5. skupina V, Nb, Ta, Db Konfigurace valenční sféry ns2 (n-1)d3 (niob 5s1 4d4). Max. ox. stav +V (je stabilní, sloučeniny bezbarvé), nižší ox. stavy nejsnáze vytváří V, Nb a Ta jsou si velice podobné, všechny jsou poměrně ušlechtilé, na povrchu se pasivují a jsou tedy odolné i vůči oxidujícím kyselinám, hoří na M2O5, s C, B, N – intersticiální sloučeniny, tvrdé, vodivé, (Nb, Ta)X2 nejsou známy. V: Vanadis – skandinávská bohyně krásy – rozmanitost a bohatost barev jeho sloučenin, tvrdý, šedo-bílý, kujný kov s vysokými teplotami tání a varu, nejst. V+IV (VO2+), V+II ve vodě nestabilní redukuje H+ na H2, Výroba V: redukcí VCl5 vodíkem nebo hořčíkem, či z V2O5 redukcí Al 2 V2O5 + 5 Si (ferrosilicium) → 4 V (ferrovanad) + 5 SiO2 Použití: V4C3 – vzniká přidáváním V do uhlíkaté oceli (odolnější proti opotřebení), slitiny s Ti a Al, s Ga supravodivé magnety, VO2 – IČ filtry, polovodič, V2O5 – amfoterní, katalyzátory především na výrobu H2SO4 2 V2O5  4 VO2 + O2 Sloučeniny: V2O5 spalování V v O2, VO2, V2O3, VO, vanadičnany (NaVO3, Na3VO4 – V2O5 v NaOH, Na4V2O7, Na4V4O12) a rozsáhlé polyvanadičnany (Na6H4V8O25 apod.) – kondenzují v kyselém prostředí, VO2 + - vanadylový kation pod pH 2,2; VF5, VF4, VF3 naproti tomu iodidy VI3 a VI2; komplexní sloučeniny (koord. číslo 4 a 6) [VO2(O2)2]3- - v alk. a neutr., žluté; [V(O2)]3+ v kyselém pr., červenohnědé; organokovové: karbonyly ([V(CO)6] a cyklopentadienyly ([V(η5 – C5H5)2]) VF5 – přímou reakcí prvků 2 V + 6 HCl → 2 VCl3 + 3 H2 ; Br a I reakcí z prvků VCl3 → VCl2 + VCl4 2 VF3 + O2 → 2 VOF3 VCl4 + H2O → VOCl2 + 2HCl Nb: Niobe – dcera krále Tantala, šedý, kujný, kovový prvek, s HF reaguje za vzniku fluorokomplexů, dále reaguje např. s taveninami hydroxidů alkalických kovů, nejstabilnější oxidační stav +V. Výroba Nb: elektrolyticky Použití: Nb – korozivzdorné oceli, body-piercing (zoxidovaný je namodralý), klenotnictví, medicína, slitiny se Zr – supravodivé magnety; NbC – velice tvrdý Sloučeniny: Nb2O5 – amfoterní, příprava spalováním kovu v O2, vodou se oxid pouze hydratuje, s hydroxidy vznikají niobičnany; NbO2, NbO – redukce vodíkem či hořčíkem; komplexy – fluoro- a oxo-; Nb(Ta)X5 Ta: Tantalos – z řeckých bájí („Ač ponořen do kyseliny, přece se nerozpouštěl“), šedý, kujný, velmi pevný kovový prvek, obsah 2 mg/kg, s HF fluorokomplexy, reaguje i s taveninami hydroxidů alkalických kovů, nejstabilnější oxidační stav +V. Výroba Ta: od Nb se čistí krystalizací fluorokomplexů či destilací fluoridů, kovový Ta se připravuje většinou elektrolyticky Použití: Ta – kostní náhrady, slitiny – atomové a chemické reaktory, turbomotory; Ta2O5 – amfoterní, elektrolytické kondenzátory, optika s vysokým indexem lomu; TaC – brusné směsi, vrtná zařízení. Db: 105. prvek, 268Db T1/2 = 16 h, připraven poprvé Dubně 1967: V roce 1970 v americkém Berkeley: 249Cf + 15N → 260Db + 4 n Pojmenováno nejprve hahnium (Ha) – dle německého vědce O. Hahna, rusové nielsbohrium (Ns) dle Nielse Bohra, v roce 1997 dle IUPAC dubnium (dle ruského města). Sloučeniny: Db2O5, DbO4 3-, DbF5, DbOX3, [DbF6]-