HORNINOTVORNÉ
MINERÁLY
– klíč k určení hornin
Rostislav Melichar
melda@sci.muni.cz
Kurz pro učitele ZŠ a SŠ
zaměřený na makroskopické rozlišovací znaky běžných horninotvorných minerálů
2
3
Obsah
Určovací znaky horninotvorných minerálů...........................................................................5
Minerály podle barev .............................................................................................................5
Barvící komponenty ...........................................................................................................5
Tmavé minerály (mafické) .................................................................................................5
Minerály světlé (felzické)...................................................................................................5
Druhotné přeměny..................................................................................................................6
Minerální asociace..................................................................................................................6
Krystalografické vlastnosti.....................................................................................................6
Přehled rozlišovacích znaků minerálů...................................................................................7
Pyrit........................................................................................................................................7
Pyrit × chalkopyrit..............................................................................................................7
Pyrit × markazit ..................................................................................................................7
Pyrit × zlato ........................................................................................................................7
Olivín a epidot........................................................................................................................8
Granát.....................................................................................................................................8
Granát × limonitizované minerály......................................................................................8
Granát × staurolit................................................................................................................8
Granát × vesuvian...............................................................................................................8
Amfiboly a pyroxeny (Inosilikáty) + turmalín.......................................................................9
Amfibol × pyroxen .............................................................................................................9
Ortopyroxen × klinopyroxen ..............................................................................................9
Amfibol × turmalín.............................................................................................................9
Slídy a chlorit (fylosilikáty) .................................................................................................10
Biotit × amfibol ................................................................................................................10
Biotit × (orto)pyroxen.......................................................................................................10
Křemen a živce.....................................................................................................................11
Křemen × živce.................................................................................................................11
Draselný živec × plagioklas..............................................................................................11
Kalcit (karbonáty) ................................................................................................................12
Kalcit × křemen ................................................................................................................12
Kalcit × živce....................................................................................................................12
Skupina Al2SiO5...................................................................................................................12
4
Rozlišení základních typů hornin.........................................................................................13
Sedimenty.............................................................................................................................13
Klastické sedimenty..........................................................................................................13
Cementační sedimenty (= chemické a biogenní)..............................................................13
Vyvřeliny..............................................................................................................................14
Zjednodušená klasifikace vyvřelých hornin.....................................................................14
Metamorfity..........................................................................................................................16
Stupeň metamorfózy.........................................................................................................16
Zjednodušená klasifikace přeměněných hornin ...............................................................16
5
Určovací znaky horninotvorných minerálů
Hlavní znaky minerálů pro praktické určování:
• barva (určuje ji obvykle obsah železa)
• přeměny (alterace, zvětrávání)
• minerální asociace
• krystalová soustava (tvar zrn, štěpnost, tvrdost)
Minerály podle barev
Barvící komponenty
Horniny jsou barveny v podstatě jen třemi základními barvivy:
• dvojmocným železem = žlutozelená, modrozelená až zelenavě černá
• trojmocným železem = červená (obvykle bez vody)/žlutá až hnědá (obvykle
hydratované), rezavá, hnědavě černá
• grafitem = šedá až černá (bez odstínu, uhlíkaté organické látky – hnědá)
Tmavé minerály (mafické)
= křemičitany (silikáty) barvené železem. Mezi hlavní minerály vyvřelin patří:
• olivín
• pyroxen (ortopyroxen, klinopyroxen)
• amfibol
• biotit
Dále se lze ve vyvřelinách i metamorfitech často setkat s granátem, chloritem, epidotem a
turmalínem, méně staurolitem a vesuviánem.
Minerály světlé (felzické)
= křemičitany bez železa. Mezi hlavní minerály vyvřelin patří:
• křemen
• draselný živec
• plagioklas
• muskovit
Dále se lze ve vyvřelinách i metamorfitech setkat s kalcitem (resp. karbonáty), a méně se
skupinou Al2SiO5 (sillimanit, kyanit, andaluzit).
