podobKoper Vladimír Štefl Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Historie astronomie III. Mikuláš Koperník – člověk a astronom 19.2.1473 - 24.5.1543 Vladimír Štefl Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Obsah obrázku Lidská tvář, obraz, portrét, umění Popis byl vytvořen automaticky Osnova •Život Mikuláše Koperníka •Student v Polsku, v Itálii •Warmijský kanovník - hospodář, voják, astronom • • •Dílo Mikuláše Koperníka •Prameny heliocentrismu •Malý komentář •Pozorování •O obězích nebeských sfér •Význam Mikuláš Koperník – kanovník, lékař, právník, ekonom, matematik, astronom kopernik_horoskop_anonim horoskop: ,,vynikající filozof, matematik, kacíř, falešný věštec, svůdce žen“ Vypracování ~ J. Retik, J. Schőner 19. února 1473 4 hod 48 minut Koperníkův původ CopernicusHouse otec polský kupec – Koperniki - Vidnava Mikolaj Koperník z Krakova matka němka Barbora Watzenrode z Toruně děti - Barbora, Kateřina, Ondřej a nejmladší Mikuláš otec r. 1483 ┼ Lukáš Watzenrode (1447 - 1512) r. 1489 warmijský biskup rodný dům v Toruni, německé město, hrad založen Řádem německých rytířů Koperník písemně používal německý a latinský jazyk, považoval se za Poláka, přísahal Zikmundovi I. Koperník - student v Polsku •r. 1485 Wloclawská kapitula, katedrální škola, latinský jazyk, Bratří společného života r. 1491 - 1495 Krakovská akademie - Jagellonská univerzita, fakulta svobodných umění, zápis, Michal z Wroclawi - Astronomické tabulky ke krakowskému poledník → Frombork, soukromé lekce Vojtěch Brudzewski Alfonsinské tabulky, vydání r. 1492, poznámky, opravy Euklidovy elementy r. 1482 ,, k ovládnutí astronomie je nepostradatelná znalost Euklida •r. 1495 - povolán zpět do Warmie, studia nedokončena Koperník - student v Itálii •r. 1496 bratři Koperníkové → Itálie, Bologna, studia práv imatrikulace 6.2. 1497 - Dominus Nicolaus Kooperlingk de Thor grossetos novem…Mikuláš Koperník z Toruně zaplatil 9 grošů, vedle práv studoval filozofii, matematiku, astronomii, D. M. Novara (1454 - 1476), 9. března 1497, zákryt Aldebarana Měsícem, okamžik pozorování, úhlová velikost Měsíce, pochybnosti o Ptolemaiově teorii jeho pohybu, úvahy o pohybu Země znalost astronomické řemeslo pozorování •r. 1500 - konjunkce Saturnu s Měsícem, •dluhy, hrozba vězení, seznámení s ekonomikou… •r. 1501 jaro návrat do Warmie, studia nedokončena Obsah obrázku noční obloha Popis byl vytvořen automaticky Koperník - student v Itálii •r. 1501 srpen, bratři Koperníkové → Itálie, Mikuláš studia lékařství v Padově, Ondřej studia v Římě, tzv. katedrové lékařství, konzervativní metody léčení, praktické lékařství - účinnost jednotlivých bylin z Polska, recept: ,,chce-li Bůh, pomůže to.“ r. 1503 licenciát - oprávnění k výkonu lékařské praxe, později slovutný a vyhledávaný lékař ve Warmii r. 1503 - ukončení právních studií ve Ferraře - církevního práva, 31. května 1503, …,,pan Nicolaus Coppernich, kanovník warmijský…byl jednohlasně potvrzen v kanonickém právu a učiněn doktorem práv“ • doktorský diplom: •rozsáhlé vzdělání Koperník - warmijský kanovník 1510 - 1543 mikulas-kopernik-8 map katedrála Panny Marie pozorovací věž Koperníka frombork3 Warmijský kanovník r. 1497 - jmenování kanovníkem warmijské kapituly r. 1504 - sekretář biskupa - Lidzbark Warmijsky r. ≈ 1508 - Malý komentář, v Obězích uváděl …,,knihu jsem choval u sebe v tajnosti ne pouze po devět let, ale již čtvrté devítiletí“, …Horatio r. 1510 - odchod do Fromborku, katedrální vrch s klášterem, velká katedrála Panny Marie, severozápadní věž - pozorovatelna, kurie r. 1516 - 1519, 1520 - 1521, administrátor warmijské kapituly, hospodářský a ekonomický správce území, úřad v Olštýně, uplatnění vědomostí, znalostí: určování platů, robot, rozmísťování nových osadníků, přidělování pozemků, dobytka, hospodářského nářadí, soudce… r. 1515 - 1519 Warmie vojensky ohrožována Řádem německých rytířů, velmistr Albrecht Hohenzollern (1490 - 1568), Koperník píše žádost polskému králi Zikmundovi I. o vojenskou pomoc, příprava Olštýna na obléhání, hákovnice, děla, olovo, vodní nádrže a atd… → polská pomoc…Toruň r. 1520 Warmijský kanovník - lokační záznamy Locationes, mansorum, desertorum Osídlování opuštěných pozemků Inspekční cesty, 73 protokolů ,,V Enikendorfu jsem novému kolonistovi Martinovi přidělil tři sáhy, které loňského roku byly odňaty pro zlodějství Joachimovi. Pozemek byl neosetý. Martin byl osvobozen od desátek na rok. Na osev jsem mu přidělil dvě míry ovsa a ječmene, zanechané Joachimem. Kromě toho jsem mu dovolil zapůjčit krávu, telátko, sekeru a kosu, slíbil jsem mu dva koně. Fojt se zaručil za Martina na čtyři roky". Warmijský kanovník - ekonom různé typy mincí, polská, německá, svidnická, knížecí, slezská Řád německých rytířů - znehodnocování přetavováním, forma ekonomické války… Warmijský kanovník - ekonom r. 1519 Tractatus de monetis - Traktát o mincích v důsledku poklesu hodnoty peněz stále rostou ceny, vnější obchod se stává obtížnější, horší mince vytlačuje z oběhu lepší → Koperníkův - Greshamův zákon r. 1519 De estimatione monete - O ceně mince koncepce metalického obsahu, hodnota mince = hmotnost a cena v ní vzácného kovu, zvítězilo nominalistické pojetí hodnoty mincí, vyjádřené samotnou ražbou, nikoliv obsahem vzácného kovu r. 1522 návrh na sjednocení polské a pruské minci, vytvoření centrální mincovny, traktát o ražení mincí, Grudziadze r. 1526 Monete cudende ratio - O způsobu ražby mincí ,,Mince je určitým způsobem ocejchované zlato nebo stříbro, kterým se platí hodnota koupených či prodaných věcí“...,,Mírou hodnoty rozumíme cenu