Jak zkoumat mokřady? Ekologie mokřadů (11) Abiotické faktory v mokřadech • jednoduché přenosné přístroje pro stanovení pH a konduktivity vody • odběry vody a sedimentu a analýza v laboratoři (pH, živiny, cizorodé látky, apod.) • „chytré“ přístroje – multiparametrická sonda (YSI), monitorovací systémy pro automatické sledování různých parametrů vody, meteorologických faktorů i bioty a další „zázraky“ moderní techniky; nevýhodou je vysoká pořizovací cena. Např. u YSI sondy jde ca o 500 000 Kč, u systémů senzorů záleží na tom, jaké senzory použijeme, zda se data přenášejí online apod. I sledování několika málo parametrů pomocí systému senzorů na jednom rybníce vyjde na několik desítek tisíc. Proto také soustavně sledovaných rybníků je jen málo. Přitom by se hodilo pořizovací cenu snížit, aby si tato zařízení mohla dovolit i rybářství. http://www.ysi.com/media/products/6600-river-UK.jpg www.YSI.com C:\Users\katerina.sumberova\Documents\Dokumenty\Obrázky\fotky\ke grantům\FISHPOND 2014\2014\měřící stanice + rybník - JP\26.5.2014_od Honzy Potužáka\P52600627.JPG multiparametrická YSI sonda a monitorovací stanice pro soustavné měření parametrů vody Stanice je z Dehtáře, blíže viz článek v čas. Botanika v literatuře k bloku 10. Environmental scanning electron microscopy (ESEM) C:\Users\Marcela\Desktop\FOTKY MOBIL\20160627_192755.jpg C:\Users\Marcela\Desktop\CSCR\IMG_20160620_210728.jpg Nativní preparáty, studium prostorových vztahů drobných organismů, např. rozsivek v epifytonu; nutný velmi opatrný odběr a transport C:\Users\Marcela\Documents\Markéta\SEM\SEM epiphyton\21_Rozsivky\vzorek 3 - Lemna gibba B\b_04.tif Vybavení a kvalifikovaný personál pro ESEM má Ústav přístrojové techniky AVČR v Brně, spolu s nimi jsme zkoumali rozsivková společenstva z Dehtáře. Metodu lze samozřejmě využít i pro jiné organismy. Výzkum flóry mokřadů • co je ještě mokřad a co už ne (hranice u rybníka, sádky, malého mokřadu, orientační záznam okolí) • v mokřadech se často vyskytují i nemokřadní (např. ruderální druhy), mokřadní druhy naopak i mimo mokřady Jak se dostat k nepřístupným makrofytům? © K. Š. Hrábě nebo podobné nástroje se standardně využívají nejen k „přiblížení“ rostlin za účelem jejich identifikace, ale i pro kvantifikaci rostlinné biomasy. V současnosti se sice rozvíjí metoda zjišťování vodních makrofyt pomocí sonaru, ale jím je zatím možné pouze určit velikost porostů/celkové množství biomasy, ovšem ne stanovit, kolik biomasy patří jakým druhům. © K. Š. Keser nebo sak využívají na lov rostlin i rybáři, ovšem hlavně proto, aby např. okřehky ze sádky nebo rybníčka odstranili. Zde byly okřehky propletené zelenými vláknitými řasami, takže na hladině vody vytvořily souvislou „deku“, což umožnilo vyklíčení dvouzubce černoplodého (Bidens frondosa; viz detail). © K. Š. © K. Š. Hrábě a keser jsou neskladné, do terénu je proto lepší kovová kotvička na provázku, která se dá zkroutit i z měkkého drátu, anebo nechat vyrobit na zakázku. © R. Haas. Studenti měli právě kotvičku z měkkého drátu; aby doletěla do porostů makrofyt, je třeba přivázat zátěž, např. silný klacek (viz detailní foto vlevo), kámen nebo pytlík s pískem. Studenti byli při lovu makrofyt nakonec úspěšní, ale museli házení nacvičit . Kotvička z pevného drátu (viz detailní foto nahoře) závaží nepotřebuje a lépe se s ní háže, protože je sama dost těžká, ale je potřeba drát svařit. A pokud se zasekne za kámen nebo větev, bývá obtížné ji odtud dostat . http://img16.rajce.idnes.cz/d1602/10/10149/10149836_d89863342445e59f0b68fd3e9ed1cdd1/images/Jaksehe