpg •Denní přísun kalorií na obyvatele a denní příjem bílkovin 20.4.2022 20 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\27-Amerika_výživa.jpg D:\Latinská Amerika obecně\28-Amerika_spotřeba bílkovin.jpg •Rostlinná výroba (produkce v r. 2010): • pšenice •1. Argentina – 14,9 mil. T •2. Brazílie – 6,0 mil. T •3. Mexiko – 3,0 mil. t • (USA 60,1 mil., Kanada 23,2 mil.) • •rýže 1.Brazílie – 13,2 mil. t 2.Kolumbie – 2,5 mil. t 3.Peru – 2,5 mil. t • (USA 10,1 mil.) • •kukuřice 1.Brazílie – 35,1 mil. t (3. místo na světě) 2.Argentina – 20,5 mil. t 3.Mexiko – 18,0 mil. t • (USA 282 mil., Kanada 9,5 mil.) 20.4.2022 21 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\29-Svět_pšenice.jpg D:\Latinská Amerika obecně\30-Svět_rýže_proso_čirok.jpg D:\Latinská Amerika obecně\31-Svět_kukuřice.jpg 20.4.2022 22 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\32-Svět_brambory_maniok.jpg D:\Latinská Amerika obecně\33-Svět_cukr_řepa-třtina.jpg •Banány (2010) • 1.Ekvádor – 7,9 mil. t (4. místo) 2.Brazílie – 7,0 mil. t (5. místo na světě) 3.Guatemala – 2,6 mil. t 4.Mexiko – 2,1 mil. t 5.Kolumbie – 2,0 mil. t 6.Kostarika – 1,8 mil. t 7.Dominikánská rep. – 0,7 mil. t • •Pomeranče (2010) • 1.Brazílie – 19,1 mil. t (1. místo na světě) 2.Mexiko – 4,1 mil. t (5. místo) • (USA 7,5 mil. t) • •Citróny (2010) • 1.Mexiko – 1,9 mil. t (2. místo na světě) 2.Argentina – 1,1 mil. t (3. místo) 3.Brazílie – 1,0 mil. t • • 20.4.2022 23 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\34-Svět_ovoce.jpg • jablka (2010) • 1.Chile – 1,10 mil. t 2.Argentina – 0,85 mil. t 3.Brazílie – 1,27 mil. t • (USA 4,2 mil.) • •vinné hrozny (2010) • 1.Argentina – 1,5 mil. t 2.Chile – 0,93 mil. T 3. •Avokádo (2010) • 1.Mexiko – 1,10 mil. t (1. místo na světě) 2.Chile – 330 tis. t (2. místo na světě) 3.Dominikánská rep. – 276 tis. t (3. místo na světě) 4.Kolumbie – 201 tis. t 5.Peru – 184 tis. t • (USA 256 tis. t) 20.4.2022 24 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\35-Svět_kaučuk_víno.jpg 20.4.2022 25 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 20.4.2022 26 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\51-Svět_přírodní vlákna.jpg •káva (2010) 1.Brazílie – 2,87 mil. t (1. místo na světě) 2.Kolumbie – 514 tis. t (4. místo) 3.Peru – 264 tis. t 4.Guatemala – 257 tis. t 5.Mexiko – 254 tis. t 6.Honduras – 229 tis. t 7.Kostarika – 132 tis. t 8. •kakao (2010) 1.Brazílie – 233 tis. t (6. místo na světě) 2.Ekvádor – 132 tis. t 3.Kolumbie – 39 tis. t 4.Dominikánská rep. – 53 tis. t 5.Peru – 46 tis. t 6.Kolumbie – 39 tis. t 7. •tabák (2010) 1.Brazílie – 781 tis. t (2. na světě) 2.Argentina – 123 tis. t 20.4.2022 27 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\50-Svět_káva_oves.jpg D:\Latinská Amerika obecně\52-Svět_tabák_ryby.jpg •Živočišná výroba (stavy, produkce v r. 2005): • skot 1.Brazílie – 207 mil. ks (2. místo na světě) 2.Argentina – 51 mil. 3.Mexiko – 29 mil. 4.Kolumbie – 26 mil. • (USA 95 mil.) •produkce mléka 1.Brazílie – 25,3 mil. t 2.Mexiko – 9,9 mil. t 3.Argentina – 8,1 mil. t • (USA 80 mil., Kanada 8,1 mil. ) •hovězí maso 1.Brazílie – 7,8 mil. t 2.Argentina – 3,0 mil. t • (USA 11,2 mil.) • • 20.4.2022 28 