VENKOV
Geografie venkova, periferií a pohraničí


VYMEZENÍ
¢nejednoznačné: v závislosti na kritériích, účelu, přístupu, komplexita (vzájemných) vztahů
¢„určování příslušnosti obcí do venkovského či městského prostoru velice obtížné, avšak ne
neřešitelné“,
¢každý přístup vychází z rozdílných definic (zpravidla použití Booleanovské logiky – buď, anebo)
¢„od rozboření středověkých hradeb někdy v 18. století neexistuje jasná hranice mezi městem a
venkovem“ (PERLÍN 2011, Rabštejn nad Střelou?)
¢Pozitivně – „toto je venkov“ vs. negativně, tj. doplněk k urbánnímu
¢Kontinuálně – prostor zahrnující jak krajinu, tak venkovská sídla (zastavěné území, intravilán)
¢Konvenčně
¢Venkovské sídlo – na základě/s využitím hledisek: urbanistické, architektonické, sociální,
ekonomické, historické, administrativní, statistické
¢

PROTIKLAD VENKOV – MĚSTO (KIRK 1980)
¢Rozdíl město X venkov, dichotomické či bi/polární typologie
¢
¢
¢
¢
¢
¢prostor venkovský – mezilehlý – městský,
¢přechodný charakter (rurální-urbánní kontinuum) resp. odstranění dichotomie vesnice/město
¢
¢
RURÁLNÍ
ZNAKY
URBÁNNÍ
zemědělská aktivita
Dominance
obchodně-produkční služby
omezená
Sociální mobilita
méně omezená
nižší
Požadavky na vzdělání
vyšší
ticho
Vjem
hluk

DEFINICE
¢rurální geografie – věda zabývající se zejména typy využití území (land-use), jakými jsou
zemědělské plochy, farmy, lesy, vodní plochy a malá sídla (CLOUT 1976); analýza pomocí
kvantitativních ukazatelů, např. obyvatelstva žijícího na venkově, struktury zaměstnanosti, rozsahu
a typu služeb aj.
¢pilíř ekonomický, ekologický, sociální (FREY, ZIMMER 2001) – geografické aspekty nepřímo ve všech
pilířích
¢popisné či analytické definování venkova, sociálně-kulturní vymezování, venkov jako žité místo a
venkov reprezentující myšlenkové asociace s tímto slovem (WOODS 2005)
¢s nízkou hustotou zalidnění, menšími sídly, vyšší zaměstnaností v zemědělství (avšak toto již
nemusí být pravidlem), pozitivním vztahem místních obyvatel k okolní krajině, architektonickým
rázem, charakterem zástavby a specifickým životním stylem (ČSÚ 2008)
¢
¢

¢odlehlá osídlení a oblasti volné nezastavěné krajiny tvořící mozaiku drobnějších sídel,
zemědělských a vodních ploch, lesů, ploch místních komunikací a ostatních ploch (BINEK 2007)
¢Venkovský prostor (v prostředí Česka, CHROMÝ a kol. 2011) definován zejména specifickým
geografickým umístěním, řádovostí/měřítkem a územní a regionální diferenciací podle převažujících
funkcí (např. funkce území) a strukturálních znaků území nebo krajiny, sídel i společnosti (např.
využití ploch).
¢Oblasti s nižším lidským a sociálním kapitálem, jež se vyskytují zejména blízko státních hranic
Česka a/nebo daleko od regionálních center (např. krajských či okresních měst, JANČÁK a kol. 2008)
¢V Česku: města, suburbánní komunity a zbylá (venkovská) sídla (OUŘEDNÍČEK, ŠPAČKOVÁ, NOVÁK 2012)
¢Pro EK prostřednictvím tzv. rural grid cells (buňky klasifikované jako venkovské, 1 qkm), 50+ % →
venkovské obce (DIJSKTR, POELMAN 2014)