samotné mince, která pravda, závisí na kvalitě materiálu (kovu). Avšak je nezbytné odlišovat hodnotu mince od její ceny, neboť cena mince může být vyšší než cena materiálu, z kterého je vyrobena, ale i naopak…“ Monete cudende.jpg Warmijský kanovník - ekonom r. 1531 Panis coquendi ratio - Výpočet pečení chleba tabulky poctivých cen za chléb, instrukce pro pečení, kolik třeba mouky, kolik stojí kvasnice, jaké jsou náklady na pečení, cena chleba musí záviset na vynaložené práci a faktických výdajích za suroviny, na ceně chleba jako základního pokrmu většiny lidí by se nemělo vydělávat… chleb-.jpg Warmijský kanovník - svůdce žen - r. 1535, Anna dcera zlatníka M. Schillinga - nastěhování do kurie Koperníka ve Fromborku, vedla domácnost, důvěrnice, udání biskupu Dantyszkovi → r. 1538 srpen dopis, Anna se odstěhovala do městečka, r. 1540 duben výhružný dopis s instrukcí, jak se zbavit nemravné ženy, Anna Schillingová nucena opustit Frombork Koperník samotářem, s pocity promarnění života v: …,,in remotissimo angulo terrae - v nejvzdálenějším zákoutí světa.“ x Kepler v Praze Další optimismus - Georg Joachim Rhaeticus - Jiří Retik (1514-1574) protestant, matematik, +nové knihy, květen r. 1539, doplnění a úpravy Oběhů, diskuse a konzultace, podzim r.1541 přepsaný manuskript Oběhů → Wittemberk, Koperník r. 1542 prosinec, mozková mrtvice, neopouští kurii, na jaře Oběhy ve Fromborku, květen r. 1543 úmrtí 20121112-srdce5-1.jpg Obsah obrázku exteriér, strom, obloha, příroda Popis byl vytvořen automaticky Koperník - rekonstrukce podoby, identifikace kopernik kopernik1 P29275cde_kopernik r. 2004 - kosterní pozůstatky Koperníka? r. 2009 - nález vlasů v knize v Uppsale, rozbor DNA, identifikace kostry Bogdanowicz, W., a.j.: Genetic identification of putative remains of the famous astronomer Nicolaus Copernicus. Proc.Nat.Acad.Sci., USA, 2009. Geocentrický x heliocentrický model Copernicus_Mars ptolemy http://faculty.fullerton.edu/cmcconnell/Planets.html#7a http://people.scs.fsu.edu/~dduke/models.htm Prameny heliocentrismu Aristarchos ze Samu (310 - 230) heliocentrická soustava - dva principy 1. Všechny planety obíhají kolem centrálního tělesa - Slunce 2. Jejich oběh je rovnoměrný oba principy jsou neslučitelné, viz pohyb Země kolem Slunce, Aristarchos: De magnitudinibus et distantiis solis et lunae O velikostech a vzdálenostech Slunce a Měsíce, Benátky r. 1498, Koperník znal → manuskript I. knihy Oběhů ,,I když připustím, že Slunce a Měsíce můžeme vysvětlit i při nehybnosti Země, u ostatních planet tento výklad neobstojí. Můžeme věřit, že Philolaos předpokládal pohyb Země a že stejný názor podle některých měl i Aristarchos ze Samu, ačkoliv je k tomu nevedly ty příčiny, které uvádí a zkoumá Aristoteles. Protože však tyto věci můžeme pochopit jen pronikavým umem…U pythagorejců bylo totiž zvykem, že filozofická tajemství neodevzdávali ani písemně, ani je veřejně nerozšiřovali, ale svěřovali je výlučně důvěře přátel a blízkých…“ Byl Aristarchos Koperníkem antiky nebo Koperník Aristarchem pozdní renesance?* Aristarchos ,,že Philolaos předpokládal pohyb Země a že stejný názor podle některých měl i Aristarchos ze Samu“ v manuskriptu: Aristarchos zmiňován 6krát, 3krát šlo o chybnou interpretaci Archusianus - Eratosthenes vše vyškrtnuto Koperník x Aristarchos, působil před Hipparchem, Ptolemaiem, Koperník k dispozici pozorování navíc ≈ 2 000 roků → průkaznost astronomických jevů *Gingerich: ,,spíše platí první“ Dílo Koperníka - astronomické prameny - Klaudios Ptolemaios (90 - 165): Maqhmatih suntaxiz - matematická skladba, Almagest, Megalé syntaxis, r. 1515 - výklad Georga Puerbacha (1423 - 1461), Millera Johanna Regiomontana (1436 - 1476): Epitome in Almagestum Ptolemaei - Výňatky z Ptolemaiova Almagestu, r. 1496 - Georg Puerbach: Theoricae novae planetarum - Nová teorie planet r. 1454, Kolumbus, Vasco da Gama…. - Alfonsinské tabulky r. 1492 - Arabské zdroje Jābir Ibn Aflash (1100 - 1160), kritika modelu dráhy Merkuru, vhodná pozorování mukhtār, Ibn - al - Šátir (1304 - 1376), bisekce excentricity, model dvou epicyklů Johannes_Regiomontanus2.jpg alma Malý komentář ~ r. 1508 *Smolka, J.: K počátkům přátelství T. Brahe (1546-1601) a T. Hájka (1526-1600). PMFA 47 (2002), s. 140. Nicolai Copernici de hypothesibus motuum caelestium a se constitutis commentariolus Mikuláše Koperníka malý komentář o jím vypracovaných hypotézách nebeských pohybů Commentariolus - Malý komentář název → Tadeáš Hájek → Tychonu Brahovi r. 1575 * při korunovaci Rudolfa II. Komentářík Malý komentář První rozpracování heliocentrické myšlenky - Malý komentář: ,,Tyto teorie [geocentrické] se ukázaly neodpovídající pohybům nebeských těles, pokud nebyly zavedeny určité ekvanty, ale potom bylo objeveno, že planeta se nepohybuje konstantní rychlostí ani na deferentu, ani kolem středu epicyklu. Proto podobná soustava je nedostatečně absolutní a vhodná. Ujasnil jsem si tyto nedostatky, často jsem o nich přemýšlel, nelze-li nalézt nějakou racionálnější kombinaci sfér, pomocí které by bylo možné objasnit pozorované nerovnoměrnosti… V závěru doplnil:,,Takovým způsobem se Merkur pohybuje za pomoci celkem sedmi sfér*;Venuše za pomoci pěti sfér, Země tří a Měsíc kolem ní za pomocí čtyř sfér a nakonec Mars, Jupiter a Saturn při pomoci pěti sfér pro každou planetu…“ Oběžné doby planet: Saturn - 30 roků, Jupiter - 12 roků, Mars - 2,5 roku, Země - 1 rok, Venuše - 9 měsíců, Merkur - 3 měsíce 1. Není jednoho bodu, který by byl středem všech nebeských drah nebo sfér. 2. Střed Země není středem světa, je pouze středem tíže a středem měsíční dráhy. 