6
Druhotné přeměny
Argilitizace – zvětrávání živců na jílové minerály, lateritizace – vyplavování křemíku:
Draselný živec → illit → kaolinit → gibbsit
+H2O −K2O −SiO2
Plagioklas → montmorillonit → kaolinit → gibbsit
+H2O −Na2O −CaO −SiO2
Vyplavování železa z tmavých minerálů
Limonitizace („všechno rezne“)
Slabé metamorfní přeměny (= vznik zelených minerálů)
Chloritizace – modrozelená (podléhá biotit, amfibol)
Epidotizace – žlutozelená (podléhá plagioklas)
Minerální asociace
Některé minerály spolu reagují, proto nemohou být společně:
Křemen × olivín (vytvoří pyroxen)
Muskovit × amfibol (obvykle by vytvořily biotit)
Krystalografické vlastnosti
Tvar zrn – naznačuje krystalografickou soustavu, např. krychlová soustava = izometrická
zrna (např. „kulaté“ krystaly, viz granát, pyrit)
Štěpnost – důležitý je počet systémů štěpnosti (kalcit × živec) a případně jejich vzájemný
úhel (amfibol × pyroxen).
Tvrdost – prakticky lze použít jen tehdy, pokud je rozdíl v tvrdostech velký (křemen ×
kalcit)
7
Přehled rozlišovacích znaků minerálů
Pyrit
Na první pohled žlutý minerál s kovovým leskem. Mezi podobné minerály by mohly patřit
chalkopyrit, markazit a zlato.
Pyrit × chalkopyrit
Znak Pyrit Chalkopyrit
Barva světle žlutá, obvykle bez
náběhových barev nebo jen
nevýraznými
sytě žlutá, často s náběhovými
barvami (tenký lesklý povrch
modré, zelené, fialové, které do
sebe přecházejí)
Tvary časté krystaly izometrických
tvarů (krychle, „kuličky“,
čtvercové a pětiúhelníkové
strany)
téměř nikdy se nenajdou krystaly,
vzácně tetraedry (trojúhelníkové
strany)
Zvětrávání obsahuje jen železo = „rezne“ obsahuje také měď = v blízkosti
může být tmavě modrý azurit
nebo zelený malachit, obvykle
jsou matné, práškovité
Pyrit × markazit
Znak Pyrit Markazit
Barva světle žlutá, obvykle bez náběhových barev = stejná
Tvary časté krystaly izometrických
tvarů (krychle, „kuličky“,
čtvercové a pětiúhelníkové
strany), vrcholy a hrany tupé,
nejostřejší dosahují jen
pravého úhlu, rýhování ploch
je na sebe kolmé
časté krystaly destičkovitého,
placičkovitého tvaru, často se
špičkou („kopí“), rýhování ploch
na sebe navazuje
Výskyt všude možně nejčastěji v uhlí („kočičí zlato“),
v žilách
Pyrit × zlato
Znak Pyrit Zlato
Velikost často velká zrna nebo větší
agregáty
reálně maličkatá zrnka (do 1 mm,
max. 2 mm)
Výskyt všude možně, netvoří zrna
podobná zlatinkám v písku
(rychle zvětrá)
obvykle s křemenem (vyvřeliny,
žíly), zlatinky v sedimentech,
nikdy v uhlí
Barva světle žlutá, obvykle bez
náběhových barev
sytě žlutá, nikdy nemá náběhové
barvy
Zvětrávání „rezne“, při rozbíjení „smrdí
sírou“
nezvětrává
Zkouška kyselinou reaguje, uvolňuje sirovodík nereaguje
Tvrdost tvrdý, tvrdost 6–6,5, křehký měkké, tvrdost 2,5(–3), kujné
Vryp (zelenavě) černý žlutý, kovový
8
Olivín a epidot
Standardně žlutozelený až khaki minerál, někdy i tmavší
Znak Olivín Epidot
Průhlednost pokud je čerstvý a dostatečně
velký, je obvykle sklovitě
průhledný
obvykle neprůhledný, jen
průsvitný
Zvětrávání velmi snadno zvětrává na
limonit (žlutohnědý prášek)
zvětráváním nebývá obvykle
silně postižen
Asociace nikdy není spolu s křemenem!
