Ukázky typů zachovalosti
Úkol: Složit lidskou kostru v
základním anatomickém postavení.
Zakreslení a zapsání zachovalé
kosti do protokolu (česky i
latinsky)
Základní anatomické postavení
Vzpřímený postoj, hlava hledí
přímo dopředu, horní končetiny
jsou připaženy a visí volně podél
trupu. Dlaně jsou obráceny
dopředu, palec směřuje zevně.
Dolní končetiny jsou nataženy a
stojí těsně vedle sebe ve stoji
spojném, vnitřní okraje nohou se
lehce dotýkají.
Typy kostí lidského skeletu, typy kostní tkáně
1. Kosti dlouhé (ossa longa)
- délka kostí převládá nad ostatními rozměry
- rozlišujeme proximální epifysu, diafysu a distální epifysu
- např. dlouhé kosti končetin (humerus, femur)
2. Kosti krátké (ossa brevia)
- všechny tři rozměry jsou přibližně stejně velké
- často mají tvar nízkých válců, krychlí, hranolů apod.
- např. kosti karpální, kosti tarzální
3. Kosti ploché (ossa plana)
- mají jeden rozměr menší (tloušťku) a dva zbývající větší, připomínají desky
či ploténky
- např. kosti klenby lebeční, lopatka, pánevní kost
4. Kosti nepravidelného tvaru (ossa irregularia)
- např. kosti obličejového oddílu lebky, obratle
5. Kosti vzdušné (ossa pneumatica)
- obsahují dutinky vystlané sliznicí a vyplněné vzduchem
- např. lebeční kosti obsahující tzv. sinusy (kost čelní, čichová, horní čelist)
6. Sezamské kosti (ossa sesamoidea)
- šlacha – např. čéška (patella)
Čihák 2001
Lebka (cranium)
• Lebku rozdělujeme na dva oddíly:
• Kosti mozkového oddílu lebky (neurocranium)
• Kosti obličejového oddílu lebky (splanchnocranium)
• Neurocranium
• - ohraničuje dutinu lebeční (cavum cranii)
• - horní část se nazývá klenba lebeční – calvaria, dolní částí tvoří spodinu
lebeční – basis cranii
Neurocranium
Mozková část lebky tvoří zejména lebeční
klenbu (osifikují endesmálně) a kosti báze
lební (osifikují enchondrálně).
7 kostí:
Týlní kost (os occipitale)
Klínová kost (os sphenoidale)
Čelní kost (os frontale)
Kosti temenní (ossa parietalia) – párové
(1 temenní = os parietale)
Kosti spánkové (ossa temporalia) – párové
(1 spánková = os temporale)
1543 –Vesalius
Os occipitale – kost týlní
condyli occipitales – kloubní
spojení s atlasem
foramen magnum –
spojuje dutinu lebeční
s páteřním kanálem,
prostupuje jím
prodloužená mícha
protuberatia occipitalis externa
spojení s tělem kosti klínové
pomocí chrupavky
synchondrosis
sphenooccipitalis
(do cca18-20 let)
eminentia cruciata
Os parietale – kost temenní
tubera parietalia
Os frontale – kost čelní
Squama frontalis – facies externa
tubera frontalia
margo supraorbitalis
arcus superciliares
glabella – významný antropometrický bod
linea temporalis inferior
– po překřížení sutura
coronalis pokračuje
na kost temenní
původně párová kost – sutura frontalis,
v dospělosti perzistuje někdy jako sutura
metopica
Os sphenoidale – kost klínová
- osifikace na chondrogenním základě
- corpus ossis sphenoidalis
- alae majores, alae minores, processus
pterygoidei
sella turcica
Os temporale – kost spánková
5 základních částí:
• pars petrosa (os petrosum, pyramis)
• pars squamosa
• pars mastoidea
• pars tympanica
• processus styloideus
Sluchové kůstky
Splanchnocranium
Obličejová část lebky vznikla z žaberních oblouků, které ztratily svou původní
funkci a tvoří základ především čelistí.
16 kostí:
Horní čelist (maxilla) – párová
Nosní kost (os nasale) – párová
Slzná kost (os lacrimale) – párová
Lícní kost (os zygomaticum) – párová
Patrová kost (os palatinum) – párová
Dolní nosní skořepa (concha nasalis inferior ) – párová
Radličná kost (vomer)
Kost čichová (os ethmoidale)
Dolní čelist (mandibula)
Jazylka (os hyoideum)
Horní čelist (maxilla)
Kost nosní (os nasale)
Kost čichová (os ethmoidale)
Kost slzná (os lacrimale), kost radličná (vomer), dolní skořepa
nosní (concha nasalis inferior)
Kost lícní, jařmová (os zygomaticum) a kost patrová (os palatinum)
Dolní čelist (mandibula) a jazylka (os hyoideum)
Orbita (očnice)
Na tvorbě očnice se podílí:
os frontale; os lacrimale; os ethmoidale; os sphenoidale;
os zygomaticum ; maxilla; os palatinum
F. Netter (2005) Anatomický atlas člověka
Dutina nosní
Na tvorbě dutiny nosní se podílí:
maxilla
os palatinum
os vomer
ossa nasalia,
os sphenoidale
os lacrimale
os ethmoidale
3 párové nosní skořepy (conchae nasales
superior, media a inferior)
Lebka v průběhu času
Lebka novorozence
Normovaná poloha lebky
Frankfurtská horizontála
• přibližně odpovídá postavení hlavy živého člověka!!!