rbujrdesty.jpg?ver=0 http://img16.rajce.idnes.cz/d1602/10/10149/10149836_d89863342445e59f0b68fd3e9ed1cdd1/images/Zvednou t.jpg?ver=0 http://img16.rajce.idnes.cz/d1602/10/10149/10149836_d89863342445e59f0b68fd3e9ed1cdd1/images/Ajeto.j pg?ver=0 Jak vyrobit herbářové položky vodních rostlin? Předvádí Zdeněk Kaplan. Rozplavovat je potřeba hlavně ponořené vodní rostliny, které po vytažení z vody splihnou a jejich listy se slepí k sobě. Takto by bylo u některých druhů velmi obtížné je určit, protože diagnostické znaky jsou např. na žilnatině (rdesty) nebo listových úkrojcích (bublinatky). Výzkum vegetace mokřadů • zápis fytocenologických snímků na plochách 4x4-5x5 m (většina rákosin, vysoké ostřice; maloplošné, např. potoční rákosiny i na menších plochách) • obnažená dna, vodní makrofyta – 1x1-2x2 m • ponořená makrofyta – jako suchozemská vegetace (tj. i vícepatrová), vodu si odmyslete J • faktory – hloubka a průhlednost vody, typ dna (včetně typu bahna – jílovité, organické apod., dále přítomnost kamenů, org. detritu), oslunění, hospodaření (viditelné – např. letnění, kachní farma) Doporučuji při sledování bioty rybníků i jiných mokřadů zapsat všechny faktory, které můžete změřit nebo pozorovat. Nikdy totiž nevíte, zda Vás třeba za 20 let nenapadne nějaká souvislost, kterou si budete chtít ověřit, ale zjistíte, že ač si určitou situaci zhruba vybavujete, nemáte přesná data. cvičení z ekologie mokřadů 2008 – nutné vybavení - holínky © K. Š. cvičení z ekologie mokřadů 2012 – výzkum vegetace obnažených den a rákosin To lejstro na fotkách muselo být proto, že cvičení bylo tehdy hrazeno z jednoho univerzitního projektu, a proto se cedule s potvrzením musela objevit alespoň na některých fotkách. Je možné, že kvůli projektu BÚ se také budeme muset fotit s cedulí . cvičení z ekologie mokřadů 2012 – výzkum rostlin a živočichů v letněných plůdkových rybnících Na těchto i předchozích fotografiích vidíte, že výzkum mokřadů lze provádět i bez nákladného vybavení. Leckdy stačí skládací metr, svinovací pásmo, lahvičky, sáčky a samozřejmě sešit a tužka (doporučuji používat i v době tabletů a podobných zařízení, která bohužel nejsou vodo- a bahnuvzdorná a snadno se vybijí). zápis snímků na trvalých plochách – vyznačení značkami, GPS nebo odměření © M. Fabšičová Vyznačení lze použít např. při sledování vývoje vegetace na dně krátce letněného rybníka. Je-li rybník znovu napuštěn a poté vypuštěn, obvykle ani zdánlivě nezničitelné značky „nepřežijí“ v plném počtu. Do sádek je nejlepší odměření a na rybník sledovaný dlouhodobě přesná GPS. C:\Users\katerina.sumberova\Documents\Dokumenty\Obrázky\fotky\ke grantům\FISHPOND 2014\2015\odběry bahna a zápis snímků na Dehtáři_březen 2015\IMG_4422.JPG C:\Users\katerina.sumberova\Documents\Dokumenty\Obrázky\fotky\ke grantům\FISHPOND 2014\2015\odběry bahna a zápis snímků na Dehtáři_březen 2015\IMG_4425.JPG C:\Users\katerina.sumberova\Documents\Dokumenty\Obrázky\fotky\ke grantům\FISHPOND 2014\2015\odběry bahna a zápis snímků na Dehtáři_březen 2015\IMG_4424.JPG transekt s trvalými plochami na ryb. Dehtář (2015, tj. rok po instalaci) – plochy dál od břehu jsou zasypané pískem Na Dehtáři jsme s pomocí rybářů zatloukli kůly, které označovaly dva protilehlé rohy čtvercových trvalých ploch. Ukázalo se však, že kůly k sobě buď přitahovaly živočichy – např. ryby, které kolem nich ryly ve dně, či ptáky, kteří na ně usedali – anebo se staly jakýmisi kondenzačními jádry, kolem nichž se usazoval sediment, např. písek unášený vlnami. Některé trvalé plochy pak vypadaly úplně jinak než okolí a museli jsme je přesunout. Doporučuji tudíž v rybnících vyznačit jen počátek a konec transektu a polohu jednotlivých ploch od začátku a konce transektu odměřit, aby nedocházelo k výraznému ovlivňování ploch snímků. Naše písečné „přesypy“ na Dehtáři jsou vidět dokonce i na ortofotomapě z roku 2015!  