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\53-Svět_skot.jpg • prasata 1.Brazílie – 34,1 mil. ks (3. místo na světě) 2.Mexiko – 15,3 mil. • (USA 61 mil., Kanada 14,6 mil.) •vepřové maso 1.Brazílie – 3,1 mil. t 2.Mexiko – 1,1 mil. t • (USA 9,4 mil., Kanada 1,9 mil.) •ovce 1.Brazílie – 15,6 mil. ks 2.Peru – 14,8 mil. 3.Argentina – 12,5 mil. 4.Uruguay – 9,7 mil. 5. • 20.4.2022 29 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\54-Svět_prasata.jpg D:\Latinská Amerika obecně\55-Svět_ovce.jpg •drůbež (2009) 1.Brazílie – 999 mil. ks 2.Mexiko – 288 mil. • (USA 2,04 mld.) • •kuřecí maso (2008) 1.Brazílie – 5,3 mil. t 2.Mexiko – 1,4 mil. t • (USA 8,9 mil.) • •koně (2008) –Mexiko – 6,3 mil. ks –Brazílie – 5,8 mil. ks –Argentina – 3,7 mil. ks –(USA – 9,8 mil. ks) • • • 20.4.2022 30 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) D:\Latinská Amerika obecně\56-Svět_drůbež.jpg • rybolov 1.Peru – 9,4 mil. t (2. místo na světě) 2.Chile – 4,3 mil. t 3.Mexiko – 1,3 mil. t • (USA 4,9 mil.) • •dřevo, kulatina 1.Brazílie – 256 mil. m3 (3. místo na světě) 2.Mexiko – 45 mil. m3 3.Chile – 46 mil. m3 • (USA 467 mil., Kanada 212 mil.) 20.4.2022 31 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) Průmysl •Dříve velmi zaostalý •80. léta – 75% HDP (Brazílie, Mexiko, Argentina) = NIC (nově industrializované země) •Velká síla státních a soukromých podniků (102 brazilských, 34 argentinských a 29 mexických podniků) •Zahraniční investice – 80% Argentina, Mexiko, Brazílie • 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 32 . •Elektronické a elektrotechnické výrobky, počítače, strojová zařízení, stavba lodí, výroba lodí a motorových vozidel •Letecký a kosmický průmysl •Zbrojařský průmysl •Těžký průmysl •Petrochemický a chemický průmysl •Výroba hnojiv a plastů, farmaceutických výrobků • •Nadnárodní společnosti: •Mexická ropná společnost PEMEX •Brazilská ropná společnost PETROBRAS • •Privatizace /reprivatizace – rostoucí síla domácího kapitálu •Rozdílné podmínky jednotlivých zemí • 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 33 . •Velký význam hutnictví a těžkého strojírenství •Výroba oceli: •Brazílie – 26,7 mil. tun •Mexiko – 13,3 mil. tun •Argentina – 4,1 mil. tun •Venezuela – 3,8 mil. tun •Chile – 1,4 mil. tun • •Potravinářství, cukrovary •Masný průmysl (frigoríficos) •Mlynářský průmysl (Argentina, Brazílie, Uruguay, Mexiko, Dom. republika) •Textilní průmysl (Mexiko, Brazílie) • • • 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 34 . •Produkce hliníku •Brazílie – 4,4 mil. tun •Venezuela – 0,6 mil. tun •Argentina – 0,3 mil. tun • •Produkce automobilů •osobní auta (Brazílie – 1,482 mil. ks, Mexiko – 1,209, Argentina – 0, 170) •nákladní auta ( Mexiko – 0,619, Brazílie – 0,313) • •Produkce elektřiny •Brazílie – 332 304 mil. kWh (84% hydr.) •Mexiko – 187 806 mil. kWh (18% hydr.) •Argentina – 82 727 mil. kWh (34% hydr.) • •Jaderné elektrárny (Mexiko, Brazílie, Argentina) •Největší vodní elektrárny: Itaipu (Paraná – Brazílie, Paraguay) – 12 600 mW, Guri (Caroni – Venezuela) – 10 300 mW, Tucuruí (Tocantis – Brazílie) – 7 260 mW • • • 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 35 OBYVATELSTVO •Národy LA – více ras a národních kultur •16.