(ani s draselným živcem)
křemen bývá v blízkosti, ale
nemusí
Tvary izometrická, skoro kulatá zrna často jemné agregáty, povlaky,
krystaly destičkovité
Přeměny často je serpentinizovaný či
chloritizovaný, tj. přeměněný
na jemný agregát těchto
minerálů, takže vypadá zemitě
jako slepený prach černé barvy
se žlutozeleným až
hnědozeleným nádechem
obvykle bez přeměn,
v blízkosti jsou často další Caminerály,
jako CPX diopsid,
chlorit (má modrozelený
nádech), bílý plagioklas, dále
minerály hnědé barvy, např.
granát či vesuvian.
Granát
Hnědý, hnědočervený až tmavě červený minerál (ale někdy i zelený aj.). V horninách se dá
zaměnit za limonitem zbarvené minerály (jen malá zrnka), staurolit či vesuvián.
Granát × limonitizované minerály
Znak Granát Limonitizované minerály
Lesk na lomu lesklý obvykle matný
Tvrdost tvrdý, tvrdost 6,5 až 8 obvykle měkké, snadno
rýpatelné, žlutý vryp
Granát × staurolit
Znak Granát Staurolit
Barva červenavé odstíny, světlý,
hnědý až temně hnědý
hnědý, temně hnědý
Tvary izometrická zrna, krystaly mají
velmi tupé hrany, krystalové
plochy často kosočtvercového
tvaru
sloupečky, v příčném řezu
kosočtverový průřez – tupé i
ostré hrany, sloupce někdy
srostlé do kříže
Asociace porůznu obvykle s muskovitem
Granát × vesuvian
Znak Granát Vesuvián
Barva červenavé odstíny, světlý,
hnědý až temně hnědý
hnědý, často nádech do khaki
(nazelenale hnědý)
Tvary izometrická zrna, krystaly mají
velmi tupé hrany, krystalové
plochy často kosočtvercového
tvaru
sloupečky podélně rýhované,
v příčném řezu zhruba
okrouhlé, často stébelnaté či
radiálně paprsčité agregáty
Asociace porůznu minerály bohaté vápníkem,
„nekamarádí“ se s muskovitem
9
Amfiboly a pyroxeny (Inosilikáty) + turmalín
Amfiboly a pyroxeny jsou silikáty s řetězovou stavbou SiO4 tetraedrů. Je mnoho různých
druhů. U obou skupin je souměrnost kosočtverečná (orto-) nebo jednoklonná (klino-). Augit
patří mezi klinopyroxeny. Pyroxeny a amfiboly často nelze odlišit, ale to moc nevadí, protože
klasifikace hornin na tom většinou založena není.
Amfibol × pyroxen
Znak Amfibol Pyroxen
Obsah vody přítomna skupina OH
(vodnaté)
bezvodé, bez skupiny OH
Barva bílá, modravě zelená
(aktinolit), modravě
zelenočerná, černá se zeleným
(vzácně hnědým) nádechem
světle hnědá až černohnědá a
černá s hnědavým nádechem
(ortopyroxen), trávově zelená
až černá (klinopyroxen)
Tvar jehličky, dlouhé sloupečky,
výrazně delší než široké,
vzácně destičky či tabulky,
sloupečky ukončeny
víceplochou stříškou
krátké „tlusté“ sloupečky, jen
mírně delší nebo stejně dlouhé
jako široké, někdy destičky a
tabulky, sloupečky ukončeny
stříškou ze dvou ploch
Řětězce SiO4 tetraedrů a
štěpnost
řetězce dvojité, v řezu napříč
sloupečkem jsou dvě štěpnosti
svírající úhel 60 a 120 stupňů
řetězce jednoduché, v řezu
napříč sloupečkem jsou dvě
štěpnosti svírající úhel 90
stupňů
Ortopyroxen × klinopyroxen
Znak Ortopyroxen (OPX) Klinopyroxen (CPX)
Souměrnost kosočtverečná jednoklonná
Barva obvykle světle hnědé až černé
odstíny
obvykle trávově zelené,
modrozelené až černé odstíny
Amfibol × turmalín
Amfibolům může být podobný turmalín. Černý skoryl tvoří podobné dlouze sloupečkovité
krystaly (světle zbarvené variety, jako jsou např. rubelit, indigolit či verdelit, se obvykle