3. Všechny sféry obíhají kolem Slunce jako svého středu, proto je Slunce položeno v blízkosti středu světa. 4. Vzdálenost Země od Slunce je nepatrná ve srovnání s velikostí nebeské klenby. Změna polohy pozorovatele, způsobená ročním pohybem Země kolem Slunce, působí zdánlivé posouvání hvězd. Je však příliš malá vzhledem k nesmírné vzdálenosti nebeské klenby, aby takový pohyb mohl být pozorován. Malý komentář - Principy heliocentrismu 5. Všechny pohyby, které pozorujeme na hvězdné obloze vznikají z pohybu Země. To totiž ona spolu s nejbližšími živly - vodou a vzduchem - se otáčí denně kolem nehybných pólů. Hvězdná obloha je nepohyblivá. 6. Vše, co se zdá být pohybem Slunce, nepochází z jeho pohybu, ale z pohybu Země a její sféry. Země obíhá kolem Slunce tak jako každá jiná planeta. Země vykonává zároveň několik různých pohybů. 7.Přímý i zpětný pohyb planet není jejich vlastním pohybem, ale klamem vznikajícím při pohybu Země. Její pohyb dostačuje k výkladu mnoha jevů na obloze. 8. •Matematické důkazy jsou předurčeny spíše pro velké knihy (maiori volumini destinatas) Malý komentář - Principy heliocentrismu → axiomy potřebné potvrdit matematickým zpracováním pozorování… Pozorování Mikuláše Koperníka 63 písemně doložených pozorování… podle objektů Slunce - 15, Měsíc 12, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn - celkem 29, stanovení zeměpisné šířky 3, hvězdy - 3, kometa - 1 pozorování v Itálii, Polsku, Warmii 1497, 9. března - Bologna, zákryt Aldebarana Měsícem … 1541, 21. srpna - Frombork, zatmění Slunce Koperníkova pozorování spíše doplňovala pozorovací astronomické údaje jiných v literatuře, nově převzal Merkuru… Pozorování Koperníka PozorKoper Pozor1Koper předpověd J. Stofflera z r. 1518, tři částečná zatmění Slunce, tři úplná zatmění Měsíce, poznámky rukou Koperníka zápis pozorování Měsíce, Marsu a Saturnu, Boloňa 1 500, zadní strana Alfonsinských tabulek Přístroje Mikuláše Koperníka pristroj trikvetrum - paralaktický instrument, přesnost ≈ 5´, rameno 1,9 m, sloup 2,5 m, zenitové vzdálenosti ptolemaiovský kvadrant, přesnost ≈ 5´, gnómonový sloupek, poledníkový směr - sluneční kvadrant, úhlová stupnice, výška Slunce astroláb - armilární sféra, přesnost ≈ 10´, průměr 70 cm, šest kruhů, úhlová měřítka, souřadnice hvězd Přístroje Mikuláše Koperníka pozorovací nástroje - lidské oko + primitivní přístroje, které si sám zhotovil, popisy observačních přístrojů v Obězích, 582x446_89.-Muzeum-Mikołaja-Kopernika-Frombork-1.jpg Muzeum ve Fromborku dedikace Mikuláše Koperníka papeži Pavlu III. (1468 - 1549) předmluva Andrease Osiandera (1498 - 1552) - O hypotézách díla dopis kardinála Mikuláše Schönberga (1472 - 1537) - výzva k zveřejnění heliocentrické teorie Nicolai Copernici Torinensis: De Revolutionibus Orbium coelestium Libri sex r. 1543 Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky paradox - spis katolického kanovníka s anonymní předmluvou protestanského kazatele ?! Andrease Osiandera: heliocentrická koncepce → hypotéza, tehdejší představy - astronomie nedokáže pravdivě a kauzálně vyložit nebeské jevy, pracuje pouze s hypotézami, není nutné, aby byly pravdivé, postačuje shoda výpočtu s pozorováním, identifikace autora předmluvy → Michael Maestlin: r. 1570: ,,Jsem si jist, že autorem předmluvy je….“ Mikuláše Koperníka Toruňského šest knih o obězích nebeských sfér r. 1543 page1-443px-Nicolai_Copernici_torinensis_De_revolutionibus_orbium_coelestium.djvu.jpg Přemluva Mikuláše Koperníka ke knihám Oběhů adresovaná Jeho Svatosti papeži Pavlovi III. ,,Zajisté mohu s určitostí počítat s tím, Svatý Otče, že někteří jakmile se doslechnou, že jsem v těchto knihách, které jsem napsal o Obězích sfér světa, přisoudil Zemi některé pohyby, ihned strhnout pokřik, že si zasloužím, abych byl pro takovou domněnku rázně umlčen. Nejsem totiž zdaleka natolik zahleděn do svých názorů, abych bedlivě nevážil, co o nich budou soudit jiní… …A tak já při uspořádání pohybů, které Zemi dále ve svém díle připisuji, jsem konečně po mnohém a dlouhém pozorování shledal, že pokud se pohyby ostatních planet přenesou na oběh Země a to se stane základem pro oběh kterékoliv planety, nejenže se objasní zdánlivé pohyby, ale i pořadí a velikosti všech planet a sfér, celé nebe se tak dokonale navzájem propojí, že v žádné jeho části není možno cokoliv přemístit, aniž by se uvedly v nepořádek všechny ostatní části a celý vesmír.“ Předmluva Andrease Osiandera Ke čtenáři o hypotézách tohoto díla ,,Protože se již rozšířila pověst o novosti tohoto díla, které prohlašuje Zemi za pohyblivou a Slunce za nepohyblivé uprostřed vesmíru, nepochybuji o tom, že někteří vzdělanci tím budou krajně pohoršeni a budou soudit, že se nesluší vnášet zmatky do svobodných umění…“ ,,Astronomovi totiž přísluší pilným a dokonalým pozorováním zachycovat průběh nebeských pohybů…vytvářet a vymýšlet libovolné příčiny čili hypotézy…“ ,,Vůbec není nutné , aby tyto hypotézy byly pravdivé či dokonce jen pravděpodobné, ale stačí to jediné, že dávají výpočet shodný s pozorováním…“ ,,Je totiž dostatečně zřejmé, že tato věda zcela prostě vůbec nepozná příčiny pozorovaných nerovnoměrných pohybů…“ Osiander - zachránit jevy (sozein ta fainomena), interpretační instrukce Andreas Osiander dopis Osiandera Koperníkovi ze dne 20.4.1541 ,,Pokud jde o hypotézy, byl jsem vždy přesvědčen, že nepředstavují článek víry, ale fundament pro výpočty, takže nezáleží na tom, že i když jsou chybné, odpovídají přesně jevům - fainomena, tj. nebeským jevům. Kdo totiž může s jistotou říci, jestli se nestejnoměrný pohyb Slunce odehrává s pomocí epicyklu nebo excentrického kruhu, protože, pokud sledujeme hypotézy Ptolemaia, možné je obojí? Proto se zdá žádoucí, abys o tom něco napsal do předmluvy. Tímto způsobem je totiž učiníš více přívětivější pro aristoteliky a teology, jejichž odporu se obáváš.