Návrat vody do krajiny
Zkvalitňování vzdělání v praktické ochraně přírody:
odborné semináře pro odborné pracovníky
a hospodařící zemědělské subjekty
Tomáš Havlíček
www.fontes.cz
Ing. Tomáš Havlíček
ATELIER FONTES s.r.o.
Voda a podpora přirozených funkcí
krajiny – semináře k praktické přípravě
akcí: 1. Stručný úvod
Brno, dd. mm. yyyy
– Založeno 1995 – hodnotová orientace na ochranu přírody,
udržitelnost (firmy i lidstva). Problém = obojí.
– Základní předmět zájmu: voda v krajině a věci související
(navazující živá příroda rostlinná i živočišná – snaha o
komplexnost – propojování techn. a přírodovědných oborů)
– Témata: Vodní nádrže a poldry, mokřady, protipovodňová ochrana,
revitalizace, výsadby, voda ve městech, …
– Výstupy: od strategií a metodik (málo) přes koncepce a studie
konkrétních území až po projekty ke správním řízením a realizaci
(taky VH části územních plánů). Bonus: asistence u realizace.
– Zaměstnanci: cca 12: LDF Mendelu, FAST FUT (PřF na
DPP/fakturu).
– SW: ArcGIS/Q-GIS, AutoCad, Microstation, Atlas, HEC-RAS, …
ATELIER FONTES, s.r.o.
1. Stručný úvod – jen pro připomenutí: Problém + příčiny a
důsledky + kořeny + co je potřeba (přístup) + požadované
funkce + výčet typů opatření
2. Vodní toky v nezastavěných územích 1./2
3. Vodní toky v nezastavěných územích 2./2
4. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 1./2
5. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 2./2
6. Cesta k realizaci: schéma od námětu k realizaci + projekt +
„papírová válka“ + radostný výsledek
6 bloků zaměřených na příklady dobré praxe
1. Tekoucí vody: řeky a potoky + jejich nivy
2. Stojaté vody: nádrže, rybníky, mokřady, tůně, odvodnění
3. Půdu: eroze, zadržení vody, oživení
4. Zeleň
5. Strukturu krajiny
Co řešíme? Vodu a krajinu
Co s tím? Co by dělal Císařpán?
Vyhnal by své poradce!
A najal nové
• Jako občan (třeba Brontosaurus)
• Jako úředník (státní správy)
• Jako politik (starosta – investor)
• Jako správce toku či vodního díla
(třeba z podniku Povodí)
Co s tím? Hledáme řešení!
Sucho
Různé jevy – jeden základ!
Povodně
2 strany téže mince
1. Klimatická změna:
- přerozdělení srážek v čase, nepravidelné rozložení a
možná i jejich úbytek v našich končinách;
- zvýšení průměrných i extrémních teplot;
2. Předchozí změny naší krajiny a její
nepřipravenost reagovat:
- stav půd, zejména zemědělských !!!
- vyhnání vody z údolních niv – omezení rozlivů;
- míra regulace toků: unifikace, zkapacitnění, zahloubení,
- likvidace drobných vodních ploch (tůní, mokřadů,
vlhkých luk, nádrží);
- změna struktury krajiny;
2 základní příčiny – čím dál znatelnější
Ke kterým?
– 1000 let ?
– 120 let ?
– 70 let ?
Návrat ke kořenům?
• Jsou fuč. Není kam se vracet.
• No dobře, ne vše je fuč (třeba díky Bílým Karpatům nebo
kouskům řeky Moravy).
• Ale je toho málo, čeho se můžeme chytat. Současný stav
příliš silně „stabilizován“ (výškové uspořádání, majetky, IS)
• Přetáhli jsme strunu – my všichni (uživatelé krajiny), krajina
nefunguje, jak bychom potřebovali.
• Přitom: Už nikdy se nevrátíme do původních krajinných
struktur (!) a potřebné nové nemáme (?) definované.
• Moudrost našich předků? A naše paměť?
Kořeny?
1. Diferencovanější přístup k vodním tokům i stojatým
vodám v zástavbě a mimo ni. Dejme prostor řekám!
2. Diferencovanější přístup k zemědělskému
hospodaření. Dotace zemědělcům na správu krajiny a
ne na produkci kukuřice – nefunguje, ale zlepšuje se.
3. Státní program na zlepšení stavu půdy - chybí.
4. Komplexní přístup – konkrétní opatření.
5. Multifunkční řešení, různé funkce – protipovodňová
opatření, rekreace, příroda (veřejný zájem), …
6. Vyvážená hospodárnost.
7. A mnoho jiného.
Přístup – co je potřeba obecně?
– Retenční/akumulační: zadržení a akumulace vody v
krajině – povrchová i podzemní voda, …
– Stabilizační: v širším slova smyslu (stabilita množství
vody v krajině, stabilita teplot, statická stabilita koryt v
zástavbě, dynamická stabilita koryt mimo zástavbu,
stabilita hospodaření, …)
– Přírodní: ochrana přírody chce (bio)diverzitu - pestré
abiotické podmínky dávají předpoklad pro oživení,
vodní hladina zarostlá i otevřená – pro „nečlověky“
– Rekreační: měkká rekreace, rybaření, koupání, místo
pro procházku a posezení, … – pro lidi, …
– A mnohé jiné …
Funkce krajiny – jaké potřebujeme
 Revitalizace koryt toků mimo zástavbu: PESTŘEJŠÍ MORFOLOGIE,
migrační prostupnost, nižší kapacita, narušování, …
 Opatření v zástavbě: úpravy toků, vystěhování zástavby, RETENCE ze
zpevněných ploch, …
 Půda: ZLEPŠENÍ FYZIKÁLNÍHO I BIOLOGICKÉHO STAVU, PODPORA
VSAKU, zmenšení polí, hnůj/organická hmota, zatravnění, snížení
zátěže a chemizace, oživení, …
 Voda v ploše povodí: RETENCE/AKUMULACE - malé vodní nádrže,
mokřady, tůně, eliminace účinků odvodnění, rozlivy do nezastavěných
niv, …
 Ostatní opatření v krajině: ZELEŇ - biokoridory a biocentra, větrolamy,
meze, rozptýlená zeleň, …
 STRUKTURA KRAJINY: zmenšení polí, členitost, cesty, liniová opatření,
ROZBITÍ VELKÝCH POLÍ, …
Typy (skupiny) opatření – struktura
• Věcná charakteristika – co to je, o čem
to je, proč se to dělá, co řešíme
• Formální charakteristika – jak to definuje
zákon/norma, kdo to může/má dělat, …
• Příklady takových projektů včetně
„veselých historek z natáčení“
Ke každému typu opatření
Konec 1. prezentace
Konec
prezentace
Děkuji za pozornost
www.fontes.cz
Ing. Tomáš Havlíček
ATELIER FONTES s.r.o.
