prostor-vztahy-regiony ATLAS SÍDELNÍHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY Ondřej Mulíček - Luděk Sýkora (eds.) ATLAS SÍDELNÍHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY Ondřej Mulíček - Luděk Sýkora (eds.) 2011 Kolektiv autorů: Ing. Daniel Franke, Ph.D., kapitola 4 Mgr. Richard Hubl, kapitola 1 Mgr. Filip Chvátal, kapitola 4 Mgr. Jiří Kozel, Ph.D., kapitola 1 Mgr. Jan Kuchyňka, kapitola 4 Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc., kapitola 1, 4 Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D., editor, kapitoly 1, 2, 3, 4, 5 Mgr. Vojtěch Nosek, Ph.D., kapitola 5 Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D., kapitola 4 Mgr. Danuše Strnadová, kapitola 4 Doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D., editor, kapitoly 1, 2, 3, 5 Marek Tögel, kartografické zpracování, kapitoly 1, 2, 3, 4, 5 Recenzenti: RNDr. Jan Bína, CSc. Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. Obsah 1. REGIONALIZACE ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY 9 Prostorové vztahy v sídelním systému 9 Regionalizace 9 Pracovní centra, pracovní mikroregiony a funkční městské regiony v ČR 9 Identifikace pracovních center 10 Vymezení pracovních mikroregionů 10 Vymezení funkčních městských regionů 10 Přehled PMR v roce 2001 11 Přehled PMR v roce 1991 15 Zhodnocení mikroregionální struktury 19 mapový list 1 21 mapový list 2 22 mapový list 3 23 mapový list 4 24 mapový list 5 25 mapový list 6 26 mapový list 7 27 mapový list 8 28 mapový list 9 29 Travel-to-work-areas (TTWA) 30 Přehled TTWA na hladině uzavřenosti 75 % 30 Přehled TTWA na hladině uzavřenosti 80 % 31 Přehled TTWA na hladině uzavřenosti 85 % 32 Přehled TTWA na hladině uzavřenosti 90 % 32 Zhodnocení struktury TTWA 33 mapový list 10 34 mapový list 11 35 mapový list 12 36 mapový list 13 37 mapový list 14 38 mapový list 15 39 Literatura 40 2. VÝZNAMNÉ PROUDY PRACOVNÍ DOJÍŽĎKY 41 Určení významných proudů pracovní dojížďky 41 Prostorový vzorec významných proudů pracovní dojížďky 41 mapový list 16 43 mapový list 17 44 mapový list 18 45 mapový list 19 46 Literatura 47 3. POLYCENTRICKÉ SÍDELNÍ SYSTÉMY 49 Polycentricita sídelního systému 49 Identifikace recipročních vztahů 49 Polycentrické sídelní systémy 50 mapový list 20 51 mapový list 21 52 mapový list 22 53 mapový list 23 54 mapový list 24 55 mapový list 25 56 Literatura 57 4. DOPRAVNÍ DOSTUPNOST 59 Dostupnost 59 Analýza dostupnosti individuální dopravou – polohový potenciál 59 Analýza dostupnosti hromadnou dopravou 59 Zhodnocení polohového potenciálu a dopravní dostupnosti 59 mapový list 26 61 mapový list 27 62 mapový list 28 63 mapový list 29 64 Literatura 65 5. REGIONÁLNÍ DISPARITY 67 Metodika měření variability ukazatelů regionálního rozvoje 67 Meziregionální variabilita 67 Vnitroregionální variabilita 67 Hodnocení úrovně regionálního rozvoje - metoda LISA 68 mapový list 30 69 mapový list 31 70 mapový list 32 71 Literatura 72 Úvodní slovo Předložená atlasová publikace je jedním z výstupů výzkumného projektu Podpora polycentrického regionálního rozvoje (POLYREG) podporovaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Jak již název napovídá, tématem je podrobná a často i velmi specializovaná prostorová analýza sídelního systému České Republiky. Publikace je koncipována jako soubor map s rozsáhlým doprovodným textem. Těžištěm je obrazová informace kartograficky zpracovaná ve formě 32 mapových listů; mapy jsou pak doplněny informací textovou podávající hlubší popis a interpretaci jevu zachyceného v mapě, stejně jako charakteristiku použité metodiky a příslušného analytického nástroje. Atlasová publikace shrnuje stav sídelního systému ČR převážně na základě výchozích dat ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001. K analýze a interpretaci vstupních dat je přistupováno výrazně inovativním způsobem. Cílem autorského kolektivu bylo představit nové pohledy na morfologii a vztahové uspořádání systému osídlení v České republice. Atlas by měl být dílem obsahujícím pokročilejší, často ne zcela triviální analytické postupy, uplatnitelné nejenom ve sféře akademického výzkumu, ale také v plánovací praxi. Struktura publikace a použité datové vstupy umožňují její bezproblémovou aktualizaci bezprostředně po zpracování výsledků SLDB 2011. V Brně, 12. prosince 2011 za autorský kolektiv Ondřej Mulíček a Luděk Sýkora  Prostorové vztahy v sídelním systému Přístupy k analýze struktury a fungování sídelních systémů lze rozdělit do dvou základních typů. Tzv. morfologický přístup akcentuje zejména vertikální sídelní vztahy - zaznamenává velikostní charakteristiky sídel a četnost jednotlivých velikostních kategorií sídel v systému; oproti tomu vztahový přístup preferuje analýzu horizontálních vztahů mezi sídly a míry jejich (socioekonomické) prostorové integrace. Teprve kombinací obou zmíněných analytických náhledů je možné vytvořit dostatečně plastický obraz fungování sídelního systému, tj. obraz společenských a ekonomických vztahů v kontextu konkrétní sídelní struktury. Velká většina důležitých sociálněgeografických jevů není v území rozložena rovnoměrně. Prostorové rozdíly v rozmístění bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání či různých typů služeb jsou základní charakteristikou sídelního systému a východiskem pro utváření mnohočetných forem sídelních vztahů, interakcí a spádů. Vztahy socio-ekonomického charakteru, vyjádřené ať už fyzickým pohybem zboží nebo osob, či nefyzickými formami interakce (informační a telekomunikační technologie) jsou stále významnějším fenoménem prostorové organizace současných sídelních systémů. Důsledkem diferenciované intenzity a prostorového dosahu interakcí je integrace jednotlivých segmentů sídelního systému do podoby funkčně propojených celků. Platí přitom, že každá funkce vytváří v rámci sídelní struktury více či méně odlišný prostorový systém vztahů. Areály uzavírající ve svých hranicích migrační proudy budou co do prostorového měřítka a velikosti zcela jistě odlišné od areálů integrovaných docházkou do základních škol, stejně jako se bude lišit velikost pracovních regionů mezi vysokoškolsky vzdělanými osobami a osobami se základním vzděláním. Reflexe charakteru a měřítka formujících vztahových procesů má tak při vymezování funkčně integrovaných územních celků velký význam. Regionalizace S určitou mírou zjednodušení lze pro daný typ prostorového vztahu určit typickou řádovostní úroveň, na které dochází k uzavírání vztahů v hranicích funkčních regionů. Nejen pro potřeby praxe prostorového plánování a regionálního rozvoje je klíčovou zejména mikroregionální úroveň, na které dochází k prostorovému uzavírání důležitých vztahových procesů denní dojížďky za prací a za službami - tedy procesů ve velké míře definujících prostorový rámec individuální, obvykle denní rutiny. Z důvodu často lepší dostupnosti datových zdrojů je to právě pracovní dojížďka, jež bývá obvykle používána k vymezení mikroregionálních celků. Pracovní mikroregiony (nazývané také jako místní pracovní systémy – local labor systems) jsou v analytickém pohledu chápány jako základní funkční jednotky organizace sídelního systému, v normativním smyslu pak jako areály vhodné pro komplexní plánovací aktivity. Obvykle používané regionalizační techniky lze rozlišit na deduktivní a induktivní. V prvním 1. REGIONALIZACE ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY případě regionalizace vychází z konceptu tzv. nodálního funkčního regionu, tj. regionu, ve kterém jsou k definovanému centru integrována ostatní sídla prostřednictvím silných (mj. pracovních) vazeb. Oproti tomu induktivní regionalizační techniky pracují primárně s konceptem vztahové uzavřenosti, kdy jsou do funkčních celků pomocí různých typů algoritmů integrována sídla s malou vzájemnou (funkční) vzdáleností (např. sídla propojená intenzivními pracovními vazbami). V předložených sériích map jsou představeny výsledky obou regionalizačních technik aplikovaných na datech o pracovní dojížďce ze SLDB 2001, resp. 1991. Pracovní centra, pracovní mikroregiony a funkční městské regiony v ČR V mapových listech 1 a 2 jsou představeny výstupy regionalizace území České republiky vycházející z deduktivního přístupu. Základní filosofií regionalizace byla identifikace pracovních center a následná integrace ostatních obcí k těmto centrům na základě dominantního proudu pracovní dojížďky. Role sídla jako centra v systému osídlení může být poměřována celou řadou ukazatelů, mimo jiné pomocí populační velikosti, počtu pracovních příležitostí v sídle, nabídky služeb či významu administrativní funkce. Tyto charakteristiky se zpravidla vzájemně podmiňují a doplňují. Významná populační či pracovní velikost sídla, resp. jeho obslužná funkce pak generují intenzivní vazby mezi sídlem jako centrem a jeho zázemím. Vysoká míra centrality sídla tak musí být potvrzena i spádem směřujícím do něho z jiných sídel. Z uvedených charakteristik střediskových funkcí sídla patří mezi nejdůležitější pracovní funkce, jež podmiňuje časoprostorovou organizaci denních aktivit velké části populace a determinuje i možnosti ostatních funkcí. Výběr center byl tedy založen na sledování pracovní funkce a vztahové centrality. V průběhu řešení aktivity byly testovány variantní definice pracovního centra a z nich vyplývající ukazatele určující pracovní centrum: pracovní centrum disponuje jistým minimálním počtem pracovních příležitostí - absolutní počet obsazených pracovních míst v sídle; pracovní centrum musí být významnější koncentrací pracovních míst než bydlení (převaha pracovní funkce nad funkcí rezidenční) - podíl na celkovém počtu pracov- ních míst v ČR je vyšší nežli jeho podíl na celkovém počtu obyvatel ČR; pracovní centrum musí být významnějším zdrojem pracovních míst nežli pracujících vyjíždějících za prací do jiných obcí - počet osob dojíždějících za prací do sídla je vyšší nežli počet osob ze sídla za prací vyjíždějících; pracovní centrum musí vytvářet alespoň minimální pracovní zázemí - obec je cílem alespoň jednoho maximálního dojížďkového proudu za prací vycházejícího z jiné obce. 1. 2. 3. 4.  Testování navržených principů poukázalo na některé problematické případy. Např. důsledná aplikace 2. a 3. ukazatele vyřazovala se souboru center sídla jako Kladno či Havířov. Ta přes svou výraznou závislost na větších centrech Prahy, resp. Ostravy patří z hlediska nabídky pracovních příležitostí mezi významná pracovní centra, nehledě na jejich význam coby center obslužnosti. Po předběžných analýzách tak bylo rozhodnuto o využití pouze dvou z výše uvedených kritérií pro definování pracovního centra. Obec byla zařazena mezi pracovní centra: 1. pokud se na jejím území nacházelo 1000 a více obsazených pracovních míst OPM) 2. a pokud byla současně cílem alespoň jednoho maximálního dojížďkového proudu za prací vycházejícího z libovolné jiné obce. Identifikace pracovních center Po ujasnění definice pracovního centra bylo přistoupeno k analýzám dat ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (respektive 1991). Kritérium 1000 a více obsazených pracovních míst splňovalo v roce 2001 celkem 493 obcí (522 obcí v roce 1991). Směrové analýzy maximálních proudů vycházely opět ze sledování dojížďky za prací šetřené v rámci SLDB. Z celkového počtu 6528 obcí v roce 2001 bylo celkem 645 obcí cílem alespoň jednoho maximálního dojížďkového proudu za prací vycházejícího z libovolného jiného sídla (848 obcí v roce 1991). Průnikem obou vytvořených množin obcí byl generován výsledný soubor pracovních center splňujících obě z uvedených kritérií (kritérium minimálního počtu OPM a kritérium maximálního dojížďkového proudu). Výsledný soubor zahrnuje 367 obcí v roce 2001 (407 obcí v roce 1991). Vymezení pracovních mikroregionů Soubor identifikovaných pracovních center se stal podkladem pro další krok – přiřazení nestřediskových obcí ČR k takto definovaným pracovním centrům a vymezení spádových oblastí center – pracovních mikroregionů (PMR). Obce byly k příslušným centrům přiřazovány na základě orientace maximálního proudu celkové pracovní vyjížďky. Každá obec byla bezpodmínečně přiřazena k některému z center. Zároveň byl respektován princip územní celistvosti, resp. spojitosti mikroregionů. Výsledkem aktivity je tak úplné a jednoznačné přiřazení obcí do ucelených pracovních mikroregionů, regionalizace území ČR. Na základě směru maximálního proudu byly jednotlivé obce přiřazovány k pracovním centrům. V případě, že maximální proud pracovní vyjížďky nesměřoval z obce do definovaného centra, byla obec přiřazena k centru, ke kterému příslušela cílová obec tohoto maximálního proudu. Výsledkem pro rok 2001 bylo 352 identifikovaných pracovních mikroregionů, nazývaných v této fázi jako protomikroregiony (PMR). Důvodem, proč nesouhlasí počet vymezených protomikroregionů (352) s počtem extrahovaných center (367) je fakt, že zázemí některých center se skládalo pouze z jedné obce, která byla současně centrem pro jiný region (metodický postup regionalizace tedy přinesl další redukci souboru pracovních center). Protomikroregiony nejsou územně celistvými jednotkami. Za mikroregiony však považujeme územně celistvé jednotky splňující kritérium určité minimální velikosti. S protomikroregiony se tudíž pracovalo jako s předběžnými variantami budoucích pracovních mikroregionů. Pro soubor protomikroregionů bylo nejdříve uplatněno kritérium minimální populační velikosti 6000 obyvatel odvozené na základě analýzy četnostní křivky velikostí protomikroregionů – toto kritérium splnilo 260 protomikroregionů. Příslušnost obcí byla znovu přepočítána a obce z protomikroregionů s méně než 6000 obyvateli byly přiřazeny k centrům protomikroregionů s populační velikostí nad 6000 osob (vodítkem nového přiřazení byla příslušnost původního centra, resp. orientace druhého a třetího pracovního proudu vycházejícího z obce). Výsledkem byla regionalizace území ČR identifikující 260 pracovních mikroregionů. Shodným způsobem byla prováděna regionalizace ke stavu v roce 1991. Oproti roku 2001 byly zvoleny mírně odlišné prahové hodnoty – minimální populační velikost protomikroregionu pro rok 1991 byla stanovena na 5000 osob. Výsledkem regionalizace pro rok 1991 je 290 pracovních mikroregionů. Vymezení funkčních městských regionů Funkční městský region (FMR) je územím sestávajícím z jádrového města a obcí v jeho zázemí, které jsou k městu připoutány intenzivními každodenními vztahy. Pro rozhodnutí, zda daná obec náleží do FMR, či nikoli, se velice často používá intenzita dojížďky za prací či za službami. V mapových listech 3 a 4 jsou znázorněny FMR konstruované pro centra již identifikovaných pracovních mikroregionů. Do FMR pracovního centra byla zařazena ta obec z příslušného mikroregionu, ze které vyjíždělo do centra denně za prací minimálně 25 % ekonomicky aktivních zaměstnaných osob. Tabulka 1: Vybrané souhrnné charakteristiky funkčních městských regionů 1991 2001 počet obyvatel ve FMR - podíl na počtu obyvatel ČR (%) 83,8 82,9 počet OPM ve FMR - podíl na počtu OPM ČR (%) 86,8 87,5 počet obcí ve FMR - podíl na počtu obcí ČR (%) 59,1 58,1 rozloha FMR - podíl na území ČR 54,9 55,1 regionalizace území ČR 10 regionalizace území ČR přehled 1 - pracovní mikroregiony (rok 2001) číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 1 Praha 326 1434095 847382 2 Brno 220 572587 287813 3 Ostrava 52 423377 191584 4 Plzeň 143 262013 132035 5 České Budějovice 113 183028 92910 6 Olomouc 67 171800 87034 7 Hradec Králové 87 143291 75029 8 Liberec 30 132518 67503 9 Zlín 63 130743 67403 10 Pardubice 83 127467 65455 11 Mladá Boleslav 123 106616 60970 12 Ústí nad Labem 28 120378 57118 13 Opava 49 122592 55076 14 Karviná 7 115988 49927 15 Jihlava 82 86280 45565 16 Karlovy Vary 42 85210 43186 17 Teplice 25 104628 41175 18 Uherské Hradiště 43 90523 40947 19 Prostějov 75 97047 40697 20 Kladno 32 101666 40437 21 Frýdek-Místek 29 95881 37414 22 Tábor 67 73833 35878 23 Jablonec nad Nisou 22 67583 35557 24 Přerov 55 77758 34894 25 Most 17 77317 34553 26 Chomutov 30 86069 33789 27 Znojmo 94 78464 32618 28 Příbram 78 72506 32528 29 Děčín 28 72762 32293 30 Třinec 24 78905 31294 31 Šumperk 28 65717 28583 32 Třebíč 81 72727 28310 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 33 Hodonín 19 66114 28304 34 Česká Lípa 35 61112 28152 35 Trutnov 23 53005 27436 36 Kolín 53 60729 27262 37 Vsetín 31 67636 27135 38 Břeclav 16 58438 27006 39 Kroměříž 39 55290 25029 40 Cheb 20 48468 24652 41 Sokolov 23 55654 24252 42 Klatovy 50 48312 24087 43 Havířov 4 95271 24053 44 Nový Jičín 17 50128 23840 45 Chrudim 51 53835 23402 46 Písek 47 50525 22874 47 Jindřichův Hradec 66 50366 22853 48 Havlíčkův Brod 53 48758 22836 49 Benešov 43 44418 22071 50 Pelhřimov 74 45904 21584 51 Strakonice 76 46439 21351 52 Žďár nad Sázavou 