Díky opakovaným fytoc. snímkům a transektům se zaměřenými souřadnicemi můžeme vytvářet vegetační mapy – příklad mokřadu z Itálie. Takové mapy mají význam hlavně pro pozdější srovnání změn ve vegetaci. ukázka rybničního bahna © K. Š. Není bahno jako bahno. Na rybnících se pod povrchem často vyskytuje černá sapropelová vrstva. Nářadí k odběru vzorků bahna_Hluboká, Podhradský_18 Výzkum semenné banky a vektorů šíření – vybavení pro odběr vzorků © K. Š. Standardní vybavení pro odběr vzorků, které se dá pořídit u specializovaných forem, stojí mnoho tisíc Kč (1 kus nářadí stovky až několik tisíc Kč) a to ještě někdy ani nefunguje. Velmi dobře se pro odběr vzorků sedimentu vybavíte v prodejnách zahradnických a domácích potřeb, kde najdete spoustu různých lopatek, zednické náčiní, smetáčky, špachtle a další užitečné věci, s cenou několik málo desítek Kč za kus a několik set Kč za celou sadu vybavení včetně bedny na nářadí. C:\Users\katerina.sumberova\Documents\Dokumenty\Obrázky\fotky\ke grantům\FISHPOND 2014\2015\odběry bahna a zápis snímků na Dehtáři_březen 2015\IMG_4433.JPG C:\Users\katerina.sumberova\Documents\Dokumenty\Obrázky\fotky\ke grantům\FISHPOND 2014\2015\odběry bahna a zápis snímků na Dehtáři_březen 2015\IMG_4439.JPG C:\Users\katerina.sumberova\Documents\Dokumenty\Obrázky\fotky\ke grantům\FISHPOND 2014\2015\odběry bahna a zápis snímků na Dehtáři_březen 2015\IMG_4434.JPG odběr vzorků sedimentu na obnaženém dně rýčem ve dvou vrstvách (pro výzkum půdní semenné banky i chemismu substrátu) Rýč se dá použít při odběru již suššího (ne tekutého) sedimentu. Vrstvy sedimentu jsme oddělili zednickou lžící. Horší je to s tekutým sedimentem, pokud se studují vrstvy, je potřeba speciální pístový odběrák (ca 40 tis. Kč). Není-li potřeba rozdělit sediment na vrstvy, stačí kuchyňská naběračka . odběr bahna z podrážky holínek a z rybářského auta © M. Ducháček © K. Š. kultivační plochy a kultivační nádoby pro výzkum půdní semenné banky metodou klíčení © M. Ducháček © M. Ducháček Zde kultivace probíhaly ve skleníku, ale lze použít i fóliovník nebo pařeniště. Důležité není ani tak teplo, ale to, aby to kultivací nekontrolovaně nepršelo a substrát, který chceme udržovat mokrý nebo vlhký, byl jen zaplavený. U vytrvalých druhů, které mohou růst částečně zaplavené, lze použít automatické čerpadlo, které se zapne při určité výšce vodního sloupce. Výzkum ichtyochorie – vybavení pro krmící pokusy © K. Š. Je nezbytné mít bazény pro umístění ryb a granule se semeny testovaných rostlin (ryby totiž semena samotná ). V literatuře se popisuje lov rybího trusu z nádrží planktonní síťkou, k němuž však chovatelé ryb byli velmi skeptičtí. Proto jsme proplachovali trávící ústrojí ryb (v anestezii) určitou dobu po krmení, abychom získali tráveninu dřív, než opustí střevo. výsev vypreparovaných semen © K. Š. Z tráveniny bylo potřeba pod stereoskopickým mikroskopem vypreparovat semena a ta, která byla nepoškozená nebo jen mírně poškozená, nechat klíčit. Všechna semena a jejich stav pak bylo nutno spočítat, u klíčících kontrolovat stav a vyklíčená odstraňovat. Nebezpečí při výzkumu v mokřadech © M. Ducháček Zapadnutí do bahna je dost častý problém, i když obvykle se nezabodnete tak hluboko, abyste z bahna museli lézt po čtyřech .