¢Hledání, výběr, stanovení kritérií – až 40 (DEWEY), základ – počet obyvatel a hustota zalidnění
¢Po 2. světové válce – kontinuum město – venkov, sociologický přístup – sociologie vztahů města a
venkova (rurban sociology), utváření jednotného typu sociální organizace pro celou společnost,
jednotné struktury populace, interakce a participace, kultury a hodnot
¢Specifika příměstských oblastí (rural urban fridge, suburbs)
¢U nás počátky – poměšťování pražského okolí (ULLRICH 1938)
¢Místo tzv. druhého bydlení
¢

VENKOV V SOCIOLOGII (MSGS, VSGS - ???)
¢statisticko-demografické kritérium – rozmístění populace v prostoru
¢„obydlený prostor mimo městské lokality tradičně orientovaný na zemědělství a menší hustotou
obyvatelstva/zalidnění, ale i jiným způsobem života, většinou propojením s přírodou, a také jinou
sociální strukturou ve srovnání s městem“
¢Sídlo = vesnice, venkovská či rurální komunita, venkovské společenství
¢Technický pokrok, útěk z venkova, stupeň urbanizace (ruralizace)
¢Složení venkovské populace
¢Venkovský prostor (70. léta 20. století):
¢přírodní charakter, sociokulturní kontext, ekonomické aspekty svébytnost
¢od svébytnosti k rehabilitaci, řešení globálních problémů až uspořádání/plánování struktury
osídlení (územní ev. rurální plánování, rurální geografie) (SLEPIČKA 1981)
¢

(TAYLOR, JONES)



TYPOLOGIE MĚSTSKÝCH A VENKOVSKÝCH OBLASTÍ (ESPON 2018)



STRUKTURÁLNÍ TYPOLOGIE VENKOVSKÝCH REGIONŮ



TYPOLOGIE VÝKONNOSTI VENKOVSKÝCH REGIONŮ



MĚSTSKÉ A VENKOVSKÉ REGIONY – ÚZEMNÍ SYNOPSE



POTENCIÁL DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI, MULTIMODÁLNÍ, PODLE TYPOLOGIE MĚSTO-VENKOV



GEOGRAFICKÁ SPECIFIKA



REGIONY GEOGRAFICKÝCH SPECIFIK



INTEGROVANÝ POHLED – ÚZEMNÍ SYNOPSE



ÚZEMNÍ VIZE A PLÁNY



CZ:
¢Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. – 4 kategorie:
—statutární města, města, městyse, ostatní obce
¢Statisticky – populační velikost:
—2000 → 3000 obyvatel,
—10+ tis. města, mezi – přechodná?;
—venkovské obce 80 % rozlohy, 30 % obyvatel CZ
¢hustota zalidnění: EU – 100 obyv./km2, OECD – 150 → 300, otázka měřítka/řádu (např. SO ORP, okresy
a celý kraj Jihočeský), venkovský až významně venkovský
¢podíl ekonomicky aktivních v zemědělství a lesnictví, nadprůměrný?
¢„bytovky a náves“ vs. „sídliště a náměstí“
¢Jinde – TABULKA (ZUBRICKÝ )
¢Sídlo vs. obec – vymezení TABULKA
¢Základní sídelní jednotka (ZSJ)
¢




CHARAKTERISTIKA A VÝVOJ ČESKÉHO VENKOVA (PERLÍN 2010)
¢Od původní dominantní zemědělské funkce k současné mnohem větší variabilitě funkcí
¢Průmyslová revoluce – zvýšení produktivity v zemědělské výrobě
¢Migrace venkovských obyvatel do měst (od poslední čtvrtiny 19. století do 2. světové války)
¢Vývoj českého venkova 1945 – 1989
¢Vztah k půdě, sociální sounáležitost
¢Odchod Čechů ze Sudet 1938 / odsun Němců z pohraničí 1945-1947
¢Ztráta kulturní a sociální kontinuity vývoje vč. spolupráce Čechů a Němců, změna vlastnických
vztahů, vysídlení venkova a propad zemědělství, dlouhodobý a trvalý pokles počtu obyvatel
¢Zánik sídel, bez zakořeněnosti, rychlá obměna obyvatelstva
¢
¢