nespletou)
Znak Amfibol Turmalín
Odlučnost nepraská v příčném směru často příčně potrhané
sloupečky (nepravidelná příčná
odlučnost)
Asociace nekamarádí se s muskovitem často s muskovitem, křemenem
a živci, v magmatických
horninách jsou kolem něj zóny
bez biotitu
Štěpnost plochy štěpnosti rovnoběžné
s protažením sloupečku
není štěpnost
Tvary podélné stěny sloupečků
obvykle rovinné, hladké, bez
podélných rýh
stěny sloupečků často podélně
rýhované
10
Slídy a chlorit (fylosilikáty)
Fylosilikáty se dobře poznávají, mají šupinkovité tvary, štěpnost ve stejném směru a perleťový
lesk. Okem lze běžně rozlišit tři běžné druhy fylosilikátů
• chlorit – je zelený, obvykle tmavě modrozelený, běžně je v metamorfitech (zelená
břidlice), často je produktem druhotných přeměn jiných tmavých minerálů
• biotit – tmavá slída, má černohnědou barvu, v jemných horninách je červenohnědý odstín
lépe vidět než na velkých zrnech. Důležité je rozlišit biotit od ostatních tmavých minerálů
Zrádné jsou druhotné přeměny biotitu:
o chloritizace – pokud se biotit druhotně mění na chlorit, pak postupně černá až do
zelenavě černé barvy
o baueritizace – při zvětrávání se z biotitu vyplavuje železo (hornina „rezne“ od
limonitu) a biotit zesvětlá, takže dostane velmi světlou, „zlatavě“ žlutou barvu.
Velmi světle hnědou barvu může mít biotit v některých mramorech (= flogopit s malým
množstvím železa).
• muskovit – světlá slída, má stříbřitý lesk, výjimečně u velkých krystalků je možné vidět
lehce zelenavý, žlutozelený nádech, téměř nikdy do zlatova. Skutečnou barvu lze rozlišit
po natočení zrna tak, aby se nelesklo. Velmi jemný muskovit, kdy nelze okem rozlišit
jednotlivé šupinky, se označuje jako sericit (perleťový lesk fylitu).
Biotit × amfibol
Znak Biotit Amfibol
Tvary šupinky, pozor v příčném řezu
se jeví, jakoby to byly
sloupečky – nutno zkontrolovat
více řezů, v příčném řezu nikdy
není plocha lomu lesklá
sloupečky, obvykle několikrát
delší než široké, často štíplé
podélně podle plochy štěpnosti
Barva černá, obvykle s červenavě
hnědým odstínem (pozor na
chloritizaci biotitu!)
černá, obvykle s modravě
zeleným odstínem
Štěpnost perleťový lesk štěpných ploch,
štěpné plochy se často mírně
vlní, pouze jeden systém
štěpnosti
plochy štěpnosti méně lesklé,
obvykle rovinné,
nezprohýbané, někdy je na
větších zrnech vidět druhá
štěpnost
Biotit × (orto)pyroxen
Znak Biotit (Orto)pyroxen
Tvary šupinky sloupečky, velmi krátké, téměř
tak dlouhé jak široké
Barva světle hnědá (bauerit, flogopit)
až černohnědá
světle hnědá (enstatit, bronzit)
až černohnědá (hypersten)
Štěpnost perleťový lesk štěpných ploch,
štěpné plochy se často mírně
vlní, pouze jeden systém
štěpnosti
plochy štěpnosti poněkud méně
lesklé, obvykle doti rovinné, na
větších zrnech vidět druhá
štěpnost
Výskyt obvykle v horninách se živci a
často i s křemenem
světlý v serpentinitech (bez
živců), černohnědý
v bazických vyvřelinách
(čediče, gabra)
11
Křemen a živce
Křemen a živce patří mezi světlé minerály. Jejich určování je zásadní, neboť klasifikace hornin
je obvykle založena na světlých minerálech. Ještě se k nim řadí foidy (tzv. „zástupci živců“),
jejich výskyt u nás je však značně omezený (některé vulkanické horniny Doupovských hor a
Českého středohoří).
