Historie astronomie X. Vladimír Štefl Ústav teoretické fyziky a astrofyziky The_elements_of_astronomy;_a_textbook_(1919)_.jpg Vznik a rozvoj stelární astronomie •Emanuel Swedenborg 1688-1772, rozložení hvězd •Thomas Wright 1711-1786, Originální teorie neboli nová hypotéza o vesmíru, r. 1750 hvězdná soustava složená z vrstvy jednotlivých hvězd, obíhajících kolem středu stejně jako Slunce, patrně existují i jiné Mléčné dráhy ve velkých vzdálenostech, proč mají oka uprostřed? Obsah obrázku kresba, umění, vzor, skica Popis byl vytvořen automaticky Charles Messier 1730 - 1817 francouzský astronom, pozorovatel, tvůrce katalogu, objevitel komet Charles_Messier.jpg M42m.jpg Messier_catalog_first_page.jpg messier1.jpg Charles Messier návrat Halleovy komety Základy stelární astronomie Obsah obrázku Lidská tvář, portrét, osoba, oblečení Popis byl vytvořen automaticky anglický astronom William Herschel 1738 - 1822, rod pocházel z Heršpic u Slavkova, zakladatel stelární astronomie, sestrojil desítky zrcadlových dalekohledů, r. 1789 největší s průměrem 122 cm, nejčastěji pozoroval s dalekohledem o průměru 30 cm, s ohniskovou vzdáleností 6 m, systematickou prohlídku oblohy započal roku 1774. Obsah obrázku skica, kresba, černobílá, venku Popis byl vytvořen automaticky William Herschel 13. března r. 1781 objevil v souhvězdí blíženců těleso - Uran, v deníku uvedl: ,,Zpráva o kometě. V úterý 13. března 1781 mezi desátou a jedenáctou večer, když jsme zkoumal slabé hvězdy v sousedství κ Geminorum jsem zpozoroval jednu, která se zdála být větší než ostatní. Zaražen jejím nezvyklým vzhledem a velikostí, srovnával jsem ji s κ Geminorum….Shledav, že obě předčí jasností, domníval jsme se, že je to kometa.“ vlastní pohyb 2,5“ /hod podél zvířetníku, název dal J. E. Bode., Pokoušel se o změření paralaxy Galileovou metodou, z posuvů poloh hvězd různé jasnosti nacházejících se v blízkosti u sebe, slabší - patrně i vzdálenější složka by se vzhledem k obloze neměla téměř pohybovat, sloužila jako vztažný bod pro měření paralaktického posuvu hvězdy bližší - jasnější, tedy hledal paralaktickou elipsu-– posuv hvězd vzniklý důsledkem pohybu Země kolem Slunce, objevil dvojhvězdy, r. 1782 uveřejnil první katalog 269 dvojhvězd, r. 1785 již 434 dvojhvězd, 1803 pochopil fyzickou souvislost složek, zjistil potočení spojnice obou složek u padesáti dvojhvězd, důsledek působení gravitace a oběhu kolem společného hmotného středu, William Herschel katalogdvojhvězdHerschel.jpg katalog dvojhvězd William Herschel pozorování vybraných směrů, statistické vyhodnocování, hledání obecných zákonitostí v rozložení hvězd, předpoklad - všechny hvězd stejný zářivý výkon, model ,,Galaxie“ Obsah obrázku kresba, skica, panoráma Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku dalekohled Popis byl vytvořen automaticky William Herschel pozorování vybraných směrů, statistické vyhodnocování, hledání obecných zákonitostí v rozložení hvězd, předpoklad - všechny hvězd mají stejné zářivé výkony, jsou rovnoměrně rozloženy v naší hvězdné soustavě, z pozorování zjistil rozdílnost koncentrací hvězd, např. v pásu Mléčné dráhy či ve směru souhvězdí Velké Medvědice → opustil svůj předpoklad konstantní prostorové hustoty hvězd ve všech směrech, stejně jako myšlenku stejné vzdálenosti všech hvězd od sebe, jako Slunce – Sirius, zkoumal také možný pohyb Slunce, prostorový pohyb jasných hvězd, zjistil vzájemné přibližování Arktura a Vegy, naopak Sirius a Aldebaran se od sebe vzdalovaly, předpokládal pohyb Slunce k hvězdě λ Herculis. William Herschel První katalog 1 000 mlhovin Williama Herschela r. 1786, 1789, 1802 Astronomická pozorování týkající se stavby nebes r. 1811 r. 1791:pokus o klasifikaci mlhovin, pravé ze zředěného plynu, nepravé - vzdálené hvězdné soustavy, pozorování