I. Úvod do studia Základy muzejní konzervace definice, historie, etické kodexy a zásady, požadavky na profesi Ing. Alena Selucká Technické muzeum v Brně Metodické centrum konzervace selucka@tmbrno.cz Poslání konzervátora-restaurátora •Základním posláním konzervátora-restaurátora je podílet se na zachování hmotného kulturního dědictví v zájmu současné a budoucí generace. Konzervátor-restaurátor významným způsobem přispívá k rozpoznání a vnímání kulturního dědictví s ohledem na jeho estetickou, historickou a fyzickou integritu. (E.C.C.O. Professional Guidelines, 2002). • Konzervování-restaurování orientální přilbice, MCK TMB, 2015 Historie konzervování-restaurování socha zdraví - pol. 19. stol..jpg stav po restaurování v r. 1973.jpg hope_diagram_lg.jpg hope_torso_lg.jpg Restaurování sochy – Bohyně zdraví , The Getty Conservation Institute The Hope Hygieia , Roman, A.D. 140–160. Restaurování kolem r. 1800 De-restaurování v r. 1973 Restaurování v r. 2006 - 2008 Terminologie •Usnesení k terminologii konzervace hmotného kulturního dědictví, Konference ICOM – CC, New Delhi , 22 – 26. 9. 2008: –Conservation: preventive conservation / remedial conservation / restoration •Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG ČR, Komise konzervátorů-restaurátorů AMG, 2011 –https://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/komise-konzervatoru-restauratoru/dokumenty •Evropská komise pro standardizaci CEN – Europian Comitte for Standardisation (CEN T/ 346 – Conservation of Cultural Property –ČSN 961509, EN 15898: Ochrana kulturního dědictví - Základní obecné termíny a definice; účinnost: 1. 9. 2012 • – • • • images.jpg Konzervování-restaurování (konzervování): •preventivní konzervace •sanační (kurativní) konzervace •restaurování Terminologie •Konzervování-restaurování (konzervace), Dokument o profesi ko-re AMG, 2011: –Preventivní konzervace (PK): soubor nepřímých opatření vedoucích k ochraně předmětu prostřednictvím systematické kontroly a případné úpravy prostředí, v němž je či bude předmět uchováván tak, aby předměty setrvávaly v pokud možno nezměněném stavu. –Sanační konzervace (SK): konzervace spočívá v ochraně předmětu pomocí systému přímých zásahů s cílem stabilizovat jeho současný fyzický stav při maximálním úsilí o zachování komplexní hodnoty předmětu. –Restaurování (R): je činnost, která interpretuje celistvost-integritu předmětu na určitém známém stupni jeho historického vývoje. Hlavním důvodem je dosažení srozumitelnosti předmětu. V určité míře tak dochází k obnovení estetické, technické, hudební aj. funkčnosti-účinnosti předmětu. Restaurování zahrnuje nejen doplňování chybějících či silně poškozených prvků, ale také odstranění těch prvků, které srozumitelnost nebo funkčnost-účinnost předmětu omezují. Zásah do autenticity předmětu je přitom nezbytný, ale měl by být co nejmenší. • – Marcela-Kuželov.jpg 09.jpg DSC_4750.JPG PK: Balení a transport SK: Chemická desinsekce R: Doplnění intarzie Preventivní konzervace je chápána jako soubor nepřímých opatření s cílem zamezit nebo minimalizovat poškozování předmětů, je realizováno v kontextu s okolním prostředím a příkladem může být zajištění vhodného balení a transportu předmětu, aklimatizace, měření a regulace mikroklimatických a světlených parametrů. Sanační konzervace představuje přímé zásahy do předmětů za účelem stabilizace jejich stavu, tj. jsou aplikovány pokud hrozí ztráta jejich soudržnosti, je nunté zpomalit degradační