“ Nobis, H. M., Folkerts, M.: Nicolaus Copernicus Gesamtausgabe. Akademie Verlag GmbH, Berlin 1994. Band VI/1. proč nepodepsal, nezmínil souhlas Koperníka? Z. Horský: ,,neblahý zásah, podvrh“… dopis Koperník → Osiander 1.7.1540 ϑ, Mikuláš Schönberg, kardinál kapuánský, zdraví Mikuláše Koperníka ,,Když mne před několika roky ze všech stran neustále upozorňovali na Tvoje nadání, získal jsi moji přízeň a dokonce jsem pochvalně přijímal zprávy našich lidí, podle kterých záříš velkou slávou. Poznal jsem totiž, že jsi nejen vynikající znalec učení dávných matematiků, ale že jsi podal nový výklad světa, ve kterém učíš, že Země se pohybuje a Slunce zaujímá nejvnitřnější místo světa, tedy jeho střed; a dále, že osmá sféra je nehybná; že Měsíc, umístěný mezi polem Marsu a Venuše společně s prvky začleněnými do jeho sféry, se pohybuje ročním oběhem kolem Slunce; …A proto, učený muži, pokud Tě tím neobtěžuji, opětovně Tě naléhavě prosím, aby jsi tyto svoje výsledky oznámil učenému světu a abys mi co nejdříve poslal své úvahy o sféře světa i s tabulkami a s vším, co ještě máš a co souvisí s touto věcí. Pokud mu budeš moci v tomto vyhovět, brzo poznáš, že máš co do činění s člověkem, který si přeje, aby Tvoje jméno se stalo slavným a který Tvé velké odvaze chce vzdát to, co ji patří. V Římě, 1. listopadu 1536. K terminologii Oběhů původní název De Revolutionibus, polsky O obrotach, česky O obězích Koperník = rotační pohyb tělesa kolem osy + postupný kruhový pohyb kolem určitého středu, v jeho době nebyly pojmy definovány, tím spíše rozlišovány. Druhý pojem orbium, Koperník - ,,orbis vel sphaera“, tedy svět nebo sféra, termín orbis chápe jako sféru. Z další ukázky ,,orbes, quibus sidera feruntur errantia“, česky ,,sféry, kterými jsou planety nesené“, je zřejmé, že planeta je sférou v jeho konstrukci unášena, orbis - sphaera (kruh - sféra) uvádí do pohybu planetu na ní upevněnou, nelze zjednodušit, že je materiální, Koperník nezaujal stanovisko o fyzikální podstatě sfér, v manuskriptu přeškrtnuta zmínka o elipse…v některý případech stará terminologie, např. střední čára zodiaku (ekliptika), kruh rovnodennosti (rovník), přímka ze středu (poloměr), komutace (paralaxa) atd. - středověká latinská terminologie, nedůsledná, neexistence jednoznačného jazyka, literární bohatost x udržování jednoty, většina pojmů nedefinována, často se vyjadřoval zkratkovitě, význam pojmů nutno hledat složitou interpretací textu, většinou uváděny pouze numerické výsledky, bez matematických vztahů, výpočtů, euklidovská, syntetická geometrie. Chronologie sepsání manuskriptu Oběhů časová posloupnost napsání jednotlivých knih Oběhů → rekonstrukce z analýzy vodoznaků na papíře manuskriptu. Počátek psaní ~ r. 1514, nejprve sepsal knihu I., následovaly knihy III. a IV. Téměř současně byla zpracována celá kniha V. (pohyb planet v délce) a část knihy VI. (pohyb planet v šířce). Uvedené části Oběhů byly vytvořeny ~ r. 1530, neboť jsou v nich využita pozorování z r.1529, ale nejsou uvedena pozorování Venuše z r. 1532. Později napsána kniha II., - údaje o východech a západech nebeských těles. Následně Koperník sepsal zbývající část knihy V. a zakončil pro něj obtížnou a nedokončenou knihu VI. Poslední změny ~ r. 1540, … Swerdlow, N.: On the Chronology of the Manuscript of the Revolutionibus. University of California Press, 1976. Obsah obrázku text, bílá tabule Popis byl vytvořen automaticky Oběhy nebeských sfér - šest knih Posloupnost obsahu: Země, hvězdy, Slunce, Měsíc, planety I.Obecný výklad soustavy II. Sférická astronomie, katalog hvězd III. Pohyb Slunce (tvar a dráha Země) IV. Pohyb Měsíce V. Pohyb planet v délce VI. Pohyb planet v šířce I. kniha - obecný výklad soustavy V. kapitola: O tom, zda se Země pohybuje kruhovým pohybem a o jejím místě. Princip relativnosti pohybu - výklad pohybů planet z pohybující se Země:,,Mezi autory panuje většinou shoda o tom, že Země nehybně stojí uprostřed světa, takže by pokládali za hloupé, či dokonce za směšné myslet si něco opačného. Avšak jakmile tuto věc začneme sledovat pozorněji, ukáže se, že tato otázka není dosud rozřešena, a proto že ji vůbec nemáme přehlížet. Všechna změna místa totiž, která se jeví, se děje buď proto, že se pohybuje pozorovaná věc, nebo pozorovatel, nebo že se různým směrem pohybují oba.“ kinematický princip relativity Horský, Z.: O obězích nebeských sfér. Mervart, Praha - Červený Kostelec 2016. Špelda, D.: Idea teoretického pokroku a astronomie. aluze 2, (2005), s. 123. I. kniha - O pořadí nebeských sfér X. kapitola De-revol ,,Proto se nezdráháme tvrdit, že všechno to, co Měsíc uzavírá ve svou sféru, jakož i střed Země, obíhá stejně jako ostatní planety v oné velké sféře kolem Slunce jedenkrát za rok a že při Slunci je střed světa, v němž také nehybné Slunce spočívá. Cokoli se zdá být pohybem Slunce, se mnohem lépe dá pravdivě vysvětlit pohybem Země. Velikost světa je však taková, že i když ona vzdálenost Země od Slunce má vzhledem k libovolným ostatním sférám planet a vzhledem k jejich oběhům sdostatek zřetelnou velikost, vzhledem ke sféře stálic je nezřetelná.