60 48280 21329 53 Valašské Meziříčí 17 42236 20560 54 Litoměřice 31 44595 20196 55 Blansko 35 45329 19907 56 Vyškov 39 43944 19181 57 Rakovník 71 43127 19125 58 Jičín 70 38741 18069 59 Beroun 32 41356 17795 60 Jeseník 23 42259 17671 61 Litvínov 11 40169 17545 62 Louny 41 43088 17022 63 Domažlice 50 31382 16890 64 Rokycany 47 38978 16714 65 Rožnov pod Radhoštěm 10 36414 16598 Přehled PMR v roce 2001 11 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 66 Mělník 30 35914 16502 67 Náchod 14 30571 16389 68 Uherský Brod 24 44497 16268 69 Otrokovice 10 29527 16080 70 Kyjov 38 41611 16045 71 Kutná Hora 32 35057 15597 72 Turnov 37 31908 15429 73 Hranice 31 34935 15290 74 Vrchlabí 15 24888 14833 75 Rychnov nad Kněžnou 28 28385 14743 76 Kopřivnice 7 39457 14608 77 Kralupy nad Vltavou 31 34381 14586 78 Lanškroun 27 26757 14496 79 Bruntál 25 33210 14143 80 Mariánské Lázně 17 28396 14136 81 Svitavy 30 32581 13882 82 Český Krumlov 17 27889 13730 83 Boskovice 47 32440 13409 84 Krnov 9 31641 13131 85 Prachatice 35 27931 13088 86 Nymburk 25 27460 12953 87 Ústí nad Orlicí 18 27784 12920 88 Hořovice 44 27866 12548 89 Bohumín 2 28055 12211 90 Nový Bor 15 25903 11906 91 Slaný 45 30473 11843 92 Dvůr Králové nad Labem 26 26677 11811 93 Poděbrady 35 28849 11742 94 Roudnice nad Labem 32 29833 11646 95 Kadaň 10 21717 11436 96 Mohelnice 22 25084 11239 97 Žatec 16 26903 10789 98 Velké Meziříčí 43 26427 10777 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 99 Bílina 9 21470 10748 100 Čáslav 37 26398 10646 101 Tachov 17 19864 10564 102 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 17 21444 10303 103 Lovosice 33 26355 10054 104 Litomyšl 29 23160 9984 105 Rumburk 6 25496 9968 106 Zábřeh 17 25715 9936 107 Vysoké Mýto 29 20464 9810 108 Český Těšín 3 28394 9644 109 Česká Třebová 9 21027 9252 110 Vlašim 36 23114 9208 111 Týn na Vltavou 15 12462 9047 112 Ostrov 4 21069 8942 113 Varnsdorf 5 19278 8896 114 Jilemnice 16 19838 8757 115 Polička 28 21915 8682 116 Uničov 10 23096 8610 117 Hlinsko 22 20270 8456 118 Stříbro 25 17379 8455 119 Semily 16 18559 8446 120 Frenštát pod Radhoštěm 6 19423 8365 121 Přelouč 23 19880 8322 122 Sušice 22 22052 8225 123 Vimperk 20 17567 8215 124 Blatná 40 19288 8172 125 Nová Paka 13 19142 8128 126 Aš 5 17041 8053 127 Veselí nad Moravou 9 21980 8015 128 Neratovice 5 19766 7976 129 Jaroměř 13 17995 7839 130 Sedlčany 19 20255 7766 131 Třeboň 19 17687 7730 regionalizace území ČR přehled 1 - pracovní mikroregiony (rok 2001) 12 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 132 Chodov 4 16481 7660 133 Dačice 23 18029 7635 134 Holešov 15 19807 7392 135 Kaplice 15 14969 7377 136 Šternberk 15 18671 7327 137 Humpolec 20 16357 7077 138 Stráž pod Ralskem 9 11397 7000 139 Moravská Třebová 15 18296 6903 140 Milevsko 21 17197 6765 141 Bystřice pod Hostýnem 18 17340 6735 142 Hustopeče 12 14702 6661 143 Bystřice nad Pernštejnem 27 18586 6643 144 Mikulov 14 17324 6640 145 Moravské Budějovice 28 16780 6455 146 Hořice 20 14756 6357 147 Chotěboř 23 16241 6308 148 Frýdlant nad Ostravicí 8 16881 6280 149 Kuřim 4 10193 6263 150 Nový Bydžov 15 14764 6225 151 Broumov 12 15336 6211 152 Litovel 9 15585 6158 153 Klášterec nad Ohří 4 17193 6107 154 Podbořany 11 15715 6090 155 Nové Město nad Metují 15 14036 6080 156 Nové Město na Moravě 16 15052 6014 157 Štětí 7 12337 5663 158 Ivančice 3 14600 5660 159 Žamberk 13 12291 5590 160 Ledeč nad Sázavou 34 13351 5570 161 Bzenec 6 13188 5429 162 Dobříš 13 13813 5361 163 Dukovany 13 6760 5331 164 Choceň 16 12668 5228 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 165 Jevíčko 17 12061 5151 166 Horažďovice 18 10924 5096 167 Moravský Krumlov 20 14109 5081 168 Nýřany 6 10421 5058 169 Frýdlant 12 13032 4991 170 Rýmařov 8 12506 4971 171 Červený Kostelec 6 12641 4970 172 Světlá nad Sázavou 12 10472 4867 173 Tišnov 27 14150 4865 174 Soběslav 18 12493 4711 175 Týniště nad Orlicí 8 11925 4673 176 Telč 31 11553 4655 177 Slavičín 9 13436 4641 178 Pacov 28 11483 4608 179 Přeštice 20 11827 4482 180 Kraslice 6 11819 4462 181 Lipník na Bečvou 5 10745 4452 182 Bučovice 15 13580 4446 183 Železný Brod 7 8780 4360 184 Letohrad 7 9410 4344 185 Vítkov 8 11993 4333 186 Bor 7 9760 4318 187 Dobruška 10 10358 4306 188 Vodňany 13 10302 4302 189 Velká Bíteš 29 10836 4276 190 Luhačovice 5 8073 4153 191 Nejdek 5 9495 4112 192 Mnichovo Hradiště 14 10875 4075 193 Holice 7 10584 4033 194 Hulín 2 8336 3913 195 Vamberk 9 9253 3902 196 Kostelec nad Orlicí 9 9474 3871 197 Odry 7 10804 3835 regionalizace území ČR přehled 1 - pracovní mikroregiony (rok 2001) 13 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 198 Police nad Metují 9 9830 3808 199 Holýšov 14 9866 3807 200 Slavkov u Brna 5 8769 3788 201 Česká Skalice 11 8541 3775 202 Skuteč 9 9787 3639 203 Třemošnice 10 9546 3625 204 Jablonné nad Orlicí 11 8644 3620 205 Vrbno pod Pradědem 6 8946 3598 206 Tanvald 4 11337 3584 207 Náměšť nad Oslavou 15 8798 3574 208 Strážnice 5 10170 3546 209 Veselí nad Lužnicí 11 8639 3533 210 Letovice 15 9727 3529 211 Chlumec nad Cidlinou 9 8579 3520 212 Velký Šenov 6 8370 3496 213 Studénka 2 11198 3487 214 Město Albrechtice 15 11247 3404 215 Český Brod 2 7025 3377 216 Bílovec 4 9653 3354 217 Kdyně 9 7135 3281 218 Lomnice nad Popelkou 6 7945 3247 219 Vizovice 4 6085 3227 220 Králíky 3 8353 3183 221 Bechyně 8 7392 3167 222 Kralovice 17 7285 3164 223 Hanušovice 9 8690 3114 224 Hrádek nad Nisou 2 8113 3033 225 Vyšší Brod 7 7112 3022 226 Jemnice 21 8051 3004 227 Hrušovany nad Jevišovkou 6 7547 3001 228 Lysá nad Labem 2 8682 2987 229 Valašské Klobouky 5 6592 2968 230 Horšovský Týn 8 6555 2918 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 231 Konice 14 9464 2906 232 Opočno 9 7108 2855 233 Hronov 3 7515 2851 234 Třešť 5 7202 2847 235 Mimoň 2 7034 2796 236 Planá 4 6208 2724 237 Rousínov 5 7580 2714 238 Horní Slavkov 3 6880 2680 239 Benátky nad Jizerou 3 7166 2662 240 Velká nad Veličkou 8 7728 2637 241 Toužim 6 6512 2611 242 Nepomuk 17 7120 2608 243 Úpice 5 8005 2580 244 Ždírec nad Doubravou 8 6092 2563 245 Trhové Sviny 5 6356 2550 246 Kojetín 6 8900 2517 247 Hostinné 5 6873 2515 248 Velké Pavlovice 4 7602 2509 249 Nýrsko 4 6552 2479 250 Votice 6 6948 2477 251 Polná 7 6272 2388 252 Bojkovice 5 6723 2384 253 Dobřany 2 6037 2291 254 Moravský Beroun 5 6068 2236 255 Nové Strašecí 3 6393 2180 256 Brumov-Bylnice 4 8991 2164 257 Fulnek 3 6832 2149 258 Heřmanův Městec 9 6919 2083 259 Zruč nad Sázavou 8 6895 2041 260 Česká Kamenice 3 6151 2013 Poznámka: Číslo PMR uvedené přehledu 1 koresponduje s číselným označením pracovního mikroregionu v mapovém listu 1. regionalizace území ČR přehled 1 - pracovní mikroregiony (rok 2001) 14 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 1 Praha 227 1399732 786287 2 Brno 160 548020 297363 3 Ostrava 53 442856 248723 4 Plzeň 121 267743 144535 5 České Budějovice 102 171999 90058 6 Olomouc 51 159274 84241 7 Hradec Králové 68 141767 79312 8 Karviná 7 147200 70355 9 Zlín 55 126606 69350 10 Pardubice 71 125880 68746 11 Ústí nad Labem 20 119258 65734 12 Liberec 18 115378 61832 13 Teplice 28 108287 53290 14 Kladno 45 103894 52072 15 Opava 36 107726 50373 16 Most 19 85080 47231 17 Prostějov 79 103705 46832 18 Jihlava 75 85578 44946 19 Karlovy Vary 35 83212 44693 20 Frýdek-Místek 28 95973 44523 21 Přerov 57 82798 44059 22 Mladá Boleslav 83 81380 42536 23 Třebíč 96 80749 39727 24 Znojmo 94 79420 37611 25 Kolín 65 71577 37366 26 Tábor 54 72259 37214 27 Třinec 21 80109 36537 28 Chomutov 24 79021 36476 29 Šumperk 30 69890 36388 30 Děčín 20 67186 36077 31 Jablonec nad Nisou 19 62733 35367 32 Sokolov 25 57549 35118 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 33 Hodonín 18 67609 33083 34 Vsetín 27 67015 32194 35 Příbram 60 62800 31945 36 Trutnov 21 52035 29731 37 Břeclav 16 58035 28736 38 Nový Jičín 12 52896 27592 39 Cheb 20 49207 26141 40 Česká Lípa 22 53784 25082 41 Litvínov 11 39707 24960 42 Havlíčkův Brod 48 44939 24781 43 Uherské Hradiště 34 57156 24717 44 Kroměříž 30 47819 24390 45 Strakonice 67 47493 24334 46 Klatovy 38 46661 24088 47 Jindřichův Hradec 47 46817 23639 48 Chrudim 38 44978 23304 49 Kopřivnice 12 46844 22998 50 Havířov 2 90171 22842 51 Valašské Meziříčí 16 42386 22797 52 Blansko 37 46674 22774 53 Písek 40 44282 22253 54 Rakovník 68 43754 21955 55 Žďár nad Sázavou 44 42471 21382 56 Jičín 70 41949 20791 57 Vyškov 35 43867 20782 58 Nymburk 35 38356 20498 59 Mělník 36 39515 20468 60 Benešov 35 36238 20062 61 Český Krumlov 31 37552 20046 62 Rokycany 46 41421 19606 63 Krnov 21 41684 19474 64 Uherský Brod 20 44636 19161 65 Jeseník 21 37910 18702 Přehled PMR v roce 1991 regionalizace území ČR přehled 2 - pracovní mikroregiony (rok 1991) 15 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 66 Kutná Hora 33 36201 18673 67 Litoměřice 20 38219 18167 68 Kyjov 30 39401 17894 69 Pelhřimov 44 33676 17828 70 Louny 34 38540 17597 71 Beroun 31 37052 17269 72 Domažlice 52 34186 17260 73 Rožnov pod Radhoštěm 10 35870 17188 74 Bruntál 23 30103 17015 75 Otrokovice 7 26781 16861 76 Hranice 31 34894 16757 77 Bohumín 2 28155 16538 78 Rumburk 11 32764 16127 79 Turnov 37 30897 15703 80 Kadaň 9 21581 15496 81 Prachatice 37 31285 15464 82 Slaný 45 30940 14976 83 Náchod 9 25525 14907 84 Kralupy nad Vltavou 24 32010 14742 85 Svitavy 17 26558 14203 86 Dvůr Králové nad Labem 27 28451 14024 87 Ústí nad Orlicí 16 27011 14022 88 Rychnov nad Kněžnou 24 25726 13938 89 Lovosice 30 26355 13881 90 Roudnice nad Labem 33 31573 13717 91 Žatec 14 27480 13538 92 Zábřeh 18 27147 13011 93 Vrchlabí 13 22016 12931 94 Boskovice 29 28569 12681 95 Bílina 6 20728 12422 96 Hlinsko 26 24856 12256 97 Velké Meziříčí 28 25539 12248 98 Česká Třebová 8 21897 12037 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 99 Čáslav 33 26214 11855 100 Týn nad Vltavou 16 11515 11528 101 Frýdlant 15 23555 11433 102 Bystřice nad Pernštejnem 37 24722 11431 103 Kunovice 5 15582 11318 104 Mariánské Lázně 13 22588 11294 105 Veselí nad Moravou 10 22618 11120 106 Nový Bor 7 19533 11042 107 Sušice 21 23589 11001 108 Varnsdorf 6 20890 10995 109 Lanškroun 19 21639 10606 110 Přelouč 28 21484 10580 111 Uničov 10 23113 10566 112 Dačice 30 21785 10519 113 Vlašim 34 24066 10503 114 Ostrov 4 21436 10365 115 Semily 17 19127 10311 116 Moravská Třebová 17 21135 10295 117 Litomyšl 30 22130 10254 118 Sedlčany 22 22605 9944 119 Mohelnice 16 20185 9897 120 Tachov 13 18186 9883 121 Stonava 2 5618 9773 122 Polička 21 20396 9753 123 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 16 22228 9718 124 Hořovice 28 20348 9662 125 Chotěboř 25 20465 9652 126 Milevsko 24 20853 9649 127 Neratovice 4 19667 9620 128 Nová Paka 10 18821 9602 129 Poděbrady 17 21270 9469 130 Holešov 18 21216 9424 131 Stráž pod Ralskem 6 9535 9267 regionalizace území ČR přehled 2 - pracovní mikroregiony (rok 1991) 16 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 132 Šternberk 10 18971 9184 133 Vimperk 17 18468 9121 134 Vysoké Mýto 19 17469 9039 135 Mikulov 16 19284 8739 136 Broumov 12 16948 8724 137 Moravské Budějovice 33 18406 8373 138 Jaroměř 14 17895 8292 139 Nové Město nad Metují 18 15772 8257 140 Humpolec 22 17090 8208 141 Litovel 9 16644 8154 142 Třeboň 16 16262 8149 143 Blatná 27 17449 8073 144 Hořice 25 17126 7982 145 Frýdlant nad Ostravicí 8 16795 7935 146 Podbořany 12 16001 7809 147 Stříbro 17 16444 7791 148 Hustopeče 12 15236 7730 149 Tanvald 7 15812 7690 150 Nový Bydžov 18 16328 7680 151 Tišnov 43 20371 7588 152 Choceň 18 15480 7531 153 Aš 4 15137 7522 154 Frenštát pod Radhoštěm 5 16964 7498 155 Bystřice pod Hostýnem 13 16614 7251 156 Kaplice 12 14310 7181 157 Letovice 23 16073 7156 158 Slavičín 7 15039 7128 159 Jilemnice 12 14112 6940 160 Štětí 7 11581 6938 161 Ivančice 5 15260 6738 162 Chodov 3 16087 6722 163 Kuřim 3 9522 6707 164 Nové Město na Moravě 13 15088 6627 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 165 Skuteč 14 14304 6596 166 Mnichovo Hradiště 17 12536 6518 167 Týniště nad Orlicí 12 12894 6496 168 Dobříš 15 15718 6445 169 Soběslav 21 13901 6340 170 Moravský Krumlov 24 15144 6336 171 Studénka 3 12404 6315 172 Kamenice nad Lipou 11 13083 6232 173 Horažďovice 15 12717 6100 174 Kraslice 7 12295 6062 175 Žamberk 13 11900 6025 176 Vítkov 7 13551 6008 177 Napajedla 4 12519 5891 178 Holice 10 13370 5754 179 Klášterec nad Ohří 4 17494 5703 180 Dobruška 13 11454 5697 181 Pacov 21 11998 5596 182 Lutín 5 7090 5589 183 Zruč nad Sázavou 22 11800 5571 184 Rýmařov 5 11474 5519 185 Staré Město u Uherského Hradište 2 8591 5443 186 Bučovice 15 14297 5420 187 Telč 18 11663 5416 188 Planá 8 8618 5232 189 Ledeč nad Sázavou 15 10418 5116 190 Lipník nad Bečvou 5 12096 4969 191 Strážnice 5 10287 4940 192 Králíky 6 10136 4893 193 Světlá nad Sázavou 8 10011 4838 194 Odry 5 10772 4821 195 Hronov 5 10589 4803 196 Valašské Klobouky 6 8624 4800 197 Český Brod 10 10406 4794 regionalizace území ČR přehled 2 - pracovní mikroregiony (rok 1991) 17 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 198 Velká Bíteš 25 10754 4730 199 Letohrad 6 8920 4724 200 Červený Kostelec 6 12820 4721 201 Hostinné 7 9819 4700 202 Vodňany 10 10176 4674 203 Nýřany 8 10670 4636 204 Bzenec 5 8623 4626 205 Vamberk 7 9106 4572 206 Hulín 2 8621 4526 207 Železný Brod 3 7988 4494 208 Lomnice nad Popelkou 8 8666 4494 209 Toužim 6 8970 4469 210 Králův Dvůr 5 6265 4458 211 Mimoň 7 9055 4449 212 Kostelec nad Orlicí 10 9797 4382 213 Kdyně 13 7809 4367 214 Votice 11 9729 4341 215 Bojkovice 9 9926 4333 216 Přeštice 16 10386 4301 217 Bílovec 3 10822 4301 218 Vrbno pod Pradědem 4 8234 4285 219 Náměšť nad Oslavou 13 8963 4199 220 Hanušovice 7 8157 4175 221 Luhačovice 3 7759 4149 222 Rokytnice nad Jizerou 4 7457 4147 223 Horšovský Týn 13 7354 4110 224 Veselí nad Lužnicí 10 8349 4099 225 Třešť 3 7431 4070 226 Nejdek 5 9250 4046 227 Chlumec nad Cidlinou 9 7979 4009 228 Benátky nad Jizerou 7 9322 3997 229 Kralovice 15 8409 3938 230 Česká Skalice 10 8708 3871 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 231 Heřmanův Městec 11 9026 3778 232 Pečky 9 8171 3748 233 Police nad Metují 8 8040 3672 234 Lysá nad Labem 5 10684 3663 235 Úpice 5 8127 3652 236 Hrádek nad Nisou 2 7911 3648 237 Vodochody 3 5220 3631 238 Týnec nad Sázavou 6 7279 3588 239 Rousínov 6 7694 3512 240 Holýšov 10 9380 3509 241 Jablonné nad Orlicí 10 7607 3475 242 Brumov-Bylnice 4 8738 3467 243 Třemošnice 7 8393 3424 244 Chrastava 2 6899 3415 245 Chropyně 2 6048 3406 246 Horní Slavkov 3 6905 3344 247 Česká Kamenice 4 7154 3337 248 Slavkov u Brna 4 8140 3311 249 Bechyně 8 7752 3303 250 Tuchlovice 2 7385 3271 251 Kojetín 5 8492 3255 252 Jevíčko 11 6719 3225 253 Nové Strašecí 5 7174 3119 254 Opočno 7 6415 3109 255 Břidličná 4 5212 3031 256 Pohořelice 5 6963 3027 257 Hrušovany nad Jevišovkou 6 7421 3027 258 Bor 6 6788 3005 259 Terezín 3 5791 2997 260 Miroslav 12 7852 2978 261 Konice 12 7038 2939 262 Velká nad Veličkou 7 7892 2896 263 Rožmitál pod Třemšínem 7 6889 2889 regionalizace území ČR přehled 2 - pracovní mikroregiony (rok 1991) 18 číslo PMR název centra PMR počet obcí v PMR počet obyvatel v PMR počet OPM v PMR 264 Nýrsko 3 6434 2859 265 Velké Pavlovice 5 8240 2842 266 Městec Králové 8 6444 2839 267 Chrast 8 6340 2781 268 Sázava 8 5554 2767 269 Komárov 8 5889 2714 270 Jemnice 4 6020 2686 271 Stod 8 5268 2655 272 Moravský Beroun 4 5694 2651 273 Březnice 10 5322 2637 274 Trhové Sviny 3 6102 2616 275 Nepomuk 11 6195 2613 276 Zlaté Hory 4 5542 2587 277 Polná 6 5672 2580 278 Vejprty 4 5026 2555 279 Ždánice 5 5287 2548 280 Bělá pod Bezdězem 2 5183 2474 281 Uhlířské Janovice 8 5869 2467 282 Benešov nad Ploučnicí 4 5394 2439 283 Protivín 3 5417 2418 284 Cvikov 4 5226 2418 285 Doksy 6 6001 2382 286 Brněnec 12 5786 2339 287 Dobřany 2 6002 2286 288 Přibyslav 5 5668 2274 289 Hluk 2 5254 2051 290 Velké Opatovice 3 5101 2049 Zhodnocení mikroregionální struktury K hodnocení vývoje mikroregionální struktury mezi lety 1991 a 2001 lze přistoupit pouze s určitou dávkou opatrnosti, a to vzhledem k odlišným hodnotám minimální populační velikosti protomikroregionů pro jednotlivé roky. Přesto je možné poukázat na pokles počtu pracovních center mezi roky 1991 a 2001 a z toho vyplývající snížení počtu identifikovaných pracovních mikroregionů, resp. funkčních městských regionů. Tento vývoj lze vnímat jako příznak postupujících koncentračních procesů ovlivňujících rozmístění ekonomických aktivit a následně i prostorové uspořádání pracovních vztahů. Prostorový vzorec změn územní příslušnosti obcí k jednotlivým pracovním mikroregionům či k funkčním městským regionům (zachycený v mapových listech 5 a 6) je z hlediska interpretace nejednoznačný. Základní obrysy mikroregionální struktury zůstávají mezi hodnocenými roky relativně stabilní. V případě Prahy a Brna (ale třeba také Mladé Boleslavi, Liberce nebo Příbrami) je zřetelné zvětšování rozlohy příslušných