mechanismy, které by vedly k znehodnocení materiálů. Příkladme může být chemická likvidace nebezpečného hmyzu, kterým je předmět napaden, odsolení keramiky, vysušení kovového předmětu, odkyselení papíru Restaurování – je vnímáno jako činnost obnovující srozumitelnost či funkčnost předmětu na určitém známém stupni jeho historického vývoje, příkladme může být fixace a doplnění poškozené intarzie na historickém nábytku, retuše malby, rekonstrukce a doplnění keramické nebo skleněné nádoby apod., obnova zvukových vlastností hudebního nástroje, zprovoznění parního stroje. V praxi se samozřejmě jednotlivé termíny prolínají a nelze přesně vymezit hranici například mezi sananční konzervací a restuarováním. Restaurovat nelze bez konzervace. Stejně tak konzervace mnohdy zahrnuje i restaurování. Odstranění nevhodného zežloutlého laku může být chápáno jako sanační krok, ale i restaurování – ve smyslu zlepšení srozumitelnosti předmětu. Stejně tak kroky z oblasti nepřímých zásahů mohou vyvolat přímé poškození předmětů. Nastavením nevhodných mikroklimatických parametrů ve vitrínách způsobíme rizikové objemové změny organických hygroskopických materiálů, což povede k deformacím jejich tvaru, odpadávání polychromie apod. Konzervování-restaurování je proto chápáno jako komplexní činnost uplatňující všechny stupně zásahu jak preventivní, sanační, tak i restaurování a o míře záshau je nutné rozhodovot vždy individuálně. Jednotná terminologie konzervování má zabránit nejasnostem a zmatkům ve výkladu jednotlivých činností péče o kulturní dědictví. Z tohoto důvodu byly definice obsažené v Usnesení ICOM –CC z Nového Dillí zapracovány do Dokumentu o profesi ko-re AMG, schváleného v r. 2011. Nicméně je tnutné podotknout, že navzdory doporučení jednotné terminologie, která je dána i na předchozím slidu uváděnou ČSN EN 15898 normou je v českém prostředí stále často užíváno pojmu restaurování jako zastřešujícího pojmu. Tato definice je blízká zejména restaurátrům výtvarných děl, kteří chápou restaurování jako specifickou výtvarnou disciplínu. Tento pohled na restaurování v zásadě i potvrzuje zákon o památkové péči č. 20 /1987, který operuje pouze s jediným termínem – restaurování a v paragr. 14 k Obnově kulturních památek uvádí, že restaurováním výtvarných děl nebo uměleckořemeslných prací se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu. Ať už je nedůslednost v dodržování jednotných pojmů v rámci oboru jakkoliv rozšířené, platí, že ko-re zásah musí vždy respektovat estetickou, historickou a fyzické integritu díla a tudíž vyžaduje od konzervátorů-restaurátorů velkou míru morální zodpovědnosti. Etické kodexy •The Conservator-Restorer: a Definition of the Profession, ICOM-CC, Copenhagen, 1986 •Profesní etický kodex ICOM pro muzea, 2006 (revize 2017) •E.C.C.O. Professional Guidelines I. (2002), II. (Code of Ethics, 2003), III. (Education, 2004) •The Ethics Checklist, Victoria & Albert Museum, 2004 (2. vydání), • • • • •Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG, Komise konzervátorů-restaurátorů, 2011 • •Etický kodex a zásady pro praxi restaurování výtvarných uměleckých děl Asociace restaurátorů Praha, 2014 http://www.ckr.g6.cz/?page_id=9 • • • komise Komplexní hodnota předmětu •Ad. 3.2) Konzervátor-restaurátor respektuje komplexní hodnotu předmětu svěřeného do jeho péče. • D:\ALENA\Konzervace\Archeol.centr\Hulín Foto\H 31 po konzervaci\vzorek 2\H31 vzorek 2-4.jpg Měděné spirálovité prstýnky s