FUZZY PŘÍSTUP – VYMEZENÍ VENKOVA (A MĚSTA) (PÁSZTO, BURIAN, MAREK, VOŽENÍLEK, TUČEK 2016)
¢neurčitost charakteru obcí – smazání ostré hranice mezi dvěma stavy, „jak moc“ na stupnici od 0 do
1
¢Počet obyvatel + hustota zalidnění / průměr
¢



















1945 – 1989
¢Kolektivizace 1948-1952, jednotná zemědělská družstva +x státní statky
¢Socializace venkova 1953-1970, přiblížení venkova městu
¢Kolektivizace a rekreace 1970-1990, koncentrace jednotlivých aktivit X využití objektů k rekreaci
¢Budování kulturních domů (od 60. let) a nákupních středisek (70. a 80. léta)
¢Aplikace střediskové soustavy, spíše regresivní než stimulační nástroj
¢Na venkově: střediska osídlení místního významu (SOMV), nestřediskové sídlo trvalého významu
(NSTV), nestředisková sídla ostatní (NSO)
¢Občanský/spolkový život vs. církev
¢Chataření a chalupaření jako prvek záchrany venkova




VÝVOJ SITUACE PO ROCE 1990
¢Samospráva – znovuzavedení obecní samosprávy, masivní dezintegrace
¢Transformace – původních JZD (od roku 1991), zemědělská družstva, původní a noví vlastníci,
soukromě hospodařící – rodinné farmy?
¢Zemědělská půda – rozdrobená vlastnická struktura, pronájem, snížení intenzity využívání
zemědělských pozemků, dotační tituly, ochrana zemědělského půdního fondu, suburbánní výstavba
¢Životní prostředí – zvýšení ochrany přírodního prostředí, skládky, ÚSES – biokoridory a biocentra,
EIA – hodnocení vlivu stavby na životní prostředí
¢Komplexní pozemkové úpravy – nově vymezit hranice vlastnických dílů / organizaci jednotlivých
zemědělských pozemků, výměna za srovnatelné podle BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek);
jednoduché pozemkové úpravy
¢Veřejná doprava – redukce veřejné, před. autobusové dopravy, okresní uzavřenost, privatizace +
liberalizace, participace obcí/krajů, nárůst individuální dopravy
¢Občanské vybavení – změny/oživení struktury maloobchodu a služeb, drobné řemeslné služby, zrod
agroturistiky jako specifické formy trávení volného času
¢

TYPOLOGIE
(PERLÍN, KUČEROVÁ, KUČERA, MARADA 2011)
¢aplikace komponentní analýzy – 16 proměnných do 4 tzv. komponent (velikost+, růst-, lidský
potenciál-, stabilita+; 16 typů, následně redukce/sloučení do 8)
¢suburbánní zóna, bohatý venkov, bohaté Sudety, chudé Sudety, vnitřní periferie, moravsko-slovenské
pomezí;
¢rozvojový venkov, nerozvojový venkov, moravské periferie, vybavený moravský venkov, problémový
rekreační venkov, intenzivní rekreační oblasti, strukturálně postižený průmyslový venkov,
neprofilovaný venkov, vyřazeno

VÝSLEDNÁ TYPOLOGIE
G:\Literatura\venkov tema_typologie_barevne-642xx-4008259480.gif