pracovních mikroregionů, mj. na úkor spádových oblastí oslabujících sekundárních center v širším zázemí. Snížení počtu vymezených funkčních městských regionů se v roce 2001 odrazilo v mírně nižším podílu tohoto typu území na celkovém počtu obyvatel ČR proti stavu k roku 1991. Relativní zastoupení funkčních městských regionů na celkové rozloze státu však zůstalo na přibližně stejné úrovni a podíl na celkovém počtu obsazených pracovních míst dokonce mírně narostl, což může být opět chápáno jako projev prostorové koncentrace pracovních příležitostí do jisté míry kontrastující s tendencemi prostorového rozmístění trvale bydlícího obyvatelstva. Z hlediska prostorového a regionálního plánování je důležitým parametrem prostorová shoda funkčních regionů a regionů správních (administrativních ). Mikroregionální struktura v roce 2001, tak jak je zachycena v mapovém listu 1, vykazuje až na výjimky poměrně vysokou shodu průběhu hranic pracovních mikroregionů a hranic krajských. O něco nižší souhlasnost hranic lze pozorovat při porovnání pracovních mikroregionů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Zejména v zázemí velkých měst dochází k podstatným územním rozdílům mezi správní a funkční regionalizací. Správní obvody obcí s rozšířenou působností zde nepředstavují autonomní funkční jednotky integrované např. pracovními vztahy - ve většině případů tvoří součást rozsáhlejších pracovních mikroregionů organizovaných kolem silného pracovního centra. V územích některých vybraných správních obvodů obcí s rozšířenou působností, zejména těch s větší rozlohou, můžeme naopak zaznamenat vyšší počet funkčních celků (např. SO ORP Liberec, Šumperk, Trutnov) orientovaných na menší městská jádra. Jakákoli funkční regionalizace je zákonitě určitým zjednodušením, abstrakcí komplikované reality ekonomických a společenských vztahů v daném prostoru. Na identifikované pracovní mikroregiony či funkční městské regiony proto nelze nahlížet jako na uzavřené entity a širší geografický prostor nelze přirovnávat k mozaice složené z jednotlivých regionů. Hranice funkčních regionů ohraničují území skládající se z jednotek vzájemně integrovaných určitým Poznámka: Číslo PMR uvedené přehledu 2 koresponduje s číselným označením pracovního mikroregionu v mapovém listu 2. regionalizace území ČR přehled 2 - pracovní mikroregiony (rok 1991) 19 typem vztahů – neznamená to ovšem, že tyto jednotky (v konkrétním případě jednotlivé obce) nejsou funkčně propojeny i vně hranic funkčního regionu. Hranice tak mají tzv. fuzzy charakter, jsou do určité míry prostupné a je nutné je vnímat jako indikaci prostorového uzavření nejintenzivnějších vazeb. Na mapových listech 7, 8 a 9 je demonstrováno několik analytických ukazatelů vypovídajících o míře integrace jednotlivých obcí do vymezených funkčních regionů (pracovních mikroregionů či funkčních městských regionů), resp. o míře funkční uzavřenosti jednotlivých regionů. Mapový list 7 zachycuje stupeň integrace obce do příslušného pracovního mikroregionu na základě detailní analýzy pracovních proudů směřujících z obce a do ní. Pro kvantifikaci míry příslušnosti obce k danému mikroregionu byl využit ukazatel podílu pracovních proudů propojujících obec s ostatními obcemi v daném pracovním mikroregionu na celkové sumě proudů směrujících z obce, resp. do obce (do celkové sumy proudů jsou tedy započítány i pracovní vazby obce mimo území pracovního mikroregionu). Pokud se veškeré pracovní vztahy obce odehrávají pouze v hranicích pracovního mikroregionu, míra integrace obce je maximální a číselná hodnota ukazatele se rovná 1; v případě pracovních vztahů obce směřujících výlučně mimo hranice mikroregionu je míra integrace nulová. Z předloženého mapového listu je zřejmý vztah mezi mírou funkční integrace obce a její vzdáleností od příslušného mikroregionálního centra. Periferní části mikroregionů tak ve srovnání s jádrovými územími vykazují nižší míru integrace (vyšší intenzitu pracovních vztahů mimo hranice pracovního mikroregionu). Plošně nízká míra funkční autonomie je charakteristická také pro vybrané malé pracovní mikroregiony nacházející se ve sféře vlivu silnějších mikroregionálních center. Očekávaná je rovněž nižší úroveň mikroregionální integrace u samotných mikroregionálních center, jejichž pracovní integrace zpravidla probíhá směrem k jiným pracovním centrům, a tudíž překračuje mikroregionální měřítko. Relativně vysoké míry integrace lze oproti tomu zaznamenat u obcí některých periferně lokalizovaných pracovních mikroregionů (např. Broumov, Jeseník, Znojmo); geografická či dopravní perifernost zde působí jako faktor vyšší mikroregionální uzavřenosti. Podobný pohled na míru vztahové uzavřenosti pracovních mikroregionů nabízí mapový list 8. V mapě je zachycena úroveň tzv. vnější pracovní otevřenosti mikroregionu vyjadřující podíl zaměstnaných vyjíždějících za prací mimo mikroregion na celkovém počtu zaměstnaných v mikroregionu trvale bydlících. Variantou ukazatele vnější otevřenosti může být ukazatel tzv. vnitřní otevřenosti konstruovaný jako podíl pracovních míst v mikroregionu obsazených pracovníky trvale bydlícími mimo pracovní mikroregion. Prostorový vzorec hodnot vnější uzavřenosti do značné míry reflektuje prostorovou diferenciaci ukazatele míry integrace obcí. Jsou to zejména populačně a pracovně méně významné mikroregiony v exponovaných lokalitách v zázemí velkých metropolitních regionů, které vykazují zvýšené míry vztahové otevřenosti a tedy i nižší úroveň pracovní autonomie. Dalším příkladem vyšší vztahové otevřenosti jsou menší mikroregiony východních Čech či střední Moravy - zde je částečným důvodem jejich prostorové propojování do formy pracovně silně provázaného regionálního systému polycentrického typu. Zajímavým doplňkovým indikátorem je ukazatel efektu hranice (jinými slovy propustnosti hranice), který znázorňuje intenzitu pracovní provázanosti (pracovního překryvu) mezi sousedícími mikroregiony. Poměrně komplikovaný způsob výpočtu hraničního efektu je založen na analýze proudů mezi dvojicí pracovních mikroregionů (regiony A a B). Pro každou obec je kalkulována míra integrace do obou ze zkoumaných mikroregionů, jak z hlediska vysílaných, tak i přijímaných pracovních proudů. Průnikem množin hodnot za obce z regionu A a B a jejich následnou sumarizací lze dospět ke kvantitativnímu vyjádření míry funkčního překryvu mikroregionů A a B, tj. k určení efektu hranice mezi nimi. Z mapového zobrazení lze zjistit vysokou míru propustnosti mikroregionálních hranic například v případě již zmiňovaného polycentrického systému východních Čech či v rámci různě rozsáhlých území mezoregionálního měřítka vznikajících právě funkčním překryvem většího počtu pracovních mikroregonů (např. Žďársko, Havlíčkobrodsko, Kolínsko a Kutnohorsko, apod.). Struktura funkčních městských regionů zachycená v mapovém listu 9 odráží odlišnou míru pracovní integrace jednotlivých obcí k centru. Z mapy jsou patrné případy prostorového propojování silně integrovaných částí jednotlivých funkčních městských regionů a vytváření souvislejších městských systémů (např. západní Plzeňsko, Mostecko, Ostravsko, apod.). regionalizace území ČR 20 regionalizace území ČR mapový list 1 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( 6 152 136 116 13 185 24 73 246 181 31 49 110 250 59 88 20 91 36 215 71 100 259 66 77 128 11 239 223 192 60 86 228 93 102 28 162 96 130 106 37 57 255 5 65 53 245 111 82 135 225 47 133 131 50 137 178 46 140 85 123 51 124 188 22 221 174 209 63 199230 217 40 126 80 1 4 12 3 16 43 10 191 112 241 42 166 249 122 253 242 179 222 168 64 41 238 132 180 101 186 236 118 34 235 90 138 29 260 105 113 212 26 95 153 23 206 183 8 169 224 54 103 94 157 62 154 97 25 61 17 99 48 147 160 172 244 7 211 150 45 258 117 202 203 58 146 125 67 151 171201 233 129 155 198 193121 75 187 196 232 175 195 119 114 218 72 81 165 104 139 115 35 92 247 243 74 87 109 164 204 220 78 184 107 159 55 83 210 2 158 149 173 38 142 144 248 9 256 190 69 177 229 219 33 161 70 208 240 127 15 251 176 234 39 141 134 194 19 231 32 163 226 145 207 18 252 68 56 182 237 200 27 227 167 52 143 156 189 98 79 84 214 254 170 205 21 148 30 14 108 89 44 216 120 257 76 197 213 PRACOVNÍ MIKROREGIONY - 2001 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace * správní obvod obce s rozšířenou působností Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 Správní hranice hranice státu hranice kraje hranice SO ORP* regionalizace území ČR mapový list 2 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( 6 149 249 130 99 15 167 22 74 223 179 30 69 245 96 205 65 121 262 14 80 246 29 257 190 70 93 272 271 178 60 75 118 23 286 203 231 173 66 64195 266 225 113 100274 35 280 148 123 255 108 89 33 53 251 5 71 55 267 183 62 158 46 3 4 112 146 72 137 168 176 52 117 279 78 131 151 218 45 138 197 28 237 165 222 73 206 241 234 42 154 102 1 11 21 9 200 106 207 48 172 260 101 259 265 192 285 227 185 57 36 248 135 170 128 254 212 143 39 284 264 208 122 202 31 275 250 76 109 24 104 132 290 32 141 216 12 97 226 247 63 90 79 175 278 67 147 85 18 61 13 115 49 119 186 283 196 7 228 150 50 221 94 268 163 230 58 139 127 91 136 177213 188 133 144 233 166 114 92 180 201 261 169 209 125 162 211 236 77 88 273 256 110 116 124 40 82 194 229 98 87 107 156 240 193 111 217 134 181 44 86 155 288 2 159 199 126 38 157 129 253 239 10 214 235 171 83 153 210 34 219 68 198 244 105 282 20 270 184 242 47 145 120 220263 16 258 25 269 140 215 37 204 287 51 54 164 238 232 26 252 243 160 56 103 161 189 95 81 277 59 276 182 224 281 17 152 27 8 19 84 289 41 187 142 43 191 174 PRACOVNÍ MIKROREGIONY - 1991 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace * správní obvod obce s rozšířenou působností Správní hranice (2000) hranice státu hranice kraje hranice SO ORP* Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 regionalizace území ČR mapový list 3 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # 6 152 136 116 13 185 24 73 246 181 31 49 110 250 59 88 20 91 36 215 71 100 259 66 77 128 11 239 223 192 60 86 228 93 102 28 162 96 130 106 37 57 255 5 65 53 245 111 82 135 225 47 133 131 50 137 178 46 140 85 123 51 124 188 22 221 174 209 63 199 230 217 40 126 80 1 4 12 3 16 43 10 191 112 241 42 166249 122 253 242 179 222 168 64 41 238 132 180 101 186 236 118 34 235 90 138 29 260 105 113 212 26 95 153 23 206 183 8 169 224 54 103 94 157 62 154 97 25 61 17 99 48 147160 172 244 7 211 150 45 258 117 202 203 58 146 125 67 151 171 201 233 129 155 198 193 121 75 187 196 232 175 195 119 114 218 72 81 165 104 139 115 35 92 247 243 74 87 109 164 204 220 78 184 107 159 55 83 210 2 158 149 173 38 142 144 248 9 256 190 69 177 229 219 33 161 70 208 240 127 15 251 176 234 39 141 134194 19 231 32 163 226 145 207 18 252 68 56 182 237 200 27 227 167 52 143 156 189 98 79 84 214 254 170 205 21 148 30 14 108 89 44 216 120 257 76 197 213 FUNKČNÍ MĚSTSKÉ REGIONY - 2001 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Ostatní hranice státu Silnični síť silnice I. třídy dálnice a rychlostní komunikace Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 1 000 - 10 000 !( 30 001 - 70 000 ** funkční městský region !(# centra FMR** Regionalizace funkční městské regiony * pracovní mikroregion hranice PMR* regionalizace území ČR mapový list 4 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # 6 149 249 130 99 15 167 22 74 223 179 3069 245 96 205 65 121 262 14 80 246 29 257 190 70 93 272 271 178 60 75 118 23 286 203 231 173 66 64 195 266 225 113 100274 35 280 148 123 255 108 89 33 53 251 5 71 55 267 183 62 158 46 3 4 112 146 72 137 168 176 52 117 279 78 131 151 218 45 138 197 28 237 165 222 73 206241 234 42 154 102 1 11 21 9 200 106 207 48 172260 101 259 265 192 285 227 185 57 36 248 135 170 128 254 212 143 39 284 264 208 122 202 31 275 250 76 109 24 104 132 290 32 141 216 12 97 226 247 63 90 79 175278 67 147 85 18 61 13 115 49 119 186 283 196 7 228 150 50 221 94 268 163 230 58 139 127 91 136 177 213 188 133 144 233 166 114 92 180 201 261 169 209 125 162 211 236 77 88 273 256 110 116 124 40 82 194 229 98 87 107 156 240 193 111 217 134 181 44 86 155 288 2 159 199 126 38 157 129 253 239 10 214 235 171 83 153 210 34 219 68 198 244 105 282 20 270 184 242 47 145 120 220 263 16 258 25 269 140 215 37 204 287 51 54 164 238 232 26 252 243 160 56 103 161 189 95 81 277 59 276 182 224 281 17 152 27 8 19 84 289 41 187 142 43 191 174 FUNKČNÍ MĚSTSKÉ REGIONY - 1991 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Ostatní hranice státu Silnični síť (2001) silnice I. třídy dálnice a rychlostní komunikace Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 1 000 - 10 000 !( 30 001 - 70 000 ** funkční městský region !( centra FMR**# Regionalizace funkční městské regiony * pracovní mikroregion hranice PMR* regionalizace území ČR mapový list 5 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( 9 3 Jindřichův Hradec 10 České Budějovice Žďár nad Sázavou Uherské Hradiště Mladá Boleslav Ústí nad Labem Hradec Králové Havlíčkův Brod Frýdek-Místek Karlovy Vary Uherský Brod Kutná Hora Strakonice Litoměřice Česká Lípa 8 5 7 Pardubice Lanškroun Pelhřimov Prostějov Rakovník Chomutov Litvínov Kroměříž Benešov Příbram Klatovy Sokolov Teplice Liberec Trutnov Chrudim Svitavy Jihlava Blansko Břeclav Hodonín Olomouc Hranice Šumperk 4 1 2 Ostrava Beroun Kladno Mělník Turnov 6 Třebíč Vyškov Znojmo Přerov Vsetín Třinec Praha Kolín Písek Tábor Plzeň Děčín Kadaň Louny Krnov Opava Cheb Most Brno Zlín Jičín ÚZEMNÍ ZMĚNY V PŘÍSLUŠNOSTI K PRACOVNÍM MIKROREGIONŮM km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Popisky 1 - Bohumín 2 - Havířov 3 - Jablonec nad Nisou 4 - Karviná 5 - Kopřivnice 6 - Náchod 7 - Nový Jičín 8 - Otrokovice 9 - Rožnov pod Radhoštěm 10 - Valašské Meziříčí mezi roky 1991 a 2001 Ostatní hranice státu Pracovní centra (2001) !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 Silnični síť (2001) silnice I. třídy dálnice a rychlostní komunikace * pracovní mikroregion Změna příslušnosti obce k PMR* území obcí se změnou Regionalizace (2001) hranice PMR území obcí beze změny regionalizace území ČR mapový list 6 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Příbram Rakovník České Budějovice Jindřichův Hradec Písek Strakonice Tábor Klatovy Plzeň Cheb Karlovy Vary Sokolov Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Louny Most Litvínov Teplice Ústí n. Labem Česká Lípa 3 Liberec Turnov Hradec Králové Jičín 6 Trutnov Chrudim Pardubice Svitavy Lanškroun Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Blansko Brno Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomouc Prostějov Přerov Hranice Šumperk Kroměříž Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Rožnov p. Radhoštěm 8 Zlín 7 Krnov Frýdek-Místek Třinec 4 1 2 Nový Jičín 5 Opava Ostrava ÚZEMNÍ ZMĚNY FUNKČNÍCH MĚSTSKÝCH REGIONŮ km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace mezi roky 1991 a 2001 Popisky 1 - Bohumín 2 - Havířov 3 - Jablonec nad Nisou 4 - Karviná 5 - Kopřivnice 6 - Náchod 7 - Otrokovice 8 - Valašské Meziříčí ** funkční městský region Pracovní centra (2001) počet obsazených pracovních míst !( 1 000 - 10 000 !( 10 001 - 30 000 !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 Silnični síť (2001) silnice I. třídy dálnice a rychlostní komunikace Ostatní hranice státu centra FMR**!(# * pracovní mikroregion hranice PMR* Regionalizace (2001) Funkční městské regiony území beze změny součást FMR jen v r. 1991 součást FMR jen v r. 2001 regionalizace území ČR mapový list 7 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( MÍRA INTEGRACE OBCE DO PRACOVNÍHO MIKROREGIONU km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace rok 2001 Popisky 1 - Bohumín 2 - Havířov 3 - Jablonec nad Nisou 4 - Karviná 5 - Kopřivnice 6 - Náchod 7 - Otrokovice 8 - Valašské Meziříčí Rožnov p. Radhoštěm 3 Jindřichův Hradec 8 České Budějovice Žďár n. Sázavou Uherské Hradiště Mladá Boleslav Ústí n. Labem Hradec Králové Havlíčkův Brod Frýdek-Místek Karlovy Vary Uherský Brod Kutná Hora Strakonice Litoměřice Česká Lípa 7 Nový Jičín 5 Pardubice Lanšrkoun Pelhřimov Prostějov Rakovník Chomutov Litvínov Kroměříž Benešov Příbram Klatovy Sokolov Teplice Liberec Trutnov Chrudim Svitavy Jihlava Blansko Břeclav Hodonín Olomouc Hranice Šumperk 4 1 2 Ostrava Beroun Kladno Mělník Turnov 6 Třebíč Vyškov Znojmo Přerov Vsetín Třinec Praha Kolín Písek Tábor Plzeň Děčín Kadaň Louny Jičín Krnov Opava Cheb Most Brno Zlín !( !( !