“ I. kniha - schéma Sluneční soustavy X. kapitola klíčový princip: uspořádání planet podle délky oběhů, čím delší, tím je sféra vnější střed Sluneční soustavy v blízkosti Slunce … pouze pro I. knihu sféry planet nebyly soustředné, ve středu nebylo Slunce heliocentrický x heliostatický model středem planetárních drah byl v první aproximaci střed dráhy Země, viz výklad pohybu Saturnu - V. kniha, středy drah různých planet rozdílné, důsledek eliptických drah Slunce v ohnisku, nikoliv ve středu → V. a VI. kniha small.jpg Saturn - 30 roků, Jupiter - 12 roků …. Merkur - 80 dnů I. kniha - schéma Sluneční soustavy X. kapitola I. kniha - XII. kapitola Matematika Koperníka Cord Ptol sin 30´= 0,0087268 Kop sin 30´= 0,00873 souč sin 30´= 0,00872665 Halas, Z.: Výpočty goniometrických funkcí. Mathematics throughout the ages VI, s. 121. Praha 2010. http://hypertextbook.com/eworld/chords.shtml II. kniha - sférická astronomie, katalog hvězd - Sférická astronomie, jevy spojené s denním pohybem oblohy, transformacím mezi různými astronomickými soustavami souřadnic. Nejprve zavedeny základní pojmy, například střední čára zodiaku (ekliptika) či například horizont, o kterém říká: ,,Dále následuje horizont, který latiníci nazývají omezujícím kruhem, ohraničuje nám totiž viditelnou část světa od té, jež je zakryta. Také všechno, co zapadá, se zdá na horizontu, který má střed na povrchu Země a pól v našem nadhlavníku“. - Rotaci Země Koperník neměl možnost ve své době dokázat přímo, až později byla objevena rotace planet - Jupiteru, Marsu, Saturnu. - Katalog poloh hvězd s přesností ± 5´, uvedeny ekliptikální souřadnice a jasnost v šestidílné stupnici hvězdných velikostí 1 025 hvězd. U jejich označení popisný způsob, například Albireo v souhvězdí Labutě - hvězda na zobáku, Polárku v souhvězdí Malého medvěda - hvězda na konci ocasu, Aldebaran v Býku - v tom oku, zvaná Římany Palilicium. III. kniha - pohyb Slunce (tvar a dráha Země) - rozsáhlý systematický výklad, kinematický model třech pohybů Země: - rotačního ,,oběhu dne a noci“, - ročního ,,pohybu středu“ - deklinačního pohybu (precese) ,,pohybu sklonu“- opačně proti pohybu středu - přenesení na Zemi pohyby, které předchůdci považovali za pohyb vesmíru, trojí pohyb řeší problémy astronomie. - Koperník:..,,.že body rovnodennosti postupují kupředu, se zdá ne proto, že by se snad sféra stálic měla pohybovat, ale proto, že rovník, který je vůči rovině ekliptiky skloněn, se po ní posouvá zpět podle pohybu sklonu zemské osy. Tímto způsobem vidíme ony rovnodennostní průsečíky ekliptiky s rovníkem spolu s celým sklonem ekliptiky postupovat během doby kupředu, zatímco stálice o tolikéž zůstávají vzadu.“ - střední roční pohybu bodů rovnodennosti 50,23 “ IV. kniha - pohyb Měsíce - rozebírán pohyb Měsíce, kritika teorii pohybu Měsíce v Almagestu. - Oběhy:„Jestliže přijmeme rovnoměrným pohyb středu epicyklu kolem středu Země, pak musíme přijmout, že jeho pohyb po vlastní dráze a zejména excentru musí být nerovnoměrný“. - vzdálenost Měsíce v Ptolemaiově modelu (64,2 - 33,5) RZ → odpovídající změna úhlového průměru, rozpor s pozorováním, - úhlový průměr Měsíce v malých mezích (29,3´- 34,1´), ≈ 14 %, skutečný interval vzdáleností Měsíce (55,9 - 63,8) RZ. - nový model pohybu Měsíce → - myšlenky Ibn al - Šātira (1304 -1376) - Koperník - vzdálenost Země - Slunce 1 179 RZ, - skutečnost 23 500 RZ Saliba, G.: Islamic Science and the Mailing of the European Renaissance. The MIT Press, Cambridge, Massachusetts, 2007. Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky IV. kniha - model pohybu Měsíce poměr poloměrů epicyklů r1 : r2 1 097 : 237 = 4,63 : 1 poloměr deferentu 10 000 dílů střed malého epicyklu obíhá po kruhu prvního epicyklu s 2krát větší úhlovou rychlostí pouze kinematika… změna poměru vzdáleností ZM v apogeu a perigeu 2 : 1 Ptolemaios 4 : 3 Koperník 8 : 7 skutečný V. kniha - pohyb planet v délce - XXXVI. kapitol teorie pohybu planet, diskutovány změny poloh v délce Saturnu, Jupiteru, Marsu (přesná teorie), Venuše a Merkuru (méně přesná). Rozlišení planet vnitřních a vnějších, rozdílný způsob výpočtu dráhových elementů. - Koperník určoval ekliptikální souřadnice - délku, šířku. - Daň antice a středověku - zachování rovnoměrných kruhových pohybů a určitého počtu epicyklů = soulad teorie a pozorování. - Objasnění složitého pohybu planet - 34 sfér, nerovnoměrnosti pozorovaného pohybu planet, různé úhlové rychlosti v rozdílných místech drah jsou důsledkem jejich eliptičnosti. - - - Swerdlow, N. M., Neugebauer, O.: Mathematical Astronomy in Copernicus De revolutionibus. Springer Verlag, New York, Berlin 1984. - Pannekoek, A.:The Planetary Theory of Copernicus. Popular Astronomy 56 (1948), s. 2. - V. kniha - pohyb planet v délce určení siderické oběžné doby TZ siderická oběžná doba Země Tsi siderická oběžná doba planety Tsy synodická oběžná doba planety Determining+the+period+of+a+planet+takes+some+care,+because.jpg relativní vzdálenosti ve Sluneční soustavě Koperník s. astr. Merkur 0,3953 0,3871 Venuše 0,7193 0,7233 Země 1,0000 1,0000 Mars 1,5198 1,5237 Jupiter 5,2192 5,2028 Saturn 9,3213 9,5389 V. kniha - pohyb planet v délce kvadratura průměrně Z2 M2 za 106 dnů po opozici S Z1 M1, Země urazila úhel a = 104,5o ,Mars úhel b = 55,5o . V Obězích není uvedena celková tabulka s hodnotami relativních poloměrů drah planet, lze ji z údajů ve spisu sestavit. V. kniha - Saturn Úvod: ,,Do jejich pořadí a do velikosti jejich sfér vnáší pohyb Země jistou symetrii a obdivuhodný soulad, jak jsme to vcelku vysvětlili v I. knize…Planety mají v délce dva navzájem velmi odlišné pohyby. Jeden vzniká pohybem Země, jak jsme vzpomenuli, druhý je vlastním pohybem každé z nich.