-17. stol. – původní domorodé obyvatelstvo (dobýváno Španěli a Portugalci, později Francouzi) = zotročení původních obyvatel •Indiáni: •16. stol. – 20 mil., začátek 20. stol. – 7 mil. (nejvíce horské oblasti Bolívie, Peru, Ekvádoru) •Bolívie, Peru – úřední jazyky ajmarština, kečujština •Středoamerické ostrovy – indiáni prakticky vyhubeni • 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 36 . •. 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 37 D:\Latinská Amerika obecně\08-SA_racial groups.jpg D:\Latinská Amerika obecně\09-LA_obyv_rasove typy.jpg D:\Latinská Amerika obecně\10-CentrAm_ethnic.jpg . •Dnes: převaha mesticů (míšenci bělocha a indiánky či bělošky a indiána), Kreolové (potomci původních vystěhovalců) •Černoši a mulati (středoamerické ostrovy, východní část Brazílie) •Evropští přistěhovalci – Portugalci (Brazílie), Španělé (ostatní země LA), Italové, Němci, obyvatelé slovanského původu (okolí La Platy) • 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 38 . •Počet obyvatel LA: 590 mil. (2010) •Bílá (europoidní) rasa – 56% •Žlutá (mongoloidní) rasa – 30% •Černá (negroidní) rasa – 14% •Průměrná hustota zalidnění 18 obyv./km2 •Krajní nerovnoměrnosti •vysoká hustota zalidnění: přímořská oblast Střední Ameriky, pásmo And v Bolívii, Peru, Chile + východní pobřežní pásmo od ústí Amazonky po střední Argentinu……25 – 30 obyv/km2 •nízká hustota zalidnění: Amazonie, Gran Chaco, Patagonie – pod 10 obyv/km2 •Podíl městského obyvatelstva (města nad 1 mil. obyv.): 29,7% •Venezuela, Argentina, Chile, Uruguay (nad 80% městského obyvatelstva) 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 39 D:\Latinská Amerika obecně\11-Amerika_zalidnění.jpg D:\Latinská Amerika obecně\12-LA-město_centrum_vily.jpg . •Největší aglomerace: •Sao Paulo – 20,2 mil.obyv. •Ciudad de México – 19,4 mil. •Buenos Aires – 13,1 mil. •Rio de Janeiro – 12,0 mil. •Lima – 8,9 mil. •Bogotá – 8,5 mil. •Santiago – 6,0 mil. •Belo Horizonte – 5,9 mil. 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 40 . •Státy LA podle počtu obyvatel (2013): •Brazílie – 201 mil. (5. na světě) •Mexiko – 118 mil. •Kolumbie – 47 mil. (k 1.2. 2014) •Argentina – 40 mil. •Peru – 31 mil. •Venezuela – 30 mil. • •Státy LA podle hustoty zalidnění (2011): •Haiti – 362 obyv./km2 Surinam – 3,2 obyv./km2 •Trinidad a Tobago – 261 obyv./km2 Guyana – 3,5 obyv./km2 •Jamajka – 247 obyv./km2 Bolívie – 9 obyv./km2 •Dominikánská republika – 207 obyv./km2 Belize – 14 obyv./km2 • 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 41 . •Státy LA podle fertility (2013): •Guatemala – 3,08 •Belize – 3,08 •Honduras – 2,94 •Haiti – 2,88 •Bolívie – 2,87 •Panama – 2,40 • •Zdroj: CIA Factbook 2013 • 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 42 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2e/Countriesbyfertilityrate.svg/825px-Countri esbyfertilityrate.svg.png . •. 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 43 D:\Latinská Amerika obecně\14-Amerika_porodnost.jpg D:\Latinská Amerika obecně\15-Amerika_úmrtnost.jpg Přirozený přírůstek 20.4.2022 OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 44 D:\Latinská Amerika obecně\16-Amerika_přir_přírůstek.jpg