( Vybraná pracovní centra počet obsazených pracovních míst 10 000 - 30 000 70 001 a více 30 001 - 70 000 Ostatní hranice státu hranice PMR * pracovní mikroregion Míra integrace obce do PMR* velmi nízká nízká střední vysoká velmi vysoká regionalizace území ČR mapový list 8 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( 8 3 Jindřichův Hradec 9 České Budějovice Žďár n. Sázavou Uherské Hradiště Mladá Boleslav Ústí n. Labem Hradec Králové Havlíčkův Brod Frýdek-Místek Karlovy Vary Uherský Brod Kutná Hora Strakonice Litoměřice Česká Lípa 7 Nový Jičín 5 Pardubice Lanškroun Pelhřimov Prostějov Rakovník Chomutov Litvínov Kroměříž Benešov Příbram Klatovy Sokolov Teplice Liberec Trutnov Chrudim Svitavy Jihlava Blansko Břeclav Hodonín Olomouc Hranice Šumperk 4 1 2 Ostrava Beroun Kladno Mělník Turnov 6 Třebíč Vyškov Znojmo Přerov Vsetín Třinec Praha Kolín Písek Tábor Plzeň Děčín Kadaň Louny Jičín Krnov Opava Cheb Most Brno Zlín MÍRA OTEVŘENOSTI PRACOVNÍCH MIKROREGIONŮ km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Popisky 1 - Bohumín 2 - Havířov 3 - Jablonec nad Nisou 4 - Karviná 5 - Kopřivnice 6 - Náchod 7 - Otrokovice 8 - Rožnov pod Radhoštěm 9 - Valašské Meziříčí rok 2001 Efekt hranice velmi vysoký vysoký střední nízký vojenský újezd hranice státu Ostatní Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 Silnični síť (2001) silnice I. třídy dálnice a rychlostní komunikace Otevřenost pracovního mikroregionu podíl vyjíždějících mimo PMR* na celkovém počtu EA** bydlících v PMR 0 15 30 40 50 55 % * pracovní mikroregion ** ekonomicky aktivní zaměstnaní regionalizace území ČR mapový list 9 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( Rožnov p. Radhoštěm 3 Jindřichův Hradec Valašské Meziříčí České Budějovice Žďár nad Sázavou 9 Mladá Boleslav Ústí nad Labem Hradec Králové Havlíčkův Brod Frýdek -Místek Karlovy Vary Uherský Brod Kutná Hora Strakonice 6 Česká Lípa 8 Nový Jičín 5 Pardubice Lanškroun Pelhřimov Prostějov Rakovník Chomutov Litvínov Kroměříž Benešov Příbram Klatovy Sokolov Teplice Liberec Trutnov Chrudim Svitavy Jihlava Blansko Břeclav Hodonín Olomouc Hranice Šumperk 4 1 2 Ostrava Beroun Kladno Mělník Turnov 7 Třebíč Vyškov Znojmo Přerov Vsetín Třinec Praha Kolín Písek Tábor Plzeň Děčín Kadaň Louny Jičín Krnov Opava Cheb Most Brno Zlín VNITŘNÍ STRUKTURA FUNKČNÍCH MĚSTSKÝCH REGIONŮ km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace rok 2001 Popisky 1 - Bohumín 2 - Havířov 3 - Jablonec nad Nisou 4 - Karviná 5 - Kopřivnice 6 - Litoměřice 7 - Náchod 8 - Otrokovice 9 - Uherské Hradiště * funkční městský region Podíl ekonomicky aktivních dojíždějících do centra FMR* v % 353025 100 Regionalizace hranice FMR Ostatní hranice státu hranice kraje počet obsazených pracovních míst Centra FMR 1 000 - 10 000 10 001 a více !( regionalizace území ČR přehled 3 - TTWA (rok 2001) Travel-to-work-areas (TTWA) Určitou nevýhodou prezentovaného deduktivního typu funkční regionalizace je nutnost apriorního stanovení souboru center, ke kterým jsou následně integrovány další územní jednotky. Určení regionálního centra přitom může být metodicky problematické, jak ostatně dokládá diskuse vymezení pracovních center uvedená výše v této publikaci. Definice centra navíc často nevychází z logiky regionalizačního postupu – příkladem může být identifikace center na základě populační či pracovní velikosti, k nimž jsou přiřazovány obce dle parametrů pracovní dojížďky. Nespornou výhodou deduktivního přístupu je ovšem obvykle jasné přiřazení území funkčního regionu k jednomu regionálnímu jádru, což může být výhodné zejména pro využití výstupů regionalizace ke správním či administrativním účelům. Induktivní postupy regionalizace zpravidla nevyžadují apriori definovaná centra – vymezení center buď není pro proces regionalizace nezbytné, nebo jsou centra identifikována tzv. interně v rámci samotného regionalizačního procesu (např. centra definovaná na základě pracovních proudů). V rámci induktivních typů regionalizace se časo pracuje s konceptem vztahové uzavřenosti (self-containment) – logika regionalizace spočívá v integraci územních jednotek s malou vzájemnou funkční vzdáleností. Cílem je uzavření určité sítě vztahů do regionálních hranic tak, aby byly minimalizovány vztahy mezi regiony a naopak maximalizovány uvnitř regionů. Zatímco deduktivní regionalizace svým pojetím předjímá existenci monocentrických funkčních regionů (regionů organizovaných kolem jednoho jádra), pomocí induktivního přístupu je možné vymezit jak monocentrické, tak i polycentrické funkční regiony (regiony funkčně integrované vztahy k více centrům). V mapových listech 10 a 15 jsou vizualizovány výsledky tzv. TTWA regionalizace. Jedná se o alternativní regionalizační postup spíše induktivního charakteru nevyžadující vstupní soubor regionálních center. Použitý algoritmus vymezení tzv. travel-to-work-areas (TTWA, oblasti dojížďky do zaměstnání) je adaptací metodiky vyvinuté M. Coombesem ve Velké Británii (Coombes, 1998, 2002). Provedení prostorových výpočtů regionalizačního procesu není zcela triviální, bylo umožněno ad hoc vytvořeným softwarovým nástrojem (specializovaný TTWA algoritmus) za účinné počítačové podpory. Podstatou regionalizačního procesu je maximalizace intra-regionálních proudů pracovní dojížďky mezi obcemi a minimalizace proudů interregionálních. Výstupem jsou regiony s vysokou mírou vnější i vnitřní vztahové uzavřenosti. Vnější uzavřenost pracovních vztahů lze číselně vyjádřit jako podíl zaměstnaných bydlících a pracujících v regionu na celkovém počtu zaměstnaných v regionu (nabídková komponenta uzavřenosti); vnitřní pracovní uzavřenost je pak kvantifikovatelná jako podíl pracovních míst v regionu obsazených zaměstnanci bydlícími v regionu (poptávková komponenta uzavřenosti). Forma použitého algoritmu umožňuje plynulé nastavení několika parametrů ovlivňujících podobu výstupní regionální struktury – hodnoty minimální vnější uzavřenosti, minimální vnitřní uzavřenosti a minimální populační či pracovní velikosti vymezených regionů. V případě prezentovaných výsledků byly testovány hladiny vztahové uzavřenosti 75, 80, 85 a 90 % při stanovené minimální populační velikosti regionů 5000 obyvatel. číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 1 961618 1696523 19 2 321334 652467 12 3 193075 427039 3 4 149596 304530 10 5 108006 223813 5 6 102871 196993 7 7 99758 198915 8 8 87444 246727 4 9 83048 161599 2 10 78018 158437 4 11 68480 134131 5 12 64024 110909 5 13 61989 127799 6 14 57049 119892 2 15 55597 126375 1 16 54658 130002 8 17 52213 123305 7 18 52098 117486 2 19 51923 126098 3 20 50232 97397 3 21 47207 120586 2 22 47198 101950 6 23 43713 107162 2 24 42510 99796 5 25 41906 96503 3 26 41589 84504 4 27 40923 107093 2 28 38777 93487 2 29 36785 86827 4 30 36140 76002 4 31 35485 86287 3 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 32 34355 78380 2 33 34124 75987 4 34 33759 77484 3 35 33660 80434 4 36 33576 71729 6 37 33526 69920 5 38 33283 72975 8 39 32856 73824 4 40 32596 72040 4 41 32032 77577 3 42 31920 81173 1 43 31351 74097 5 44 30527 73027 1 45 30068 64389 2 46 29251 68431 3 47 29210 69899 5 48 28220 58244 5 49 27703 69430 2 50 26785 59958 2 51 25574 52151 3 52 25292 55833 2 53 24985 49655 2 54 23757 60032 2 55 23728 54034 1 56 23463 53457 2 57 23447 44866 5 58 23305 61897 4 59 23070 51246 2 60 22499 54626 3 61 22295 48934 2 62 22119 54484 4 Přehled TTWA na hladině uzavřenosti 75 % 30 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 63 21372 44831 4 64 21313 46590 2 65 21310 52660 4 66 21123 44982 1 67 21102 45001 2 68 19577 54236 2 69 18229 41891 1 70 17970 34925 5 71 17671 42259 2 72 17506 38688 2 73 17098 43761 2 74 16535 42888 2 75 16519 35625 1 76 16252 36598 2 77 16192 33935 1 78 15802 37105 1 79 15120 36665 2 80 14243 31308 3 81 14145 29310 1 82 14052 30228 2 83 13617 31301 1 84 12809 29876 1 85 12295 25143 2 86 12018 29601 3 87 11908 27847 2 88 11878 25773 3 89 11237 28523 2 90 11127 25355 2 91 10817 23768 2 92 10789 26903 1 93 10764 25304 3 94 9443 20707 1 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 95 9413 20967 1 96 9413 24465 1 97 9229 25058 1 98 9040 22264 2 99 8984 24285 3 100 8666 18666 1 101 8518 22804 1 102 8422 17031 1 103 8090 19838 2 104 8053 17041 1 105 7879 18360 2 106 7799 20309 1 107 7599 17565 2 108 7401 18979 1 109 7366 14922 1 110 7247 17984 2 111 7199 16777 1 112 6846 15233 1 113 6461 15594 2 114 6378 16940 2 115 5730 13079 1 116 5639 12334 3 117 5374 14028 1 118 5322 11569 1 119 4811 13425 1 120 4710 8998 2 121 4662 11383 1 122 4459 12125 2 123 4141 9452 1 124 3598 8946 1 125 3437 9654 1 126 3114 8690 1 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 127 3022 7112 1 128 2323 6635 1 129 1892 5049 1 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 25 45266 109765 6 26 43641 88165 5 27 43018 102229 5 28 42676 104169 3 29 42290 115290 2 30 41736 94782 6 31 40320 97535 7 32 40029 90590 5 33 39751 91470 5 34 39408 90641 3 35 37531 84619 4 36 37055 79899 7 37 36956 90691 3 38 36672 74841 2 39 35887 80427 5 40 34780 84389 4 41 34741 80314 2 42 34354 68907 7 43 34174 75626 8 44 33759 77484 3 45 33576 71729 6 46 31969 81463 1 47 31622 76027 3 48 31351 74097 5 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 1 1106008 2033649 35 2 351536 729442 16 3 279152 665569 7 4 178425 372086 13 5 110496 231233 6 6 103074 197790 7 7 102733 209604 9 8 93739 188853 4 9 78451 160658 4 10 77568 191803 10 11 77464 158416 8 12 67069 139472 7 13 66377 121112 5 14 60408 139800 2 15 57049 119892 2 16 55392 110324 4 17 54991 137422 3 18 53408 118578 3 19 52098 117486 2 20 51923 126098 3 21 48137 105996 6 22 48097 102202 7 23 46290 115881 3 24 45800 111068 6 Přehled TTWA na hladině uzavřenosti 80 % regionalizace území ČR přehled 3 - TTWA (rok 2001) 31 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 49 30360 69205 3 50 30068 64389 2 51 28442 73973 2 52 28224 58280 5 53 26763 56472 3 54 26673 66489 3 55 25702 54984 5 56 25574 52151 3 57 24985 49655 2 58 22703 49640 3 59 22295 48934 2 60 21361 49578 2 61 17970 34925 5 62 17868 40094 2 63 17816 42413 2 64 17533 40545 3 65 16690 38494 2 66 16615 43299 2 67 16383 34627 1 68 15587 36836 3 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 69 15094 36484 2 70 14243 31308 3 71 14145 29310 1 72 13746 34167 2 73 12809 29876 1 74 12295 25143 2 75 11102 24316 4 76 10817 23768 2 77 10764 25304 3 78 10674 26233 3 79 9925 22805 1 80 8666 18666 1 81 8053 17041 1 82 7366 14922 1 83 7247 17984 2 84 7207 16832 1 85 5374 14028 1 86 3022 7112 1 87 1892 5049 1 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 15 63764 142315 4 16 63195 128330 6 17 61762 136091 9 18 61483 123319 11 19 60704 140912 2 20 59903 148616 7 21 58231 116303 6 22 55286 133705 6 23 55133 123055 7 24 53612 129618 7 25 51923 126098 3 26 51698 120374 7 27 51332 124979 4 28 49815 106066 8 29 46616 113870 6 30 44601 97819 9 31 44511 107103 5 32 39551 84182 3 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 33 38981 85437 5 34 38630 94642 7 35 36939 90573 3 36 34741 80314 2 37 33923 75264 8 38 33759 77484 3 39 32835 71673 6 40 31815 74389 3 41 29559 64327 3 42 29123 56484 7 43 28224 58280 5 44 27285 56966 3 45 23426 52109 3 46 22907 54573 4 47 20847 45459 4 48 17854 42554 2 49 8053 17041 1 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 1 1198232 2242186 43 2 400816 855518 21 3 368297 899689 11 4 208597 464962 21 5 199413 424406 12 6 179848 375912 14 7 160312 320274 16 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 8 127198 276789 12 9 105663 222569 6 10 97408 210461 11 11 82885 194260 6 12 76524 156933 7 13 69798 132576 5 14 65129 139590 3 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 1 1415640 2718146 67 2 666018 1458302 49 3 482482 1169955 20 4 375765 818613 41 5 320351 734329 26 6 280088 623833 27 7 247700 516116 29 8 243459 509389 23 číslo TTWA počet OPM v TTWA počet obyvatel v TTWA počet center v TTWA 9 180434 365263 20 10 165845 378076 12 11 143795 303347 22 12 118227 278927 9 13 97383 210317 11 14 35338 74007 4 15 30398 60329 7 Přehled TTWA na hladině uzavřenosti 85 % Přehled TTWA na hladině uzavřenosti 90 % Poznámka: Číslo TTWA uvedené v přehledu 1 koresponduje s číselným označením TTWA v příslušném mapovém listu; ve sloupci počet center je uveden počet pracovních center definovaných při vymezení PMR. regionalizace území ČR přehled 3 - TTWA (rok 2001) 32 regionalizace území ČR Zhodnocení struktury TTWA Struktura funkčních regionů vymezených pro rok 2001 pomocí TTWA algoritmu na hladině uzavřenosti 75 % vykazuje v hlavních obrysech shodu se strukturou dříve vymezených pracovních mikroregionů. Odlišný je ovšem počet TTWA (189) oproti počtu PMR (260). Menší počet TTWA je mj. důsledkem odlišné regionalizační logiky TTWA algoritmu, v rámci které jsou funkčně neuzavřené oblasti dále integrovány ve smyslu jejich pracovních vazeb – tak aby byla dodržena minimální požadovaná hladina uzavřenosti funkčního regionu. Při srovnání mapových listů 1, 8 a 10 (PMR, resp. TTWA v roce 2001) lze například poukázat na funkčně neuzavřené pracovní mikroregiony v zázemí Prahy, Brna či Plzně, které se ve výstupech TTWA regionalizace stávají součásti pražské, brněnské či plzeňské TTWA. Zaměříme-li se pouze na posloupnost identifikace TTWA na zvyšujících se hladinách uzavřenosti, lze srovnáním stavu na jednotlivých mapových listech (mapové listy 10, 11, 12, 13) zhodnotit míru funkční autonomie jednotlivých částí sídelního systému. Hladiny uzavřenosti 75 a 80 % zobrazené na mapových listech 10 a 11 dávají vzniknout stále ještě mikroregionálnímu měřítku funkčních regionů, byť v případě 80% uzavřenosti je již možné pozorovat vyšší disproporce mezi pražským, resp. brněnským či plzeňským TTWA a ostatními funkčními regiony. Nastavením hodnot minimální uzavřenosti na 85 a 90 % (mapové listy 12 a 13) dochází ke generování funkčních regionů převážně mezoregionálního měřítka. Zejména na hladině 85 % zřetelně vystupuje rozdíl mezi kraji, jejichž sídelní systém je výrazně integrovaný, nejčastěji k jednomu výraznému centru (Středočeský nebo Jihomoravský kraj) a kraji, ve kterých je osídlení fragmentováno do několika funkčně oddělených subsystémů (Ústecký, Pardubický či Plzeňský kraj). Zajímavá je v tomto světle vysoká uzavřenost funkčních vztahů v rámci vybraných regionů severních Čech (Mostecko, Teplicko, Ústecko) – vzhledem k morfologii pánevního prostoru by bylo možné očekávat vyšší míru vzájemné funkční provázanosti. Rovněž u periferně položených funkčních regionů lze identifikovat vysoké míry pracovní uzavřenosti, kontrastující s jejich relativně malou územní a populační velikostí (Jesenicko, Tachovsko, Chebsko). TTWA na úrovni 90 % ve většině případů prokazují shodu krajských a funkčních hranic – výjimkou budiž Kraj Vysočina a částečně také Ústecký a Královéhradecký kraj. Zajímavé výsledky přináší tabulka 2, ve které jsou porovnávány počty vymezených TTWA na jednotlivých hladinách uzavřenosti pro roky 1991 a 2001. Zřejmý je mnohem vyšší počet TTWA v roce 1991 a to v každé z definovaných úrovní uzavřenosti. Tento fakt lze interpretovat jako tendenci ke zvětšování funkčních areálů mezi roky 1991 a 2001; tendenci způsobenou zvýšenou mobilitou obyvatelstva, vyšší hustotou pracovních center, stejně jako komplikovanější prostorovou konfigurací pracovních proudů. Struktura TTWA vymezených pro rok 2001 signalizuje pokles vlivu menších pracovních center ztrácejících schopnost vytvářet vztahově autonomní areály pracovního spádu. Tabulka 2: počet TTWA vymezených na různých hladinách uzavřenosti v letech 1991 a 2001 1991 2001 počet TTWA na hladině uzavřenosti 75 % 189 129 počet TTWA na hladině uzavřenosti 80 % 139 87 počet TTWA na hladině uzavřenosti 85 % 92 49 počet TTWA na hladině uzavřenosti 90 % 37 15 Od úrovně uzavřenosti okolo 95 % již algoritmus TTWA generuje jako výstup pouze jeden funkční region pokrývající celé území České republiky. 