Křemen × živce
Znaky Křemen Živce
Průhlednost a barva obvykle sklovitě průhledný,
vypadá jako díra do horniny,
zpravidla šedavý, lehce
zahnědlý, ojediněle lehce
namodralý
navětralé obvykle neprůhledné,
mléčně zakalené, pouze ve
velmi čerstvém stavu (z šachet
či hlubokých lomů) jsou
šedavé a téměř průhledné
Štěpnost lomný, lomné plochy lesklé a
křivé (lasturnatý lom) – lze viět
jen na větších zrnech
dva systémy ploch štěpnosti
zhruba na sebe kolmé, plochy
štěpnosti jsou rovinné
Tvary sloupečkovité šestiboké
krystaly, v horninách
nepravidelná zrna
(izometrická, diskovitá)
tabulkovité krystaly – v řezu
obdélníky, často je vidět
zonalita přirůstání
Tvrdost tvrdší, tvrdost 7 měkčí, tvrdost 6
Draselný živec × plagioklas
Znaky Draselný živec Plagioklas
Epidotizace (epidot obsahuje
podstatné množství vápníku)
nemá vápník, nedochází k
epidotizaci
náchylný k epidotizaci za
vzniku nazelenalého odstínu až
žlutozelené barvy
Hematitizace a růžové zbarvení snadná hematitizace, pokud
jsou živce obojí barvy, tj. bílé i
růžové, pak je to ten růžový
hematitizace obvykle slabší,
pokud jsou živce bílé i růžové,
pak je to ten bílý
Zvětrávání (argilitizace) a
zakalení
zvětrává pomaleji, méně
zakalený vytvořenými jílovými
minerály („sklovitější“)
rychleji zvětrává, více zakalený
vytvořenými jílovými minerály
(„křídovitější“)
Odmíšeniny obsahuje jemné, téměř
rovnoběžné lamelky albitu
(„perthit“) – viditelné jen u
větších zrn
obvykle bez lamelek
Dvojčatění častá karlovarská dvojčata půl
na půl (pozná se podle lesku
štěpnosti)
dvojčata nejsou obvykle
makroskopicky viditelná
Zvětrávání a transport do
sedimentů
Matná žlutavá zrnka ve
světlých sedimentech
z kontinentů spolu
s muskovitem a úlomky žul a
rul
Práškovitá zrnka v tmavých
sedimentech z aktivních okrajů
kontinentů a ostrovních
oblouků spolu s úlomky
vulkanitů a sedimentů
12
Kalcit (karbonáty)
Karbonáty tvoří celou řadu izomorfních minerálů Ca–Mg–Fe–Mn se společnými znaky: šumí
v kyselinách, nejsnáze kalcit/aragonit, mají malou tvrdost (3), štěpnost ve třech směrech
(kose k sobě). Obsahy kovů a tedy minerály lze jen odhadovat:
Fe – zbarvuje minerál do žluta až světle hnědé barvy, zvětráváním „rezne“ na limonit
Mn – zbarvuje minerál do růžova, někdy kolem černohnědý oxid manganu
Ca, Mg – jsou bezbarvé, vyšší obsah Mg vede k vyšší „krystalizační síle“, což se projevuje na
tvaru zrnek v hornině:
Ca – kalcit/aragonit vytváří laločnatá zrna „zaklesnutá“ do sebe, hornina se pak podle
zrn nerozpadá (jeví se jakoby slitá – vápenec). Jeskynní výplně (sintr, krápníky)
tvoří pouze Ca-karbonát (i v jeskyních vytvořených v dolomitu).
Mg – zrna dolomitu a ještě více magnezitu mají rovné stěny, snadno se od sebe odlučují
a horniny se rozpadají podobně jako pískovce za vzniku skalních měst se sloupci
horniny (srovnej Dolomity).