“ Rozdílně od Almagestu, Oběhy začínají Saturnem. Koperník převzal pozorování opozic Saturnu z Almagestu, z doby vládnutí císaře Hadriána: 26. března r. 127, 3. června r. 133, 8. července r. 136. Nespokojenost s modelem pohybu Saturnu: ,,Protože se výpočet pohybu Saturnu, jak ho uvádí Ptolemaios, v našich časech značně odchyluje a nemůžeme zjistit, kde je chyba skryta, přivedlo nás to k tomu, abychom provedli nová pozorování, ze kterých jsme opět dostali tři opozice Saturnu.“ V. kniha - Saturn pozorování opozic Opozice - vliv polohy Země na pozorovanou polohu Saturnu minimalizován: ,,v okamžiku, kdy bude planeta v opozici se Sluncem, bude na spojnici středního pohybu Slunce, kdy je zbavena veškeré různosti.“ …,,protože planeta v opozici k Slunci jakoby vstupovala do přímky středního pohybu Slunce, přitom vymizí všechny odchylky, které pocházejí od pohybu Země. Tyto polohy planet jsou určovány pomocí astrolábu. Přitom je třeba vypočítat polohu Slunce…protilehlá.“ Určoval opozici vzhledem k Slunci, zkoumal přímku, zachycující střední pohyb Slunce, které jakoby se nalézalo ve středu dráhy Země a rovnoměrně se přesouvalo po ekliptice. Posléze nahradil střední Slunce středem dráhy Země, který byl vztažným bodem pro všechny dráhy planet, na začátku úvah. Dráhu považoval za excentrickou, jestliže její střed není shodný se středem sféry Země. V. kniha - Saturn pozorování Předpoklad: pohybu planet v rovině ekliptiky, poloha - ekliptikální délka, úhlová vzdálenost od hvězdy γ Ari – Mesarthim. Čas tří pozorování opozic Saturnu Koperníkem, časový rozdíl ΔT vyjádřen v egyptských rocích (365 dnů) T Δ T α = u . Δ T 1514, 5. května, 23 hodin … 205 o 24´ 6,1933 e.r. α 1 = 75 o 39´ 1520, 14. července, 12 hodin … 273 o 25´ 7,2459 e.r. α 2 = 88 o 29´ 1527, 10. října, 6. hodin 24 minut… 0 o 7´ Rozdíl časů Δ T použil k vyjádření stupňů úhlové dráhy α, pro výpočet používal Koperník tabulky pohybu Saturnu a úhlový siderický roční pohyb planety u = 12 o 12´ 46“ , α = u . ΔT. 6 e.r. 70 dnů 33/60 dne - 6,1933 e.r. 7 e.r. 89 dnů 46/60 dne - 7,2459 e.r. V. kniha - Saturn zpracování pozorování Ekliptikální délka Saturnu λ pro okamžiky opozice A, B, C je zachycena ve směrech od středu dráhy Země D k planetě. Rozdíl směrů Δ λ je úměrný velikosti úhlů u vrcholu - středu dráhy Země. λ Δ λ A. 205 o 24´ Δ λ 1 = 68 o 01´ B. 273 o 25´ Δ λ 2 = 86 o 42´ C. 0 o 7´ tt1 Časový rozdíl l. a 2. pozorování - 6,1933 e.r., Saturn - úhlová dráha Δ λ1 = 68o 1´. Časový rozdíl 2.a 3. pozorování - 7,2459 e.r., Saturn - oběhl dráhu Δ λ2 = 86o 42´. V. kniha - Saturn dráha → Dva oblouky α a dva úhly Δ λ. Při totožných středech drah obou planet by velikost úhlů Δ λ jakožto středových úhlů odpovídala velikostem úhlů α. Neplatí – střed dráhy Země není středem dráhy Saturnu, jehož dráha je excentrická, zachycena s polohami opozic A, B, C. Bod D střed dráhy Země, nacházela by se na přímce mířící z bodu z D do poloh A, B respektive C. Koperník řešil Δ BDE a Δ ADE. Následně hledal rozdílnost středů drah obou planet. tt1 * Opolski, A.: Orbity planet górnych w heliocentrycznym układzie Kopernika. URANIA - Postępy astronomii 1999, No. 4, s. 156. V. kniha - Saturn dráha Místo funkcí sin respektive cos → tabulky tětiv. Postup: Δ BDE, známe ∢ BED = 1/2 ∢ CDB, ∢ BDE = 180o - Δλ2 , ∢ DBE = 180o – ∢ BDE - ∢ DEB, vypočítáme BE/DE . Dále máme Δ ADE, známe ∢ < DEA = ½, CDB + 1/2 ∢ BDA , ∢ ADE = 180o - (Δλ 1 + Δ λ2 ), ∢ DAE = 180o - ∢ DEA - ∢ ADE, určíme DE/AE . Ze vztahů obdržíme BE/AE. Z kosinové věty získáme → AB/AE . AB tětiva opsaná oblouku α1 dráhy Saturna, poloměr r = 10 000 dílů. Ve stejném měřítku stanovil délku úseku AB = 12 266. Při znalosti AB určil velikosti úseků DE = 10 599, BE = 15 664 a odtud oblouk BAE = 103o7´. Oblouk CBAE = α2 + 103o7´= 191o36´. Zbývá 168o 24´. Obdržel tětivu CE = 19 898 i její část CD = CE - DE = 9 299. V. kniha - Saturn dráha Je úsečka CD poloměrem kružnice opsané Δ CAE respektive Δ ABE? Střední pohyb, vztahovaný ke středu dráhy Země, v prvním případě 75o 39´, v druhém případě 88o 29´ . Koperník zvolil střed dráhy Země D a spojil ho s body A, B, C. Zkoumal, zda přímka CDE není průměrem. Řešením Δ BDE a Δ ADE nalezl, že CDE = 19 898 a CD = 9 299. Shrnuto z Δ BDE a Δ ADE → že D (střed dráhy Země) nemůže být středem kružnice - při poloměru CD = 10 000 dílů, střed dráhy Saturnu → F . tt1 * Štefl, V.: K určování dráhy Saturnu v geocentrické a heliocentrické soustavě. MESDEF 12, Bratislava 2006, s. 13. VI. kniha - pohyb planet v šířce - Teorie pohybu planet v ekliptikální šířce, jejich odklonu od ekliptiky. Koperník: ,,Přistupujeme nyní k pohybu pěti planet, do jejichž pořadí a velikosti jejich sfér vnáší pohyb Země za obdivuhodného souhlasu jistou symetrii, jak jsme to souhrnně vyložili v I. knize, když jsme ukázali, že tyto sféry mají mnohem spíše své středy při Slunci než při Zemi. Je nyní naším úkolem zabývat se tím pohybem, kterým se tyto planety posouvají v šířce a ukázat, nakolik i v těchto jevech vykonává pohyblivost Země svůj vliv...