33 regionalizace území ČR mapový list 10 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( 5 15 119 25 78 28 33 44 46 69 12 126 71 56 39 91 101 49 54 6 75 66 81 109 127 64 107 116 115 63 111 121 59 106 80 100 67 112 22 48 53 104 85 1 4 14 3 13 10 123 51 118 97 65 43 70 102 30 88 34 103 94 117 42 72 129 2611 99 41 82 73 114 92 18 19 40 98 9 86 47 89 52 105 36 93 38 90 120 77 83 95 96 45 84 57 61 122 76 37 55 62 2 32 7 50 58 20 113 24 23 29 125 108 16 68 60 31 35 79 87 74 128 110 124 21 27 8 17 TTWA 75 % km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace * správní obvod obce s rozšířenou působností Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 Správní hranice (2000) hranice státu hranice kraje hranice SO ORP* rok 2001 regionalizace území ČR mapový list 11 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( 5 14 18 28 35 13 63 33 76 516 38 71 82 86 58 78 75 55 84 49 70 80 53 21 52 57 81 74 1 4 15 3 12 9 56 72 48 61 22 44 64 85 46 62 87 26 11 47 54 19 20 30 8 31 39 45 77 43 67 60 79 50 73 42 59 65 36 32 2 41 7 34 16 24 23 27 10 37 40 69 68 66 83 17 29 25 TTWA 80 % km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace * správní obvod obce s rozšířenou působností Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 Správní hranice (2000) hranice státu hranice kraje hranice SO ORP* rok 2001 regionalizace území ČR mapový list 12 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( 5 19 22 13 48 7 15 45 39 47 41 23 43 44 49 1 6 14 3 10 8 33 42 28 38 46 27 21 12 11 25 26 9 30 37 40 32 18 17 2 36 4 20 16 29 35 31 34 24 TTWA 85 % km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace * správní obvod obce s rozšířenou působností Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 Správní hranice (2000) hranice státu hranice kraje hranice SO ORP* rok 2001 regionalizace území ČR mapový list 13 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( 5 7 14 1 8 3 13 4 15 12 9 10 11 2 6 TTWA 90 % km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace * správní obvod obce s rozšířenou působností Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 Správní hranice (2000) hranice státu hranice kraje hranice SO ORP* rok 2001 regionalizace území ČR mapový list 14 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace ZMĚNY TTWA V ČASE TTWA 80 % TTWA 80 % TTWA 75 %TTWA 75 % rok 1991 rok 1991 rok 2001 rok 2001 km0 50 km0 50 km0 50 km0 50 regionalizace území ČR mapový list 15 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace ZMĚNY TTWA V ČASE TTWA 90 % TTWA 90 % TTWA 85 %TTWA 85 % rok 1991 rok 1991 rok 2001 rok 2001 km0 50 km0 50 km0 50 km0 50 Literatura: Brown, L. A., Holmes, J. (1971): The delimitation of functional regions, nodal regions, and hierarchies by functional distance approaches. In: Journal of Regional Science, 11, 1, s. 57–72. Casado-Díaz, J.M. (2000): Local Labour Market Areas in Spain: A Case Study. In: Regional Studies, 34, 9, s. 843-856. Coombes, M. (2002): Travel to work areas and the 2001 census. Report to the Office of National Statistics. Centre for Urban and Regional Development Studies. Feng, Z. (2009): Fuzziness of Travel-to-Work-Areas. In: Regional Studies, 43, 5, s. 707-720. Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha, 255 s. Karlsson, C., Olsson, M. (2006): The identification of functional regions: theory, methods, and applications. In: The Annals of Regional Science, 40, 1, s. 1-18. POLYREG (2008): Souhrnná zpráva DC002. Podpora polycentrického regionálního rozvoje, WD-40-07-1, 33 s. Sýkora, L., Mulíček, O. (2009): The micro-regional nature of functional urban areas (FUAs): lessons from the analysis of Czech urban and regional system. In: Urban Research and Practice, 2, 3, s. 287-307 Van Nueffel, N. (2007): Determination of the Number of Significant Flows in Origin–Destination Specific Analysis: The Case of Commuting in Flanders. In: Regional Studies, 41, 4, s. 509-524. regionalizace území ČR 40 2. VÝZNAMNÉ PROUDY PRACOVNÍ DOJÍŽĎKY Určení významných proudů pracovní dojížďky Velká většina vztahových (relačních) analýz systému osídlení je založena na studiu pracovních vztahů vyjádřených proudy dojížďky za prací. Redukce sídelních vazeb pouze na pracovně podmíněné denní či nedenní pohyby osob je do jisté míry zjednodušující abstrakcí složitého systému vztahů, interakcí a kontaktů. Vedle interakcí materializovaných fyzickým pohybem osob lze totiž uvažovat i o dalších typech vazeb, jako jsou např. finanční toky či informační výměny. Navíc ani samotný fyzický pohyb nemusí být podmíněn pouze pracovními důvody – dojížďka za službami či rekreací je stále významnější složkou celkové denní sumy proudů (pohybů) v sídelním systému. Přes výše uvedená omezení ovšem zůstává pracovní dojížďka důležitým a vhodným ukazatelem funkční sídelní struktury. Z hlediska metodického je podstatným fakt, že vztah mezi místem bydliště a pracoviště, tj. mezi klíčovými kotevními body, je pro jedince produktivního věku ústřední osou prostorové organizace denní rutiny. Z hlediska pokrytí datovými zdroji je (alespoň v prostředí ČR) pracovní dojížďka relativně dobře statisticky podchyceným fenoménem (údaje o pracovní dojížďce dostupné v přibližně desetileté periodě z censu). Analýzy pracovních proudů poskytují možnost rozšířit interpretaci funkčního uspořádání sídelního systému založenou na identifikaci a analýze funkčních regionů, a to v různých úrovních měřítka studia. S pracovními proudy bývá v řadě studií pracováno jako se syntetickým ukazatelem ekonomické výměny mezi municipalitami či mezi regiony. Je rovněž možné ji vnímat jako výraz prostorové nerovnováhy v rozložení bydlení a pracovních příležitostí. Modely prostorových interakcí pracují většinou na základě premisy, že objem proudů je určitým způsobem úměrný velikostem výchozí a cílové územní jednotky, stejně jako je nepřímo úměrný vzdálenosti mezi územními jednotkami. Typickým zástupcem interakčních modelů je gravitační model v nejrůznějších variantách. Prostorový vzorec proudů vztažených k určitému místu lze analyzovat prostřednictvím tzv. vztahových polí. Jako součást vztahového pole pracovní dojížďky jsou chápány ty prostorové jednotky, které přispívají minimálním stanoveným počtem dojíždějících do celkového systému proudů. Mapové listy 16 a 17 a 19 ukazují vztahová pole dojížďky za prací prostřednictvím vizualizace tzv. významných proudů. Významným proudem je myšlen takový proud pracovní dojížďky z obce, jenž reprezentuje významný podíl na celkovém počtu osob vyjíždějících z dané obce za prací. Existuje několik možných způsobů, jak pro danou obec posoudit významnost či nevýznamnost odcházejících proudů (analýza šikmosti, shluková analýza či analýza vícenásobných spojení). Údaje o významných proudech zobrazených v předkládaných mapách byly získány metodou analýzy vícenásobných spojení (multiple linkage analysis); metoda umožňuje separaci významných a nevýznamných proudů a tudíž i exaktní zjištění jejich počtu. Pro každou obec byl zjištěn celkový objem pěti největších odchozích proudů (suma pěti největších proudů za všechny obce tvoří cca 80 % celkového objemu pracovní dojížďky v ČR) a velikost jednotlivých dílčích proudů byla vyjádřena v relativních hodnotách podílu na celku. Relativní proporce souboru proudů z dané obce byly v dalším kroku porovnány se souborem modelových proudů uvedených v tabulce 3. Tabulka 3: Počet významných proudů v modelových souborech proudů pracovní dojížďky 1. proud (%) 2. proud (%) 3. proud (%) 4. proud (%) 5. proud (%) 1 významný proud 100 0 0 0 0 2 významné proudy 50 50 0 0 0 3 významné proudy 33 33 33 0 0 4 významné proudy 25 25 25 25 0 5 významných proudů 20 20 20 20 20 Míra shody dvou souborů, tj. reálného a modelového rozložení proudů, byla vyjádřena koeficientem determinace. Počet významných proudů pracovní dojížďky z dané obce odpovídá počtu významných proudů modelového souboru s nejvyšší hodnotou koeficientu determina- ce. Prostorový vzorec významných proudů pracovní dojížďky V roce 2001 bylo v identifikovaných významných proudech pracovní dojížďky vázáno přibližně 56 % všech dojíždějících za prací. Struktura těchto proudů zachycená v mapovém listu 16 do značné míry potvrzuje platnost vymezení pracovních mikroregionů – u většiny mikroregionů je zjevné radiální uspořádání významných proudů směřujících z obcí do příslušného mikroregionálního centra. Případná vyšší četnost významných proudů směřujících mimo hranice pracovního mikroregionu je pak důsledkem jeho nižší vztahové uzavřenosti (způsobené blízkostí silnějšího jádra či integrací mikroregionu do polycentrického systému), tak jak bylo popsáno v kapitole 1. Srovnáním stavů v letech 2001 a 1991 lze potvrdit relativní stabilitu prostorového vzorce významných pracovních proudů na mikroregionální úrovni; na úrovni pracovních vztahů mezi centry došlo k výraznému posílení pozice Prahy, jejíž vztahové pole se značně rozšířilo. Pokud se soustředíme na významné proudy pouze mezi pracovními centry, či na významné proudy mezi jednotlivými pracovními mikroregiony (mapový list 19), lze identifikovat územní hierarchii v regionálním či národním měřítku. Prostorová konfigurace významných proudů jednoznačně definuje Prahu, resp. pražský pracovní mikroregion, jako dominantní centrum středočeského či dokonce národního sídelního prostoru. Monocentrické uspořádání české části státu kontrastuje s relativně polycentričtějším uspořádáním Moravy a Slezska, kde ani Brno, ani Ostrava nepolarizují pracovní proudy podobným způsobem jako Praha. Mapový list 19 41 významné proudy pracovní dojížďky umožňuje ve větší míře detailu prozkoumat směrovost významných proudů. Zřetelný je především vysoký podíl recipročních významných proudů v širší oblasti východních Čech a střední Moravy indikující slabě vyjádřenou hierarchii pracovních center a mikroregionů. Podobné uspořádání, pouze s vyššími absolutními hodnotami objemu proudů, lze zaznamenat rovněž u mikroregionů severních a západních Čech či Ostravska. Je nutné si ovšem uvědomit, že se jedná o reciprocitu ve smyslu významu proudů, nikoli ve smyslu jejich absolutní velikosti. To je nutné zohlednit zejména při interpretaci reciprocit významných proudů v zázemí silných pracovních jader a jejich mikroregionů. Mapový list 18 zobrazuje počty významných proudů pracovní dojížďky za jednotlivé obce – jde tedy o vyjádření míry vztahové polarizace obce. Pokud obec vysílá pouze jeden významný pracovní proud, je z hlediska vztahů silně polarizovaná, tj. vázaná na jedno centrum dojížďky. Větší počet významných proudů vycházejících z obce signalizuje pluralitu vazeb, resp. nižší vztahovou polarizaci obce. Relativní zastoupení obcí s různou mírou vztahové polarizace je pro roky 1991 a 2001 porovnáno v tabulce 4. Tabulka 4: Počet významných proudů v modelových souborech proudů pracovní dojížďky typ obce 1 významný proud (%) 2 významné proudy (%) 3 významné proudy (%) 4 významné proudy (%) 5 významných proudů (%) 1991 58,8 26,6 10,4 2,4 1,8 2001 63,7 22,9 8,7 2,6 2,1 Z tabulky vyplývá vyšší míra polarizace pracovních proudů v roce 2001 oproti roku 1991. Tento posun lze částečně připsat postupující prostorové koncentraci pracovních příležitostí spojené s útlumem celé řady menších pracovních center. Vyšší počet významných pracovních proudů lze nalézt zejména v hraničních oblastech mezi jednotlivými mikroregiony a také v širším zázemí velkých pracovních mikroregionů, resp. při krajských hranicích. 42 významné proudy pracovní dojížďky mapový list 16 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( Olomouc Opava Přerov Hranice Šumperk Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Příbram Vsetín Rakovník České Budějovice 7 8 Jindřichův Hradec PelhřimovPísek Strakonice Tábor Cheb Praha Plzeň Ústí n. Labem Ostrava Karlovy Vary 2 Pardubice Klatovy Sokolov Česká Lípa Děčín Chomutov Kadaň 3Liberec Litoměřice Louny Most Litvínov Teplice Havlíčkův Brod Hradec Králové Chrudim Jičín 5 Turnov Svitavy Trutnov Blansko Brno Břeclav Zlín 6 Hodonín Jihlava Kroměříž Prostějov Třebíč Uherské Hradiště Uherský Brod Vyškov Znojmo Žďár nad Sázavou Krnov Frýdek-Místek Třinec Karviná 1 Nový Jičín 4 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Popisky 1 - Bohumín 2 - Havířov 3 -Jablonec nad Nisou 4 - Kopřivnice 5 - Náchod 6 - Otrokovice 7 - Rožnov pod Radhoštěm 8 - Valašské Meziříčí Pracovní centra počet obsazených pracovních míst !( !( !( !( 10 001 - 30 000 70 001 a více 30 001 - 70 000 1 000 - 10 000 * pracovní mikroregion Ostatní hranice státu hranice PMR* VÝZNAMNÉ PROUDY PRACOVNÍ DOJÍŽĎKY Z OBCÍ - 2001 200 a méně 201 - 500 501 - 2 000 2 001 a více počet osob dojíždějících Velikost proudu dojížďky významné proudy pracovní dojížďky mapový list 17 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( Olomouc Opava Přerov Hranice Šumperk Benešov Beroun Kladno Slaný Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Příbram Vsetín Rakovník České Budějovice 8 11 Jindřichův Hradec PelhřimovPísek Strakonice Tábor Cheb Praha Plzeň Ústí n. Labem Ostrava Karlovy Vary 3 Pardubice Klatovy Sokolov Česká Lípa Děčín Chomutov Kadaň 4Liberec Litoměřice Louny Žatec Most Litvínov Teplice Havlíčkův Brod Hradec Králové Chrudim Jičín 6 Turnov Svitavy Trutnov 10 2 Blansko Brno Břeclav Zlín 7 Hodonín Jihlava Kroměříž Prostějov Třebíč 9 Uherský Brod Vyškov Znojmo Žďár nad Sázavou Bruntál Krnov Frýdek- Místek Třinec Karviná 1 Nový Jičín 5 VÝZNAMNÉ PROUDY PRACOVNÍ DOJÍŽĎKY Z OBCÍ - 1991 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Popisky 1 - Bohumín 2 - Česká Třebová 3 - Havířov 4 - Jablonec nad Nisou 5 - Kopřivnice 6 - Náchod 7 - Otrokovice 8 - Rožnov pod Radhoštěm 9 - Uherské Hradiště 10 - Ústí nad Orlicí 11 - Valašské Meziříčí Pracovní centra počet obsazených pracovních míst !( !( !( !( 10 001 - 30 000 70 001 a více 30 001 - 70 000 1 000 - 10 000 * pracovní mikroregion Ostatní hranice státu hranice PMR* 200 a méně 201 - 500 501 - 2 000 2 001 a více počet osob dojíždějících Velikost proudu dojížďky významné proudy pracovní dojížďky mapový list 18 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( POLARIZACE PRACOVNÍ DOJÍŽĎKY km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace rok 2001 4 1 2 3 5 počet významných proudů z obce Polarizace dojížďky Silnični síť dálnice a rychlostní komunikace silnice I. třídy obce nad 20 000 obyvatel Ostatní hranice státu * pracovní mikroregion hranice PMR* !( 1 501 a více !( 601 - 1 500 !( 301 - 600 !( 100 - 300 počet vyjíždějících v rámci významných proudů Velikost dojížďky významné proudy pracovní dojížďky mapový list 19 HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH ") HH HH HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH ") HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH ") HH HH HH ") HH ") HH HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH ") HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH ") ") HH HH ") ") HH HH HH HH HH HHHH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH ") HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HH ") HH ") HH HH HH HH HH HH ") HH HH HH HHHH ") HH HH ") HH ") HH HH HH HH HH HH ") ") HH HH HH ") ") HH HH ") ") HH HH HH HH HH ") HH HH ") HH HH HH HH HH HH HH HH HH HH ") HH HH ") HH HH HH HH ") ") ") ") HH HH ") HH HH HH HH ") HH ") HH HH HH HHHH ") HH HH HH ") ") ") ") HH ") ") HH ") HH HH HH HH HH HH ") ") HH HH HH ") HH HH HH HH ") ") HH ") ") HH HH HH ") HH HH HH ") HH HH HH ") HH HH ") HH HH HH HH HH HH ") HH ") HH HH ") ") HH HH HH ") HH HH ") HH ") ") ") HH HH ") HH HH HH ") ") HH HH ") HH HH ") HH HH ") ") ") HH HH ") HH HH ") ") ") ") HH ") ") HH HH ") HH HH ") ") HH HH ") HH ") ") HH ") HH ") HH HH ") HH ") HH ") ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 6 152 136 116 13 185 24 73 246 181 31 49 110 250 59 88 20 91 36 71 100 259 66 77 128 11 239 223 192 60 86 228 93 102 28 162 96 130 106 37 57 255 5 65 53 245 111 82 135 225 47 133 131 50 137 178 46 140 85 123 51 124 188 22 221 174 209 63 199 230 217 40 126 80 14 12 3 16 43 10 191 112 241 42 166 249 122 253 242 179 222 168 64 41 238 132 180 101 186 236 118 34 90 138 29 260 105 113 212 26 95 153 23 206 183 8 169 224 54 103 94 157 62 154 97 25 61 17 99 48 147 160 172 244 7 211 150 45 258 117 202 203 58 146 125 67 151 171 201 233 129 155 198 193121 75 187 196 232 175 195 119 114 218 72 81 165 104 139 115 35 92 247 243 74 87 109 164 204 220 78 184 107 159 55 83 210 2 158 173 38 142 144 248 9 256 190 69 177 229 219 33 161 70 208 240 127 15 251 176 234 39 141 134 194 19 231 32 163 226 145 207 18 252 68 56 182 237 200 27 227 167 52 143 156 189 98 79 84 214 254 170 205 21 148 30 14 108 89 44 216 120 257 76 197 213 149 235 215 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace VÝZNAMNÉ PROUDY MEZI PRACOVNÍMI MIKROREGIONY rok 2001 * pracovní mikroregion Ostatní hranice státu PMR* Typ dojížďkové vazby jednosměrné obousměrné HH ") 100 - 1 000 1 001 - 2 500 2 501 - 5 000 5 001 a více Velikost pracovního proudu počet všech dojíždějících v rámci obou typů proudů Literatura: Novák, J., Ouředníček, M. (2011): Dojížďka do zaměstnání. In: Ouředníček, M., Temelová, J., Pospíšilová, L. (eds.). Atlas sociálně prostorové diferenciace České Republiky. Univerzita Karlova v Praze, Karolinum. s. 53-65. POLYREG (2009): Souhrnná zpráva DC004. Podpora polycentrického regionálního rozvoje, WD-40-07-1, 23 s. Van der Laan, L. (1998): Changing Urban Systems: An Empirical Analysis at Two Spatial Levels. In: Regional Studies, 32, 3, s. 235-247. Van Nueffel, N. (2007): Determination of the Number of Significant Flows in Origin–Destination Specific Analysis: The Case of Commuting in Flanders. In: Regional Studies, 41, 4, s. 509-524. Van Nueffel, N., Saey, P. (2005): Commuting, Hierarchy and Networking: the Case of Flanders. In: Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 96, 3, s. 313-327. významné proudy pracovní dojížďky 47 3. POLYCENTRICKÉ SÍDELNÍ SYSTÉMY Polycentricita sídelního systému Diskuse polycentricity se odehrává v