Voda a podpora přirozených funkcí krajiny
– semináře k praktické přípravě akcí:
2. Vodní toky v nezastavěném území (1./2)
Brno, dd. mm. yyyy
1. Stručný úvod – jen pro připomenutí: Problém + příčiny a
důsledky + kořeny + co je potřeba (přístup) + požadované
funkce + výčet typů opatření
2. Vodní toky v nezastavěném území 1/2
3. Vodní toky v nezastavěných územích 2./2
4. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 1./2
5. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 2./2
6. Cesta k realizaci: schéma od námětu k realizaci + projekt +
„papírová válka“ + radostný výsledek
6 bloků zaměřených na příklady dobré praxe
• Věcná charakteristika – co to je, o čem
to je, proč se to dělá, co řešíme
• Formální charakteristika – jak to definuje
zákon/norma, kdo to může/má dělat, …
• Příklady takových projektů včetně
„veselých historek z natáčení“
Ke každému typu opatření
• Snaha získat plochu (pro pole, stavby, …)
• Protipovodňová ochrana: omezení škod
rozlivem (podmáčením) nebo erozí koryt
• Energetické účely
• Plavba
• Odběry vody (průmysl, zemědělství, …)
• Ostatní …
Důvody úprav vodních toků
• Napřímení – zkrácení toků, zvýšení sklonu, zrychlení odtoku
• Zvýšení erozního účinku: opevňování koryt, zmenšení členitosti,
stavba jezů = migračních bariér
• Omezení rozlivu povodní do nezastavěných niv – zhoršení
povodní níže
• Omezení chodu splavenin („hladové vody“) a říčního dřeva
• Fixace infrastruktury a vlastnických vztahů na břehové linie
• Likvidace nebo zhoršení břehových porostů
• Zhoršení samočistící schopnosti
• Zahloubení a snížení hladiny podzemních vod (studny, …)
• Zvýšení rozdílu mezi maximálními a minimálními hladinami
• Ztížení návratu rozlitých vod u ohrázovaných toků
• A jiné
Důsledky úprav vodních toků
 DE: Hloubková eroze v horských pramenných oblastech
(eroze dna a svahové sesuvy) – horní Labe
 AE: Hloubková a následně boční eroze v rychle se
vyvíjejících korytech (akcelerovaná eroze) – Morávka
Beskydy
 BR: Divočení koryt ve štěrkonosném nebo písčitém řečišti
– (pod)alpské toky
 GB: Větvení štěrkonosného nebo písčitého vinoucího se
koryta – Bečva
 AB: Anastomózní větvení vinoucího se až meandrujícícho
koryta – Morava nad Olomoucí
 MD: Plně vyvinuté meandrování – Morava na jižní Moravě
 DL: Větvení vodního toku v deltě – delta Dunaje
Morfologické typy řek: fyzika/energie
a erozně-akumulační procesy
1. Kapacita koryta na úrovni řádově do Q1 (a nikoliv Q100) –
mnohem častější rozlivy.
2. Výrazný pohyb koryta v prostoru a čase (a nikoliv
stabilizace „na věčné časy“) – výraznější boční (!) eroze
břehů – disturbance („úplná dynamická fluviální
sukcesní série nivních biotopů“). Vysoká dynamika
procesů, ale přitom dynamická rovnováha.
3. Mnohem delší trasa, tedy menší sklon, tedy menší
rychlost (a tedy žádné spádové objekty – stupně, jezy).
4. Mnohem volnější chod splavenin a existence dřeva v
toku (a nikoliv „hladové vody“) – prostor pro oživení.
Přirozený tok: KOŘENY (energie a typy)
1. Křivolakost koryta: poměr mezi osou koryta a osou
meandrového pásu
2. Šířka koryta: šířka koryta v břehových hranách při
návrhovém (korytotvorném) průtoku.
3. Šířka meandrového pásu: kolik místa řeka zabírala
kdysi.
4. Velikost (pseudo)poloměru: Rádius meandru (zákrutu).
5. Vlnová délka meandrů: vzdálenost 2 inflexních
sousedních bodů koryta.
6. Úhel zakřivení meandru: jak moc je meandr otevřený.
Prostorové parametry meandrujícího
koryta (empirie) – z čeho budeme slevovat
• „Zdravá“ hydromorfologie koryt toků je základ – obnova (co jde),
• Dynamická rovnováha = rovnováha erozně akumulačních procesů (příčné
stavby a stabilizace všeho druhu jsou obvykle překážkou)
• Snížení kapacity koryta na přiměřenou úroveň – cca Q1 + umožnění
rozlivů do nezastavěných niv
• Zmenšení rozdílu mezi maximálními a minimálními hladinami, zvýšení
dna a hladin za minimálních průtoků = příp. odstranění hrází
• Aspoň pomístní zvýšení členitosti koryta (tůňky, odstranění opevnění,
úkryty pro živočichy, mrtvé dřevo, … )
• Stavba rybochodů, ve většině případů se řeší i další souvislosti: zeleň,
rekreace, zpřístupnění, navazující mokřady, ….
• Tím vznikají abiotické podmínky pro základní požadavek ochrany přírody –
diverzitu (úplná dynamická fluviální série nivních biotopů) – zbytek už
můžeme nechat na přírodě.
• To vše potřebuje místo: DEJME PROSTOR ŘEKÁM!