Kalcit × křemen
Znaky Kalcit Křemen
Tvrdost měkký, tvrdost 3, často otřelé
rohy a hrany, zmatňuje otěrem
tvrdý, tvrdost 7, rohy a hrany
vytrvávají ostré, zůstává lesklý
Rozpustnost na dešti se pomalu rozpouští,
s časem postupně koroduje,
zmatňuje, povrch bělá
na dešti se nemění, proto
nekoroduje, zůstává lesklý,
povrch se nemění
Štěpnost štěpný podle tří systémů
navzájem kosých ploch
(klenec), štěpné plochy
rovinné, někdy mírně prohnuté
lomný, lomné plochy lesklé,
lasturnatý povrch
Kalcit × živce
Znaky Kalcit Živce
Tvrdost měkký, tvrdost 3, často otřelé
rohy a hrany, zmatňuje otěrem
tvrdý, tvrdost 6, rohy a hrany
vytrvávají ostré, plochy
štěpnosti zůstávají lesklé
Rozpustnost na dešti se pomalu rozpouští,
koroduje, zmatňuje, povrch
bělá
na dešti se nemění, povrch
zůstává lesklý, po dlouhé době
se bíle zakaluje
Barva Obvykle bílá, někdy šedá
(organická látka). Oranžově
růžová barva vzácná (v
horninách)
Draselné živce bývají
hematitizované, takže často
mají oranžově růžovou barvu.
Štěpnost štěpný podle tří systémů
navzájem kosých ploch
(klenec), štěpné plochy
rovinné, někdy mírně prohnuté
štěpný podle dvou vzájemně
zhruba kolmých systémů,
štěpné plochy obvykle rovné
Skupina Al2SiO5
Obvykle světlé vláknité až sloupečkovité minerály, skoro vždy jen v metamorfitech.
Sillimanit – bílý jemně vláknitý (plísňové vlášení), v pararulách
Kyanit – bezbarvý, skro průhledný, lehce namodralý, ve svorech (ploché sloupce), granulitech (maličká zrna, mm)
Andaluzit – růžový, varieta chiastolit skřížem uzavřenin v příčném řezu.
13
Rozlišení základních typů hornin
Vyvřeliny - víceméně všesměrné nebo jen málo usměrněné, hrubozrnné, celistvé, sklo jen zde
Sedimenty - vrstevnaté, zaoblené úlomky, zkameněliny jen zde, břidličnaté jen v případě
velmi jemné zrnitosti (jíl, prach)
Metamorfity - většinou břidličnaté („foliované“) nebo silně usměrněné a zároveň viditelně
zrnité
Sedimenty
Klastické sedimenty
Mineralogické složení je důležité prakticky jen u psamitů („pískovců“), kdy se rozlišují tři
druhy:
1. jen stabilní minerály (křemen) → křemenný pískovec, křemenec (= křemenný
pískovec, který má křemenný tmel)
2. přítomny nestabilní složky (úlomky živců):
a. v nestabilní složce převažuje draselný živec doprovázený muskovitem,
úlomky žul, rul, svorů, příp. dalších metamorfitů nebo kyselých vulkanitů
(ryolitů) → arkóza (barva obvykle žlutavá, růžová, někdy bělavá)
b. v nestabilní složce převažuje plagioklas (obvykle „nepřežije“ a vypadá jako
zrnka/maličké hrudky jílu), doprovázený „zelenými minerály“ (chlorit,
epidot), úlomky sedimentů (břidlic) a bazických vulkanitů → droba (barva
obvykle šedá, zvětráváním má zelenavě hnědou (khaki), později žluto/rezavohnědou
barvu)
Cementační sedimenty (= chemické a biogenní)
Klasifikace založena na chemickém složení:
1. Karbonáty (kalcit, aragonit, dolomit, ...)
1. Silicity (opál, chalcedon, křemen)
2. Evapority (halit, sádrovec, anhyrit, ...)
3. Ferolity (hematit, limonit, Fe-chlority...)
4. Ality (bauxit)
5. Dalšími skupinami jsou fosfority, organolity (uhlí)
Ropa ani zemní plyn, stejně jako podzemní voda nejsou horniny! Tyto tekutiny vyplňují
pouze póry v horninách (např. v pískovcích).
