12. skupina Zn, Cd, Hg, Cn
Konfigurace valenční sféry ((n-2)f14) (n-1)d10 ns2; vyskytují se prakticky
vždy ve sloučeninách, nejčastěji sulfidy či oxidy (uhličitany), Hg je
ušlechtilá, oxidační číslo téměř výhradně +II (Hg2
2+), plně zaplněné d
orbitaly se zpravidla reakcí neúčastní, Zn je biogenní, ostatní prvky toxické,
v oxidačním stavu +II tvoří velké množství komplexů.
Zn(Cd) + HCl → Zn(Cd)Cl2 + H2
M + 2 H2SO4 → MSO4 + SO2 + 2 H2O
6 Hg + 8 HNO3 → 3 Hg2(NO3)2 + 2 NO +4 H2O
Hg + 4 HNO3 → Hg(NO3)2 + 2 NO2 + 2 H2O
Zn + 2 H2O + 2 OH- → [Zn(OH)4]2- + H2
Hg2+ + Hg → Hg2
2+
Výroba:
ZnO + C → Zn + CO
HgS + O2 → Hg + SO2 (HgO je nestálý)
Čištění rtuti: vhánění vzduchu do horké rtuti, případně vakuovou destilací
Použití: Zn: slitiny, články Cd: články, v jaderné technice Hg: elektrody,
teploměry, barometry, výbojky, zářivky, spínače
Sloučeniny:
Zn(Cd)O – pražením sulfidu, či rozkladem dusičnanu, uhličitanu apod., ZnO
– zinková běloba, Hg(CNO)2 – třaskavina, rozbušky, (CH3)2Hg – LD50 0,1
ml/člověka, LD50(HgCl2) 3 g/člověka
Zn2+ + 2 e- → Zn E0 = -0,76 V
Hg2+ + 2 OH- → HgO + H2O
Hg2
2+ + 2 OH- → HgO + Hg + H2O (Hg2O2 neexistuje!)
ZnS – bílý pigment, znečištěný jako scintilátor, CdS – kadmiová žluť, HgS –
rumělka, lze je připravit např srážením solí sulfanem či sulfidy
MX2 – kromě flouridů jsou dobře rozpustné, ZnCl2 – tavidlo při pájení,
připravují se reakcí kovů či sloučenin s halogenovodíky či halogeny,
rozpustnost HgX2 klesá s hmotností halogenu (Hg2X2 – nerozpustné)
Hg2+ + 2 I- → HgI2 (nerozpustný, červený, žlutý nad 126 °C)
HgI2 + 2I- → [HgI4]2HgCl2
+ Hg → Hg2Cl2 (kalomel)
Zn(Cd)(OH)2 – nerozpustné bílé látky
Zn(OH)2 + 2 OH- → [Zn(OH)4]2- (Cd(OH)2 nereaguje)
M(OH)2 + 4 NH3 → [M(NH3)4]2+ + 2 OH- (M = Zn, Cd)
Hg2(NO3)2 a Hg2(ClO4)2 jsou dobře rozpustné
Cn: Copernicium, objeveno v roce 1996 reakcí:
208Pb + 70Zn → 277Cn + 1n
Hustota kolem 23,7 g/cm3.
Zatím nejstabilnější izotop 285Cn T½ = 9 min
Sloučeniny: [CnCl4]2-, [CnBr4]2-, CnF4, neexistuje Cn2
2+