Co tedy řešíme v projektu
• Revitalizace X Renaturace
• Jako vodní dílo (§ 55 zákona 254/2001 Sb. o vodách) – stavební povolení
nebo taky jako odstranění stavby – zrušení vodního díla
• Kdo to může dělat: nejvíc správci toků (Podniky Povodí, Lesy ČR) nebo
obce
• Co to vyžaduje: spoustu papírů (později)
• Co může dělat člověk: dávat podnět obci, aby usilovala o revitalizaci –
žádala o ni správce toku (nebo ji zrealizovala sama), otravovat správce toku
s tímtéž (nebo se jimi stát)
• Co může dělat obec: žádat o revitalizaci správce toku nebo ji sama udělat
• Co může dělat správce toku: ve vybraných podmínkách (a morálně vždycky)
to má za úkol
• Co může dělat úředník: nevymýšlet zbytečné překážky
Další aspekty
2006 2015
Morava – Osypané břehy
Funkce mrtvého dřeva v korytě
Břímovka: morfologický typ + parametry
(a vlastnické vztahy)
Vodohospodářské úpravy jižní Moravy
Vodohospodářské
úpravy jižní
Moravy
- Napřímení
- Zahloubení a rozšíření (kapacita)
- Fragmentace podélná i příčná
- Omezení erozních procesů
- „Umrtvení“
Vodohospodářské úpravy jižní Moravy
- Protipovodňová ochrana (všeho)
- Stabilizace
- Plavba
- Komáři
- Rekreace a rybářství
Příklad opatření systémového řešení:
návrhy CHKO Soutok
Příklad řešení na koncepční úrovni:
Zlínsko – řešení rozlivů po povodních
Ukázky návrhů
Návrhy:
- Odstranění a přeložky podstatných úseků moravních hrází
za současných návrhů souvisejících (vyvolaných) opatření
(hráze Kroměříž, ochrana zhlaví studní, posílení hrází
rybníků, …).
- Úpravy trasování hrázových systémů kolem obcí a objektů
na nich (Tlumačov, Bílany, …).
- „Drobné“ návrhy řešení lokálních problémů na tocích mimo
vliv Moravy (poldry na přítocích, úpravy bezodtokých lokalit,
revitalizace PP Letiště, …).
Příklad řešení na koncepční úrovni:
Zlínsko – řešení rozlivů po povodních
Realizace 1: Dobrčice
Základní údaje:
- Obnova přírodě bližšího koryta vodního toku: meandrující
složený profil namísto napřímeného jednoduchého
lichoběžníku se sklonem k hloubkové erozi.
- K tomu tvorba tůní v zaslepeném korytě a výsadby
autochtonních dřevin.
- Doprovodné objekty: kamenný brod, „spící“ opevnění –
několik kamenných pasů napříč nivou v úrovni
navrhovaného dna proti hloubkové erozi.
- Délka 350 m, realizace 2015, náklady cca 2 mil. Kč + DPH.
Realizace 1: Dobrčice
Realizace 1: Dobrčice – film (6 minut)
Dobrčice
Dobrčice
Dobrčice
Dobrčice
Dobrčice
Dobrčice
Dobrčice
Dobrčice
Dobrčice 2001 – 2003:
Dobrčice 2021
Konec 2. prezentace
Konec
prezentace
Děkuji za pozornost
www.fontes.cz
Ing. Tomáš Havlíček
ATELIER FONTES s.r.o.
Voda a podpora přirozených funkcí krajiny
– semináře k praktické přípravě akcí:
3. Vodní toky v nezastavěném území (2./2)
Brno, dd. mm. yyyy
1. Stručný úvod – jen pro připomenutí: Problém + příčiny a
důsledky + kořeny + co je potřeba (přístup) + požadované
funkce + výčet typů opatření
2. Vodní toky v nezastavěném území 1/2
3. Vodní toky v nezastavěných územích 2./2
4. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 1./2
5. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 2./2
6. Cesta k realizaci: schéma od námětu k realizaci + projekt +
„papírová válka“ + radostný výsledek
6 bloků zaměřených na příklady dobré praxe
• Věcná charakteristika – co to je, o čem
to je, proč se to dělá, co řešíme
• Formální charakteristika – jak to definuje
zákon/norma, kdo to může/má dělat, …
• Příklady takových projektů včetně
„veselých historek z natáčení“ -
pokračování
Ke každému typu opatření
Realizace 2: Javornice – bez „papírů“
Realizace 2: Javornice – bez „papírů“
Základní údaje:
- Nenápadná zaplevelená údolnice („orná půda“). Při
přívalové srážce na ní vznikly erozní rýhy (koryta) a čela
zpětné eroze. Soukromý majitel – vyhloubil tam tůně, vedle
má založený ovocný sad (a kousek dál luxusní palírnu).
- Úkol: stabilizace čel zpětné eroze, tvorba přírodnějších
koryt, doplnění tůní, zkulturnění prostoru
- Funkce – 2 zóny: přírodně-rekreační a přírodní.
- Délka 250 m, realizace duben 2019, náklady přes 200 tis.
Kč.
Realizace 2: Javornice
Javornice – bez „papírů“
Javornice – bez „papírů“
Javornice – mapa KN nad leteckým snímkem
Javornice – foto před realizací
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice – foto před realizací
Javornice – foto před realizací
Javornice – foto během realizace
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice – foto během realizace
Javornice – foto během realizace
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice – foto po realizaci
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice – foto po realizaci
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice – foto po realizaci
Javornice – foto po realizaci
Javornice - foto
Javornice - foto
Javornice – územní plán
• Vlastnictví: Návrh zasahuje do parcel cizích vlastníků.
• Orgán ochrany přírody (ORP) může a nemusí záměr označit jako zásah
do významného krajinného prvku (vodní tok, niva?). Pokud by tomu tak
bylo, mohl by uplatňovat požadavky plynoucí z ustanovení § 4, odst. (2)
zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
• Stavební úřad může a nemusí rozsah navrhovaných terénních úprav
vyhodnotit tak, že podléhají vydání územního rozhodnutí a následnému
ohlášení podle §§ 80 a 104 zákona 183/2006 Sb., stavebního zákona.
• Vodoprávní úřad (ORP) může a nemusí uvažované zásahy vyhodnotit
jako vodní dílo podle § 55 zákona 254/2001 Sb., o vodách. Pokud by tomu
tak bylo, může požadovat územní rozhodnutí a stavební povolení podle
zákona 183/2006 Sb., stavebního zákona. Případně může tentýž úřad
stanovit, že realizace záměru podléhá jeho souhlasu podle § 17. Není to
ale evidované jako vodní tok.