otisky lidských prstů, únětická kultura, výzkum Archeologického centra v Olomouci, Konzervováno v MCK TMB, 2004 Korozní vrstvy s otisky lidských prstů = komplexní hodnota předmětu ? C:\Alena II\Konference\Hodonín etika 2019\vzorek 1c.jpg Vybrané etické zásady, které jsou obsahem Dokumentu o profesi ko-re AMG – podívejte se na https://www.cz-museums.cz/web/amg/zakladni-dokumenty/dokument-o-profesi-konzervatora-restauratora a zamyslete se nad níže uvedenými etickými zásadami: •Ad 3.2.) Hlavní podmínkou ko-re zásahu je vymezení komplexní hodnoty předmětu kulturního dědictví , která je vyjádřením autentických informací (materiálních, estetických, historických) a jako taková má být hlavním předmětem ochrany . Určuje tedy koncepci zásahu, celkový přístup ke konzervování-restaurování., co má být jeho cílem. Na obrázku je nález z doby bronzové měděný spirálovitý prsten, v jehož korozních vrstvách byly dochovány otisky lidských prstů. Tyto důležité výpovědní fragmenty, nesoucí unikátní informace o mineralizované struktuře lidské kůže v konfrontaci s kosterními pozůstatky, se staly hlavními nositeli komplexní hodnoty nálezu a jako takové se korozní produkty staly předmětem ochrany. Standardně se v případě neušlechtilé patiny (divoké), ktreá byla dokladována na nálezu po odkrytí viz obr. nahoře. uvažuje o částečném mechanickém očištění povrchu, což v tomto případě nebylo možné a korozní vrstvy byly fixovány během velmi opatrného čištění od zeminy. Stanovování správného konceptu ko-re zásahu vzhledem k autenticitě – komplexní hodnotě předmětu (fyzické, historické, estetické, náboženské apod.) je tedy základem profesionálního přístupu konzervátora-restaurátora (Co má být odstraněno? Co má být na předmětu? Atd.). Mnohdy se však právě tato část velmi těžko objektivně stanovuje a v průběhu ko-re zásahů dochází k pozměňování odpovědí i díky stále se zdokonalujícím metodám analýz a průzkumu. Komplexní hodnota předmětu stanovení koncepce zásahu •3D vizualizace pergamenového svitku z r. 1665 umístěného ve věži kostela v Telči • Průzkum – Tomograf Centra Excelence v Telči Restaurování: Státní okresní archiv v Jihlavě Zdroj: Benešová, M. a kol.: In Fórum pro ko-re, 2019 https://mck.technicalmuseum.cz/casopis-fkr/ Komplexní hodnota předmětu – stanovení koncepce zásahu http://www.vam.ac.uk/__data/assets/image/0003/193674/11342-large.jpg Objects removed from the sculpture Drawings removed in 2001 Zlacená bronzová socha Buddhy, 14. stol., Tibet, Victoria & Albert Museum, Conservation Journal 2002, Issue 40 Vyjmutí relikvií = narušení autenticity? Komplexní hodnota předmětu – stanovení koncepce zásahu Plokc10_93-04TK.jpg Plokc10_07-06-03c.jpg Parní tramvaj Caroline, r. 1889, Technické muzeum v Brně, konzervováno-restaurováno v r. 1993 – vyměněn původní kotel za nově zhotovený , depo DP města Brna Minimální intervence/ Reverzibilita •Ad. 3.11) Konzervátor-restaurátor používá takové postupy, přístroje a materiály, které dle současného stavu poznání nejméně poškozují a ovlivňují předmět. Materiály použité v rámci konzervování by měly být snadno a kompletně odstranitelné (reverzibilní). • U004829sn1.TIF pohár po redukci.jpg Stříbrný pohárek, 1607, Moravská galerie v Brně, konzervováno v MCK TMB v r. 2012 odstranění patiny ? C:\Alena II\MCK výkazy práce\2012\2012 MG Pernštejnové\konzervace\punc.jpg C:\Alena II\Konference\Hodonín etika 2019\P3270317.jpg odkrytí puncu „MB“ Preventivní konzervace •Ad. 3.9) V rámci