vybraných směrů, statistické vyhodnocování, hledání obecných zákonitostí v rozložení hvězd, Sestra Lucretia Karolin Herschel 1750 – 1848, pozorovala samostatně, objevila několik komet, William zjistil antikorelaci mezi výskytem skvrn v daném roce a cenou obilí na londýnském trhu, skvrny měly být příčinou teplejšího počasí CarolinaHerschel.jpeg William Herschel objev infračerveného záření r. 1800, měřil teplotu různých barev ve spektru Slunce, rozdělení intenzity ve viditelném záření, slabá tečkovaná křivka označená R, červený obor spektra uprostřed grafu - písmeno H Herschelinfra.jpg Johann Wilhelm Ritter 1776 - 1810 německý fyzik, objev ultrafialového záření r. 1800 RITTER3 setup4 setup_results John Frederick William Herschel 1792 - 1871 r. 1834 mys Dobré Naděje, astronomická observatoř, dalekohled o průměru 50 cm, mapování jižní oblohy, rozšíření katalogů mlhovin a hvězdokup, → Výsledky astronomických pozorování z průběhu let 1834, 5, 6, 7, 8 na Mysu Dobré naděje… r. 1847 autorem domněnky o rotaci Galaxie, první pokus o kalibraci jasnosti hvězd vizuálním fotometrem zaváděl do praxe využívání fotografické metody, zavedl pojmy fotografie, pozitiv, negativ v červenci 1842 pozoroval v Miláně úplné zatmění Slunce Obsah obrázku Lidská tvář, oblečení, portrét, osoba Popis byl vytvořen automaticky John Frederick William Herschel Dumbbell_Nebula_-_Herschel,_1833_-.jpg 'Off_on_a_Comet'_by_Paul_Philippoteaux_065.jpg Náčrty astronomie r. 1849, učebnice, 10 x Obecný katalog mlhovin a hvězdokup r. 1864, objevil přes 5 000 mlhovin a hvězdokup, observatoř, Dopis Karolíny: ,,Drahý synovče, jakmile bude Tvůj dalekohled postaven, přeji si, aby ses podíval zda není možné najít něco nápadného v jižní části Štíra. Pamatuji si totiž, že se Tvůj otec několik nocí a let vracel k oblasti v této části oblohy a nemohl si vysvětlit její neobyčejný vzhled. Bylo to více, než jen úplná absence hvězd“ Stanovení paralaxy hvězd německý astronom, Friedrich Wilhelm Bessel 1784 – 1846 přesné astrometrická měření, aplikace teorie pravděpodobnosti a metody nejmenších čtverců, Königsbergské tabulky r. 1930, Obsah obrázku skica, portrét, Lidská tvář, kresba Popis byl vytvořen automaticky Stanovení paralaxy hvězd Friedrich Wilhelm Bessel, 61 Cyg a, b, r. 1838 Stanovení paralaxy hvězd Friedrich Wilhelm Bessel, 61 Cyg α, β Stanovení paralaxy hvězd Friedrich Wilhelm Bessel 61 Cyg α, β Stanovení paralaxy hvězd Friedrich Wilhelm Bessel, 61 Cyg α, β, r. 1838 Stanovení paralaxy hvězd ruský astronom německého původu, Wilhelm Friedrich Georg Struve, Vasilij Jakovlevič Struve 1793 - 1864 přesná astrometrická měření, Vega r.1837 Obsah obrázku Lidská tvář, portrét, muž, skica Popis byl vytvořen automaticky Stanovení paralaxy hvězd Vasilij Jakovlevič Struve, Stellarum duplicium et multiplicium, dvojnásobné a vícenásobné hvězdy r. 1837, výpočet paralaxy Vegy r. 1838 Stanovení paralaxy hvězd Vasilij Jakovlevič Struve, r. 1837 Stanovení paralaxy hvězd skotský astronom Thomas Henderson 1798 - 1844, přesná astrometrická měření, v Jižní Africe Obsah obrázku oblečení, Lidská tvář, portrét, osoba Popis byl vytvořen automaticky Stanovení paralaxy hvězd Thomas Henderson, Maclear, Stanovení paralaxy hvězd Thomas Henderson, paralaxa α Centauri Stanovení paralaxy hvězd Thomas Henderson První stanovení paralaxy hvězd - srovnání John Louis Emil Dreyer 1852 - 1926 irský astronom dánského původu, sestavil The New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars - NGC katalog Nový obecný katalog mlhovin a hvězdokup, Nový generální katalog r. 1888, obsáhl 7 840 objektů. John Louis Emil Dreyer Nový generální katalog, r. 1888, r. 1908 - 13 000 mlhovin Obsah obrázku text, papír, číslo, Papírový výrobek Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, menu, dokument, číslo