HLAVNÍ ZÁVĚRY (PERLÍN A KOL. 2011):
¢Návrat k přirozené diferenciaci venkovského prostoru v CZ, obrat od severo-jižní diferenciace
k západ vs. východ z hlediska inovačního (determinace geografickou či geopolitickou polohou)
¢„Respektovat přirozené sociální rozdíly ve venkovském prostoru + odstraňovat nepřirozené nebo
nadmíru velké regionální rozdíly jak mezi městem a venkovem, tak i mezi jednotlivými venkovskými
oblastmi tak, aby nedocházelo k prohlubující se degradaci venkova v ČR.“
¢Venkov se liší jak svým historickým vývojem, tak svým rozvojovým potenciálem.
¢Lze odlišit tři základní generalizované typy venkova: metropolitní venkov, venkov v Čechách (a na
Vysočině), moravský venkov.
¢Přes svoji rozdílnost mají venkovy shodné znaky, které je odlišují od urbanizovaných, městských
oblastí: sociální prostředí – fenomén sousedství, jiný životní styl a standard, blízkost přírody,
kvalita životního prostředí.
¢Specifika – potřeby – podpora

SÍDELNÍ A SPRÁVNÍ STRUKTURA
¢Základ ve středověku (12.-14. století) + konfigurace terénu
¢Typická malá sídla s 30-100 obytnými domy a relativně hustá síť menších měst (3-10 tis. obyv.,
přirozená centra vč. správy)
¢Administrativně: 15 tis. částí obcí, z toho 11,5 tis. ve venkovských obcích
¢Územně: 13 tis. katastrálních území, 10,2 tis. na venkově
¢Hustota sídelní sítě: na každých 10 km2 v CZ téměř 19 částí obcí a bez měst, tj. na venkově 15
¢Průměrná velikost katastru 603 ha, na venkově 772
¢
¢Obec = sídlo, přibližně do roku 1950
¢Administrativní struktura (veřejné správy) velmi roztříštěná, a to přes postupnou (převažující)
integraci obcí
¢1950 – 11 459, minimum 1989 – 4104, aktuálně 2018 – 6258
¢V mezinárodním srovnání populačně malé obce, ve srovnatelných státech méně než 1000 obcí a
nejmenší často i více než 5000 obyvatel
¢TABULKA – Velikostní struktura?
¢

VELIKOSTNÍ STRUKTURA (ČSÚ, 2018)
ukazatel
Celkem
Obce
Města
Městyse
do 199
200-499
500-999
1000-1999
2000-4999
5000-9999
9999-19999
20000-49999
50000-99999
100000+
počet obcí
6 258
1 423
1 997
1 366
769
426
147
69
43
12
6
606
227
%
100,0
22,7
31,9
21,8
12,3
6,8
2,3
1,1
0,7
0,2
0,1
9,7
3,6
počet obyvatel
10 649 800
177 752
655 673
966 997
1 072 002
1 280 006
1 001 254
977 836
1 293 656
868 774
2 355 850
7 350 201
263 625
%
100,0
1,7
6,2
9,1
10,1
12,0
9,4
9,2
12,1
8,2
22,1
69,0
2,5

VEŘEJNÁ SPRÁVA RESP. ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA (PERLÍN, NETRDOVÁ 2011)
¢1990 obnova – Zákon o obcích (obecním zřízení č. 367/1990 Sb.)
¢Starosta – přirozený vůdce, autorita „institucionální“ + přirozená, neformální; obměna nepříliš
obvyklá, mandát/volební období neomezen/o
¢Kategorie: uvolněný starosta, starosta důchodce, neuvolněný starosta, první zástupce starosty,
ostatní zastupitelé (min. 5)
¢Politická angažovanost – relativně malá, bez příslušnosti, nezávislí, uskupení; počet kandidátů
reflektuje zájem obyvatel o správu obce / veřejně se angažovat v rozvoji své obce
¢

HODNOTY VENKOVSKÉ KRAJINY
(KUČERA, FIALOVÁ 2011)
¢chráněná území (AOPK ČR – přírodní dědictví + NPÚ – kulturní dědictví), celkový význam územní
ochrany, typy krajiny podle předpokladů pro cestovní ruch (VYSTOUPIL a kol. 2007)
¢Krajinné dědictví:
—individuální prožitek
—společenská ideologie
¢