několika rovinách. V rámci řady normativních regionálně plánovacích konceptů je zdůrazňován vztah mezi polycentrickým regionálním rozvojem na jedné straně a konkurenceschopností, územní kohezí a solidaritou na straně druhé. Polycentricita je považována za pozitivní charakteristiku a žádoucí směr dalšího rozvoje sídelních a regionálních systémů. Polycentrické uspořádání sídelního systému je oproti organizaci monocentrické chápáno jako vhodnější z několika důvodů. Polycentricita je vnímána jako symptom či předpoklad vyšší organičnosti a pokročilejšího stupně organizace společnosti v území. Je spojována s řešením situace překrvených jader. Stále častěji je polycentrická organizace prostoru dávána do souvislostí se snižováním územních disparit, vysokou úrovní organické provázanosti území, rovnocenným propojením částí do celku a vyrovnaným sdílením nákladů a přínosů. Další rovinou jsou teoretická a metodická uchopení konceptu polycentricity. Hlavní pozornost je věnována zejména kritické diskusi a konfrontaci morfologických a vztahových (relačních) aspektů polycentrického uspořádání. Polycentricita bývá často popisována morfologickými charakteristikami sídelní struktury. Mezi často užívané ukazatele náleží zejména různé typy analýz vertikální diferenciace sídel v rámci zkoumaného sídelního systému. Reálná sídelní hierarchie, tj. soubor vztahů podřízeností a nadřízeností mezi konkrétními centry, má však kvalitativně odlišný charakter od velikostní posloupnosti vyjádřené pravidlem velikosti a pořadí. Vedle vertikálních vztahů v systému osídlení (popisovaných např. průběhem rank-size křivky) patří mezi důležité parametry sídelního systému rovněž horizontální rozložení sídel (center) v systému (prostorová situace). S využitím obou výše zmíněných parametrů lze analyzovat a modelovat tzv. morfologickou polycentricitu. Nutný je ovšem kritický pohled – slabá hierarchie společně s pravidelným prostorovým vzorcem center negarantují relační polycentricitu systému vyjádřenou oboustranně vyváženými a mnohočetnými vztahy mezi centry osídlení. Nezbytnou doplňující množinou přístupů jsou tedy analýzy funkčních vztahů jako ukazatelů polycentrického uspořádání sídelního systému. Jedná se o zkoumání funkční polycentricity. Empirické aplikace však zůstávají pozadu oproti teoretickým úvahám, neboť v nich často převažují analýzy morfologických aspektů polycentrických struktur. S rozvojem intenzivních forem urbanizace a vzrůstající mobilitou ve společnosti by mělo docházet k navyšování plurality volby a tedy i k oslabování jednoznačné podřízenosti konkrétního sídla k danému centru. Plošný vývoj českého sídelního systému v 90. let se od tohoto teoretického modelu v řadě ukazatelů liší, nicméně v dlouhodobějším výhledu lze očekávat transformaci monocentrického a hierarchicky uspořádaného sídelního systému do více polycentrické podoby založené na vícesměrnosti funkčních vazeb. Mění se rovněž samotný charakter vztahů mezi sídly. Zatímco extenzivní formy urbanizace byly charakteristické územním rozdělením sfér vlivu a konkurenčními vztahy mezi centry, příznakem intenzivní urbanizace je překrývání sfér vlivu a rostoucí podíl kooperačních funkčních vztahů v rámci určitého souboru center. Konkrétním ukazatelem je pak vývoj vzájemně recipročních vztahů mezi centry. Z analytického hlediska proto vzniká otázka měření míry reciprocity či naopak hierarchičnosti vztahů mezi sídly. Recipročním vztahem rozumíme obousměrnou vazbu mezi dvěma sídly. Tato vazba může být vyjádřena relevantním vztahovým ukazatelem, v předložených mapových listech je využívána opět pracovní dojížďka jako klíčový funkční vztah mezi sídly. Identifikace recipročních vztahů V mapových listech 20 a 21 byly k vymezení recipročního vztahu použity již identifikované významné pracovní proudy z obcí. Pokud z obce A vychází významný proud do obce B a rovněž z B do A směřuje významný proud, jde o reciproční vazbu. Reciproční vztah není v tomto případě kvantifikován, je chápán ve smyslu oboustranně reflektovaného významu pracovní nabídky a poptávky ve dvojici obcí. Mapové listy 22 a 23 zobrazují sílu recipročního vztahu, reciprocita je zde kvantifikována na základě vzájemných proporcí recipročních a hierarchických proudů ve vztahu mezi dvojicí sídel. Předpokládejme hypotetickou situaci, kdy ze sídla B dojíždí za prací do sídla A 220 osob a 60 osob ze sídla A do B. Reciproční složka vztahu mezi sídly A a B se tedy skládá ze 60 osob směřujících z B do A a 60 osob směřujících z A do B. Zbývajících 160 dojíždějících z B do A představuje nereciproční hierarchickou komponentu vztahu mezi A a B. Celková suma reciproční dojížďky je tedy 120 osob, poměr mezi reciproční a hierarchickou komponentou vztahu je pak 3 : 4 (120 : 160). Stejného objemu recipročních vztahů, tj. hodnoty 120 lze dosáhnou v mnoha různých situacích – viz tabulka 5. Zatímco situace 1 je příkladem perfektní reciprocity, příklad 4 znázorňuje výrazně hierarchický vztah mezi sídly A a B, neboť poměr recipročního vůči hierarchickému proudu je pouze 1:4, tj. reciproční komponenta je málo významná v porovnání s hierarchickou složkou vztahu. Tabulka 5: Modelové situace vztahů s různou úrovní vztahové reciprocity situace proud z A do B proud z B do A suma proudů mezi A a B reciproční složka hierar- chická složka reciproční složka (%) hierar- chická složka (%) síla reci- pročního vztahu 1 60 60 120 120 0 100 0 120 2 120 60 180 120 60 67 33 80 3 220 60 280 120 160 43 57 51,4 4 540 60 600 120 480 20 80 24 Význam recipročního vztahu získáme dle vzorce CrAB = (2 * CAB)2 / ( CAB + CBA), pod podmínkou, že CAB < CBA, kde CAB je velikost pracovního proudu z A do B a CBA je velikost pracovního proudu z B do A. 49 Po identifikace silných recipročních vztahů je možné přistoupit k vymezení polycentrických sídelních systémů. Polycentrické sídelní systémy jsou sítěmi sídel propojených významnými recipročními vztahy. Jejich existence poukazuje na pluralitu využití center obyvatelstvem v dané oblasti danou víceméně vyrovnanými vztahy mezi centry. Jako takové jsou základní kostrou území s vyšší mírou polycentricity. Důležitým kritériem pro vymezení polycentrických sídelních systémů je přitom nastavení minimální prahové hodnoty recipročního vztahu. Tato úroveň musí byt stanovena arbitrárně s ohledem na situaci v rámci zkoumaného sídelního systému. Alternativně lze uvažovat o přístupu, kde za významné reciproční proudy považujeme pouze ty, u kterých je reciproční složka vztahu vyšší nežli složka hierarchická. Polycentrické sídelní systémy Mapové listy 20 a 22 (resp. 21 a 23 pro rok 1991) vykazují shodu ve vykreslení prostorového rozložení významných recipročních vztahů. Z obrázku jsou patrné některé typické situace recipročních vztahů. Jde o (1) reciproční vazby v zázemí silných městských center – částečně jako projev přetrvávající či nově probíhající decentralizace pracovních příležitostí v rámci širších městských regionů (např. Praha, částečně i Brno a Plzeň), (2) reciproční vztahy mezi dvojicí obcí srovnatelného (pracovního) významu (twin cities; např. Liberec-Jablonec n. N., Pardubice-Hradec Králové, Otrokovice-Zlín), (3) reciproční vztahy vytvářející složitější systém vzájemně integrovaných obcí (Ostravsko, severní či severovýchodní Čechy). V posledním případě je možné rozlišit polycentrické sídelní systémy založené na vazbách mezi větším počtem relativně silných městských center a systémy integrující větší počet menších městských center. Tabulka 6: Přehled 25 nejsilnějších recipročních vztahů mezi obcemi v roce 2001 obec A obec B proud z A proud z B síla recipročního vztahu podíl reciproční složky Zlín Otrokovice 2181 2666 3925,530 90,0 Most Litvínov 2883 2068 3455,160 83,5 Jablonec nad Nisou Liberec 1357 1315 2588,660 98,4 Tábor Sezimovo Ústí 1107 1100 2193,022 99,7 Teplice Dubí 1102 1126 2180,259 98,9 Staré Město Uherské Hradiště 1068 839 1476,499 88,0 Říčany Praha 2079 1155 1650,000 71,4 Teplice Bílina 857 735 1357,349 92,3 Rudná Praha 768 769 1535,001 99,9 Česká Lípa Nový Bor 741 910 1330,299 89,8 Brno Modřice 1317 890 1435,614 80,7 obec A obec B proud z A proud z B síla recipročního vztahu podíl reciproční složky Cheb Františkovy Lázně 870 696 1237,333 88,9 Beroun Králův Dvůr 645 774 1172,727 90,9 Mladá Boleslav Kosmonosy 823 1419 1208,437 73,4 Kunovice Uherské Hradiště 733 1134 1151,128 78,5 Pardubice Hradec Králové 1094 811 1381,041 85,1 Litoměřice Lovosice 626 533 980,462 92,0 Pardubice Chrudim 711 1161 1080,173 76,0 Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí 517 563 989,959 95,7 Olomouc Hlubočky 508 492 968,256 98,4 Frýdek-Místek Dobrá 416 419 829,011 99,6 Stráž nad Nisou Liberec 539 458 841,581 91,9 Ostrava Paskov 508 482 938,683 97,4 Kladno Libušín 534 451 825,994 91,6 Chomutov Kadaň 936 579 885,125 76,4 Míra relační polycentricity v daném systému se odvíjí od vzájemného poměru reciproční a hierarchické složky vztahů. Hodnotíme-li vztahy vyjádřené dojížďkou za prací v rámci sídelního systému ČR jako celku, činí objem recipročních proudů na celkovém objemu pracovní dojížďky cca 35 %. V rámci recipročních vztahů jsou nejčastěji zastoupeny vztahy mezi pracovními centry či vztahy mezi centrem a příslušným funkčním městským regionem. Větší vypovídací hodnotu mají ovšem analýzy popisující a porovnávající jednotlivé dílčí regionální systémy. V mapových listech 24 a 25 je zachycen podíl reciproční složky na celkovém objemu proudů uvnitř pracovního mikroregionu, resp. na celkovém objemu proudů mezi pracovním mikroregionem a ostatními mikroregiony. Z porovnání let 1991 a 2001 vyplývají určité změny především hodnot reciprocity proudů uvnitř pracovních mikroregionů – vývoj indikuje mírné snížení podílu recipročních proudů. Hlavní prostorové vzorce však zůstávají relativně stabilní. V roce 2001 lze vyšší míry reciprocity vnitřních i vnějších proudů zaznamenat zejména ve specifické sídelní struktuře severočeských regionů (včetně Šluknovského výběžku). Vyšší úrovně meziregionální reciprocity jsou zjevné v případě východočeských mikroregionů, v menší míře pak na střední Moravě. Identifikace polycentrických sídelních systémů ve struktuře osídlení se jeví jako důležitá pro potřeby územně-plánovací praxe a regionální politiky. Integrované oblasti představují území s potenciálem rozvoje kooperačních vazeb a územní dělby práce založeném na nehierarchických vztazích. V tomto ohledu jsou polycentrické sídelní systémy oblastmi se specifickými požadavky na prostorové zacílení nejrůznějších typů rozvojových politik. polycentrické sídelní systémy 50 polycentrické sídelní systémy mapový list 20 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( Olomouc Opava Přerov Hranice Šumperk Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Příbram Vsetín Rakovník České Budějovice 4 Valašské MeziříčíJindřichův Hradec Pelhřimov Písek Strakonice Tábor Cheb Praha Plzeň Ústí n. Labem Ostrava Karlovy Vary Havířov Pardubice Klatovy Sokolov Česká Lípa Děčín Chomutov Kadaň 1 Liberec Litoměřice Louny Most Litvínov Teplice Havlíčkův Brod Hradec Králové Chrudim Jičín Náchod Turnov Svitavy Trutnov Lanškroun Blansko Brno Břeclav Zlín Otrokovice Hodonín Jihlava Kroměříž Prostějov Třebíč Uherské Hradiště Uherský Brod Vyškov Znojmo Žďár n. Sázavou Krnov Frýdek-Místek Třinec 2 Bohumín 3 Kopřivnice RECIPROCITA VÝZNAMNÝCH PROUDŮ - 2001 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Popisky 1 - Jablonec nad Nisou 2 - Karviná 3 - Nový Jičín 4 - Rožnov pod Radhoštěm Ostatní hranice státu hranice kraje !( !( !( !( počet obsazených pracovních míst Pracovní centra 1 000 - 10 000 10 001 - 30 000 30 001 - 70 000 70 001 a více !( !( počet obsazených pracovních míst Ostatní sídla s recipročním vztahem 1 000 a méně 1 001 - 10 000 součet všech dojíždějících Významné reciproční proudy 201 - 1 000 1 001 - 2 000 2 001 - 4 000 4 001 a více 200 a méně Silnični síť dálnice a rychlostní komunikace silnice I. třídy 0 100 500 1000 2000 8345 počet dojíždějících Příspěvek do recipročních vztahů polycentrické sídelní systémy mapový list 21 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( Olomouc Opava Přerov Hranice Šumperk Benešov Beroun Kladno Slaný Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Příbram Vsetín Rakovník České Budějovice 2 Valašské Meziříčí Jindřichův Hradec Pelhřimov Písek Strakonice Tábor Cheb Praha Plzeň Ústí n. Labem Ostrava Karlovy Vary Havířov Pardubice Klatovy Sokolov Česká Lípa Děčín Chomutov Kadaň 1Liberec Litoměřice Louny Žatec Most Litvínov Teplice Havlíčkův Brod Hradec Králové Chrudim Jičín Náchod Turnov Svitavy Trutnov Ústí n. Orlicí Česká Třebová Blansko Brno Břeclav Zlín Otrokovice Hodonín Jihlava Kroměříž Prostějov Třebíč Uherské Hradiště Uherský Brod Vyškov Znojmo Žďár n. Sázavou Bruntál Krnov Frýdek-Místek Třinec Karviná Bohumín Nový Jičín Kopřivnice RECIPROCITA VÝZNAMNÝCH PROUDŮ - 1991 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Popisky 1 - Jablonec nad Nisou 2 - Rožnov pod Radhoštěm Ostatní hranice státu hranice kraje !( !( !( !( počet obsazených pracovních míst Pracovní centra 1 000 - 10 000 10 001 - 30 000 30 001 - 70 000 70 001 a více !( !( počet obsazených pracovních míst Ostatní sídla s recipročním vztahem 1 000 a méně 1 001 - 10 000 součet všech dojíždějících Významné reciproční proudy 201 - 1 000 1 001 - 2 000 2 001 - 4 000 4 001 a více 200 a méně Silnični síť (2001) dálnice a rychlostní komunikace silnice I. třídy 0 100 500 1000 2000 5292 počet dojíždějících Příspěvek do recipročních vztahů polycentrické sídelní systémy mapový list 22 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( Olomouc Opava Přerov Hranice ŠumperkBenešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Příbram Vsetín Rakovník České Budějovice Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Jindřichův Hradec Pelhřimov Písek Strakonice Tábor Cheb Praha Plzeň Ústí n. Labem Ostrava Karlovy Vary Havířov Pardubice Klatovy Sokolov Česká Lípa Děčín Chomutov Kadaň Jablonec n. Nisou Liberec Litoměřice Louny Most Litvínov Teplice Havlíčkův Brod Hradec Králové Chrudim Jičín Náchod Turnov Svitavy Trutnov Lanškroun Blansko Brno Břeclav Zlín Otrokovice Hodonín Jihlava Kroměříž Prostějov Třebíč Uherské Hradiště Uherský Brod Vyškov Znojmo Žďár n. Sázavou Krnov Frýdek- Místek Třinec Karviná Bohumín Nový Jičín Kopřivnice SÍLA RECIPROČNÍCH VZTAHŮ - 2001 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Síla recipročního vztahu 200 - 300 301 - 500 501 - 750 751 - 1500 > 1501 Ostatní hranice TTWA na hladině 90 % hranice státu Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 polycentrické sídelní systémy mapový list 23 !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !(!( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( !