• Ochrana ZPF (ORP) může a nemusí vyhodnotit, že zásah vyžaduje vynětí
půdy ze ZPF.
Javornice – aspoň základní §§
Konec 3. prezentace
Konec
prezentace
Děkuji za pozornost
www.fontes.cz
Ing. Tomáš Havlíček
ATELIER FONTES s.r.o.
Voda a podpora přirozených funkcí krajiny
– semináře k praktické přípravě akcí:
4. Stojaté vody a navazující opatření (1./2)
Brno, dd. mm. yyyy
1. Stručný úvod – jen pro připomenutí: Problém + příčiny a
důsledky + kořeny + co je potřeba (přístup) + požadované
funkce + výčet typů opatření
2. Vodní toky v nezastavěném území 1/2
3. Vodní toky v nezastavěných územích 2./2
4. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 1./2
5. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 2./2
6. Cesta k realizaci: schéma od námětu k realizaci + projekt +
„papírová válka“ + radostný výsledek
6 bloků zaměřených na příklady dobré praxe
• Věcná charakteristika – co to je, o čem
to je, proč se to dělá, co řešíme
• Formální charakteristika – jak to definuje
zákon/norma, kdo to může/má dělat, …
• Příklady takových projektů včetně
„veselých historek z natáčení“ -
pokračování
Ke každému typu opatření
Realizace 3: Starovice
1.
Realizace 3:
Starovice
Kdo najde rybník, má bod
1. Rybník: odbahnění (+ vytvoření
litorálu), nový požerák, změna
systému z průtočného na boční.
2. Potok: revitalizace koryta podél
rybníka (dle prostorových
možností) a revitalizace koryta a
nivy v úseku pod rybníkem +
dosadby dřevin.
3. Regionální biokoridor: založení
včetně drobných biotechnických
objektů (plazníky, …).
Realizace 3: Starovice
Další údaje:
- Investor: Obec Starovice.
- Délka 1,36 km, realizace 2014 – 2015, náklady cca
14 mil. Kč + DPH (OPŽP).
- K dispozici dostatek obecních pozemků,
- Velmi plochá niva – tzn. nutnost chránit ZPF proti
rozlivům,
- Komplikace se souběžnou stavbou ČOV, po
odkanalizování obce velmi nízké průtoky,
- Křížení celkem 13 různých inženýrských sítí včetně
páteřního tranzitního plynovodu.
Realizace 3: Starovice
Použité prvky komplexní revitalizace:
- odbahnění rybníka,
- vytvoření mokřadu v zátopě rybníka,
- podélná revitalizace toku,
- tvorba nivních tůní
- výsadby dřevin v nivě – LBK
- výsadby mimo nivu – RBK
- tvorba dalších biotopů – louka a úhor.
Související opatření:
- ochrana ZPF proti rozlivům – zemní hrázka,
- rekonstrukce a dosadba starého sadu,
- navršení pozorovacího pahorku z přebytečné zeminy,
- ponechání rezervy pro cyklostezku.
Příklad řešení na úrovni projektu:
Starovice
Fotodokumentace:
Realizace 3: Starovice před stavbou
Rybník před stavbou: silná eutrofizace,
zanesení sedimentem (biologický
rybník), kapři si odírají bříška o dno a
hřbetní ploutve nad vodou.
Fotodokumentace:
Realizace 3: Starovice před stavbou
Místo budoucích výsadeb
LBK – před stavbou
pole
Fotodokumentace:
Realizace 3: Starovice před stavbou
Stav koryta před
stavbou: velmi
zahloubený
pravidelný
lichoběžník,
místy
opevněný
dlaždicemi
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice před stavbou
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice během stavby
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 3: Starovice po stavbě
Realizace 4: Biocentrum Ostrůvek Kobylí
1.
Realizace 4: Biocentrum Ostrůvek Kobylí
2003
2016
Základní údaje:
Investor: Obec Kobylí
Plocha cca 14,5 ha, realizace 2014 – 2015, náklady
cca 12,5 mil. Kč + DPH (OPŽP)
K dispozici dostatek obecních pozemků
Základní struktura:
- „Totální“ revitalizace koryta Smraďuly
- Soustava 13 různě velkých členěných hloubených
tůní
- Výsadby
- Biotechnické objekty
- Doplňující objekty (pozorovatelna, …) – obec
postupně ze svého
Realizace 4: Biocentrum Ostrůvek Kobylí
Realizace 4: Kobylí před výstavbou
PŘED STAVBOU – BŘEZEN 2012
PŘED STAVBOU – BŘEZEN 2012
PŘED STAVBOU – DUBEN 2012
Realizace 4: Kobylí před výstavbou
Realizace 4: Kobylí před výstavbou
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
Realizace 4: Kobylí během výstavby
V REALIZACI – ŘÍJEN 2014
V REALIZACI – BŘEZEN 2015
V REALIZACI – BŘEZEN 2015
V REALIZACI – BŘEZEN 2015
V REALIZACI – BŘEZEN 2015
V REALIZACI – KVĚTEN 2015
V REALIZACI – KVĚTEN 2015
V REALIZACI – KVĚTEN 2015
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
PO REALIZACI – DUBEN 2016
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Realizace 4: Kobylí po výstavbě
Konec 4. prezentace
Konec
prezentace
Děkuji za pozornost
www.fontes.cz
Ing. Tomáš Havlíček
ATELIER FONTES s.r.o.
Voda a podpora přirozených funkcí krajiny
– semináře k praktické přípravě akcí:
5. Stojaté vody a navazující opatření (2./2)
Brno, dd. mm. yyyy
1. Stručný úvod – jen pro připomenutí: Problém + příčiny a
důsledky + kořeny + co je potřeba (přístup) + požadované
funkce + výčet typů opatření
2. Vodní toky v nezastavěném území 1/2
3. Vodní toky v nezastavěných územích 2./2
4. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 1./2
5. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 2./2
6. Cesta k realizaci: schéma od námětu k realizaci + projekt +
„papírová válka“ + radostný výsledek
6 bloků zaměřených na příklady dobré praxe
• Věcná charakteristika – co to je, o čem
to je, proč se to dělá, co řešíme
• Formální charakteristika – jak to definuje
zákon/norma, kdo to může/má dělat, …
• Příklady takových projektů včetně
„veselých historek z natáčení“ -
pokračování
Ke každému typu opatření
• Revitalizace koryta (omezenější možnosti, než mimo
zástavbu) – složený profil, rekreační a pobytové
podmínky, i zde ale s nějakými nepodkročitelnými
parametry přírodních hodnot: migrační prostupnost,
základní stanovištní podmínky; ale taky opatření pro
lidi – rekreační funkce
• Vystěhování nevhodné zástavby (spíš pro úplnost).