“ - Teorie ne tak přesně souhlasí se současnými představami o změnách poloh planet v šířce, spolehlivá při výkladu největších a nejmenších šířek planet, méně vyhovovala při výpočtech středních šířek planet. - Nejslabší část díla, nepropracována hlouběji, výklad bez propracovanějšího matematického pohledu a obecnějších závěrů. Manuskript Oběhů r. 1541 Jiří Retik → r. 1575 Valentin Otto → r. 1603 Jakub Christmas → r. 1614 Jan Amos Komenský → 1667 Otto von Nostitz → r. 1854 Nosticova knihovna → r. 1945 Knihovna Národního muzea → r. 1956 Krakov http://www.bj.uj.edu.pl/bjmanus/revol/titlpg_e.html JanAmosKomen1 AKT_DA~1 Gingerich - analýza rozšíření Oběhů Gingerich, O, J.: An Annotated Census of Copernicus' De Revolutionibus. Nuremberg 1543 and Basel 1566. Brill, Leiden 2002. Gingerich, O, J.: The Book Nobody Read: Chasing the Revolutions of Nicolaus Copernicus. New York: Walker & Company; William Heinemann, 2004. Rozšíření Oběhů po Evropě - Gingerichova analýza ≈ 600 dochovaných výtisků prvního a druhého vydání, - málo věcných poznámek a oprav textu, Mästlina, Witticha, vpisky Snella, Keplera, Mercartora i podpis Bruna - široký okruh příležitostných čtenářů → zvědavost po zákazu - aktivní činnost Bruna, Galilea → heliocentrická teorie nepohodlnou pro katolickou církev a po únorovém jednání roku 1616 - dekret č. XIV. Svaté Kongregace z 5. 3.1616 Oběhy zařazeny na Index librorum prohibitorum - Seznam zakázaných knih ↓r. 1835 - cenzura prováděna především v I. knize, vymazána osmá kapitola pojednávající o pohybu Země, přelepení bílým papírem či začernění inkoustem ledabylé, text se dal rozluštit - celkově ze 400 výtisků prvního a druhého vydání držených dnes v Evropě, je cenzurovaných jenom 33. Podle rozšíření v r. 1620 v Itálii bylo cenzurováno asi 60 % výtisků. Ve Francii se cenzura prováděla zřídka, žádný výtisk nebyl cenzurován ve Španělsku a Portugalsku. Rozšíření Oběhů po Evropě CenzuraRevol závěr: cenzura ,,záležitost dominikánů Oběhy - provádění cenzury cenzorství I. kniha, XI. kapitola Důkaz trojího pohybu Země → O hypotézách trojího pohybu Země a jeho důkazu Oběhy - poznámky čtenářů skotsko Gerhard Mercator (1512 - 1594) Willebrord Snell (1580 - 1626) vesměs pouze k I. knize Oběhy - poznámky čtenářů Hieronymus Schreiber (- 1547) Michael Mästlin (1550 - 1631) Johannes Kepler (1571 - 1630) řecky elipsa Oběhy - poznámky čtenářů Paul Wittich (1546 - 1586) Oběhy - poznámky čtenářů ,,Taková obrovská je ve skutečnosti tato božská dílna Nejvyššího a Nejlepšího.“ - vyškrtnuto Galileo Galilei (1564 - 1642) Oběhy - poznámky čtenářů TychoBrahe Bruno1 Tycho Brahe (1546 - 1601) Giordano Bruno (1548 - 1600) Nicolai Copernici Torinensis: De Revolutionibus Orbium coelestium Libri sex Horský, Z., a.j.: Obehy nebeských sfér. Veda, Bratislava 1974. Překlad do slovenského jazyka. Norimberk, r. 1543: I. vydání - 500 kopií, známo 277, Olomouc, Praha - 2 knihy Basilej, r. 1567: II. vydání - 600 kopií, známo 324, Brno, Český Krumlov Význam heliocentrické soustavy heliocentrické uspořádání těles ve Sluneční soustavě, uprostřed Slunce, fyzikálně správný model nový mechanismus interpretace planetárních pohybů (odstranění ekvantu) stanovení relativních vzdáleností planet, určení siderických oběžných dob kopernik9 jiný astronomický obraz světa - heliocentrický, změna pohledu na postavení člověka, výlučnost dána rozumem, nikoliv privilegovaným místem → Země jednou z planet Koperník naplnil svůj cíl - reformovat astronomii, měl štěstí, končící renesance, na počátku moderní vědy, tisk Závěr ,,Protože jsem o správnosti Koperníkovy teorie naprosto přesvědčen, zabraňuje mi svatý ostych přednášet cokoliv jiného…“ Koperník prožil neobyčejně obsažný život, byl člověkem pomáhající lidem ve svém okolí, církevním hodnostářem renesančního charakteru, výtečným znalcem klasických jazyků, slovutným lékařem, výborným matematikem, nápaditým astronomem tvůrcem heliocentrické soustavy J. Grygar: ,,Největším astronomickým objevem tisíciletí je skoro určitě heliocentrická soustava Mikuláše Koperníka“ J. Kepler: Problémy a řešení •Je Země pouze jednou z planet? •Jaké jsou vzdálenosti planet od Slunce a jak se kolem něho pohybují? •Jak vyložit nerovnoměrnosti pohybu planet v heliocentrickém modelu? Otázky: •Znalost antické, arabské a renesanční astronomie •Antická a vlastní pozorování, umění přepočtu kalendářů •Zběhlost v euklidovské - syntetické matematice •Nápadité postupy zpracování pozorování •Svobodný… Koperník měl k dispozici: Cílem byla reforma astronomie… Studium komet - renesance Studium komet - renesance Studium komet - renesance Studium komet - renesance Tycho Brahe 1546 - 1601 životopis, výzkum pozůstatků spisy O nové hvězdě 1573 Druhá kniha o nedávných jevech v nebeském světě 1588 Přístroje obnovené astronomie 1598 ,,ne moc a bohatství, ale vědění vládne žezlem času“ Tycho_Brahe Tycho Brahe ,,kometa byla od nás tak daleko, že její největší paralaxa nemohla být větší než 15 stupňů. Odtud plyne, že by mohla být vzdálena přinejmenším 230 zemských poloměrů od Země. Z čehož pak dále vyplývá, že se nacházela mezi drahou Měsíce a Venuše.“ - rozbití teorie sfér Observatoř a přístroje Tychona Brahe TYCHOI nejpřesnější pozorovatel před vynálezem dalekohledu Uraniborg, Sterneborg Tycho Brahe mquadrant R = 2 m, Δ = 0,5 mm zední kvadrant - velmi přesný přístroj … čtyři osoby při pozorování Dlouhodobá přesná pozorování Marsu Marsdata Poznámky Paula Witticha 1546 - 1586 Tychonova geo-heliocentrická soustava Wittich Galileo Galilei 1564 - 1642 fyzika sestoupila z oblohy po nakloněné rovině životopis zakladatel experimentální fyziky, r. 1589 jmenován profesorem na univerzitě v Pise r. 1590 O pohybu, dialog Alexandera a Dominika, odmítnutí Aristotelových představ o pohybu, o tělesech těžkých a lehkých, o tom, že rychlost padajících těles je závislá na jejich tíze, experimenty na šikmé věží v Pise - rychlost padajících těles je stejná pro všechna tělesa r. 1592 profesor matematiky na univerzitě v Padově, přednášky vycházely z Elementů Euklida, Almagestu Ptolemaia, výsledky vlastních experimentů Galileův dalekohled galtelelrg Galileo's_Telescope Hans Lipperschey 1608 objektiv spojka, okulár rozptylka Z ≈ 10 - 30 pozorování Galilea 1609 