Sociální epidemiologie Úvod do sociální epidemiologie a populačního zdraví Andrea Dalecká, Martin Bobák Základní informace o předmětu Cíl kurzu: • Seznámit studenty s vlivem socioekonomických faktorů a sociálního prostředí na lidské zdraví a přestavit nejdůležitější sociální determinanty zdraví. Forma výuky: • Většina přednášek bude probíhat F2F, ve výjimečných případech bude probíhat online. • Český jazyk bude hlavním vyučovacím jazykem, ovšem několik přednášek může probíhat v angličtině. Základní informace o předmětu Hodnocení • Quiz 1: v polovině semestru (35 % známky) • Quiz 2: na konci semestru (35 % známky) • Praktický úkol: nastudování a správná interpretace odborného článku ve dvojici, spojená s prezentací na poslední hodině (20 % známky) • Účast na přednáškách a aktivita v hodině (10 % známky) • Pro úspěšné absolvování předmětu nesmí být žádná ze čtyř aktivit ohodnocena nulovým bodovým ziskem. Sylabus předmětu Datum Téma Učitel 17.2. Úvod do sociální epidemiologie a populačního zdraví Andrea Dalecká 24.2. Socioekonomická pozice a zdraví (online) Martin Bobák 3.3. Míry a měření populačního zdraví Consuelo Quispe 10.3. Relativní vs. absolutní rozdíly ve zdravotním stavu Anna Bartošková 17.3. Psychosociální a psychologické faktory Martin Bobák 24.3. Test 1 Determinanty zdraví v dětství a adolescenci Gabriela Kšiňanová 31.3. Determinanty zdraví v průběhu života (life-course) Gabriela Kšiňanová 7.4. Svátek 14.4. Individuální vs. skupinové expozice Albert Kšiňan 21.4. Psychosociální faktory v pracovním prostředí a zdraví (online?) Martin Bobák 28.4. Dlouhodobé změny a sekulární trendy ve zdravotním stavu Andrea Dalecká 5.5. Samostudium a příprava prezentací 12.5. Mechanismy působení sociálních vlivů na zdraví Andrea Dalecká 19.5 Prezentace Albert Kšiňan Test 2 ve zkouškovém období Sociální epidemiologie = obor epidemiologie zaměřený na: – Vlivy společenských, sociálních a psychosociálních faktorů na zdraví – Studium rozdílů ve zdravotním stavu mezi různými socioekonomickými skupinami – Studium cest a vztahů propojující sociální faktory a zdraví – Používání epidemiologických metod a konceptů Cíle kurzu Na konci kurzu by studenti měli být schopni: • Popsat rozdíly ve zdraví mezi populacemi, skupinami a jednotlivci • Pochopit nejvýznamnější ukazatele zdraví • Popsat sociální determinanty zdraví • Diskutovat o hlavních rysech demografického a epidemiologického přechodu (transice) • Pochopit pojem a měření socioekonomického statusu • Popsat hlavní cesty spojující socioekonomické faktory se zdravím, řetězce příčin („příčiny příčin“) • Porozumět konceptu vlivů životních drah (life course) na zdraví • Diskutovat o hlavních aspektech společenské transformace ve střední a východní Evropě Proč jsou někteří lidé zdravější než jiní? • Epidemiologie: – Biologické faktory – Zdravotní chování (životní styl) – Životní prostředí (klima, kontamicae, znečištění) • Sociální epidemiologie – Společenské / sociální struktury – Psychosociální / psychologické faktory Úvod do sociální epidemiologie • Část 1 – Míry populačního zdraví – Jak studovat vlivy na zdraví – Velké rozdíly ve zdraví mezi regiony a skupinami obyvatel • Část 2 – Faktory ovlivňující zdraví jedinců (rizikové faktory) • Část 3 – Řetězce příčin ČÁST 1 Úvod do populačního zdraví Míry populačního zdraví Mortalita: míra (úmrtí / celkový počet osob, na 100 000 osob) Life expectancy: průměrný počet let života pro osobu ve věku x, po uplatnění současné míry úmrtnosti (roky) Morbidita: míry nebo poměry (počet osob s onemocněním / celkový počet osob, na 100 osob, %) Incidence (počet nových případů onemocnění / 100 000 osob) Prevalence (počet všech případů onemocnění / 100 000 osob) Očekávaná délka dožití v průběhu lidské existence. Era Life Expectancy at Birth (years) Upper Paleolithic 33 Neolithic 20 Bronze Age and Iron Age 26 Classical Greece 28 Classical Rome 28 Pre-Columbian North America 25–30 Medieval Islamic Caliphate 35+ Medieval Britain 30 Early Modern Britain 25–40 Early 20th Century 31 2010 world average 67 2020 Japan 84.5 Očekávaná délka dožití, Česká republika Příčiny úmrtí E&W 2011, men Ischaemic heart diseases 28% Malignant neoplasm of trachea, bronchus and lung 13% Stroke 11% Chronic lower respiratory diseases 10% Dementia 9% Influenza and Pneumonia 8% Prostate cancer 7% Malignant neoplasm of colon, sigmoid, rectum and anus (C18-C21) 6% Malignant neoplasms of lymphoid, haematopoietic and related tissue (C81-C96) 5% Diseases of the liver (K70-K77) 3% Hlavní příčiny úmrtí podle věku a pohlaví, England &Wales 2009 Hlavní příčiny úmrtí podle věku a pohlaví, svět Míra úmrtnosti u dětí podle příčin a regionů, 2004 Míra úmrtnosti u dospělých podle příčin a regionů, 2004 0 2 4 6 8 10 12 Africa Europe South East Asia Eastern Mediterranean Americas Western Pacific High income Death rate per 1000 adults aged 15–59 years Cardiovascular diseases Cancers Other noncommunicable diseases Injuries HIVAIDS Other infectious and parasitic diseases Maternal and