• !!! Zacházení se srážkovými vodami (HDV) ze
zpevněných a zastavěných ploch – jímání a využití
vody: parkoviště (podzemní nádrže), zelené střechy a
fasády, RD + veřejné budovy(„dešťovka“),
Ještě trochu zásad – pro zástavbu
Další aspekty:
• Kdo to může dělat: vlastníci nemovitostí
• Kdo to musí dělat: všichni stavebníci při nově
zpevňovaných nebo zastavovaných plochách
• Co to vyžaduje: u staveb spoustu papírů, u nádržky u
vašeho RD trochu iniciativy (a třeba to přinese i dotaci)
• Co může dělat člověk Brontosaurus: začít u své
nemovitosti (nádrž na dešťovku); dávat podnět obci a
obecně veřejným subjektům, aby usilovaly o
dodatečné jímání vody; hlídat, jestli je respektován
zákon na nových stavbách ()
Ještě trochu zásad – HDV
• Vodní nádrže (rybníky) – rekonstrukce, obnovy
nebo novostavby, součástí „litorál“, pozor na
přerybnění
• Suché nádrže (poldry) – nad zástavbou k
protipovodňové ochraně, součástí tůně
• Mokřady (tůně) – nemají objekty k manipulaci s
vodou, obvykle vázány na podzemní vodu (díry do
země).
• Eliminace účinků odvodnění – zaslepení nebo
odstranění drenáží.
• Rozlivy do nezastavěných niv – jako součást
revitalizace koryt toků
Ještě trochu zásad – stojaté vody: typy
opatření
• Využívají vyšší hladiny podzemní vody.
• Jsou to „díry do země“ (nebo prohlubně v korytě)
• Sklony svahů mírné – od cca 1 : 3 (strmé) až po 1 : 10 (mírné)
• Aby i žáby mohly vylézt na břeh
• Lze vázat i na rušení odvodnění
• Do určitého rozsahu nepotřebují „papíry“
• Pozor na jiné zájmy (orchidejová louka na podmáčené lokalitě má taky
vyznam)
• Podrobnější zásady (ale není to „písmo svaté“) je třeba Standard
AOPaK:
https://nature.cz/documents/20121/1199906/B_02_001_Technicka_zme
na_standard_tune.pdf/6ee66d6f-d2aa-d9b5-877c-
928187e75009?t=1659461255326
Ještě trochu zásad – tůně
• Zpřístupnění podzemní vody organismům, zvětšení
objemu vody (místo zeminy – pozor: kam s ní!)
• Zvýší se tím výpar – „ztratíme“ vodu?!
• „Díry do země“ – třeba v hodnotě od 20 tis. do 10 mil. Kč +
výsadby + biotechnické objekty
• Nemají regulační objekty
• Boční nebo průtočné (z hlediska vztahu k vodním tokům)
• Tím vznikají abiotické podmínky pro základní požadavek
ochrany přírody – diverzitu
Ještě trochu zásad – tůně pokračování
• Dělí se na „kostru“ a „detail“. Vlastníkem kostry (trubky
od průměru cca 300 mm, čerpací stanice, příkopy, …) je
obvykle Státní pozemkový úřad. Vlastníkem detailu je
vlastník pozemku.
• Z toho plyne, že zásah do kostry je potřeba mít projednaný
s SPÚ. Zásah do detailu projednat s vlastníkem pozemku.
• Pozor na související vlivy!
• „Díry do země“ (viz „tůně“) – mohou zasáhnout (a často
zasahují) i odvodnění. Potom stačí na vtokové straně
nechat, na odtokové straně zaslepit.
• Ještě jsem nezkoušel nalít kubík betonu do drenážní
šachtice. 
Ještě trochu zásad – k drenážím
• Kdo to může dělat: nejvíc správci toků (Podniky
Povodí, Lesy ČR) nebo obce nebo vlastníci ploch a
staveb (a také SPÚ v rámci KPÚ)
• Co to vyžaduje: spoustu papírů, kromě tůní (na svém
pozemku do 300 m2, 1,5 m hloubky a bez dotčení
dalších zájmů)
• Co může dělat člověk Brontosaurus: dávat podněty
k realizaci, dělat to (na Povodí, u LČR, jako
starosta, …) nebo udělat něco malého na svém
()
Ještě trochu zásad – další aspekty
Cíl: protierozní ochrana a podpora vsaku
• ZLEPŠENÍ FYZIKÁLNÍHO I BIOLOGICKÉHO
STAVU: zmenšení polí, zmenšení zatížení technikou,
snížení produkce, doplnit hnůj – organická složka,
zatravnění, SNÍŽENÍ ZÁTĚŽE A CHEMIZACE,
oživení, …
• STRUKTURA KRAJINY: členění pozemků – velikost,
směr obdělávání, převody vody v mikropovodí (liniové
stavby, meze, cesty, …),
• PEO (= Protierozní opatření): technická, organizační,
způsoby hospodaření,
Ještě trochu zásad – k (zemědělské) půdě
• Koho se to týká nejvíc: konvenčně hospodařících
velkých zemědělských podniků
• Čím se to dá nejvíc ovlivnit: dotacemi – nefunguje to
(ale zlepšuje se to)
• Co může dělat člověk Brontosaurus: tlačit na politiky,
aby se změnily podmínky zhora
• Co ještě může dělat člověk Brontosaurus: tlačit na
„svého“ zemědělce, aby změnil způsob hospodaření,
když je špatný (nejlépe bioprodukce; odvezte si
„svou“ ornici z naší ulice – po přívalové srážce)
Ještě k půdě
Podrobněji – půda
Cíl: zvýšit členitost krajiny a zasakování, zpomalit
odtok
• Základní efekt: čím víc je nějakých dělících linií, tím
víc je příležitostí pro zasakování, zpomalení odtoku
• Výsadby dřevin: solitéry, skupinky, meze, aleje,
větrolamy, …
• Speciální struktura je ÚSES (= územní systém
ekologické stability) – podpora ze zákona : biocentra,
biokoridory, interakční prvky,
• Zatravňování: pásy přerušující odtok, PEO
Podrobněji – zeleň v krajině
Další aspekty:
• Koho se to týká nejvíc: konvenčně hospodařících
velkých zemědělských podniků
• Ale taky vlastníků jednotlivých pozemků = příležitost
pro Brontosaura 
• Dotace – je jich dost
• Co může dělat člověk Brontosaurus: hledat vlastníky
zemědělských pozemků ve velkých lánech, aby byli
ochotní tam nechat zatravnění a vysázet dřeviny
• Nebo to udělat sám, když mu něco patří
Podrobněji – zeleň v krajině
Realizace 5: Karlovy Vary
Realizace 5: Karlovy Vary
STUDIE
Základní údaje:
Investor: Město Karlovy Vary
Hlavní projektant: Ekologická dílna, Irena a Petr Kučerovi
Plocha cca 8 ha, realizace 2009 – 2010, náklady cca 33,8
mil. Kč + DPH (ROP).