schema dalekohledu Galileův dalekohled posloupnost pozorování Měsíc, hvězdy, Jupiterovy měsíce, fáze Venuše, Saturn, sluneční skvrny Sidereus Nuncius - Hvězdný posel 1610 galileo Galileova pozorování Jupiterovy měsíce 7. ledna 1610 medicejské hvězdy 13. ledna 1610 Galileova pozorování výška hor na Měsíci x = 2 km Galileova pozorování v létě 1610 pozoroval krajní planetu - Saturn jako trojitou, de facto sledoval prstenec, závěr neučinil začal pozorovat sluneční skvrny, zakresloval jejich podobu, změny tvaru, jejich vznik a zánik, postup od východního okraje disku k západnímu, pohybovaly se nerovnoměrně přes sluneční disk, pochopil jejich souvislost s povrchem Slunce, ,,látka skvrn se nesbíhá ke Slunci, ale naopak z něj vychází…“ , shrnutí ve třech dopisech M. Welserovi, Historie a demonstrace slunečních skvrn 1613 skvrny poz. J. Fabricius 1587-1615, Ch. Scheiner 1575-1650 Galileova pozorování Galileo_moon_phases galileo slunce fází Měsíce sluneční skvrny Pozorování fází Venuše změna jasností, velikostí a úplný cyklus fází Venuše - důkaz heliocentrismu Komety r. 1623 Prubíř obsahuje Galileovu optickou teorii komet komety - stoupající výpary a exhalace v zemské atmosféře, úhlové zpomalení výstupu přímková dráha komet směrem k zenitu, nepozorováno… oponent Grassi Orazio1583-1654 ve spisu Váha uvedl, že těleso komety a ohon nejsou zdrojem světla, nýbrž lámou a odrážejí sluneční světlo, ohon (plazmový) míří vždy od Slunce, kometa se nachází v nadměsíčním světě Podstata komet italský astronom, právník Mario Guiducci 1585 - 1646, Rozprava o kometě, r. 1619 italský fyzik, astronom Galileo Galilei 1664 – 1642, Prubíř r. 1623 Podstata komet Mario Guiducci 1585 - 1646 Galileo Galilei 1564 - 1642 Podstata komet Obsah obrázku text, jízdní kolo, kniha, design Popis byl vytvořen automaticky Podstata komet Galileo, příroda, matematika Dialogo sopra i due Massimi Sistemi del Mondo - Dialog o dvou hlavních soustavách r.1632 Dialog Dialog tří osob ve čtyřech dnech, Salviati (Galileo), Simplicio (Aristoteles), Sagredo (rozhodčí) posuzující kdo má pravdu První den - důkazy o proměnnosti nebeských těles (sluneční skvrny, nové hvězdy), vyvracení názorů Aristotela Druhý den - zkoumán pohyb Země, důkazy rotace, formulován princip setrvačnosti (kruhový pohyb) a princip skládání rychlostí, nezávislost doby kyvu kyvadla na hmotnosti Třetí den - diskuse o nově z. r. 1604, fáze Venuše, měsíce Jupiteru, důkazy heliocentrického uspořádání Sluneční soustavy, jak geometrické, tak i dynamické, zdůvodnění Koperníkovy soustavy Dialog Třetí den, ukázka: Simplicio: ,,Z čeho usuzujete, že místo uprostřed oběhu planet náleží Slunci, a ne Zemi?“ Salviati: ,,Docházím k tomu ze zcela očividných, tedy naprosto přesvědčivých pozorování“…,,všechny planety jsou jednou Zemi blíž, podruhé zase dál a rozdíly těchto vzdáleností jsou značné.“ Simplicio: ,, Ale čím budete dokládat, že se planety pohybují kolem Slunce?“ Salviati: ,,Pokud jde o tři svrchní planety, Mars, Jupiter a Saturn, jsou Zemi nejblíž, když jsou v opozici, a naopak nejdále, když se dostávají do konjunkce se Sluncem.“ Dialog Čtvrtý den - diskuse o mořských přílivech a odlivech, Galileova chybná představa o skládání rychlostí, příliv a odliv jako důsledek rotace Země a jejího oběhu kolem Slunce, přestože znal názory Keplera o tom, že slapy jsou vyvolávány přitažlivostí Měsíce a Slunce Discorso del flusso e reflusso del mare r.1616 Rozprava o příčinách přílivu a odlivu - dopis kardinálu Alessandru Orsinimu 1592 - 1626 Galileo: ,,Srážkové pohyby závisí na rozdílných polohách a délkách vzájemně propojených moří a jejich odlišných hloubkách, umožňují vzestup těmto nepravidelným poruchám vody, které způsobují starosti ustrašeným námořníkům …“ • • • • • • • • • • • • • • • • • Pohyb částice na povrchu Země – dvě složky první reprezentuje denní rotační pohyb Země druhá složka zachycuje roční pohyb Země kolem Slunce rychlost částice vody v místě P1 - součet rychlosti pohybu Země kolem Slunce a rychlosti bodu na povrchu Země v důsledku rotace Země v místě P2 přivráceném k Slunci je rychlost rovna rozdílu oběžné rychlosti Země kolem Slunce a rychlosti bodu na povrchu Země vyvolaném rotací. Galileova představa o přílivech a odlivech poměr rychlostí ročního a denního pohybu částice na povrchu Země 3 : 1, (1208/365), vzdálenost Země - Slunce 1 208 RZ skutečný poměr 64 : 1 Besedy Besedy a matematické důkazy o dvou nových odvětvích vědy, vztahujících se k mechanice a místnímu pohybu r. 1638 stejná forma i účastníci jako v Dialogu První den - diskuse o hodnotě rychlosti Sagredo: ,, Ale jakého typu a jakého stupně rychlosti musí být pohyb světla? Můžeme ho považovat za okamžitý nebo probíhající v čase jako druhé pohyby?“ Simplicio: ,,…světlo od plamene výstřelu bez jakékoliv ztráty času dopadá do našeho oka opačně než zvuk, který dopadá do ucha za značný časový okamžik.“ Sagredo: ,,…to však neznamená, že šíření světla probíhá okamžitě a nepotřebuje známý, ačkoliv malý časový okamžik.“ Galileo - význam důsledně vycházel z experimentu a jeho pečlivého pozorování zakladatel mechaniky – zákony volného pádu, pohybu po nakloněné rovině, matematické zpracování, skládání rychlostí, Galileova transformace, zákon setrvačnosti pro kruhové pohyby Dialog i Besedy - nejen díla fyzikální, astronomická, ale především filozofickou obhajobou heliocentrické Koperníkovy soustavy autor pronásledován katolickou církví, zakázán, r. 1633 Galileo odsouzen..., Besedy v protestanském Leydenu, 1822 Pius VII. povolil knihy s heliocentrismem, Jan Pavel II, 1992 …vzájemná nedorozumění