• spojuje dolní okraj očnice s horním okrajem porus acusticus externus,
probíhá vodorovně, rovnoběžně s rovinou horizontální
•dohoda o rovině z Frankfurtu nad Mohanem z roku 1884
• lebka postavená v kranioforu
Kosti lebky
(antropometrické body)
Kraniometrické body v norma lateralis
Kraniometrické body v norma verticalis a occipitalis
Kraniometrické body v norma basilaris a frontalis
6. norma sagitalis (nebo též
interna) pohled na lebku v
mediansagitálním řezu
7. norma basilaris interna pohled
na lební bázi zevnitř lebky
(dosáhneme ho pouze
horizontálním rozříznutím lebky
Čihák 2001
sutura squamosa
sutura coronalis
sutura lambdoidea
sutura sphenofrontalis
Lebeční švy
sutura sagittalis
sutura intermaxilaris
Postkraniální skelet
Kostra osy tělní - obratle (vertebrae)
- kost křížová (os sacrum)
- kost kostrční (os coccygis)
- žebra (costae)
- kost hrudní (sternum)
Kostra horní končetiny - kosti pletence (clavicula, scapula)
- kosti volné končetiny (humerus, radius, ulna,
ossa carpi, ossa metacarpi, ossa digitorum manus)
Kostra dolní končetiny - kosti pletence (os coxae – os ilium, os ischii, os
pubis)
- kosti volné končetiny (femur, patella, tibia, fibula,
ossa tarsi, ossa metatarsi, ossa digitorum pedis)
• 7 obratlů krčních –
vertebrae cervicales
• 12 obratlů hrudních –
vertebrae thoracicae
• 5 obratlů bederních vertebrae
lumbales
• 5 obratlů křížových –
vertebrae sacrales
• 4-5 obratlů kostrčních –
vertebrae coccygeae
Columna vertebralis, páteř
Obratle
Atlas (nosič) a axis (čepovec)
Atlas
• nemá tělo
• arcus anterior, arcus posterior
• fovea dentis
• foveae articulares superiores –
vejčité jamky se styčnými
ploškami pro spojení s hrboly
týlní kosti
• foveae articulares inferiores –
ploché, stýkají se s čepovcem
Axis
• dens axis – zub čepovce
Os sacrum – kost křížová
facies auricularis
canalis sacralis
spina bifida – nesplynutí obou polovin
obratlových oblouků, sakrální kanál otevřený
Os coccygis – kost kostrční
• konečná část páteře
• vznikla spojením 4 – 5 kostrčních obratlů
Hrudník
Kostra horní končetiny - pletenec
Kosti volné končetiny
Kosti ruky
Kosti ruky
• Karpální kůstky
(zápěstní)
• Proximální řada: kost
loďkovitá, kost
poloměsíčitá, kost
trojhranná, kost
hráškovitá
• Distální řada: kost
mnohohranná větší,
kost mnohohranná
menší, kost hlavatá, kost
hákovitá
Kost loďkovitá (os scaphoideum)
Kost poloměsíčitá (os lunatum)
Kost trojhranná (os triquetrum)
Kost hráškovitá (os pisiforme)
Kost mnohohranná větší (os trapezium)
Kost mnohohranná menší (os trapezoideum)
Kost hlavatá (os capitatum)
Kost hákovitá (os hamatum)
Záprstní kosti (ossa metacarpi) a kosti prstů ruky (phalanges)
Záprstní kosti a kosti prstů ruky
Kosti dolní končetiny - pletenec
Kosti pánve
ženská
mužská
Kosti volné končetiny
Kosti nohy
• Tarsální kosti (zánártní)
• Kost hlezení, kost patní,
kost loďkovitá, kost
krychlová, 3 kosti
klínové
Kosti nohy
Kosti nohy
Kost patní (calcaneus)
Kost hlezenní (talus)
Kost krychlová (os cuboideum)
Kost loďkovitá (os naviculare)
Kosti klínové (ossa cuneiformia)
Kosti nártní (ossa metatarsi) a kosti prstů nohy (phalanges)
Kosti nártní a kosti prstů nohy