Vápencové skály (→jeskyně) Vápencový kras (věže
bez osypů)
Dolomity (→osypy,
jako pískovce))
Pískovcové město
14
Vyvřeliny
Klasifikační kritéria: složení (= původ magmatu) a zrnitost (= rychlost chladnutí)
Podle zrnitosti/rychlosti chladnutí rozlišujeme 3 druhy vyvřelin:
1. zrna dobře viditelná okem → hlubinné (plutonické), lze užít mineralogickou
klasifikaci
2. zrna nejsou viditelná (s výjimkou možných vyrostlic a xenolitů) → výlevné
(vulkanické):
a. jemnozrnné lávy, (masivní s nerovně zrnitým lomem) – lze užít
mineralogickou klasifikaci, případně chemickou klasifikaci
b. horniny sklovité, škvára, popel a jiné produkty povrchového vulkanismu –
obvykle se užije klasifikace „vzhledová“, strukturní, nikoliv podle složení
Zjednodušená klasifikace vyvřelých hornin
Název většiny nacházených hornin lze odhadnout podle následující tabulky. Všimneme si
dobře viditelných znaků:
1. obsah tmavých minerálů, který zároveň určuje tmavost horniny:
a. peridotit neobsahuje světlé minerály (bez živců a bez křemene)
b. gabra obsahují obvykle bezvodé tmavé minerály (OL, CPX, OPX)
c. diorit je typický dominantní přítomností amfibolu
2. obsah křemene
3. obsah draselných minerálů (biotit, draselný živec a muskovit)
15
16
Metamorfity
Stupeň metamorfózy
Stupeň metamorfózy lze odhadovat podle těchto kritérií:
• s rostoucím stupněm metamorfózy většinou hrubne zrnitost
• s rostoucím stupněm metamorfózy klesá obsah vodnatých minerálů:
o muskovit (vodnatý) → draselný živec (bezvodý)
o chlorit (vodnatý) → amfibol (méně vody) → pyroxen (bezvodý)
o biotit (vodnatý) → granát (bezvodý)
• metamorfní zonace:
o K-Al-silikáty: jíl (illit) → sericit → muskovit → draselný živec
▪ Klasifikace hornin: jílovec → fylit → svor → rula
o Izogrády Fe-minerálů: chlorit (1) → biotit (2) → granát (3) → staurolit (4) → kyanit
(5) → sillimanit (6)
▪ Možné horniny: 1-2 fylit → 3-4 (5) svor → (3, 5) 6 rula
o Metamorfní facie: klasifikace podle metamorfózy bazických hornin
Klasifikace
Metamorfóza
Slabá Střední Silná Velmi silná
K-Al-silikát ↓
Sericit
(ultrajemný
muskovit)
muskovit (lupenitý) draselný živec
Metapelity fylit svor pararula
granulit,
migmatit
Indexové
minerály ↑
chlorit biotit granát staurolit kyanit sillimanit
Asociace
bazických
hornin ↓
chlorit, aktinolit
albit
epidot, amfibol,
plagioklas
amfibol,
plagioklas
pyroxen,
Metamorfní
facie
zelených břidlic epidotických amfibolitů amfibolitová
granulitová,
eklogitová
Zjednodušená klasifikace přeměněných hornin
Původní
hornina
Stupeň metamorfózy
slabá střední silná velmi silná
peridotit hadec (serpentinit) (peridotit)
gabro, čedič
zelená břidlice
(chlorit ± zelený
amfibol)
amfibolit
(černý amfibol + plagioklas ±epidot)
eklogit
(pyroxen + granát)
žula, ryolit fylonit
muskovitická
(orto)rula
(orto)rula granulit (bezvodý)
pelity, jíl, jílovec
(illit)
fylit
(sericit)
svor
(muskovit)
(para)rula
(draselný živec)
migmatit (natavený)
granulit (bezvodý)
křemenné pískovce,
silicity
kvarcit (křemen)
vápenec mramor („krystalický vápenec“)
slínovec erlan (vápenato-silikátový rohovec)