LIDSKÝ KAPITÁL
(JANČÁK, CHROMÝ, KUČEROVÁ, PILEČEK 2011)
¢charakteristika a vlastnictví jedince, jeho znalosti, dovednosti, schopnosti, výkonnost, ale také
hodnoty a postoje / vyjádřeno prostřednictvím kvalifikace, stáří, zdravotního stavu populace –
ukazatele: podíl VŠ vzdělaného obyvatelstva z populace 15+ let, index ekonomického zatížení
¢Polarita jádra vs. periferie
¢Vysoká zaměstnanost v priméru a její pokles, činnosti nezemědělské povahy („přidružené výroby“)
¢Po roce 1989 – tzv. zemědělští dělníci hromadně propouštěni, vysoká míra nezaměstnanosti
¢Klíčové osobnosti managementu zemědělských podniků nebo soukromí zemědělci – „hybatelé změn“,
poskytovatelé pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo na venkově
¢

SOCIÁLNÍ KAPITÁL
(JANČÁK, CHROMÝ, KUČEROVÁ, PILEČEK 2011)
¢– vzájemné vztahy, spolupráce, sociální soudržnost a důvěra mezi jedinci / volební účast ve
volbách do obecních zastupitelstev, počet kandidátů na počet mandátů
¢- dichotomie Čechy – Morava, resp. historicky dříve industrializované („modernější“) vs.
„tradiční“ oblasti
¢Výsledkem/překryv v souhrnný rozvojový potenciál (JANČÁK, HAVLÍČEK, CHROMÝ, MARADA 2008)




ŽIVOT/ŽITÍ NA VENKOVĚ
(KUČEROVÁ, KUČERA / CHROMÝ, JANČÁK, KUČEROVÁ, NETRDOVÁ, VONDRÁČKOVÁ 2011)
¢Protiklad městu?
¢venkov – „místo, kde lidé mají k sobě mnohem blíže a navzájem si pomáhají“ – nejfrekventovanější
atribut (36 % respondentů)
¢podmínka úspěšnosti obce – ochota lidí sdružovat se a společně řešit problémy (38 %)

¢znak úspěšné obce – rozvinutá infrastruktura (vodovod, kanalizace, dopravní obslužnost – 34 %)
¢největší hrozba – pasivita obyvatel (19 %)
¢setkávání/organizování společenského a kulturního života – tradiční spolky, kluby, sdružení
(hasiči, fotbalisté, myslivci… 65 %)
¢poutě, hody, masopust, velikonoční koleda, dožínky, vinobraní
¢úloha/pozice chatařů a chalupářů

¢setkávání/organizování společenského a kulturního života – tradiční spolky, kluby, sdružení
(hasiči, fotbalisté, myslivci… 65 %)
¢poutě, hody, masopust, velikonoční koleda, dožínky, vinobraní
¢úloha/pozice chatařů a chalupářů
¢

REKREAČNÍ FUNKCE VENKOVSKÉHO PROSTORU (FIALOVÁ, KADLECOVÁ, NOŽIČKOVÁ 2011)
¢Předpoklady kulturně historické, tj. objekty s typickými rurálními prvky – vesnické památkové
rezervace, vesnické památkové zóny, skanzeny
¢Nové formy: agroturistika, golfové rezorty, rekreační byty/apartmány, rekreační areály
¢




¢Druhé bydlení – prostřednictvím objektů individuální rekreace (OIR), podíl – téměř pětina z úhrnu
všech obytných staveb v Česku
¢Rekreační chalupa, kořeny chalupaření, poválečný vývoj, 60. léta – období socialistické
industrializace, 70. léta – středisková soustava osídlení, amenitní migrace
¢Chata, typy chatových lokalit, historie budování chat a rozvoj chataření
¢

SAKRÁLNÍ OBJEKTY NA ČESKÉM VENKOVĚ
¢Náboženské symboly, objekty, dominanty venkovské krajiny
¢OBRÁZEK – Podíl věřících, aktuální, HAVLÍČEK…
¢Faktory – a) ……..i)
¢Struktura objektů – 1 ………4c
¢

