- zpravidla drobné houby
- klobouk často kuželovitý a s hrbolem, pokožka
suchá, vláknitá, plstnatá až šupinkatá
- lupeny v dospělosti hnědé, často bělavé ostří
- třeň válcovitý nebo s hlízkou, často vločkatý
- kortina někdy přítomna
- pach nejčastěji spermatický
- mykorhizní druhy
Inocybe s.l. – vláknice
makroskopické diagnostické znaky:
- charakter pokožky klobouku
Inocybe s.l. – vláknice
makroskopické diagnostické znaky:
- charakter pokožky klobouku
- přítomnost velipellis
Inocybe s.l. – vláknice
makroskopické diagnostické znaky:
- tvar báze třeně: řepovitá, kulatá či
lemovaná hlízka, válcovitá báze
Inocybe s.l. – vláknice
makroskopické diagnostické znaky:
- prezence/absence kortiny
- odění třeně či jeho ojínění (cystidy
- na vrcholu x až k bázi)
Inocybe s.l. – vláknice
makroskopické diagnostické znaky:
- zbarvení a barevné změny
Inocybe s.l. – vláknice
mikroskopické diagnostické znaky:
- cystidy (kaulocystidy, tvar, metuloidy +/-)
- jejich reakce s 3% KOH (neg. vs. žlutá)
- tvar a velikost spor (hladké x hrbolaté)
Inocybe s.l. – vláknice
© L. Zíbarová
Bandini et al. 2019
Bandini et al. 2020
současné členění vláknic (Matheny et al.
2020):
- r. Inocybe s str.: až na několik výjimek
pleurocystidy přítomny, obvykle
metuloidní
- r. Pseudosperma (dřívější sect. Rimosae):
vláknitý kl., bez pleurocystid
- r. Mallocybe (dřívější subg. Mallocybe):
bez. pleurocystid, kl. i tř. vláknitý až
plstnatý, kl. nikoliv kuželovitý
- r. Inosperma (dřívější sect. Cervicolores,
Maculatae): bez pleurocystid, buď kl. a tř.
šupinkaté a obv. barevné změny a pach,
nebo kl. jemně vláknitý a tř. hladký
Inocybe s.l. – vláknice
- ve střední Evropě ca 100-200 druhů,
pravděpodobně ale mnohem více
Inocybe s.l. – vláknice
významní badatelé:
Evropa: J. Stangl, Th.W. Kuyper, M. Bon, F. Esteve-Raventos, E. Ferrari, J.
Vauras, E. Larsson, D. Bandini
ČR: J. Veselský, J. Kuthan, B. Bušek
vybraná literatura:
Kuyper, T.W. (1986): A revision of the genus Inocybe in Europe. I. Subgenus
Inosperma and the smooth-spored species of subgenus Inocybe. – Persoonia
Suppl. 3, 247 pp.
Stangl J. (1989): Die Gattung Inocybe in Bayern. – Hoppea, 46: 1–388.
Ferrari E. (2006): Inocybe alpine e subalpine. – Fungi non delineati XXXIV –
XXXVI. Edizioni Candusso, Alassio, 457 pp.
Ferrari E. (2010): Inocybe dai litorali alla zona alpina. – Fungi non delineati LIV–
LV. Edizioni Candusso, Alassio, 216 pp.
Esteve-Raventós F. et Caballero Moreno A. (2009): Especies Nuevas e
Interesantes del Genero - Inocybe (1). – Fungi non delineati XLVII. Edizioni
Candusso, Alassio, 128 pp.
https://www.inocybe.org/ - stránky D. Bandini