Základní struktura:
- Hrubé terénní úpravy
- Vodní prvky: odběr z Ohře, čerpací stanice, náhon s herními
prvky, průtočná nádrž s bočním a odstaveným ramenem
- Komunikace
- Výsadby
- Mobiliář + hřiště
- IS
Realizace 5: Karlovy Vary
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – před stavbou
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – během stavby
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5:
Karlovy Vary –
po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
Realizace 5: Karlovy Vary – po stavbě
POVODNĚ – LEDEN 2011 (Q5)
POVODNĚ – LEDEN 2011 (Q5)
POVODNĚ – LEDEN 2011 (Q5)
POVODNĚ – LEDEN 2011 (Q5)
POVODNĚ – LEDEN 2011 (Q5)
POVODNĚ – LEDEN 2011 (Q5)
Konec 5. prezentace
Konec
prezentace
Děkuji za pozornost
www.fontes.cz
Ing. Tomáš Havlíček
ATELIER FONTES s.r.o.
Voda a podpora přirozených funkcí krajiny
– semináře k praktické přípravě akcí:
6. Cesta k realizaci
Brno, dd. mm. yyyy
1. Stručný úvod – jen pro připomenutí: Problém + příčiny a
důsledky + kořeny + co je potřeba (přístup) + požadované
funkce + výčet typů opatření
2. Vodní toky v nezastavěném území 1/2
3. Vodní toky v nezastavěných územích 2./2
4. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 1./2
5. Stojaté vody a navazující opatření (výsadby, …) 2./2
6. Cesta k realizaci: schéma od námětu k realizaci + projekt
+ „papírová válka“ + radostný výsledek
6 bloků zaměřených na příklady dobré praxe
– Zákazník = obec; Starosta ≠ odborník. Neví přesně co
chce/potřebuje.
– Pozve si mne: „Tady kdysi prý býval rybník a my ho chceme
obnovit.“ Nebo: „Máme zanesený rybník a chceme ho odbahnit“
Nebo: „My bychom chtěli revitalizovat potok“. Jo, a vy děláte ty
dotace, tak to chceme i s dotací.“ Co máme dělat?
– Je na mne: Je to zadání vhodné, přesné a úplné? Věcná
představa, územní plán, stav katastru nemovitostí – dostupnost
pozemků, dotační podmínky, … To vše napoví. Někdy lze
zadání a další postup navrhnout hned, jindy je potřeba studie,
IZ nebo KPÚ. Výsledek: v ≥ 90 % sám formuluji zadání.
– Smím začít projektovat? K podpisu smlouvy o dílo je ještě
daleká cesta (zadání veřejné zakázky + požadavky dotačních
titulů = papežštější než papež).
Modelový příklad zadání projektu
• Možností vývoje a postupu je mnoho.
• Na obrázku je to složitější
• Některé procesní body mají ale ještě
mnohem bohatší vnitřní strukturu (třeba
projektové a inženýrské činnosti).
Modelové schéma celkového postupu
Cesta k realizaci
Obvyklá základní struktura díla (podle starého stavebního
zákona):
1. Podklady. Na konci máme vše, co potřebujeme k
projektování.
2. Koncept projektové dokumentace. Na konci je poměrně
podrobný návrh věcného řešení odsouhlasený zákazníkem
a připravený k rozeslání žádostí o „papíry“.
3. Dokumentace ke společnému řízení nebo stavebnímu
povolení + inženýrské činnosti („papírová válka“). Na konci
je stavební povolení a jeho „bratříčci“, když jsou potřeba.
4. Dokumentace k provádění stavby. Podle ní se žádá o
dotaci, vybírá zhotovitel veřejné stavební zakázky a staví se.
Obchod se zdařil – můžeme začít pracovat
Navazující činnosti:
1. Dotační administrativa. Buď v naší režii nebo kooperace s
administrátorem objednatele. Na konci jsou přislíbené
peníze.
2. Výběr zhotovitele stavby. Kooperace s administrátorem
objednatele. Na konci je vybraný zhotovitel stavby. Trneme,
aby byl slušný, měl kapacity, …
3. Autorský dozor. Kontrola stavby, jestli plní sslibované funkce
a parametry, konzultace se stavební firmou, …
4. Technický dozor investora. Kontrola dodržování podmínek
stavebního povolení, vymáhání termínů, kontrola odvedené
práce, potvrzování faktur. Dobrý TDI je k nezaplacení.
Obchod se zdařil – pak ještě:
Geodetické zaměření (hlavní výstup je účelová
mapa):
• referenční systémy (BpV, JTSK),
• s připojenou mapou katastru nemovitostí,
• obvykle i digitální model terénu,
• jen oprávněný zeměměřič,
• řídí se to podle: katastrální zákon, zákon o
zeměměřictví,
• měří zacvičený subdodavatel, někdy s naší
asistencí.