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST (MARADA, KVĚTOŇ 2011)
¢Schéma začarovaného kruhu – OBRÁZEK
¢Stupeň automobilizace, vyšší v malých obcích tzv. vnitřních periferií vč. česko-moravského pomezí
¢Obce se železniční zastávkou mají lepší dopravní spojení, a to i o víkendech, kdy autobusových
spojů je proti všednímu dni málo.
¢Dojížďka/vyjížďka za prací, do škol a učení / veřejnou dopravou a automobilem
¢Nahrazování obslužnosti veřejnou dopravou v malých obcích dopravou individuální
¢Téměř polovina venkovských obcí nemá v sobotu žádné spojení
¢Perspektivní posílení využití soukromého automobilu oproti hromadné dopravě zejm. v dopravě za
službami (školy, zdravotnictví, úřady)
¢Venkovská sídla/části obcí – vzhledem ke starší populaci vyšší podíl neřidičů (tzv. dopravní
exkluze), alternativně využití mikrobusů, obecních taxi apod.
¢

ŠKOLSTVÍ NA VENKOVĚ (KUČEROVÁ 2011)
¢„základ veškerého bytí, společenského a kulturního života v obci, příslib budoucnosti obce, její
autonomie a atraktivity pro mladé rodiny s dětmi“
¢Ve 2. polovině 20. století – uzavírání škol, zejména neúplných ZŠ, zvýšení vzdálenosti k dojížďce
¢Po roce 1989 – částečně obnova X využití opuštěných objektů: sídlo OÚ, místní knihovna, prodejna
potravin, klubovna místních spolků / veřejný účel, setkávání občanů X přeměna na obecní byty
¢




ZANIKLÁ SÍDLA NA VENKOVĚ (KUČERA 2011)
¢Připomínka minulých proměn systému osídlení
¢Typologie
¢5 tis. fyzicky zaniklých sídel, „zánik“ sloučením či přejmenováním daleko více
¢Odsun Němců po roce 1945 – asi 1000 sídel
¢
¢




¢Proces zanikání / pustnutí – poustky, dočasně vs. trvale, znovuosazení, jen materiální/izolované
pozůstatky (hospodářský dvůr, mlýn apod.), úplný zánik (relikty, plužiny)
¢

VOJENSKÉ ÚJEZDY – ZMIZELÝ VENKOV (SEIDL, CHROMÝ 2011)
¢Venkov „bez života“, ale s významným přírodním kapitálem / Stávající a zrušené
¢

¢Zpětné začleňování a „zcivilňování“ (konverze) těchto marginalizovaných území do regionálních
struktur
¢Bariérový hraniční efekt újezdní hranice
¢Podpora šetrných forem turismu
¢Demograficko-strukturální index – stupeň perifernosti
¢

POHŘBÍVÁNÍ A HŘBITOVY (HUPKOVÁ 2011)
¢Přes neodmyslitelnou součást života nadále toto téma ze společnosti vytěsňováno (tabuizace smrti)
¢Podíl věřících
¢

¢míra religiozity vs. míra kremace (nejvyšší v Evropě – 2008 81 %, SK 17 %; korelace s politickým
vývojem), počet krematorií
¢Vlastníci hřbitovů: samospráva (obec), stát + kraj, církve a náboženské společnosti, soukromé
osoby; neveřejná pohřebiště
¢Města – kremace vs. venkov – inhumace (pohřeb do země); vysoký podíl pohřbů bez obřadu vs. celá
vesnice, záležitost světská vs. církevní
¢Finanční náročnost, zájem rodiny o zemřelého a aktivní účast na pohřebních ceremoniích
¢Existence kostela v obci
¢Hřbitov jako kronika osídlení a demografického vývoje, významné osobnosti Česka, regionálního a
lokálního významu
¢