nutritional conditions Life expectancy in Sub-Saharan Africa Míra úmrtnosti v Rusku, 1980-2007 obě pohlaví, na 100,000 800 1000 1200 1400 1600 1800 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 SDR Crude DR Gorbatchev elected Coup against Gorbatchev, breakup of USSR Rouble crisis 3M extra deaths Glasgow men (Calton) 54 Glasgow men(Lenzie) 82* National data WHO 2009, Glasgow data: Hanlon et al. 2006 Life expectancy at birth and income (Preston‘s curve) Life expectancy at birth and percentage of income received by least well off 70% of families, 1981 (Wilkinson, BMJ 1992) 72 73 74 75 76 77 78 43 44 45 46 47 48 49 50 51 % of income received Lifeexpectancy W Germany USA Australia Canada UK Switzerland Netherlands Sweden Norway r=0.86, p<0.001 Life expectancy and disability-free life expectancy at birth by neighbourhood income deprivation, 1999-2003 Under-5 mortality rate Pravděpodobnost úmrtí u dětí ve věku do 5 let podle quintilů příjmů (na 1000 dětí) v pěti nízkopříjmových zemích 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 India 2005/6 Bangladesh 2007 Pakistan 2006/7 Kenya 2008/9 Uganda 2006 Lowest 2nd 3rd 4th Highest Source: Bell 2012 using DHS data Jaké faktory mohou přispívat k velkým rozdílům v úmrtí? ČÁST 2 Faktory ovlivňující zdraví Rizikové faktory Pohlaví Věk Genetické faktory Kouření Nadměrná konzumace alkoholu Obezita Vysoký krevní tlak Vysoký cholesterol Nevhodné stravování Nízká fyzická aktivita Omezený přístup ke zdravotní péči Užívání drog Nedostatečná hygiena … a mnoho dalších WHO (2002). Leading causes of DALYs, GBD 2017, Lancet 2018 Kouření • V porovnání s lidmi, kteří nikdy nekouřili, mají kuřáci – Zhruba dvojnásobnou úmrtnost na všechny příčiny – Zhruba dvojnásobnou úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění – Zhruba 20krát vyšší úmrtnost na rakovinu plic • Riziko se zvyšuje s délkou kuřáctví a množstvím vykouřených cigaret • Po ukončení kouření trvá několik let, než se riziko sníží • Silný sociální gradient v kouření. Riziko kardiovaskulárních chorob podle příjmu alkoholu ve 28 kohortových (Corrao et al 2000) ČÁST 3 Řetězení příčin („Chains of causes“) Řetězení příčin • Temporalita – časová posloupnost (vlivy faktorů v dětství na zdravotní stav v dospělosti) • Psychosociální dráhy • Behaviorální mechanismy • Biologické mechanismy • Sociální příčiny (“příčiny příčin”) Education Adult SEP Řetězení příčin v průběhu života: Sociální pozice a kognice v dospělém věku 35 Childhood SEP Health & Lifestyle Life course Cognitive development Cognition Kritická období Impaired foetal growth Low Birth weight Obesity High blood pressure CVD In utero Birth Adolescence Midlife Psychosociální a behaviorální dráhy • Psychosociální faktory mohou mít přímý a nepřímý vliv na zdraví. • Přímé účinky: – Duševní zdraví (deprese, úzkost, kvalita života atd.) – Sebevraždy, násilí • Nepřímé účinky: – Chování (kouření, pití alkoholu, zneužívání látek) – Výživa (vedoucí k obezitě, dyslipidemiím, cukrovce) Koncept řetězení: “Příčiny příčin” Poor health Smoking Drinking a lot Obesity Physical inactivity High blood pressure High cholesterol Unhealthy diet Risk taking Drugs Not seeking medical care Koncept řetězení: “Příčiny příčin” Poor health Smoking Drinking a lot Obesity Physical inactivity High blood pressure High cholesterol Unhealthy diet Risk taking Drugs Not seeking medical care Low education Bad job Unemployment Poverty Deprivation Bad housing Got divorced / single parents Bad parenting “Stress” Koncept řetězení: “Příčiny příčin” Poor health Smoking Drinking a lot Obesity Physical inactivity High blood pressure High cholesterol Unhealthy diet Risk taking Drugs Not seeking medical care Low education Bad job Unemployment Poverty Deprivation Bad housing Got divorced / single parents “Stress” Economy Sanitation Water supply Educational system Health care system Employment policy Social benefits Public transport Energy supply Koncept řetězení: “Příčiny příčin” Poor health Smoking Drinking a lot Obesity Physical inactivity High blood pressure High cholesterol Unhealthy diet Risk taking Drugs Bad hygiene Not seeking medical care Low education Bad job Unemployment Poverty Deprivation Bad housing Got divorced / single parents “Stress” Economy Sanitation Water supply Educational system Health care system Employment policy Social benefits Public transport Energy supply Personal levelGroup levelNational International Economy & development Trade War & conflict History Závěry • Úmrtnost a nemocnost nejsou rozděleny rovnoměrně mezi zeměmi, skupinami obyvatel a lidmi. • Zdraví je nejlepší v zemích s vysokým příjmem a mezi skupinami s vysokým příjmem a nejhorší v zemích s nízkým příjmem a mezi skupinami s nízkým příjmem. • Proximální rizikové faktory jsou důležité, protože jsou preventabilní. • Rizikové faktory jsou silně ovlivněny vzděláním, sociálním postavením a prostředním. Děkuji za pozornost. Mgr. Andrea Dalecká, Ph.D. Postdoc andrea.dalecka@recetox.muni.cz D30 INBIT, místnost 220