Popis byl vytvořen automaticky Johannes Fritz Hartmann 1865 - 1936 německý astronom, Výzkum spektra a dráhy δ Orionis, r. 1904, spektrální čáry hvězdy posunuty, vápníkové čáry nikoliv – mezihvězdného původu Johannes_Franz_Hartmann.jpg Johannes Fritz Hartmann německý astronom, Výzkum spektra a dráhy δ Orionis, r. 1904, spektrální čáry hvězdy posunuty, vápníkové nikoliv – mezihvězdný původ, spektrální čára K Ca II, λ = 393,4 nm neměla periodické posuvy jako čáry vodíku a helia, vyvolané oběhem složek dvojhvězdy Johannes Fritz Hartmann německý astronom, Výzkum spektra a dráhy Orionis, r. 1904, spektrální čáry hvězdy posunuty, vápníkové čáry nikoliv – mezihvězdného původu Norman Robert Pogson 1829 - 1891 anglický astronom později pracující v Indii, Magnitudy třiceti šesti malých planet pro první den každého měsíce roku 1857, r. 1856 Norman-Pogson-1829-1891-.png Norman Robert Pogson Magnitudy třiceti šesti malých planet pro první den každého měsíce roku 1857, r. 1856 Williamina Paton Fleming 1857 - 1911 americká astrofyzička původem ze Skotska, Fotografická studia proměnných hvězd r. 1907, cefeidy, stanovení vzdálenosti Williamina-Fleming-2.jpg Williamina Paton Fleming Fotografická studia proměnných hvězd r. 1907 Williamina Paton Fleming Fotografická studia proměnných hvězd r. 1907, cefeidy, stanovení vzdálenosti Williamina Paton Fleming Fotografická studia proměnných hvězd r. 1907, cefeidy, stanovení vzdálenosti Henrietta Swan Leavitt 1868 - 1921 americká astrofyzička, 1777 proměných hvězd v Magellanových oblacích r. 1908, Periody 25 proměnných hvězd v Malém Magellanově oblaku r. 1912 225px-Leavitt_aavso.jpg HSLeavittHSCr13Fig2_1912.jpg Henrietta Swan Leavitt 1777 proměnných hvězd v Magellanových oblacích r. 1908 Henrietta Swan Leavitt Periody 25 proměnných hvězd v Malém Magellanově oblaku r. 1912 Henrietta Swan Leavitt Periody 25 proměnných hvězd v Malém Magellanově oblaku r. 1912 Henrietta Swan Leavitt Periody 25 proměnných hvězd v Malém Magellanově oblaku r. 1912 Henrietta Swan Leavitt Periody 25 proměnných hvězd v Malém Magellanově oblaku r. 1912 Karl Guthe Jansky 1905 - 1950 americký fyzik, radioinženýr, objev rádiové záření z centra Galaxie, r. 1932, λ = 14,6 m jansky jansky_telescope Karl Guthe Jansky Rádiové vlny mimo Sluneční soustavu r. 1933 Otto Struve 1897 - 1963 americký astronom německého původu, mezihvězdná látka O možném případu mezihvězdného zčervenání r. 1946, absorpční a rozptylové vlastnosti mezihvězdné látky, absorpce narůstá podél galaktického rovníku Obsah obrázku Lidská tvář, osoba, černobílá, interiér Popis byl vytvořen automaticky Otto Struve Mezihvězdná látka O možném případu mezihvězdného zčervenání r. 1946 Otto Struve Jasná čára Ca II ve spektru RW Comae Berenices, r. 1950 Walter Baade 1893 - 1960 americký astronom německého původu Walter Baade 1893-1960 Rozlišení M 32, NGC 205 a centrální oblasti mlhoviny Andromedy, r. 1944, koncepce rozlišení populace I a populace II. Rozlišení M 32, NGC 205 a centrální oblasti mlhoviny Andromedy, r. 1944 Walter Baade Walter Baade Rozlišení M 32, NGC 205 a centrální oblasti mlhoviny Andromedy, r. 1944 Walter Baade Rozlišení M 32, NGC 205 a centrální oblasti mlhoviny Andromedy, r. 1944 Walter Baade Rozlišení M 32, NGC 205 a centrální oblasti mlhoviny Andromedy, r. 1944 Walter Baade Závislost zářivý výkon - perioda cefeid, r. 1956, korekce vzdáleností ve vesmíru Walter Baade Závislost zářivý výkon - perioda cefeid, r. 1956 Walter Baade Závislost zářivý výkon - perioda cefeid, r. 1956 Walter Baade Závislost zářivý výkon - perioda cefeid, r. 1956 UBV fotometrický systém americký astrofyzik Herold Lester Johnson 1921 - 1980 americký astrofyzik William Wilson Morgan 1906 - 1994 Základ hvězdné fotometrie pro standardy spektrálních