Začínáme: 1. Podklady
Chemické rozbory sedimentů/zemin:
• akreditovaná laboratoř (včetně odběru vzorků),
• podle výsledku se hodí sedimenty: na zemědělskou půdu
nebo na zemský povrch (terénní úpravy, …) nebo na
specializovanou skládku ,
• dobrá laboratoř poradí i postup: ne všechny parametry
analyzovat hned, ale začít indikativním rozborem,
• řídí se to podle: v režimu zákona o odpadech 541/2020 podle
vyhlášky 273/2021 Sb. (na povrch zemský mimo ZPF), nebo v
režimu zákona o ochraně ZPF 334/1992 Sb. podle vyhlášky
257/2009 Sb. (sedimenty na zem. půdě).
1. Podklady:
Geotechnický průzkum:
• hlavně pro hráze nádrží a jejich založení, ale i zakládání všech
objektů,
• jednodušší sami, složitější autorizovaný geotechnik ČKAIT,
• zemník na materiál hrází: vrtané nebo kopané sondy, popisy
profilů po homogenních vrstvách, odběry vzorků pro rozbor v
laboratoři (zrnitost, index plasticity, meze hutnění, zatřídění,
…), naražená/ustálená hladina podzemní vody,
• založení objektů: ± dtto, třída těžitelnosti zeminy,
• čím se to řídí: ČSN EN 1997-1 (73 1000) Eurokód 7
Navrhování geotechnických konstrukcí, ČSN 75 2410 Malé
vodní nádrže, …
1. Podklady:
Geotechnik v terénu
Geotechnik v terénu
Protokoly Geotest
Protokoly Geotest
Protokoly Geotest
Protokoly Geotest
Hydrologické údaje:
• objednává se u ČHMÚ pro vybraný profil (cca 5 800,- za
základní hydrologické údaje),
• tj. Ø roční srážky a průtoky, plocha povodí, m-dení, nleté
vody,
• třída přesnosti ! (ve III. směrodatná odchylka = 40 % pro
Q100, ve IV. dokonce 60 %),
• Pro poldry ještě hydrogramy povodní
• řídí se to podle ČSN 75 1400 Hydrologické údaje
povrchových vod.
1. Podklady:
– Q100 (DesQ) = 8,8 m3/s
– Q100 (ČHMÚ) = 3,68 m3/s
Údaje ČHMÚ
Ostatní podklady
• Biologický průzkum a posouzení: pro potřeby dotace z OPŽP
nebo předvídáme takový požadavek podle § 67 zákona
114/1992 Sb.
• Mapování dřevin – příprava podkladu k žádosti o povolení ke
kácení
• Žádost o sdělení k existenci a případným podmínkám dotčení
inženýrských sítí (weby správců, mawis.eu, …)
• Stavebně-technický a obecný průzkum – abychom věděli, do
čeho lezeme
• …
1. Ostatní podklady – podle potřeby:
„IZ“ = koncept PD:
• Koncepce řešení: základní principy a funkce, zónace a
charakter ploch, budoucí management ploch, dispozice uspořádání
v území, základní výškové či obdobné
parametry, „vodohospodářské řešení“, skladba objektů, jejich
umístění, přístup na staveniště, plochy zařízení staveniště,
…
• Přitom prověřujeme hlavní aspekty: dotčené pozemky a
jejich vlastnictví, územní plán, hlavní předpokládané hájené
zájmy typu ochranná pásma, inženýrské sítě, záplavová
území, dotační podmínky, požadavky partnerů, …
• Po odsouhlasení objednatelem dotahujeme do podoby
vysoce rozpracovaného konceptu DSŘ a rozesíláme se
žádostí o vyjádření, koordinovaná či závazná stanoviska
2. Koncept projektu
Batygrafické čáry
Transformace povodně poldrem
Základní řešení plochy zátopy a hráze
Regulační objekt
Struktura stavebních objektů
Základní zásady:
– Spojuje územní řízení (DUR) a stavební řízení (DSP) do jednoho „papíru“,
jeho součástí obvykle bývají i další výroky (povolení k nakládání s vodami,
podmínky povolení, odstranění předchozí stavby, …)
– Účel ÚR: vydání územního rozhodnutí = papír o tom, že „stavba je možná a
nikoho nepoškozuje“. DUR by tedy měla navrhnout stavbu v takové
podrobnosti, aby se podle toho daly posoudit potřeby záborů území (včetně
dočasných) a dopady stavby na ŽP, ostatní vlastníky, …
– Účel SŘ: vydání stavebního povolení = papír o tom co (parametry!) a
částečně jak se bude stavět, podmínky provedení a užívání stavby.
– Řídilo se to stavebním zákonem 186/2006 Sb. + mj. prováděcí vyhláškou
503/2006 Sb. (obsah a struktura PD). Je dobré mít načteno.
– Společné povolení vydává speciální stavební úřad (vodoprávní) - tzv. obec
s rozšířenou působností („3.“)
3. Dokumentace ke společnému řízení (DSŘ)
Základní postup:
– Máme koncept PD odsouhlasený objednatelem.
– Ladíme ho do podoby (poměrně podrobné), se kterou budeme žádat o
„papíry“: vyjádření, stanoviska, závazná stanoviska …
– Až je posbíráme, tak (případně) upravíme projekt podle požadavků z
dokladů. Nebo taky požadavky rozporujeme a v komentáři píšeme
stanoviska projektanta, proč požadavek neakceptoval.
– Vzniká čistopis projektu, se kterým podáváme žádost o společné (nebo
„jen“) stavební povolení, případně povolení k nakládání s vodami, případně
povolení ke kácení, případně povolení ke zrušení vodního díla, aj.
– Až je to vydáno, tak máme hlavní složitosti ve fázi projektování obvykle za
sebou.
3. Dokumentace ke společnému řízení (DSŘ)
Základní struktura:
A. Průvodní zpráva, B. Souhrnná technická zpráva: = základní údaje pro posouzení
přípustnosti stavby a jejich vlivů + pro povolení
C. Situace:
- Přehledná (aby to našel i úředník)
- Koordinační (tam je všechno: vyznačení záměru, přístupy na stavbu, zařízení
staveniště, obvod stavby, …)
- Katastrální: vyznačení dotčení pozemků a případných dalších záborů
D. Dokumentace objektů:
- Všechny výkresy, řezy podélné a příčné, …
E. Dokladová část:
- O „papíry“ jde až v první řadě.