rozhodovacího procesu při navrhování postupu konzervace nesmí konzervátor-restaurátor opomenout žádný z prostředků a nástrojů preventivní konzervace. Curated archaeological artifacts (stone tools and pottery) DSC_0057.jpg Archeologický nález stabilizovaný utěsněním v obalu při nízké RV Keramické střepy vhodně uložené, ale nerestaurované Jednou z hlavních progresivních změn posledních řekněme 20 let v oboru konzervace muzejních sbírek je prosazování preventivní konzervace, která, jak jsme si řekli dříve v rámci platné terminologie, představuje neinvazivní zásahy formou kontroly a regulace prostředí, s kterým je předmět v bezprostředním kontaktu. Jako taková je považována za dlouhodobě nejhospodárnější a nejúčinnější způsob péče o sbírky, zahrnující opatření ke snížení škod a degradace celých souborů sbírek. V rámci Dokumentu o profesi ko-re jsme dokonce v preambuli vytýčili, že uplatňování preventivní konzervace představuje specifický muzejní přístup k ochraně předmětů kulturního dědictví. Je pravdou, že keramické střepy nemusíme za každou cenu slepovat a pokoušet se rekonstruovat tvary nádob, archeologické železné nálezy nemusíme vždy čistit od korozních produktů, můžeme je stabilizovat i v suchém prostředí pomocí silikagelů. Preventivní konzervace / Sanační konzervace / Restaurování 1954-1134 _DSC3597 _DSC6875 _DSC6934 Pistole jezdecká, r. 1704, SNM, stav před požárem Stav po požáru na hradě Krásna Hôrka, r. 2012 - Preventivní konzervace – ponechání fragmentů in-situ?. Sanační konzervace – očištění a stabilizace pouze originálních dílů? Restaurování – doplnění replik poškozených dílů a kompletace artefaktu? Na druhou stranu postupy přímé konzervace a restaurování umožňují zvyšovat výpovědní hodnotu předmětů, integrovat jejich autentickou podobu a mají nenahraditelnou roli v profesi konzervátora-restaurátora. Činnosti z oblasti preventivní péče by neměly být v konfliktu s přímými zásahy, ale měly by existovat v nějaké symbióze ve dle sebe (nástroji preventivní konzeravcae zajistíme následné vhodné uložení pistole v klimaticky stabilních podmínkách výstavní vitríny apod.). Spolupráce / Sdílení znalostí •Ad. 3.16) Konzervace je interdisciplinární obor, proto je spolupráce s odborníky z jiných oborů i z řad konzervátorů-restaurátorů velmi důležitá a neodmyslitelně spojena s celým procesem konzervace. •Ad. 3.17) Konzervátor-restaurátor přispívá k rozvoji profese sdílením svých zkušeností a získaných informací, nejlépe formou publikování dosažených výsledků a vzděláváním studentů a praktikantů. • • G:\Dočasné soubory\Smalt 2017\Workshop a Film\zmenšený workshop\_DSC9323.JPG Workshop emailování, 2017, MCK TMB Konference konzervátorů-restaurátorů, 2019, Rožnov p. Radhoštěm C:\Alena II\Konference\Hodonín etika 2019\DSC_6875.jpg V etickém kodexu je dále zdůrazněna nutnost spolupráce – mezioborový přístup spolupráce jak mezi konzervátory, tak i dalšími odborníky – kurátory, archeology, chemiky atd. Konzervátor se musí snažit o vlastní profesní rozvoj a celého oboru toho lze dosáhnout sdílením svých poznatků, zkušenosti a jejich předložení k věcné diskuze. Zpracování konzervátorsko-restaurátorské dokumentace •Ad 3.13) Konzervátor-restaurátor usiluje o maximální srozumitelnost a trvanlivost dokumentace, která zůstává jako autorské a zaměstnanecké dílo v jeho duševním vlastnictví. V dokumentaci musí být uvedeny všechny osoby, které se podílely na vlastní konzervaci. Dokumentace musí být poskytnuta