( Nymburk 4 Česká Třebová Bruntál Žatec Olomouc Opava Přerov Hranice ŠumperkBenešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Příbram Vsetín Rakovník České Budějovice Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Jindřichův Hradec Pelhřimov Písek Strakonice Tábor Cheb Praha Plzeň Ústí n. Labem Ostrava Karlovy Vary Havířov Pardubice Klatovy Sokolov Česká Lípa Děčín Chomutov Kadaň Jablonec n. Nisou Liberec Litoměřice Louny Most Litvínov Teplice Havlíčkův Brod Hradec Králové Chrudim Jičín 2 Turnov Svitavy Trutnov Blansko Brno Břeclav Zlín3 Hodonín Jihlava Kroměříž Prostějov Třebíč Uherské Hradiště Uherský Brod Vyškov Znojmo Žďár n. Sázavou Krnov FrýdekMístek Třinec 1 Bohumín Nový Jičín Kopřivnice SÍLA RECIPROČNÍCH VZTAHŮ - 1991 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace Síla recipročního vztahu 200 - 300 301 - 500 501 - 750 751 - 1500 > 1501 Popisky 1 - Karviná 2 - Náchod 3 - Otrokovice 4 - Ústí nad Orlicí Ostatní hranice TTWA na hladině 90 % hranice státu Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 polycentrické sídelní systémy mapový list 24 k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k 6 152 136 116 13 185 24 73 246 181 31 49 110 250 59 88 20 91 36 215 71 100 259 66 77 128 11 239 223 192 60 86 228 93 102 28 162 96 130 106 37 57 255 5 65 53 245 111 82 135 225 47 133 131 50 137 178 46 140 85 123 51 124 188 22 221 174 209 63 199 230 217 40 126 80 1 4 12 3 16 43 10 191 112 241 42 166 249 122 253 242 179 222 168 64 41 238 132 180 101 186 236 118 34 235 90 138 29 260 105 113 212 26 95 153 23 206 183 8 169 224 54103 94 157 62 154 97 25 61 17 99 48 147 160 172 244 7 211 150 45 258 117 202 203 58 146 125 67 151 171201 233 129 155 198 193 121 75 187 196 232 175 195 119 114 218 72 81 165 104 139 115 35 92 247 243 74 87 109 164 204 220 78 184 107 159 55 83 210 2 158 149 173 38 142 144 248 9 256 190 69 177 229 219 33 161 70 208 240 127 15 251 176 234 39 141 134 194 19 231 32 163 226 145 207 18 252 68 56 182 237 200 27 227 167 52 143 156 189 98 79 84 214 254 170 205 21 148 30 14 108 89 44 216 120 257 76 197 213 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace RECIPROCITA VNITROREGIONÁLNÍCH A MEZIREGIONÁLNÍCH VZTAHŮ - 2001 * pracovní mikroregion Ostatní hranice státu hranice PMR* Reciprocita meziregionálních vztahů podíl reciproční složky na celkovém objemu meziregionálních vztahů v % k < 26 k 26 - 35 k 36 - 50 k > 50 Reciprocita vnitroregionálních vztahů podíl reciproční složky na celkovém objemu vnitroregionálních vztahů 0 20 30 50 70 100 % polycentrické sídelní systémy mapový list 25 k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k kk k k k k k k k k k k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k kk k k k k k k k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k kk k k k k k kk k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k k 6 149 249 13099 15 167 22 74 223 179 30 69 245 96 205 65 121 262 14 80 246 29 257 190 70 93 272 271 178 60 75 118 23 286 203 231 173 66 64195 266 225 113 100 274 35 280 148 123 255 108 89 33 53 251 5 71 55 267 183 62 158 46 3 4 112 146 72 137 168 176 52 117 279 78 131 151 218 45 138 197 28 237 165 222 73 206 241 234 42 154 102 1 11 21 9 200 106 207 48 172260 101 259 265 192 285 227 185 57 36 248 135 170 128 254 212 143 39 284 264 208 122 202 31 275 250 76 109 24 104 132 290 32 141 216 12 97 226 247 63 90 79 175 278 67 147 85 18 61 13 115 49 119186 283 196 7 228 150 50 221 94 268 163 230 58 139 127 91 136 213 188 133 144 233 166 114 92 180 201 261 169 209 125 162 211 236 77 88 273 256 110 116 124 40 82 194 229 98 87 107 156 240 193 111 217 134 181 44 86 155 288 2159 199 126 38 157 129 253 239 10 214 235171 83 153 210 34 219 68 198 244 105 282 20 270 184 242 47 145 120 220 263 16 258 25 269 140 215 37 204 287 51 54 164 238 232 26 252 243 160 56 103 161 189 95 81 277 59 276 182 224 281 17 152 27 8 19 84 289 41 187 142 43 191 174 177 km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 1991, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace RECIPROCITA VNITROREGIONÁLNÍCH A MEZIREGIONÁLNÍCH VZTAHŮ - 1991 * pracovní mikroregion Ostatní hranice státu hranice PMR* Reciprocita meziregionálních vztahů podíl reciproční složky na celkovém objemu meziregionálních vztahů v % k < 26 k 26 - 35 k 36 - 50 k > 50 Reciprocita vnitroregionálních vztahů podíl reciproční složky na celkovém objemu vnitroregionálních vztahů 0 20 30 50 70 100 % polycentrické sídelní systémy Literatura: Davoudi, S. (2003): Polycentricity in European Spatial Planning: From an Analytical Tool to a Normative Agenda. In: European Planning Studies, 11, 8, s. 979 – 999. Kloosterman, R.C., Musterd, S. (2001): The Polycentric Urban Region: Towards a Research Agenda. In: Urban Studies, 38, 4, s. 623 – 633. Limnatakool, N., Dijst, M., Schwanen, T. (2007): A Theoretical Framework and Methodology for Characterising National Urban Systems on the Basis of Flows of People: Empirical Evidence for France and Germany. In: Urban Studies, 44, 11, s. 2123 - 2145 POLYREG (2008): Souhrnná zpráva DC001. Podpora polycentrického regionálního rozvoje, WD-40-07-1, 49 s. POLYREG (2009): Souhrnná zpráva DC004. Podpora polycentrického regionálního rozvoje, WD-40-07-1, 23 s. Sýkora, L., Mulíček, O., Maier, K. (2009): City regions and polycentric territorial development: concepts and practice. In: Urban Research and Practice, 2, 3, s. 287-307. 57 4. DOPRAVNÍ DOSTUPNOST Dostupnost Geograficky chápanou dostupnost lze v nejobecnějším slova smyslu definovat jako obtížnost, resp. snadnost, s níž mohou být z jistého místa dosahovány určité aktivity. Úroveň dostupnosti je silně závislá na několika typech faktorů. Lze konstatovat, že koncept dostupnosti v sobě de facto zahrnuje čtyři základní a vzájemně nezávislé komponenty – komponentu dopravní (dopravní systém a jeho charakteristiky), komponentu geografickou (charakter, velikost, kvalita a rozložení požadovaných aktivit v prostoru), komponentu časovou (časová dosažitelnost aktivit) a komponentu individuální (individuální potřeby, schopnosti, úroveň mobility aj.). Dopravní složka je základní fyzickou kostrou, jejímž působením je ovlivňován průběh celé řady fyzicky realizovaných interakcí v sídelním systému. Konfigurace a parametry dopravní sítě transformují isotropní teoretický prostor analýz do reálné podoby sítě omezující či naopak akcelerující prostorové vazby. Geografická složka analýz dostupnosti pracuje mimo jiné s charakterem a rozložením aktivit v prostoru – rozložení aktivit a funkcí v prostoru je těsně provázáno s charakteristikami dopravní sítě. Trend geografické koncentrace různých typů aktivit a funkcí uvádí do popředí otázku role měst a městských regionů v regionálním rozvoji. Pozice měst jako regionálních center pak úzce souvisí s politikami zpřístupnění městských funkcí. Jako žádoucí se tak jeví užší provázání regionálních politik se strategiemi zajištění dopravní obslužnosti. Dílčím tématem je rovněž zajištění rozumné plurality volby či dělby práce mezi pracovními/obslužnými centry. Otázka dostupnosti se tedy v realitě řady regionů úzce váže k problematice jejich ekonomické a společenské stability. Analýza dostupnosti individuální dopravou – polohový potenciál Na základě přesného modelu časových vzdáleností mezi obcemi s využitím individuální automobilové dopravy (časová vzdálenost na silniční síti) bylo možné analyzovat polohový potenciál jednotlivých obcí v sídelním systému ČR. Ukazatel polohového potenciálu vyjadřuje míru atraktivity relativní polohy obce vzhledem k rozmístění 260 identifikovaných center pracovních mikroregionů. Pro každou obec byla určena časová vzdálenost ke každému centru a hodnota byla zvážena pracovním významem daného centra podle vzorce PP = (P1/T1) + (P2/T2) + .....+ (Pn/Tn), kde Tn je časová dostupnost z dané obce do centra Cn, Pn je počet obsazených pracovních míst v centru Cn. V mapovém výstupu (mapový list 26) jsou tedy identifikovány skupiny obcí ve výhodné dopravní poloze vůči centrům osídlení (pracovním centrům), stejně jako oblasti z hlediska dopravní dostupnosti periferní či s nižší pluralitou volby mezi jednotlivými centry. Analýza dostupnosti hromadnou dopravou Dostupnost území prostředky hromadné dopravy byla řešena odděleně od dostupnosti individuální automobilovou dopravou. Hybridní model spojující oba typy dopravy by byl jen obtížně metodicky sestavitelný, protože využití hromadné dopravy pro dojížďku závisí na velkém množství faktorů obtížně srovnatelných s individuální dopravou (v případě hromadné dopravy je nutné počítat např. s frekvencí spojů, s jejich časovou návazností, s odlišnou nabídkou spojení v různých časech dne a týdne apod.). Hromadná doprava je navíc ve srovnání s individuální automobilovou dopravou jako celek časově nekonkurenceschopná, výjimky z tohoto stavu se váží jen k určitým vybraným relacím. Hodnocení dostupnosti (znázorněné na mapových listech 26, 27, 28 a 29) vycházelo z databáze údajů o dopravní obslužnosti obcí ČR hromadnou dopravou. Databáze obsahuje údaje o počtu existujících přímých a přestupních dopravních spojeních ze všech obcí ČR do příslušných center pracovních mikroregionů, přičemž akceptována jsou spojení s maximálně dvěma přestupy. Každá dvojice obec – pracovní centrum je v databázi dále popsána dobou příjezdu prvního spoje do střediska, dobou odjezdu posledního spoje ze střediska a průměrnou jízdní dobou. Na rozdíl od analýz dostupnosti individuální automobilovou dopravou není v případě dopravy hromadné generována mapa prostorového potenciálu, nýbrž je různými ukazateli popsána dostupnost do centra, do jehož funkčního regionu obec spadá. Zhodnocení polohového potenciálu a dopravní dostupnosti Rozložení hodnot polohového potenciálu v území (mapový list 26) odráží monocentrické sídelní uspořádání českého prostoru dominovaného pražským metropolitním areálem – tento prostorový vzorec se odráží i v konfiguraci dopravních sítí a zprostředkovaně v sestupném gradientu polohového potenciálu od Prahy směrem k okrajovým oblastem. O něco nižší hodnoty ukazatele lze nalézt v moravském prostoru na ose Brno – Olomouc – Ostrava. Kromě území s vysokým stupněm dostupnosti center jsou v mapě zřetelné i periferní oblasti, zdůraznit lze např. Šumavu, Jesenicko, Šluknovský výběžek, Broumovsko, západní Krušnohoří, oblast Bílých Karpat a vnitřní periferii na rozhraní středních a jižních Čech. Vytvořený model rozložení atraktivity v prostoru ČR může být základem pro úvahy o možných formách funkční kooperace center a jejich FMR v regionálním, popřípadě i nadregionálním měřítku – od polycentrického kooperačního vztahu menších center ve venkovském prostoru například v liniích podél významných dopravních tahů, přes hierarchické funkční kooperace mezi centrem a jeho specializovanými satelity v atraktivních územích kolem metropolí a významných mezoregionálních center až po dva vznikající nadregionální prostory – monocentrický v Čechách a polycentrický na Moravě v nadnárodním koridoru Vídeň – Katovice / Krakov. Série tří mapových listů (27, 28 a 29) zachycuje rozložení vybraných parametrů dostupnosti hromadnou dopravou. Průměrná hodnota časové dostupnosti mikroregionálního centra v 59 pracovní den (mapový list 27) se odvíjí především od velikosti pracovního mikroregionu. S narůstající vzdáleností do centra se prodlužuje průměrná doba dojížďky. Situace, kdy velikost funkčního regionu přináší nekomfortní dostupnost centra z okrajových částí, je nejznatelnější u největších pracovních mikroregionů, jako je Praha, Brno, Plzeň či České Budějovice. Relativně horší výsledky dostupnosti centra vykazuje též oblast Šumavy, širší okolí Plzeňska či oblast severovýchodní části hranice Středočeského kraje. Naopak pozitivně lze hodnotit zejména celý Moravskoslezský kraj, stejně jako oblasti Náchodska či Orlickoústecka. V případě zachyceného ukazatele frekvence spojení z obce do příslušného mikroregionálního centra (mapový list 28) je markantní rozdíl mezi Čechami a Moravou. Zatímco moravská část vykazuje až na výjimky (oblast Vysočiny) plošně relativně vysoké četnosti spojů, v českém prostoru je situace mnohem více diferencovaná. Na jednu stranu zde vyniká dobře obsloužený pražský metropolitní region, na straně druhé lze zaznamenat hůře obsloužené oblasti vnitřních periferií. Mapový list 29 je určitým syntetickým obrazem dopravní dostupnosti hromadnou dopravou. Na základě vyhodnocení série ukazatelů byly obce zařazeny do jedné ze šesti kategorií (viz tabulka 7) dostupnosti příslušného centra. Tabulka 7: Typologie obcí dle dostupnosti centra pracovního mikroregionu typ popis A nízký počet spojů ve všední dny i víkendy, vysoká dojezdná doba, nevhodné časy odjezdu prvního spoje z obce do centra a příjezdu posledního spoje z centra do obce B nízký počet spojů zejména o víkendech, relativně uspokojivá dojezdná doba ve všední dny, špatná o víkendech , nevhodné časy odjezdu prvního a příjezdu posledního spoje C uspokojivý počet spojů, vysoké dojezdné doby, relativně vhodné časy odjezdu prvního a příjezdu posledního spoje D vyhovující počty spojů ve všední dny, nízké o víkendech, dobré dojezdové doby, relativně vhodné časy odjezdu prvního a příjezdu posledního spoje E výborné počty spojů ve všední dny, uspokojivé o víkendech, dobré dojezdové doby, relativně vhodné časy odjezdu prvního a příjezdu posledního spoje F výborné hodnoty ve všech ukazatelích Vysoká kvalita dopravní obslužnosti hromadnou dopravou (počet spojů, jejich průměrné jízdní doby a časové rozložení v průběhu dne) je jak v pracovních dnech, tak i o sobotách zabezpečována zpravidla v obcích ve východní části ČR, tzn. především v moravských krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj); o něco nižší, byť stále dobrou kvalitu dopravní obslužnosti ve srovnání s moravským prostorem vykazuje širší zázemí Prahy, dále pak i Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj. Nejnižší kvalitu dopravní obslužnosti charakteristickou i poměrně častým nedostatečným obsloužením území a obyvatelstva o sobotách lze nalézt v územním pásu česko-moravské pomezí – jižní Čechy – jihozápadní Čechy. Zjevně významným faktorem, který ovlivňuje kvalitu dopravní obsluhy území, je velikostní diferenciace obcí v daném regionu. Lze totiž vypozorovat vztah mezi ukazatelem průměrné velikosti obce v kraji a kvalitou dopravní obsluhy. Výše zmíněné kraje s dobrou úrovní dopravní obsluhy vykazují současně vyšší průměrné velikosti obce oproti krajům s horším dopravním standardem (a vyšším podílem obyvatelstva v malých obcích, resp. vyšším podílem malých obcí na celkovém počtu obcí v kraji). Výsledky analýz jsou do jisté míry ovlivněny také výběrem center, jejichž dostupnost byla zkoumána, respektive uspořádáním a rozlohou jejich spádových oblastí. Je zřejmé, že v regionálním sídelním systému o vyšší hustotě a prostorové blízkosti center bude kvalita dopravní obslužnosti na vyšší úrovni než v systému s méně zahuštěnou sítí pracovních a obslužných středisek (větší regiony tudíž budou ve svých okrajových částech vykazovat substandardní dopravní nabídku). Polycentrické regiony tak budou patrně charakteristické vyšším dopravním standardem nežli regiony s monocentrickým sídelním uspořádáním. dopravní dostupnost 60 dopravní dostupnost mapový list 26 ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Ostrava Opava Kopřivnice Nový Jičín Havířov 1 4 Třinec2 Krnov Otrokovice Zlín 5 Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Uherský Brod Uherské Hradiště Kroměříž Šumperk Hranice Přerov Prostějov Olomouc Znojmo Vyškov Hodonín Břeclav Brno Blansko Žďár n.Sázavou Třebíč Pelhřimov Jihlava Havlíčkův Brod Lanškroun Svitavy Pardubice Chrudim Trutnov NáchodJičín Hradec Králové Turnov Liberec 3Česká Lípa Ústí n.Labem Teplice Litvínov Most Louny Litoměřice Kadaň Chomutov Děčín Sokolov Karlovy Vary Cheb Plzeň Klatovy Tábor Strakonice Písek Jindřichův Hradec České Budějovice Rakovník Příbram Mladá Boleslav Mělník Kutná Hora Kolín Kladno Beroun Benešov Praha POLOHOVÝ POTENCIÁL OBCÍ km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003; ŘSD, 2010, vlastní generalizace rok 2010 !( !( !( !( 10 001 - 30 000 70 001 a více 30 001 - 70 000 1 000 - 10 000 Pracovní centra (2001) počet obsazených pracovních míst Popisky 1 - Bohumín 2 - Frýdek-Místek 3 - Jablonec nad Nisou 4 - Karviná 5 - Valašské Meziříčí Správní hranice (2000) hranice státu hranice kraje Silnični síť (2008) dálnice a rychlostní komunikace silnice I. třídy * pracovní mikroregion 25 000 a méně 25 001 - 35 000 35 001 - 45 000 45 001 - 55 000 55 001 a více Velikost polohového potenciálu vážená pracovní velikost center PMR* dopravní dostupnost mapový list 27 ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 213197 76 257 120 216 44 89 108 14 30 148 21 205 170 254 214 84 79 98 189 156 143 52 167 227 27 200 237 182 56 68 252 18 207 145 226 163 32 231 19 194 134 141 39 234 176 251 15 127 240 208 70 161 33 219 229 177 69 190 256 9 248 144 142 38 173 149 158 2 210 83 55 159 107 184 78 220 204164 109 87 74 243 247 92 35 115 139 104 165 81 72 218 114 119 195 175 232 196 187 75 121 193 198 155 129 233 201 171 151 67 125 146 58 203 202 117 258 45 150 211 7 244172160 147 48 99 17 61 25 97 154 62 157 94 103 54 224 169 8 183 206 23 153 95 26 212 113 105 260 29 138 90 23534 118 236 186 101 180 132 238 41 64168 222 179 242 253 122 249 166 42 241 112 191 10 43 16 3 12 4 1 80 126 40 217 230 199 63 209 174 221 22 188 124 51 123 85 140 46 178 137 50 131 133 47 225 135 82 111 245 53 65 5 255 57 37 106 130 96 162 28 102 93 228 86 60 192 223 239 11 12877 66 259 100 71 215 36 91 20 88 59 250 110 49 31 181 246 73 24 185 13 116 136 152 6 ČASOVÁ DOSTUPNOST CENTRA PRACOVNÍHO MIKROREGIONU km0 50 Data: POLYREG, 2011 (CHAPS s.r.o., vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace rok 2010 Pracovní centra počet obsazených pracovních míst !( !( !( !( 10 001 - 30 000 70 001 a více 30 001 - 70 000 1 000 - 10 000 Ostatní hranice státu hranice PMR Dostupnost hromadnou dopravou průměrná jízdní doba ve všední den * pracovní mikroregion není spoj do centra PMR* centrum PMR 0 10 20 30 45 a více min dopravní dostupnost mapový list 28 ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 213197 76 257 120 216 44 89 108 14 30 148 21 205 170 254 214 84 79 98 189 156 143 52 167 227 27 200 237 182 56 68 252 18 207 145 226 163 32 231 19 194 134 141 39 234 176 251 15 127 240 208 70 161 33 219 229 177 69 190 256 9 248 144 142 38 173 149 158 2 210 83 55 159 107 184 78 220 204164 109 87 74 243 247 92 35 115 139 104 165 81 72 218 114 119 195 175 232 196 187 75 121 193 198 155 129 233 201 171 151 67 125 146 58 203 202117 258 45 150 211 7 244172160 147 48 99 17 61 25 97 154 62 157 94 103 54 224 169 8 183 206 23 153 95 26 212 113 105 260 29 138 90 23534 118 236 186 101 180 132 238 41 64168 222 179 242 253 122 249 166 42 241 112 191 10 43 16 3 12 4 1 80 126 40 217 230 199 63 209 174 221 22 188 124 51 123 85 140 46 178 137 50 131 133 47 225 135 82 111 245 53 65 5 255 57 37 106 130 96 162 28 102 93 228 86 60 192 223 239 11 128 77 66 259 100 71 215 36 91 20 88 59 250 110 49 31 181 246 73 24 185 13 116 136 152 6 FREKVENCE SPOJENÍ DO CENTRA PRACOVNÍHO MIKROREGIONU km0 50 Data: POLYREG, 2011 (CHAPS s.r.o., vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace rok 2010 Pracovní centra počet obsazených pracovních míst !