Ostatní přílohy:
- Podrobnější výstupy potřebné pro povolení: třeba od biologa, statika, …
3. Dokumentace ke společnému řízení (DSŘ)
1. Inženýrské sítě
U těch dotčených je nutno respektovat (oprávněné!!!) požadavky
2. Speciální zájmy
Památkáři, archeologové, hygienici, rybáři, hasiči, …
3. Dopravní záludnosti
Dotčení komunikací/silnic → „DIO“, Odbor dopravy, DI PČR, …
4. Správce povodí (Povodí XXX, s.p.)
Teoreticky formalita, prakticky ….
5. Správce toku (Povodí XXX, s.p., Lesy ČR, s.p.)
Hlediska: Provozní, majetkové, vodoprávní, technické, ….
6. Krajský úřad
Obvykle OŽP: z hlediska „EIA“ a z hlediska vybraných kompetencí dle zákona 114/1992
Sb. (Natura 2000, ZCHÚ, ZCHD, R-ÚSES)
3. DSŘ – doklady:
7. Obecný stavební úřad
Obecné vyjádření + souhlas pro speciální stavební úřad (§ 15/2 stavebního zákona)
8. Obec
Souhlas + vyjádření k (ne)existenci jejich IS v z.ú.
9. Ostatní dotčení vlastníci a subjekty
Správa CHKO/AOPaK, sousední pozemky, přístup na staveniště, …
10. Posudek TBD – technicko-bezpečnostního dohledu vodních děl
Již v průběhu zpracování se zpětnou vazbou do projektu: k dimenzování návrhových
parametrů – kapacita objektů, kategorizace vodného díla (a z toho plynoucí požadavky)
- vyhl. 590/2002 Sb., vyhl. 471/2001 Sb.,TNV 75 2935, …
3. DSŘ – doklady:
11. (OŽP) ORP – „kolečko“ + případně závazná stanoviska
– Územní plán: (ne)soulad: zákon 183/2006 Sb., stavební zákon
– Památkáři: podle dotčení archeologických a památkových hodnot: zákon 20/1987
Sb. (!!!), o státní památkové péči
– Ochrana přírody a krajiny: zásah do VKP, M-ÚSES, krajinný ráz, …: zákon 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny
– Ochrana lesa: přímo → vynětí z PUPFL, nepřímo → souhlas do o.p. 50 m od okraje
lesa: 289/1995 Sb., o lesích
– Ochrana ZPF: vynětí (?), uložení sedimentu (vyhl. 257/2009 Sb.): zákon 334/1992
Sb., o ochraně ZPF
– Odpady: uložení zemin viz chemické rozbory v podkladech – v poslední době tvrdší
požadavky včetně akreditovaného odběru a rozboru: 541/2020 Sb., o odpadech
– Vodní hospodářství: bude vydávat stavební povolení + povolení k nakládání s
vodami + schvalovat MŘ; bude chtít vyjádření správce povodí + správce toku: zákon
254/2001 Sb., o vodách
3. DSŘ – doklady:
K čemu slouží:
A. Žádost o dotaci:
PD by měla tedy obsahovat údaje potřebné k podání žádosti podle
vybraného dotačního titulu (technické parametry, členění nákladů,
…).
B. Výběr zhotovitele:
Zejména soupis prací (!!!). Tady bývá nejvíc diskusí při realizaci – o
peníze jde až v první řadě.
C. Vlastní realizaci
Pokud už to tedy stavební firma studuje, tak se může ptát: „A tohle
jste pane inženýre myslel jak?!“ A projektant se potí, nebo taky vidí,
že je to jen úhybný manévr, jak něco ošidit nebo dostat víc peněz.
4. Dokumentace k provádění stavby (DPS)
Co to obsahuje: Předchozí dokumentaci rozšířenou obvykle o:
1. Podrobnější řešení vybraných objektů
Hustší řezy, rozkreslení výztuže, osazovací schémata dřevin, …
2. Vytyčovací elaborát
Situace a tabulka se souřadnicemi vytyčovacích bodů stavby – aby to postavili na správném místě
a ve správné výšce.
3. Plán BOZP
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb.: může vnést požadavky na provádění a rozpočet: oplocení
staveniště, …
4. Soupis prací/kontrolní rozpočet
Vyhláška 169/2016 Sb. – různé možnosti strukturování
5. Manipulační a provozní řád (vyhl. 216/2011 Sb.) – třeba jen návrh
Je s čím manipulovat → je potřeba? Odsouhlasený správcem toku? A správcem povodí? Kdy a
kým má být schvalován?
6. Havarijní plán (vyhl. 450/2005 Sb.) a Povodňový plán (§ 71 v. z.)
Fakt jsou potřeba? Nebo je to na zhotoviteli stavby – před zahájením prací!
4. Dokumentace k provádění stavby (DPS)
Postupy, většinou nelze dělat souběžně:
• Podklady: zaměření, ČHMÚ, geotechnika, IS, ..
• Až pak: Základní technické a vodohospodářské řešení
• Až pak: Kategorizace TBD a z něj plynoucí požadované návrhové
parametry
• Až pak: Podrobnější technické řešení, ostatní výpočty, koncept PD
• Až pak: Projednání s objednatelem
• Až pak: skoro hotová PD
• Až pak: vyjádření správce toku a povodí a dalších „dotčenců“
• Až pak: vyjádření a stanoviska OŽP ORP
• Až pak: závazná stanoviska OŽP ORP (výjimečně souběžně s
předchozím bodem)
• Až pak: čistopis DSŘ
• Až pak: všechna povolení
• Až pak: DPS včetně soupisu prací a rozpočtu
• Mezitím ještě řada dalších mezikroků a úprav projektu: vlastnické vztahy,
úpravy projektu podle (někdy neoprávněných) požadavků, …,
Procedury - termíny - lhůty
– Ano, projektanti jsou lajdáci.
– Ne, projekční firmy opravdu nemohou čekat na podpis smlouvy
právě s Vámi a hned potom na to vrhnout všechny kapacity.
– Situace, kdy se nevyskytnou žádné problémy a komplikace se
vyskytuje stejně často jako slepičí zuby.
– 9 ženských také nedonosí mimino za 1 měsíc.
– Prosím: netlačte na pilu. 
Procedury - termíny - lhůty
Konec 6. prezentace
Konec
prezentace
Děkuji za pozornost