vlastníkovi či správci předmětu: •Součástí dokumentace je zpráva o průzkumu a odsouhlasený ko-re záměr •Popis použitých postupů – zdůraznění postupů odlišných od navrhovaných v ko-re záměru •Použité prostředky a materiály (+ příp. materiály, metody zvažované, ale nepoužité) •Interpretace materiálového a technologického průzkumu (základního a rozšířeného) •Materiály odebrané během zásahu – jejich uložení •Nové informace a skutečnosti zjištěné během zásahu •Změny na předmětu během ošetření – popis stavu předmětu po ošetření •Fotodokumentace průběhu prací, stavu před a po ošetření předmětu •Jména spolupracovníků, asistentů •Doporučení pro uložení a zacházení s předmětem •Závěr, vyhodnocení •Datum práce/datum zhotovení zprávy; jméno autora • Povinností konzervátora-restaurátora je dokumentovat aplikovaný zásah na ošetřovaném předmětu. V rámci muzeí jsou zavedeny elektronické databáze konzervátorsko-restaurátorských zásahů na sbírkových předmětech, které jsou součástí centrální evidence sbírek. V případě náročnějších zásahů (též v případě zadávání zakázek) se zpracovává samostatná ko-re dokumentace. Podívejte se též na webové stránky MK ČR, kde jsou požadavky na zpracování Dokumentace restaurování pro potřebu schvalování tzv. restaurátorských licencí. https://www.mkcr.cz/povoleni-k-restaurovani-kulturnich-pamatek-a-uznani-odborne-kvalifikace-a-bezuh onnosti-tzv-eurorestauratora-268.html Literatura •BRANDI, Cesare: Teorie restaurování. 2000. ISBN: 80-86359-03-4 •Dokument o profesi konzervátora-restaurátora, Asociace muzeí a galerií, 2011, https://www.cz-museums.cz/web/amg/zakladni-dokumenty/dokument-o-profesi-konzervatora-restauratora •E.C.C.O. Professional Guidelines I. (2002), II. (Code of Ethics, 2003), III. (Education, 2004), http://www.ecco-eu.org/documents/. •HALL, Anie: Ethical considerations in the teratment of a Tibetan sculpture, Conservation Journal 2002, Issue 40, Victoria and Albert Museum, http://www.vam.ac.uk/content/journals/conservation-journal/issue-40/ethical-considerations-in-the-t reatment-of-a-tibetan-sculpture/ •HENDERSON, Jane, NAKAMOTO, Tanya: Dialogue in conservation decision-making, Studies in Conservation, 2016, ISSN: 0039-3630 (Print) 2047-0584 (Online) Journal homepage: https://www.tandfonline.com/loi/ysic20, str. 67 – 78. •ICOM Code of Ethics for Museums, International Council of Museums, 2017, ISBN 978-92-9012-420-7, https://icom.museum/wp-content/uploads/2018/07/ICOM-code-En-web.pdf •Oficiální stránky restaurátorů ČR pro ustavení celorepublikové oborové organizace, http://www.ckr.g6.cz/?page_id=9 •Profesní etický kodex ICOM pro muzea, ICOM, 2006, ISBN 92-9012-260-9, http://network.icom.museum/icom-czech/ •The Ethics Checklist, Victoria and Albert Museum, 2004, http://www.vam.ac.uk/content/journals/conservation-journal/issue-50/appendix-1/ •J. A. Smith: The Etics of doing nothing, JIC, 2018, https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/19455224.2017.1416650?needAccess=true •Vácha, Zdeněk: Koncepce restaurování - více otázek než odpovědí?, s. 7-9, http://www.arte-fakt.cz/dokumenty/VI.konf/VI.sbornik_7-9.pdf • • Stáhněte si Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG a přečtěte si ho, zopakujte si základní termíny, etické zásady včetně otázek k procesu konzervování-restaurování! Podívejte se na stránky Getty Conservation Institut a přečtěte si o procesu restaurování sochy Bohyně zdraví: https://www.getty.edu/art/exhibitions/hope_hygieia/