typů, r. 1953 HeroldJohnson.jpg Wilson Morgan.jpg UBV fotometrický systém Herold Lester Johnson + William Wilson Morgan Základ hvězdné fotometrie pro standardy spektrálních typů, r. 1953 UBV fotometrický systém Herold Lester Johnson + William Wilson Morgan Základ hvězdné fotometrie pro standardy spektrálních typů, r. 1953 UBV fotometrický systém Herold Lester Johnson + William Wilson Morgan Základ hvězdné fotometrie pro standardy spektrálních typů, r. 1953 Rudolph Minkowski 1895 - 1976 americký astronom německého původu, Rádiové zdroje, galaxie a kupy galaxií r. 1963, objev radiogalaxií Rudolph Minkowski Rádiové zdroje, galaxie a kupy galaxií r. 1963 Rudolph Minkowski Rádiové zdroje, galaxie a kupy galaxií r. 1963, Jan Hendrik Oort 1900 - 1992 holandský astronom, zabývající se studiem stavby a dynamiky Galaxie Pozorovací důkazy potvrzující Lindbladovu hypotézu o rotaci galaktického systému, r. 1927 Jan Hendrik Oort Pozorovací důkazy potvrzující Lindbladovu hypotézu o rotaci galaktického systému, r. 1927, Oortovy konstanty… Jan Hendrik Oort Pozorovací důkazy potvrzující Lindbladovu hypotézu o rotaci galaktického systému, r. 1927 Jan Hendrik Oort Pozorovací důkazy potvrzující Lindbladovu hypotézu o rotaci galaktického systému, r. 1927 Bertil Lindblad 1895 - 1965 švédský astronom, vytvořený obraz hvězdných proudů - důsledek rotace Galaxie, Elipsoid rychlostí, Galaktické rotace a rozměrů hvězdné soustavy, r. 1930 Lindblad.jpg Bertil Lindblad Elipsoid rychlostí, Galaktické rotace a rozměrů hvězdné soustavy, r. 1930 Bertil Lindblad švédský astronom, vytvořený obraz hvězdných proudů – důledek rotace Galaxie, Elipsoid rychlostí, Galaktické rotace a rozměrů hvězdné soustavy, r. 1930 Bertil Lindblad Dynamická teorie spirální struktury, r. 1948 Bertil Lindblad Dynamická teorie spirální struktury, r. 1948 Bertil Lindblad vytvořený obraz hvězdných proudů - důsledek rotace Galaxie, Elipsoid rychlostí, Galaktické rotace a rozměrů hvězdné soustavy, r. 1930 Bertil Lindblad švédský astronom, vytvořený obraz hvězdných proudů – důledek rotace Galaxie, Elipsoid rychlostí, Galaktické rotace a rozměrů hvězdné soustavy, r. 1930 Carl Keenan Seyfert 1911 - 1960 americký astronom, výzkum vysoce excitovaných emisních čar z jádra spirálních galaxií - Seyfertových galaxií, Nukleární emise ve spirálních mlhovinách, r. 1943 Seyfert.jpg Carl Keenan Seyfert Nukleární emise ve spirálních mlhovinách, r. 1943 Carl Keenan Seyfert Nukleární emise ve spirálních mlhovinách, r. 1943 Carl Keenan Seyfert Nukleární emise ve spirálních mlhovinách, r. 1943 Carl Keenan Seyfert Nukleární emise ve spirálních mlhovinách, r. 1943 van der Hulst 1911 - 1960 holandský astronom, Galaktický systém jako spirální mlhovina r. 1959 van der Hulst Galaktický systém jako spirální mlhovina r. 1959 van der Hulst Galaktický systém jako spirální mlhovina r. 1959 van der Hulst Galaktický systém jako spirální mlhovina r. 1959 800px-Hendrik_C._van_de_Hulst_1977.jpg Teorie hustotních vln, spirální struktura galaxií Frank_Hsia-San_Shu.JPG 274px-Chia-Chiao_Lin.jpg Chia Chiao Lin (1916-2013) + Frank Hsia Shu (1943-2023) , Spirální struktura disku galaxií, r. 1964 Teorie hustotních vln, spirální struktura galaxií Chia Chiao Lin + Frank Hsia Shu Spirální struktura disku galaxií, r. 1964 Teorie hustotních vln, spirální struktura galaxií Chia Chiao Lin + Frank Hsia Shu Spirální struktura disku galaxií, r. 1964 Vývoj stelární astronomie Nicholas Ulrich Mayall 1906 - 1993 americký astronom Nicholas Ulrich Mayall 1906 - 1993, Spektrální klasifikace galaxií r. 1957 Dr._Nicholas_U._Mayall.jpg Nicholas Ulrich Mayall Spektrální klasifikace galaxií r. 1957 Nicholas Ulrich Mayall Spektrální klasifikace galaxií r. 1957 Nicholas Ulrich Mayall Spektrální klasifikace galaxií r. 1957