( !( !( !( 10 001 - 30 000 70 001 a více 30 001 - 70 000 1 000 - 10 000 Ostatní hranice státu hranice PMR Spojení hromadnou dopravou počet spojů ve všední den 1 10 20 35 60 a více * pracovní mikroregion není spoj do centra PMR* centrum PMR dopravní dostupnost mapový list 29 ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 6 152 136 116 13 185 24 73 246 181 31 49 110 250 59 88 20 91 36 215 71 100 259 66 77 128 11 239 223 192 60 86 228 93 102 28 162 96 130 106 37 57 255 5 65 53 245 111 82 135 225 47 133 131 50 137 178 46 140 85 123 51 124 188 22 221 174 209 63 199 230 217 40 126 80 1 4 12 3 16 43 10 191 112 241 42 166249 122 253 242 179 222 168 64 41 238 132 180 101 186 236 118 34 235 90 138 29 260 105 113 212 26 95 153 23 206 183 8 169 224 54 103 94 157 62 154 97 25 61 17 99 48 147 160 172 244 7 211 150 45 258 117 202 203 58 146 125 67 151 171 201 233 129 155 198 193 121 75 187 196 232 175 195 119 114 218 72 81 165 104 139 115 35 92 247 243 74 87 109 164 204 220 78 184 107 159 55 83 210 2 158 149 173 38 142 144 248 9 256 190 69 177 229 219 33 161 70 208 240 127 15 251 176 234 39 141 134 194 19 231 32 163 226 145 207 18 25268 56 182 237 200 27 227 167 52 143 156 189 98 79 84 214 254 170 205 21 148 30 14 108 89 44 216 120 257 76 197 213 TYPOLOGIE OBCÍ DLE DOSTUPNOSTI CENTRA PRACOVNÍHO MIKROREGIONU km0 50 Data: POLYREG, 2011 (CHAPS s.r.o., vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace rok 2010 Typ obce centrum PMR* A B C D E F * pracovní mikroregion Pracovní centra počet obsazených pracovních míst !( !( !( !( 10 001 - 30 000 70 001 a více 30 001 - 70 000 1 000 - 10 000 Ostatní hranice státu hranice PMR dopravní dostupnost Literatura: Chvátal, F., Kuchyňka, J., Mulíček, O., Seidenglanz, D., Strnadová, D. (2011): Analýza dopravní obslužnosti v obcích ČR. Výzkumná zpráva pro Centrum dopravního výzkumu, 82 s. Maier, K., Drda, F., Mulíček, O., Sýkora, L. (2007): Dopravní dostupnost funkčních městských regionů a urbanizovaných zón v České republice. In: Urbanismus a územní rozvoj rozvoje, 10, 3, s. 75-80. Maier, K., Mulíček, O., Franke, D. (2010): Vývoj regionalizace a vliv infrastruktur na atraktivitu území České republiky. In: Urbanismus a územní rozvoj, 13, 5, s. 71-82. POLYREG (2010): Souhrnná zpráva DC005. Podpora polycentrického regionálního rozvoje, WD-40-07-1, 32 s. 65 5. REGIONÁLNÍ DISPARITY Metodika měření variability ukazatelů regionálního rozvoje V závěrečné kapitole jsou použity výstupy funkční regionalizace území ČR jako základní prostorový rámec pro vyhodnocení charakteru a intenzity regionálních disparit, tj. rozdílů mezi jednotlivými částmi sídelního systému. Vyhodnocení prostorové variability různých ukazatelů regionálního rozvoje, jako je např. míra nezaměstnanosti či sektorová příslušnost ekonomicky aktivního obyvatelstva, je zásadním způsobem ovlivněno volbou územních jednotek vstupujících do analýzy. Administrativně-politické či statistické jednotky (např. kraje či okresy) nejsou vždy vhodným prostorovým rámcem v důsledku nerespektování funkční reality území. Funkční regiony tedy v řadě případů představují přirozenější jednotky pro kvantifikaci a analýzu socio-ekonomických jevů vázaných na obyvatelstvo. V následujících analýzách se vycházelo ze struktury pracovních mikroregionů. Každý z mikroregionů přitom může být rozložen do dílčích územních jednotek; lze rozlišit jádro (mikroregionální centrum), příměstskou oblast intenzivních vazeb k centru (funkční městský region FMR bez započítání jádra) a území mimo jádro a FMR (funkční periferie). Předmětem hodnocení byla jak variabilita ukazatelů mezi funkčními mikroregiony, v jejímž rámci byly vyčísleny také poměrné příspěvky jádrových, příměstských a periferních území, tak i variabilita uvnitř mikroregionů. Variabilita byla měřena pomocí Theilova indexu patřícího do skupiny měr generalizované entropie. Pro analýzy regionálních disparit byla použita data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, tak aby časově odpovídaly datům, za pomoci kterých byly mikroregiony sestaveny. Z dostupných dat za obce byly vybrány základní socio-ekonomické ukazatele: míra nezaměstnanosti, podíl ekonomicky aktivních pracujících v zemědělství, podíl ekonomicky aktivních pracujících v průmyslu a podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Meziregionální variabilita Tabulka 8 obsahuje výsledky měření variability čtyř vybraných ukazatelů mezi vymezenými pracovními mikroregiony jako celky. Tabulka 8: Variabilita mezi pracovními mikroregiony (2001) typ variability míra nezaměstna- nosti podíl ekonomicky aktivních v země- dělství podíl ekonomicky aktivních v průmyslu podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním mezi pracovními mikro- regiony 0,105 0,246 0,048 0,068 mezi centry 0,125 0,300 0,068 0,062 mezi FMR bez jádra 0,049 0,126 0,016 0,055 mezi periferiemi 0,049 0.155 0,029 0,049 Nejvyšší variabilita byla podle očekávání zjištěna v případě podílu ekonomicky aktivních pracujících v zemědělství, nejnižší naopak v případě podílu ekonomicky aktivních pracujících v průmyslu. U všech sledovaných proměnných je variabilita mezi jádry vždy důležitější (vyšší), než variabilita počítaná mezi funkčními mikroregiony. Toto zjištění poukazuje na zásadní roli jader při hodnocení meziregionální variability. Příměstská území i periferie mají na mezi-regionální disparity menší vliv především díky výrazně slabší populační síle v porovnání s mikroregionálními centry. Vnitroregionální variabilita V další části analýzy bylo usilováno o vyčíslení vnitro-regionální diferenciace a rovněž o hlubší průzkum podílu jednotlivých částí pracovních mikroregionů. Jak již bylo uvedeno výše, pozorovanou (změřenou) variabilitu lze rozložit na meziregionální a vnitroregionální složku. Tímto rozkladem lze odhadnout, zda mají na celkovou nerovnoměrnost větší vliv rozdíly mezi mikroregionálními průměry či rozdíly uvnitř mikroregionů. Tento postup tak de facto umožňuje odhadovat regionální uzavřenost variability. Výsledky rozkladu variability jsou shrnuty v prvé části tabulky 9. U většiny zvolených proměnných byla silnější složka meziregionální, a to s výjimkou podílu ekonomicky aktivních v zemědělství. Vysvětlení tohoto výsledku je nasnadě. V případě podílu ekonomické aktivity v zemědělství je nejpatrnější polarita mezi jádrem a zázemím, naopak, kupříkladu, v případě míry nezaměstnanosti má rozhodující vliv mikroregionální trh práce a rozdíly mezi jádrem a zbytkem funkčního mikroregionu nejsou tak zřetelné (obyvatelé ze zázemí dojíždějí za prací do jádra). Tabulka 9: Rozklad variability (2001) podíl složek variability míra nezaměstnanosti (%) podíl ekonomicky aktivních v zemědělství (%) podíl ekonomicky aktivních v průmyslu (%) podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (%) meziregionální složka 79 41 75 54 vnitroregionální složka 21 59 25 46 podíl jader na variabilitě uvnitř PMR 36 28 42 62 podíl zázemí na variabilitě uvnitř PMR 64 72 58 38 z toho příměstská oblast 25 32 21 20 z toho periferie 39 40 37 18 V druhé části tabulky 9 je zachycen vliv jednotlivých částí mikroregionů na změřenou vnitroregionální variabilitu. Jádra se podílejí na vnitro-regionální variabilitě nejvíce v případě podílu 67 rozvoje). Výstupem je pak typicky mapa těchto shluků identifikující oblasti ekonomicky dominující a oblasti periferní. „Pozitivní shluky“ jsou generovány shlukováním obcí vysoké regionální úrovně, „negativní shluky“ pak shlukováním obcí nízké regionální úrovně. Přechody mezi mezními typy jsou reprezentovány shluky pozitivně a negativně hodnocených obcí či shluky obcí s nesignifikantním výsledkem hodnocení regionální úrovně. V mapovém zobrazení vyniká především pražský metropolitní region s vazbou na Plzeň a Mladou Boleslav. Další významné „pozitivní“ shluky najdeme v oblasti Krkonoš a východních Čech, ve Zlínském kraji, v okolí Českých Budějovic a v okolí Brna. Naopak méně uspokojivou regionální úroveň vykazují především oblasti náležející do tzv. vnitřní periferie, jihozápadní Morava v okolí Znojma a Moravských Budějovic a také rozsáhlé oblasti na střední Moravě. Je poměrně zajímavé, že oblasti obvykle označované za nejvíce problémové (severní Čechy a Ostravsko) nedopadly v tomto hodnocení nejhůře. Důvodem je pravděpodobně volba ukazatelů, podle nejběžněji používané míry nezaměstnanosti by jejich hodnocení bylo výrazně horší. vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, dominantní (nejvyšší z uvedených složek) jsou také při zkoumání podílu ekonomické aktivity v průmyslu. V případě míry nezaměstnanosti a podílu ekonomicky aktivních v zemědělství je nejdůležitější složkou zázemí, specificky pak jeho periferní část. Tyto výpočty byly dosaženy rozkladem Theilova indexu, který však nezohlední vztah populační velikosti jádra a vnitroregionální diferenciace, který by mohl být považován za velmi významný. Statisticky významný se však tento vztah ukázal být pouze v případě podílu ekonomicky aktivních v zemědělství a průmyslu. Na základě vypočtených vnitroregionálních variabilit mohla být sestavena regionální typologie území Česka. Pro každý se čtyř zvolených ukazatelů by mohla být sestavena typologie vlastní, výsledné mapy však zobrazují typologii založenou na průměrné vnitro-regionální variabilitě vypočtené ze všech čtyř proměnných. Pro každou proměnnou bylo sestaveno pořadí mikroregionů podle míry zjištěné vnitroregionální variability a následně spočítáno pořadí průměrné. Jednotlivé mikroregiony byly shlukovou analýzou rozděleny do pěti kategorií a vyneseny do mapového listu 30. Na první pohled je patrné, že oblasti severní Moravy a Slezsaka, části východních a severních Čech se vyznačují obecně nižší vnitroregionální variabilitou. Vysvětlením může být specifická sídelní struktura; ve vysoce urbanizovaných oblastech nevzniká silná polarita mezi jádrem a zázemím a vnitroregionální variabilita je v mikroregionech tohoto území nižší. Nižší vnitro-regionální variabilitu pozorujeme také v malých regionech, ve kterých je vnitřní variabilita omezena relativně malým rozsahem zázemí regionů. Vysokých hodnot vnitřní variability naopak dosahují především mikroregiony nacházející se jihovýchodně od pražského pracovního mikroregionu. Prostorový vzorec typologie vnitřní variability funkčních městských regionů (mapový list 31) je velmi podobný typologii pracovních mikroregionů. Rozdíly mezi vnitřní variabilitou pracovních mikroregionů a funkčních městských oblastí lze zaznamenat pouze v několika málo pří- padech. Hodnocení úrovně regionálního rozvoje - metoda LISA Mapový list 32 představuje rámující pohled na prostorové rozložení oblastí s rozdílnou úrovní regionálního rozvoje. Pro vytvoření mapy bylo použito osm vybraných ukazatelů (1. podíl vyjíždějících do zaměstnání mimo obec na počtu zaměstnaných ekonomicky aktivních, 2. index stáří, 3. podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, 4. míra nezaměstnanosti, 5. počet podnikatelů na počet ekonomicky aktivních, 6. podíl zaměstnaných v zemědělství na celkovém počtu ekonomicky aktivních, 7. celkové výdaje obcí na obyvatele, 8. podíl počtu dojíždějících obyvatel obce na počtu pracovních příležitostí). Na základě těchto vstupních dat byl pro každou obec vypočítán agregátní ukazatel regionálního rozvoje, založený na průměrném pořadí obce podle jednotlivých ukazatelů. Pro vizualizaci byla použita metoda prostorové autokorelace resp. její lokální varianta LISA. Podstatou metody LISA je, velmi zjednodušeně, nalezení územních shluků statisticky významných nadprůměrných a podprůměrných hodnot vybraných ukazatelů (v tomto konkrétním případě hodnot agregátního ukazatele regionálního regionální disparity 68 ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! 6 152 136 116 13 185 24 73 246 181 31 49 110 250 59 88 20 91 36 215 71 100 259 66 77 128 11 239 223 192 60 86 228 93 102 28 162 96 130 106 37 57 255 5 65 53 245 111 82 135 225 47 133 131 50 137 178 46 140 85 123 51 124 188 22 221 174 209 63 199230 217 40 126 80 1 4 12 3 16 43 10 191 112 241 42 166 249 122 253 242 179 222 168 64 41 238 132 180 101 186 236 118 34 235 90 138 29 260 105 113 212 26 95 153 23 206 183 8 169 224 54 103 94 157 62 154 97 25 61 17 99 48 147 160 172 244 7 211 150 45 258 117 202 203 58 146 125 67 151 171201 233 129 155 198 193121 75 187 196 232 175 195 119 114 218 72 81 165 104 139 115 35 92 247 243 74 87 109 164 204 220 78 184 107 159 55 83 210 2 158 149 173 38 142 144 248 9 256 190 69 177 229 219 33 161 70 208 240 127 15 251 176 234 39 141 134 194 19 231 32 163 226 145 207 18 252 68 56 182 237 200 27 227 167 52 143 156 189 98 79 84 214 254 170 205 21 148 30 14 108 89 44 216 120 257 76 197 213 VNITROREGIONÁLNÍ VARIABILITA PRACOVNÍCH MIKROREGIONŮ km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace rok 2001 Ostatní hranice státu Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 30 001 - 70 000 !( 1 000 - 10 000 velmi nízká variabilita nízká variabilita průměrná variabilita vysoká variabilita velmi vysoká variabilita Míra vnitroregionální variability regionální disparity mapový list 30 ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # ## # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # 6 152 136 116 13 185 24 73 246 181 31 49 110 250 59 88 20 91 36 215 71 100 259 66 77 128 11 239 223 192 60 86 228 93 102 28 162 96 130 106 37 57 255 5 65 53 245 111 82 135 225 47 133 131 50 137 178 46 140 85 123 51 124 188 22 221 174 209 63 199 230 217 40 126 80 1 4 12 3 16 43 10 191 112 241 42 166249 122 253 242 179 222 168 64 41 238 132 180 101 186 236 118 34 235 90 138 29 260 105 113 212 26 95 153 23 206 183 8 169 224 54 103 94 157 62 154 97 25 61 17 99 48 147160 172 244 7 211 150 45 258 117 202 203 58 146 125 67 151 171 201 233 129 155 198 193 121 75 187 196 232 175 195 119 114 218 72 81 165 104 139 115 35 92 247 243 74 87 109 164 204 220 78 184 107 159 55 83 210 2 158 149 173 38 142 144 248 9 256 190 69 177 229 219 33 161 70 208 240 127 15 251 176 234 39 141 134194 19 231 32 163 226 145 207 18 252 68 56 182 237 200 27 227 167 52 143 156 189 98 79 84 214 254 170 205 21 148 30 14 108 89 44 216 120 257 76 197 213 VNITROREGIONÁLNÍ VARIABILITA FUNKČNÍCH MĚSTSKÝCH REGIONŮ km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace velmi nízká variabilita nízká variabilita průměrná variabilita vysoká variabilita velmi vysoká variabilita Míra vnitroregionální variability rok 2001 Pracovní centra !( 10 001 - 30 000 počet obsazených pracovních míst !( 70 001 a více !( 1 000 - 10 000 !( 30 001 - 70 000 * funkční městský region !(# centra FMR* * pracovní mikroregion Ostatní hranice státu hranice PMR* regionální disparity mapový list 31 ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Příbram Rakovník České Budějovice Jindřichův Hradec Písek Strakonice Tábor Klatovy Plzeň Cheb Karlovy Vary Sokolov Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Louny Most Litvínov Teplice Ústí n. Labem Česká Lípa Jablonec n. Nisou Liberec Turnov Hradec Králové Jičín Náchod Trutnov Chrudim Pardubice Svitavy Lanškroun Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár n. Sázavou Blansko Brno Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomouc Prostějov Přerov Hranice Šumperk Kroměříž Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Zlín Otrokovice Krnov FrýdekMístek Třinec Karviná Bohumín Havířov Nový Jičín Kopřivnice Opava Ostrava km0 50 Data: POLYREG, 2011 (SLDB 2001, vlastní analýzy) Mapový podklad: ArcČR 500 ver. 2.0., ARCDATA Praha s.r.o., 2003, vlastní generalizace PROSTOROVÉ VZORCE ÚROVNĚ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE rok 2001 Ostatní hranice státu hranice kraje Pracovní centra počet obsazených pracovních míst !( !( !( !( 10 001 - 30 000 70 001 a více 30 001 - 70 000 1 000 - 10 000 Typ shlukování regionální úroveň nevýznamná nízká - nízká vysoká - vysoká vysoká - nízká nízká - vysoká regionální disparity mapový list 32 Literatura: Netrdová, P., Nosek, V. (2009): Přístupy k měření významu geografického rozměru společenských nerovnoměrností. In: Geografie, 114, 1, s. 52-65. POLYREG (2009: Souhrnná zpráva DC003. Podpora polycentrického regionálního rozvoje, WD-40-07-1, 19 s. POLYREG (2010): Souhrnná zpráva DC006. Podpora polycentrického regionálního rozvoje, WD-40-07-1, 13 s. regionální disparity 72